Československá akademie věd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Československá akademie věd (ČSAV) byla v letech 19531992 nejvyšší československá vědecká instituce, akademie věd, na ni navázala současná Akademie věd České republiky (AVČR). Od roku 1960 byla její součástí také Slovenská akademie věd (SAV). V rámci centralizace probíhající po roce 1948 byla do ČSAV sloučena většina mimouniverzitních vědeckých pracovišť a učená společnost. Jakožto nejvyšší vědecká instituce zajišťovala ČSAV komunikaci s ostatními zahraničními institucemi, zajišťovala plánování vědy, vzdělávání vědců a udílela titul kandidát a doktor věd. Mezi hlavní organizátory akademie v počátcích patřil historik Zdeněk Nejedlý, člen AV SSSR.

I když věda patřila až do pádu komunistického režimu v roce 1989 k nejpostiženějším složkám společnosti, např. silným omezováním zahraničních kontaktů, zahraničními embargy, dlouhodobým podfinancováním i politickým tlakem na okamžité aplikace, silný ideologický vliv postihl na ČSAV spíše vědy společenské než přírodní. Oproti vysokým školám též v ČSAV panovalo poněkud politicky liberálnější prostředí a řada vědců, kterým na vysokých školách nebylo umožněno z politických důvodů pracovat, našla "azyl" v ČSAV.[1] I díky tomu ČSAV dokázala udržet v řadě případů krok se světovou vědou a spojení se světovou vědeckou komunitou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

ČSAV byla zřízena zákonem č. 52/1952 Sb. na základě České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk a Masarykovy akademie práce, které tím de facto zanikly. Další instituce sloučené do ČSAV v prvních letech bylo především sedm ústředních přírodovědných ústavů, Slovanský ústav a Orientální ústav. Představovala obdobu zahraničních institucí, soustředěných zejména na základní výzkum a zřizovaných státem, které existují ve většině vyspělých zemí. Vnitřní uspořádání bylo změněno roku 1957 po VII. valném shromáždění ČSAV, kde byly schváleny podrobné stanovy ČSAV. V roce 1960 byla včleněna do ČSAV také SAV pod nezměněným jménem. V roce 1962 byla začleněna do ČSAV Československá akademie zemědělských věd.

ČSAV zanikla v roce 1992 spolu s Československem, kdy se z ní vyčlenila slovenská SAV a následně vznikla nová Akademie věd České republiky.

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem ČSAV bylo valné shromáždění ČSAV, kterého se účastnili všichni členové a čestní členové a které mělo pravomoc volit nové členy a čestné členy; a členy prezidia ČSAV (obě volby byly schvalovány vládou Československa). Konalo se obvykle jednou za rok. Shromáždění mohlo schvalovat organizační změny akademie. Stálý orgán ČSAV bylo prezidium, v jehož čele a čele celé ČSAV stál prezident (od 1962 předseda). To bylo voleno na čtyři roky z řad akademiků.

Do roku 1961 byla ČSAV dělena na osm sekcí (matematicko-fyzikální, geologicko-geografickou, chemickou, biologicko-lékařskou, historickou; ekonomie, práva a filosofie; jazyka a literatury), poté vzniklo dvacet dva vědeckých kolegií ČSAV (vedle toho existovalo dvanáct kolegií SAV). Koordinaci vědeckých kolegii zajišťovali tři oddělení (matematicko-fyzikální a technických věd; chemických a biologických věd; společenských věd). Při ČSAV bylo v roce 1962 činných dvacet čtyři, v roce 1966 již třicet pět vědeckých společností.

Do příslušných vědeckých kolegií byly začleněny jednotlivé ústavy a ještě menší pracoviště se nazývala kabinety, nebo laboratoře.

V ČSAV fungovala Rada pro koordinaci, která koordinovala veškerou činnost koordinačních komisí pro jednotlivé vědecké obory.

Pro publikování vědeckých výsledků měla ČSAV svoje Nakladatelství Československé akademie věd, od roku 1966 Academia, která funguje dodnes. Kromě původních publikací zde vycházela i řada časopisů, v roce 1966 to bylo 95 časopisů.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Členství v ČSAV byla nejvyšší pocta pro vědce v Československu. Ti vědečtí pracovníci, kteří tvořili členy ČSAV byli buď řádní členové, tedy akademici, a nebo mimořádní členové, tedy členové korespondenti. Vedle toho byly volení také čestní členové, kteří museli vykonat na vědeckém poli objev světového významu, nebo se museli zasloužit o stát a socialismus. Dne 8. února 1958 byl například zvolen čestným členem-zakladatelem ČSAV akademik Zdeněk Nejedlý. Členové i čestní členové mohli být i zahraniční vědci.

Mezi známé členy ČSAV patřil držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, světoznámý vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle.

Z dalších vynikajících představitelů české vědy a pracovníků Akademie je možné jmenovat:

Prezidenti a předsedové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O. Wichterle: "Vzpomínky". Academia, 2007 (4. vyd.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Příruční slovník naučný I, 1962; IV, 1966

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]