Žižkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Žižkov (rozcestník).
Žižkov
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Praha, Žižkov, třída a hrad.jpg
Žižkov – znak
historický znak
kód katastrálního území: 727415
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10
správní obvod (pověřený úřad): Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10
městský obvod: Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10
počet územně tech. jednotek: 3
základní sídelní jednotky: 22
katastrální výměra: 5,44 km²
obyvatel: 57 225 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 10519 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 130 00, jeden dům 100 00

Žižkov (něm. Zischkaberg, Žižkow, Zizkow, v letech 1939-1945 Veitsberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.

Jedna žižkovská parcela (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části Praha 10. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes Nové spojení), patří do obvodu i městské části Praha 8.

Pohled ze Žižkovské televizní věže k Olšanské ulici

Charakter čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Blahníkova ulice

Žižkov, někdy také nazývaný pražský Montmartre, je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.


K Žižkovu patří i vrch Vítkov a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k Hrdlořezům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.

Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv.Kříže pokračovala téměř "americkým" tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli! Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42.000 osob ve více než 750 domech! Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. Na Žižkov vedla jedna z prvních tramvajových tratí. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řadě žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť.

S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.[1]


Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný Žižkovský vysílač. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v Mahlerových sadech v těsném sousedství židovského hřbitova. Vysílač byl zprovozněn roku 1992 a díky vyhlídkovým plošinám pro veřejnost umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy c. k. reálky na Žižkově (postavena v letech 18981899) byl vybudován podle projektu architekta Josefa Mockera v letech 18991903 novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa s jednou věží (vysvěcen roku 1903). Zajímavý je též blízký secesní kostel svaté Anny. Na Olšanském náměstí se nachází barokní kostel sv. Rocha. Mezi ulicí Italskou a náměstím Winstona Churchilla se nachází areál Vysoké školy ekonomické (VŠE). Na témže náměstí vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova domu odborových svazů (tehdy dvanáctipodlažní sídlo penzijního úřadu), nynější sídlo centrály odborových svazů ČR.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

veřejná[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou dopravu zajišťuje na Žižkově tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací. Autobusové spoje jsou vedeny ulicí Husitskou a Italskou. V budoucnu se uvažuje o zavedení metra linky D (modrá) ve své II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.

automobilová[editovat | editovat zdroj]

Díky svojí příhodné poloze k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.

pěší[editovat | editovat zdroj]

Pěší tunel Karlín–Žižkov byl otevřen v roce 1953.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak žil Žižkov před sto lety / Zdeněk Šesták. - Praha: Academia, 2005. - ISBN 80-200-1305-9
  • Ciao Vaschek / Friedrich Kröhnke. - Curych (Zürich): Ammann, 2003. - ISBN 3-250-60062-8
  • SRB, Adolf; HOUBA, Josef. Město Žižkov. Žižkov : vl.n., 1910. Dostupné online.  
  • KORBELÁŘ, Karel; ZAHRADNICKÝ, Josef. Schematismus města Žižkova. Praha : České ústřední knihkupectví, 1892. Dostupné online.  
  • Zahradní kolonie rodinných domků Jarov nad Vítkovem. Praha : Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků sídlem v Žižkově, 1914. Ustavení a činnost žižkovského stavebního bytového družstva. Plány, půdorysy, řezy a foto hotových či projektovaných domů. Dostupné online.  

Film[editovat | editovat zdroj]

  • Tvář Žižkova, režie Petr Václav, FAMU 1989, krátký dokument, 12 min. dostupné online

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žižkov do Evropské unie, Radniční noviny 7–8/2001, list městské části Praha 3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Žižkov ve Wikimedia Commons