Žižkov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Žižkov část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
 |
|
 historický znak |
|
| kód katastrálního území: | 727415 |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10 |
| městský obvod: | Praha 3, malé části Praha 8 a Praha 10 |
| počet územně tech. jednotek: | 3 |
| základní sídelní jednotky: | 22 |
| katastrální výměra: | 5,44 km² |
| obyvatel: | 57 225 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 10519 obyv./km² |
| poštovní směrovací číslo: | 130 00, jeden dům 100 00 |
Žižkov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.
Jedna parcela Žižkova (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části Praha 10. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště Nového spojení), patří do obvodu i městské části Praha 8.
Obsah |
[editovat] Charakter čtvrti
Žižkov, někdy také nazývaný pražský Montmartre, je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé. Přestože je zde životní úroveň všeobecně nižší, než v okolních městských částech, nacházejí se zde i některé hotely.
K Žižkovu patří i vrch Vítkov a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k Hrdlořezům.
[editovat] Historie
Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.
Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv.Kříže pokračovala téměř "americkým" tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli! Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42.000 osob ve více než 750 domech! Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. Na Žižkov vedla jedna z prvních elektrických tramvajíelektrická tramvaj. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí ale naštěstí do ní zasáhla sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici.
S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.[1]
[editovat] Významné stavby
Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný Žižkovský vysílač. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v Mahlerových sadech v těsném sousedství židovského hřbitova. Vysílač byl zprovozněn roku 1992 a díky vyhlídkovým plošinám pro veřejnost umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy c. k. reálky na Žižkově (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta Josefa Mockera v letech 1899 až 1903 novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa s jednou věží (vysvěcen roku 1903). Na Olšanském náměstí se nachází barokní kostel sv. Rocha. Mezi ulicí Italskou a náměstím W. Churchilla se nachází areál Vysoké školy ekonomické (VŠE). Na témže náměstí vyrostla v 30. letech 20. stol. funkcionalistická budova, nynější sídlo centrály odborových svazů ČR.
 Televizní věž na Žižkově |
.jpg) Kostel svatého Prokopa |
[editovat] Doprava
[editovat] veřejná
Veřejnou dopravu zajišťuje na Žižkově tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací. Autobusové spoje jsou vedeny ulicí Husitskou a Italskou. V budoucnu se uvažuje o zavedení metra linky D (modrá) ve své II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.
[editovat] automobilová
Díky svojí příhodné poloze k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.
[editovat] pěší
Pěší tunel Karlín–Žižkov byl otevřen v roce 1953.
[editovat] Sport
- Tato čtvrť je domovem fotbalového týmu FK Viktoria Žižkov.
- Sokol- Žižkov
[editovat] Literatura
- Jak žil Žižkov před sto lety / Zdeněk Šesták. - Praha: Academia, 2005. - ISBN 80-200-1305-9
- Ciao Vaschek / Friedrich Kröhnke. - Curych (Zürich): Ammann, 2003. - ISBN 3-250-60062-8
[editovat] Reference
- ↑ Žižkov do Evropské unie, Radniční noviny 7–8/2001, list městské části Praha 3
Aktuální zpravodajství z dění na Žižkově naleznete na www.zizkov.tv
