Praha 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o pražské městské části od roku 1990, správním obvodu a městském obvodu od roku 1960. O dřívějších obvodech se stejným nebo podobným označením pojednává článek Praha 5 (rozcestník).
Praha 5
Údolí Motolského potoka je severní částí Prahy 5. Zde možno vidět Košíře a Smíchov, v dálce pak vlevo centrum Prahy, vpravo Radlice.

Údolí Motolského potoka je severní částí Prahy 5. Zde možno vidět Košíře a Smíchov, v dálce pak vlevo centrum Prahy, vpravo Radlice.

Praha 5 – znak
znak
Praha 5 – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 5
katastrální výměra: 27,49 km²
obyvatel: 81 443 (31.12.2012)[1]
hustota zalidnění: 2 773[2] obyv./km²
celých katastrálních území: 5
částí katastrálních území: 3
celkem územně tech. jednotek: 8
počet zákl. sídelních jednotek: 71

PSČ: 150 00
adresa úřadu MČ: nám. 14. října 4
15022 Praha 5
posta@p5.mepnet.cz
starosta / starostka: úřad neobsazen (Miroslav Zelený odvolán 27.4.2014)
Oficiální web: www.praha5.cz/
Praha 5 na mapě

Městský obvod Praha 5 se spádovým centrem na Smíchově byl ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů, v letech 1968 a 1974 byl rozšířen o obce připojované k Praze. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí. Zaujímá jižní část Prahy na levém břehu Vltavy.

Městská část Praha 5 byla ustavena s účinností od 24. listopadu 1990 jako jedna z 56, později 57 samosprávných městských částí. Její území zahrnuje centrální část městského obvodu Praha 5 (bez území obcí připojených k Praze od roku 1968). Jako správní obvod Praha 5 je označeno celé území, pro které má úřad městské části Praha 5 některé přenesené působnosti státní správy, t. j. území městských částí Praha 5 a Praha-Slivenec.

Přirozeným dopravním, obchodním a společenským centrem obvodu i městské části je okolí smíchovské křižovatky Anděl, které od 80. let 20. století prošlo dvěma vlnami modernizace. Dopravní spojení s centrem zajišťuje především linka B pražského metra, ale i tramvajové linky a další druhy dopravy (železnice, autobusy). Páteřemi území jsou Plzeňská ulice k západu, Štefánikova, Nádražní a Strakonická podél řeky k jihu a Radlická a Barrandovská do kopců na jihozápad.

Obvod Praha 5 od roku 1960[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1960 byl V. pražskou čtvrtí Josefov na pravém, tj. protilehlém břehu Vltavy. V roce 1960 došlo k přerozdělení správních obvodů.[3] Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 5. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 16 a Praha 4 z roku 1949, které byly nástupníky obvodu Praha XVI - Smíchov a Praha XVII - Košíře z roku 1923. Tvořily jej tak Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Jinonice, Hlubočepy a Malá Chuchle.

K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Velká Chuchle, Lahovice, část Holyně, město Zbraslav, a obec Zličín (včetně Sobína). Roku 1970 byly připojeny k pražským katastrálním územím části katastrálních území několika sousedících mimopražských obcí pro účely letiště Ruzyně. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyly do Prahy 5 obce Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, město Radotín, městys Řeporyje (včetně Zadní Kopaniny), Slivenec (včetně zbytku Holyně), Stodůlky, Třebonice.

V současné době obvod zahrnuje městské části Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín.

Obvod Praha 5 sousedí s pražskými městskými obvody Praha 1, Praha 2, Praha 4 a Praha 6 a s územím obcí Hostivice, Chrášťany, Jinočany, Zbuzany, Ořech, Kosoř, Černošice, Jíloviště, Vrané nad Vltavou, Zvole a Dolní Břežany v okrese Praha-západ.

Od roku 1995 není obvod jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice, finanční úřady nebo pošta. Na území obvodu Praha 5 jsou 3 z 22 správních obvodů přenesené působností podle systému zavedeného 1. ledna 2002 (Praha 5, 13 a 16), městská část Praha-Zličín spadá do správního obvodu městské částí Praha 17 patřící do sousedního městského obvodu Praha 6.

Městská část Praha 5[editovat | editovat zdroj]

Vstup do radnice Prahy 5

Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu Statut hlavního města Prahy (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily městskou část Praha 5.

Zahrnuje celá katastrální území Smíchov, Hlubočepy (včetně Barrandova a Zlíchova), Radlice, Košíře, Motol, převážnou část Jinonic, 4 % území Malé Strany (pár bloků domů, jež byly původně částí původní osady Újezd, dnes je tato část ohraničena Janáčkovým nábřežím a ulicemi Vítězná, Petřínská, Mělnická, Plaská, a část mostu Legií), nepatrnou část Břevnova.

Městská část Praha 5 sousedí s městskými částmi Praha 6, Praha 17 (Řepy), Praha 13, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha 4, Praha 2 a Praha 1.

Úřad městské části Praha 5 vykonává vybrané přenesené působnosti v rámci systému 22 správních obvodů zavedeného 1. ledna 2002 i pro městskou část Praha-Slivenec.

Praha 5 byla první pražskou městskou částí, která svým občanům nabídla wifi připojení k internetu zdarma.[zdroj?]

V Praze 5 sídlí i různá vzdělávací střediska a školy. Například ZŠ a MŠ U Santošky, ZŠ Radlická, FZŠ Drtinova, nebo také ZŠ Nepomucká, ze středních škol zde sídlí Gymnázium Christiana Dopplera, Gymnázium Na Zatlance, Gymnázium Nad Kavalírkou, Gymnázium Oty Pavla, Gymnázium Jaroslava Heyrovského či SPŠ Preslova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_prahy_podle_mestskych_casti_1991_2012/$File/CR_L3_MC_1992.xls
  2. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/1F7DA7CC16750887C1256F35003F24DA/$File/1100e02b.xls
  3. Pátá čtvrť, recenze televizního dokumentu, ToSiPiš.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XIII. XX. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
19491960 1 2 7 8 3 9 11 12 13 10 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6