Lipence
|
městská část Praha-Lipence |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 16 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 8,21 km² |
| obyvatel: | 2 050 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 250 obyv./ km² |
| počet základních sídelních jednotek: | |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 57′ 37″ s. š., 14° 21′ 29″ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 155 31 |
| adresa úřadu městské části: | K obci 47 155 31 Praha 5 |
| starosta / starostka: | Michal Popek |
Lipence jsou katastrální území v Praze, tvořící území městské části Praha-Lipence. Je zde evidováno 50 ulic a 869 adres. Žije zde 2050 obyvatel.
Lipence leží větší částí území na nivě na pravém břehu Berounky v západní části nejjižnějšícho výběžku Prahy. Na východě a severovýchodě sousedí s pražskou čtvrtí Zbraslav, na severozápadě a západě tvoří Berounka hranici s Radotínem a Černošicemi, na jihu sousedí s lesními partiemi katastrálního území obce Jíloviště na severním úbočí vrchu Cukráku.
V poslední době se do této části Prahy stěhuje stále více lidí, zvláště mladších rodin, a probíhá výstavba rodinných domků, silně využívány jsou i rekreační objekty v chatových osadách, z nichž nejznámější je osada Kazín u stejnojmenného skalního ostrohu u Berounky. Důvodem přílivu obyvatel i rekreantů je kromě nižších cen méně narušené prostředí, nezastavěné přírodní plochy i blízkost lesů (severní část Brd – Hřebeny) i relativně nespoutaná Berounka.
Obsah |
Historie[editovat]
První záznamy o části Lipany pocházejí z roku 1115, kdy český kníže Vladislav I. daroval právě zakládanému kladrubskému benediktinskému klášteru lipanského poddaného jménem „Ten“ („Těn“) i s pozemkem.[1]
Část obce, zvaná Lipenec (Lipenetz, Lipence), patřila nejprve Ostrovskému klášteru, záznam z roku 1268 už o ní píše jako o majetku biskupství pražského, které ji patrně získalo směnou nedlouho předtím.[1]
V roce 1292 daroval král Václav II. osady Lipenec a Lipany nově založenému cisterciáckému klášteru Aula Regia ve Zbraslavi. Jemu po většinu doby patřily až do reforem v roce 1785, kdy se staly majetkem Náboženského fondu. Pak vystřídaly několik majitelů.[1]
Základ dnešní obce Lipence vznikl v polovině 19. století spojením dvou historických obcí, obce Lipenec (včetně osady „pod Kyjovem“) a obce Lipany s panským hospodářským dvorem. Nějakou dobu patřila k Lipencům i osada Báně (ta se dnes jmenuje Baně, patří ke Zbraslavi a je od Lipenců odříznuta strakonickou výpadovkou) a osada Lhotka, dnes již zaniklá (připomíná ji název ulici či spíše celé chatové osady Na Lhotkách, v jižní části území městské části). Dodnes jsou součástí Lipenců Dolní Černošice (původně “Na Bluku”) a rekreační oblast Kazín.[1]
Roku 1950 byla obec Lipany sloučena s obcí Lipence do obce Lipence v tehdejším okrese Praha-jih.[2]
V roce 1974 byly Lipence zákonem č. 31/1974 Sb. připojeny z okresu Praha-západ k obvodu Praha 5 hlavního města Prahy.
Znak a prapor mají Lipence od roku 2003. Naznačené čtvrcení má symbolizovat čtyři historické části území Lipan: Lipenec, Lipany, Bluk (dnešní Dolní Černošice) a Kazín.[3]
Území[editovat]
Samotná původní vesnice Lipence leží podél ulic Josefa Houdka (lokality Pod Kyjovem a Žabovřesky) a Černošické (vlastní Lipencea nejzápadněji, u otočky autobusu, bývalý panský dvůr Lipany). V blízkosti hlavní ulice je kaple, úřad městské části a restaurace U Lišků, nedaleko mateřská a základní škola i pošta. Ze Smíchova a Zbraslavi sem jezdí už od konce 70. let autobusová linka 241 ze Smíchova přes Zbraslav. Jižně od Černošické ulice je čtvrť novějších vilek a rodinných domků.
V severovýchodní části katastrálního území Lipence, v lokalitě Buda, ve značné vzdálenosti od vlastní zástavby Lipenců, je u silničky „K Radotínu“, která tvoří hranici Lipenců a Zbraslavi a vede od zbraslavského Peluňku do Radotína, rozsáhlý areál, původně zemědělský, který je dnes znám jako Velkotržnice Lipence. Tato tržnice byla založena v roce 1991 a je zaměřena na velkoobchod s rychle se kazícím zbožím, potravinami, suchými plody, rybami a plody moře, květinami a podobně.[4] V blízkosti velkotržnice je golfové hřiště.
Podél Berounky je rozsáhlý, asi kilometr široký a přes tři kilometry dlouhý nezastavěný pás luk v záplavovém pásmu, na mapě pojmenovaných pomístními názvy Buda, U pěšinky, U topolů, Na Vystrkově, V hlavách, Na stavidlech, Pod oborou, Na ovčácké, Na ohradě, Na drahách, Na kamení a Jesemanka. Od vsi Lipence jej odděluje Lipanský potok, tekoucí při severním okraji zástavby směrem ke Krňáku, slepému rameni Berounky ve Zbraslavi.
V západní části katastrálního území Lipence, obklopeny obloukem Berounky, leží Dolní Černošice (původně nazývané Bluk nebo Na Bluku), jejichž jádrem je Blukský mlýn, ostatní zástavba má převážně charakter chatové osady. Z Dolních Černošic vede přes řeku lávka pro pěší a cyklisty k železniční zastávce do města Černošice. Několik původních zemědělských usedlostí Dolních Černošic se nachází asi půl kilometru severovýchodně od chatové části.
Jižní část katastrálního území Lipenců je chatovou oblastí. Pás domků a pak jižněji již jen chat je roztroušen podél Jílovišťské ulice, vedoucí z centra Lipenců směrem k vrcholu Cukráku, poblíž něhož na samé hranici území Prahy-Lipenců s územím Jíloviště navazuje ulice mimoúrovňovou křižovatkou na Strakonickou výpadovku (silnici I/4) a na jižní konec řídké zástavby zbraslavských Baní.
Pás chatových osad je podél jižní hranice Lipenců, souběžně s okrajem lesů brdských Hřebenů. Tyto lokality se označují názvy Na Lhotkách, Údolí Hvězd a Obsiny a plynule navazují na chatovou osadu Kazín u břehu Berounky, s výletní restaurací Tornádo a dále pak na známou osadu Pumpahoma s restaurací zvanou U Kubíčků. V těsné blízkosti, avšak již těsně mimo území Lipenců, je zajímavý skalní ostroh, kam legendy, pravděpodobně mylně, umístily sídlo kněžny Kazi. Od Kazína jezdí přes Berounku přívoz do osady Pod Kazínem v Černošicích-Dolních Mokropsech.
Turistické trasy[editovat]
Po západním okraji území Lipenců vede z Černošic přes Dolní Černošice do Kazína žlutě, avšak špatně značená pěší turistická trasa č. 6015, na kterou navazují modře značené cesty k Cukráku. Při severním okraji obce vede mezi Zbraslaví a Radotínem červeně značená pěší trasa č. 0001, po níž vede evropská dálková trasa E 10 a Svatojakubská cesta I 24.
Ze Zbraslavi přes Peluněk, staré Lipence a Dolní Černošice vede cyklistická trasa Pražské kolo (č. 8100, nově A50), u Peluňku z ní odbočuje podél velkotržnice do Radotína cyklotrasa A11, ve Zbraslavi a v Radotíně se tyto cyklotrasy napojují na páteřní trasy A1 a A2 podél Vltavy a Berounky. Dálková cyklotrasa č. 3 vedla původně z Radotína do Černošic přes Lipence, v budoucnu však má zůstat na levém břehu Berounky a do Lipenců vůbec nezajíždět.
Externí odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ a b c d Stručný historický přehled, 3. 9. 2004, Josef Šolc, kronikář městské části
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
- ↑ Znak a prapor, městská část Praha-Lipence
- ↑ Velkotržnice Lipence s. r. o.
