Uhříněves
| Uhříněves část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Pohled na Uhříněves od západu |
|
 historický znak  historická vlajka |
|
| kód katastrálního území: | 773425 |
| připojení k Praze: | 1974 |
| městská část: | Praha 22 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 22 |
| městský obvod: | Praha 10 |
| počet územně tech. jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 4 |
| katastrální výměra: | 10,27 km² |
| obyvatel: | 5996 (1.1.2010) |
| hustota zalidnění: | 584 obyv./km² |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 1′ 55″ s. š., 14° 35′ 57″ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 104 00 |
Uhříněves je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.
Obsah |
Historie [editovat]
Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569-1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869–1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900–1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921-1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961–1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.
Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.
Současnost [editovat]
V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.
Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je podle vyjádření vlastníka největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.[1]
Pamětihodnosti [editovat]
Kostel Všech svatých [editovat]
Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů říčanského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana Petra Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.
Synagoga [editovat]
Bývalá synagoga postavená v letech 1847–1848 v pozdně klasicistním slohu se nachází na třídě Přátelství jako č. p. 79.
Židovský hřbitov [editovat]
Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.
Zámek [editovat]
Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.
Další významné stavby [editovat]
Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna), moderní budova Husova sboru s věží na Husově náměstí.
Rodáci [editovat]
- malíř krajinář Oto Bubeníček (1871–1962).
- hokejista a funkcionář Karel Gut (1927)
- historik Aleš Skřivan (1944)
Školy [editovat]
V Uhřinevsi se nacházejí dvě školy
- Základní škola nám. Bratří Jandusů, založená v roce 1884.[2] Je v ní Škola má 21 tříd navštěvuje ji 440 žáků.
- Základní škola U Obory, založená v roce 1934. Navštěvuje ji 350 žáků.[3]
Fotogalerie [editovat]
-
Radnice Prahy 22 na Novém náměstí
-
Podleský rybník severně od Uhříněvsi
-
Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí
-
Domky na náměstí bratří Jandusů
Reference [editovat]
- ↑ Terminal PRAGUE - Uhrineves (CZ), web společnosti METRANS
- ↑ Co o naší škole říká kronika [online]. Základní škola, nám. Bří Jandusů, [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie školy [online]. Základní škola U Obory, 2012, [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha : vl.n., 1910. Dostupné online.
