Veleslavín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veleslavín
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić

Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 6
správní obvod (pověřený úřad): Praha 6
městský obvod: Praha 6
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 1,31 km²
obyvatel: 6 548 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 998 obyv./km²

poštovní směrovací číslo: 162 00

Veleslavín (německy Weleslawin) je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10.11. století. První zmínka je již v zakládací listině břevnovského kláštera. Do roku 1420, kdy byl zabaven Pražany a přešel do majetku Starého Města, náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci Daniela Adama z Veleslavína a jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Zdejší zámeček byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejnou dopravu zde zajišťují autobusové a tramvajové linky PIDu. Tramvajová trať je zde vedena Evropskou ulicí z Vítězného náměstí přes Bořislavku, sídliště Červený vrchvozovně Vokovice a odtud na konečnou stanici do Liboce u Vokovického hřbitova. Původní tramvajová trať sem byla kdysi vedena z Bořislavky Kladenskou ulicí.

V roce 2014 zde bude otevřena společně s celým úsekem Pražského metra V.A stanice metra Nádraží Veleslavín a autobusový terminál.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Až do 60. let 20. století zde na rozhlaní s novými Vokovicemi stávala malá továrna na keramické obkládačky, která zanikla v souvislosti s výstavbou Leninovy třídy a sídliště Červený vrch, zbytek části jejího areálu pak užíval Výzkumný ústav televizní techniky.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu