Letiště Václava Havla Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha – terminály T1 (vlevo) a T2 (vpravo) a řídící věž
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letiště Praha, a. s.
Otevření 5. dubna 1937
Nejbližší město Praha (10 km)
Poloha 50° 6′ 3″ s. š., 14° 15′ 36″ v. d.
1247 ft / 380 m
Kód letiště ICAO: LKPR
IATA: PRG
Statistika (2012)[1]
Cestujících 10 807 870
Nákladu 52 977 518 kg
Pohybů 131 564
Vzletové a přistávací dráhy
06/24 beton, 3715×45 m
12/30 beton, 3250×45 m
04/22 beton, 2120×60 m
uzavřena pro vzlety a přistání
Logo letiště
Terminál Jih – původní řídicí věž z roku 1937

Mezinárodní letiště Václava Havla Praha je oficiální název pro veřejné mezinárodní letiště Praha/Ruzyně (IATA: PRG, ICAO: LKPR)[2][3] umístěné na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6, katastrálním území Ruzyně. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Se jménem bývalého prezidenta bylo spojeno v říjnu 2012.

Jedná se o největší letiště v Česku, které v roce 2008 odbavilo rekordních 12,63 milionů cestujících při taktéž rekordních 178 tisících pohybů letadel.[4] V roce 2012 odbavilo 10,81 milionů cestujících (z toho 10,76 milionu mezinárodních) při 132 tisících pohybech letadel (vzlety + přistání).[1]

Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a. s., 100% vlastněná akciovou společností Český Aeroholding, a.s. Český Aeroholding je Českou republikou vlastněná společnost, která kromě společnosti Letiště Praha vlastní i společnosti České aerolinie, Holidays Czech Airlines, Czech Airlines Technics, Czech Airlines Handling a CSA Services. V čele Letiště Praha, a. s., stojí tříčlenné představenstvo, jehož předsedou je Ing. Jiří Pos.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Terminál T1

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 19331937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem, který zvítězil v architektonické soutěži 1931. Doprovodné budovy navrhl Kamil Roškot. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž (dnes terminál Jih 1) byla na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži oceněna zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan.

Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 (nyní 12/30) o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.

Budova terminálu 2 otevřeného v roce 2006

Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 19471956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.

V letech 19601968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž a podle vítězného návrhu byla vybudována nová odbavovací budova architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice).

V letech 19891993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy, také v tomto případě byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězili Petr Franta a Michal Brix. Souběžně byly rekonstruovány vzletové a přistávací dráhy. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál 2, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s  r. o.

Z nových staveb budí pozornost z architektonického hlediska rovněž budova energetického dispečinku od dvojice respektovaných architektů Z. Jirana a M. Kohouta (2006).

Charakter letiště[editovat | editovat zdroj]

Terminál Sever – ruzyňské letiště za soumraku

Letiště je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah (VPD), z nichž jedna (04/22 délka 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel (jako např. Antonov An-225). Hlavní VPD je 06/24 (směr 062/242°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 12/30 (směr 124/304°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna.[6] Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.

Terminály[editovat | editovat zdroj]

Letiště obsahuje čtyři terminály

Nové letiště je označováno jako Terminál Sever.

  • Terminál T2 se využívá pro lety v schengenském prostoru

U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2.

Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih

  • Terminál T3 obsluhuje soukromé a charterové lety
  • Terminál T4 slouží VIP letům a státním návštěvám a slouží hlavně pro VIP lety (Apron South), leteckou taxislužbu (Apron Aviation Service) a lety všeobecného letectví (Apron GA před hangárem C).

Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen a 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn terminál T2 (Sever 2). Počet nástupních mostů se tím zvýšil ze 17 na 27 a kapacita letiště (co do počtu odbavených pasažérů) se zvětšila o 30 %. Investice do nového terminálu dosáhly výše 9 miliard Kč. Nová visutá estakáda mezi terminály Sever 1 a Sever 2 ulehčuje automobilové dopravě.[zdroj?]

Terminál Sever 2 byl plně zpřístupněn v lednu 2006.

Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 12/30.

Letiště ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Ruzyňské letiště se objevilo v několika filmech. Patří mezi ně i Casino Royale, ve kterém Ruzyně představuje společně s Airbusem A340-600 společnosti Virgin Atlantic mezinárodní letiště Miami. Ze starších filmů je možné jmenovat např. Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

Letecké společnosti a destinace[editovat | editovat zdroj]

Po dobu platnosti zimního letového řádu 2013/2014 působí na Letišti Václava Havla Praha celkem 52 leteckých společností. Cestujícím jsou k dispozici pravidelná spojení do 90 destinací ve 38 zemích světa.

Mezi nejvytíženější destinace v počtu pravidelných leteckých spojení se řadí Paříž/Charles de Gaulle a Moskva/Sheremetyevo (59 odletů týdně), následují Frankfurt (52 odletů týdně), Amsterdam (45 odletů týdně) a Varšava (38 odletů týdně). Největší počet destinací s přímým spojením z Prahy je v Rusku (15), následují Velká Británie (10), Itálie (8) a Německo s Francií (6).

Charterové linky směřují zejména do Spojených arabských emirátů (Dubaj, Abú Dhabi), Egypta (Hurgada, Marsa Allam) a na Tenerife. Některé lety však míří i do vzdálenějších destinací, jako jsou Colombo (Srí Lanka), Dakar (Senegal), nebo Maledivy.

Pravidelní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Letecká společnost Destinace Terminál
Aegean Airlines Athény
2
Aer Lingus Dublin
1
Aeroflot Russian Airlines Moskva/Sheremetyevo
1
airBaltic Riga
2
Air Company Yakutia Krasnodar, Soči
1
Air France Marseille, Paříž/Charles de Gaulle
2
Air Lituanica Vilnius
2
Air Malta Malta (operováno sezónně)
2
Air One Benátky/Marco Polo, Pisa
2
Air Serbia Bělehrad

1

Alitalia Řím/Fiumicino
2
Austrian Airlines Vídeň
2
Azerbaijan Airlines Baku
1
Belavia Belarusian Airlines Minsk
1
British Airways Londýn/Heathrow
1
Brussels Airlines Brusel
2
Bulgaria Air Sofie
1
České aerolinie Abú Dhabi, Almaty, Amsterdam, Barcelona, Berlín/Tegel, Brusel, Budapešť, Bukurešť/Otopeni, Curych, Düsseldorf, Frankfurt, Hamburg, Jekatěrinburk, Jerevan, Kodaň, Košice, Kyjev/Borispol, Madrid, Milán/Malpensa, Minsk, Mnichov, Moskva/Sheremetyevo, Nice, Nižnij Novgorod, Oděsa, Ostrava, Paříž/Charles de Gaulle, Perm, Petrohrad, Rostov, Řím/Fiumicino, Samara, Soul/Incheon, Stockholm/Arlanda, Stuttgart, Štrasburk, Taškent (operováno sezónně), Tbilisi (operováno sezónně), Tel Aviv, Ufa, Varšava, Ženeva
1 + 2
Delta Air Lines New York/J.F.K. (operováno sezónně)
1
easyJet Amsterdam, Bristol, Edinburgh, Londýn/Gatwick, Londýn/Stansted, Lyon, Manchester, Milán/Malpensa, Paříž/Charles de Gaulle
1+2
El Al Israel Airlines Tel Aviv
1
Emirates Dubaj
1
Finnair Helsinky
2
Germanwings Kolín nad Rýnem
2
HOP! Lyon
2
Iberia Madrid
2
Jet2 East Midlands, Edinburgh, Leeds, Manchester, Newcastle
1
KLM Royal Dutch Airlines Amsterdam
2
Korean Air Soul/Incheon
1
LOT Polish Airlines Varšava
2
Lufthansa Düsseldorf, Frankfurt, Mnichov
2
Moskovia Airlines Belgorod

1

Norwegian Air Shuttle Helsinky, Kodaň, Oslo, Stockholm/Arlanda
2
Rossiya Russian Airlines Petrohrad
1
Royal Air Maroc Casablanca
1
Saravia Saratov

1

SAS Scandinavian Airlines Kodaň, Oslo, Stockholm/Arlanda
2
SmartWings Antalya, Barcelona, Bilbao, Burgas, Cagliari, Catania, Dubaj, Dubrovník, Heraklion, Chania, Ibiza, Kerkyra, Kos, Lamezia Terme, Larnaka, Malaga, Neapol, Nice, Olbia, Palma de Mallorca, Paříž/Charles de Gaulle, Patras, Rhodos, Řím/Fiumicino, Soluň, Split, Tel Aviv, Tenerife, Valencia, Zakynthos
1+2
SWISS International Air Lines Basilej, Curych, Ženeva
2
S7 Airlines Novosibirsk
1
TAP Portugal Lisabon
2
TAROM Bukurešť, Kluž
1
Tatarstan Airlines Kazaň
1
Transavia Airlines Rotterdam
2
Travel Service Agadir, Almeria, Antalya, Bodrum, Burgas, Dalaman, Djerba, Dublin, Enfidha, Faro, Fuerteventura, Girona, Hurghada, Chania, Chios, Izmir, Kalamata, Karpathos, Kavala, Kefallinia, Kerkyra, Lanzarote, Las Palmas, Lemnos, Madeira, Marsa Allam, Menorca, Mitilini, Monastir, Oujda, Palma de Mallorca, Podgorica, Preveza, Rhodos, Sal, Samos, Sharm El Sheikh, Skiathos, Soluň, Split, Tabarka, Tenerife, Thira, Varna, Zakynthos
1+2
Turkish Airlines Istanbul
1
Ukraine International Airlines Kyjev/Borispol
1
Ural Airlines Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod
1
Volotea Airlines Nantes
2
Vueling Airlines Barcelona
2
Wizz Air Bari, Benátky/Treviso, Londýn/Luton, Milán/Bergamo, Neapol, Řím/Fiumicino
1+2

Cargo dopravci[editovat | editovat zdroj]

Letecká
společnost
Destinace Terminál
Air Contractors Paříž/Charles de Gaulle
Cargo 1
Farnair Switzerland Kolín nad Rýnem
Cargo 2
Genex Minsk
Cargo 2
China Airlines Abú Dhabi, Lucemburk, Tchaj-wan - Taoyuan
Cargo 1
TNT Airways Liége
Cargo 1

Hluk z letiště[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s. p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

Paralelní dráha[editovat | editovat zdroj]

Odletová hala Terminálu Sever 2 otevřená v roce 2006

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24. Ačkoli již v roce 2004 generální ředitel České správy letišť Martin Kačur uváděl plánovaný začátek stavby na rok 2007 a dokončení již o dva roky později,[7] získal projekt stavby teprve 27. 10. 2011 od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko EIA[8] (posouzení vlivu na životní prostředí, žádost byla podána 1. 9. 2005 a bylo k ní přes 3600 vyjádření). Součástí je ale 71 podmínek, mj. úplné zastavení leteckého provozu od 24:00 do 5:29 hodin.

Současná dráha 06/24 je hlavní dráhou letiště a odehrává se na ní více než 80 % provozu letiště. Vedlejší dráha 12/30 smí být pro provoz využita pouze v případě, kdy není z technických či meteorologických důvodů možné používat dráhu 06/24. To znamená, že ačkoli má letiště Praha-Ruzyně dráhy dvě, používá se vždy pouze jedna. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku co se týká intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 – 50 pohybů v závislosti na poměru vzletů a přistání[9]). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště a je v současnosti přetížen.[10]

Řešením problému je výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L. Ta bude umístěna 1525 metrů jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R, Nová dráha se bude nacházet v prostoru původní dráhy letiště 04/22, která bude zrušena. Nová dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech (ILS CAT IIIB umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země).[zdroj?] Investice na novou paralelní dráhu bude 9 miliard korun.[zdroj?]

Pozemky pro paralelní dráhu přes jejich dlouho známý strategický záměr prodal v roce 2003 státní Pozemkový fond soukromým vlastníkům za cenu zemědělské půdy.[11] Více než 70 ha těchto pozemků nakoupila investiční skupina Penta Investments v roce 2005, když nabídla lepší cenu, než stát (500-1000 Kč/m2). Státní Letiště Ruzyně tyto pozemky získalo až na konci roku 2008. Pozemky byly považovány za klíčové pro cenu Letiště Praha, které bylo připravováno k privatizaci. Čistý zisk transakce ve prospěch Penty měl činit údajně 3 až 3,5 mld Kč, cena za metr čtvereční pozemku dosáhla přibližně 5500 Kč.[12] Podle týdeníku EURO s odkazem na důvěryhodné zdroje žádala přitom skupina za metr čtvereční deset až dvanáct tisíc korun (celkově více než sedm miliard korun). Spolumajitel Penty Marek Dospiva cenu za čtvereční metr potvrdil jako cenu k jednání, stále výhodnou pro stát.[13] Transakce nakonec proběhla ne jako odkup pozemků, ale přes nákup akcií společnosti Realitní developerská, což umožnilo snížení odvodu daní pro ČR. [14]

V roce 2005 Parlament ČR schválil zvláštní zákon č. 544/2005 Sb. o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, který deklaroval veřejný zájem paralelní dráhy a možnost přistoupit k vyvlastnění potřebných pozemků. Zákon v březnu 2009 prohlásil Ústavní soud ČR za protiústavní a zrušil jen, vyhověl tak návrhu 17 senátorů, ke kterým se později připojil další senátor Karel Schwarzenberg.[15]

Nezákonnosti v rozhodování a odpor občanů[editovat | editovat zdroj]

Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice.[16] Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.[17]

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.[18]

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu. Byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Ústavní soud dne 25. 3. 2009 rozhodl, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl „příliš formalisticky“ a „takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný“.[10] Verdikt soudu však nemá na projekt dráhy bezprostřední vliv.

Doprava z letiště do centra[editovat | editovat zdroj]

Nová řídící věž

Současná situace umožňuje cestujícímu při cestě z letiště následující možnosti:

  • Použít soukromou autobusovou dopravou různých společností provozující „letištní autobusy“ (provozují např. České aerolinie, Student Agency apod.) Doba jízdy je srovnatelná s MHD. Autobusy navazují na další linky týchž společností (zejména spoje do Brna).
  • Použít autobusový spoj Airport Express (AE) [1] provozovaný DPP ve spolupráci s Českými drahami do stanice Praha Hlavní nádraží. Tento spoj je možné využít s jízdenkou ČD vystavenou odkudkoliv do stanice "Praha-letiště (NAD)" nebo s mezinárodní jízdenkou do stanice "Praha Airport". Doba jízdy je 50 minut a interval 30 minut.

Protože uvedené způsoby dopravy jsou časově náročné a málo kapacitní, zvažuje se výstavba nových dopravních spojení s centrem Prahy, popř. dalšími městy ČR. V současné době je skloňováno především prodloužení metra A, přičemž nejčastěji zmiňovaná varianta přes Motol má náklady na vybudování 38 mld. Kč a pravděpodobný termín dokončení ne dříve než v roce 2016. Další možností je částečné prodloužení metra ve směru Evropské třídy a jeho pokračování nadzemní dopravou, nebo modernizace buštěhradské dráhy Praha - Kladno a její převedení přímo přes letiště. Posledně uvedená varianta, zvaná lidově výstavba rychlodráhy, se setkává s velkým odporem některých obyvatel a zejména politických představitelů Prahy 6, především z důvodů potenciálního zdroje hluku. Rychlodráha by každopádně zkrátila cestu na letiště na cca 20–25 minut s možností nasadit vysoce kapacitní soupravy.

Pro ty, kteří cestují na letiště a zpět vlastním vozidlem, je k dispozici parkování přímo na letišti. Jednak u jednotlivých terminálů nebo v přilehlých parkovacích domech. Další variantou jsou soukromá parkoviště v přilehlých oblastech. Alternativní variantou je parkování na sídlišti nedaleko letiště a přejezd autobusem.

Poslední skloňovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha – Plzeň (– Norimberk) a Praha – Ústí nad Labem (– Berlín). Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020.

Plánovaná privatizace[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská federální prokuratura požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura má zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba má spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.[19]

Název letiště[editovat | editovat zdroj]

Ronalda Reagana[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2011, při příležitosti oslav 100. výročí narození 40. amerického prezidenta Ronalda Reagana, napsala skupinka aktivistů ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi otevřený dopis, v němž žádali, aby bylo letiště pojmenováno po tomto americkém prezidentovi, který se zasloužil o pád železné opony a totalitních režimů ve východním bloku.[20] Za návrhem stála společnost Opona.[21]

Václava Havla[editovat | editovat zdroj]

Feničova výzva a petice pro přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Václava Havla, 19. prosince 2011, vydal Fero Fenič prohlášení s výzvou přejmenovat letiště Praha-Ruzyně v Praze-Ruzyni na Letiště Václava Havla. Název Ruzyně podle Feniče připomíná spíše známou pražskou věznici. Podle Feniče by se nejednalo o přejmenování, ale o pojmenování letiště, protože v názvu "Letiště Praha" podle něj není žádné jméno. Jako vzory uvedl mimo jiných i letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku a Charlese de Gaulla v Paříži.[22]

Reklamní a marketingová agentura Graffitti Networks pro prezentaci a podporu návrhu zřídila webovou stránku na doméně www.letiste-vaclava-havla.cz a www.letistevaclavahavla.cz.[23] O výzvě opakovaně referovala významná média, podepsali ji například Jiří Bartoška, Jaroslav Brabec, Tereza Brdečková, Martin Bursík, Věra Čáslavská, David Černý.[24] Do 29. prosince 2011, za 10 dní, se pod internetovou peticí objevilo asi 70 tisíc podpisů.

Kroky k přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Společnost Letiště Praha podala 23. prosince 2011 žádost Úřadu průmyslového vlastnictví o registraci slovních ochranných známek ve znění "Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze"[25] a "Vaclav Havel Prague International Airport".[26] Dagmar Havlová, manželka zesnulého prezidenta Václava Havla, dala souhlas vládě ČR v polovině ledna 2012 s tím, že letiště může přejmenovat po jejím zesnulém manželovi.[27] Vláda tak na jaře 2012 měla o přejmenování letiště Praha hlasovat.

Petice výtvarníka Kellnera proti přejmenování[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 25. prosince 2011 se na internetu objevila též anonymní petice proti přejmenování letiště.[28] Parlamentní listy její autorství nejprve v pondělí 27. prosince přiřkly miliardáři Petru Kellnerovi,[29] jehož společnost však vzápětí oznámila, že akcionář PPF Petr Kellner nemá s peticí nic společného a text prohlášení žádným způsobem nepodporuje. Zároveň vyjádřil podezření, že nejde-li o náhodnou shodu jmen, může se jednat o podvrh či provokaci, které hrubým způsobem zasahuje do práv akcionáře PPF Petra Kellnera.[30] Do 29. prosince 2011, za 4 dny, se pod ní objevilo asi 7 tisíc podpisů. Na konci článku Britských listů Na prahu autoritativního režimu z 13. ledna 2012[31], její autor Petr Kellner[32] odkázal na petici, v tu dobu s něco přes 19 tisíci podpisů. V tu dobu stránky petice uváděly k autorovi:

Autor petice: narozen 1956, nebyl členem pionýra SSM, KSČ, ani jiné politické strany, nebyl v disentu, je odpůrcem všech totalitních systému, pravicových i levicových.
Od roku 1985 do současnosti vykonává svobodné povolání, výtvarník malíř.
Petr Kellner
[28]

Na konci ledna 2012 Petr Kellner zveřejnil Otevřený dopis vládě České republiky ze 30.1.2012, v kterém se přimlouvá "při nejmenším o určitou zdrženlivost a to zejména k památce zesnulého exprezidenta pana Václava Havla, který sám před rokem 1990 byl tvrdým kritikem a odpůrcem vytváření jakýchkoliv kultů osobnosti" a prosí "vládu, aby zvážila a přehodnotila tento krok, který by mohl působit jako velice špatný signál směrem k občanské společnosti a svým důsledkem vytvořil precedens, který připomíná principy rozhodování daleko před rokem 1989, kdy mocenské aparáty bývalého režimu určovaly autoritativním způsobem, kdo je, nebo naopak není vhodný obdivu občanů naší země".[33] V té době pod peticí proti přejmenování stály podpisy více než 22 tisíc podporovatelů (pod peticí Fera Feniče za přejmenování přes 81 tisíc).

Další reakce[editovat | editovat zdroj]

Pochyby k přejmenování letiště vyjádřil 27. prosince 2011 bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel, podle nějž letiště je příliš komerční subjekt a navíc Havel létání bytostně nesnášel. Navrhl, aby byla po Havlovi pojmenována spíše instituce, která by mohla nést Havlův duchovní odkaz – divadlo, knihovna, univerzita, koncertní sál.[34][35]

Souhlas vlády a přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. března 2012 vláda návrh na přejmenování Letiště Ruzyně na „Letiště Václava Havla Praha“ (v angličtině „Václav Havel Airport Prague[36]) odsouhlasila.[37][38]

5. října 2012, v den výročí narození Václava Havla, proběhl přejmenovací ceremoniál.[39] Společnost Letiště Praha, a. s. název nezměnila.

9. prosince 2012, v předvečer Světového dne lidských práv a devět dní před prvním výročím úmrtí Václava Havla, byla za účasti Dagmar Havlové a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Terminálu 2 odhalena tapiserie k poctě Václava Havla s názvem Poslední audience, vytvořená ve Francii podle návrhu výtvarníka Petra Síse; obrázek byl původně použit po Havlově smrti pro titulní stránku Hospodářských novin. Vznik díla inicioval Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty International. Dílo v ceně 1,5 miliónu korun zaplatili hudebníci Bono a The Edge ze skupiny U2, Peter Gabriel, Sting a Yoko Ono. Nástěnný tkaný koberec o rozměrech 5×4,25 metru zobrazuje na tmavomodrém pozadí hejno bílých ptáků ve tvaru člověka vznášejícího se nad řekou a siluetou města.[40]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Traffic Report – 2012, Prague Airport
  2. LKPR AD 2.1 SMĚROVACÍ ZNAČKA A NÁZEV LETIŠTĚ, AIP ČR, Řízení letového provozu ČR, 15. 11. 2012
  3. Piloty nové jméno ruzyňského letiště nezajímá. Havel nemá na let vliv, Technet.cz, 8. 10. 2012
  4. Traffic Report – 2008, Prague Airport
  5. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 28244532
  6. Ruzyňská dráha 13/31 se přejmenuje na 12/30, planes.cz, 12.10.2011
  7. Ing. Martin Kačur (ČSL) pro DN: „K výstavbě paralelní dráhy RWY 06R/24L bychom mohli přikročit v polovině roku 2007“ [online]. Dopravní noviny, 2004/20, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. Informační systém EIA: Záměry na území ČR
  9. Gatwick Airport, Summer 2009 Report [online]. Airport Coordination Ltd., 2009, [cit. 2010-05-08]. Kapitola Renway Scheduling Limits. Formát pdf. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat [online]. iHned.cz, 2009-03-25, [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.  
  11. WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Jak stát přišel o 4 miliardy: kdo může za to, že si Letiště Praha neohlídalo pozemky? [online]. iDNES.CZ, 2009-01-27, [cit. 2013-08-19]. [Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/jak-stat-prisel-o-4-miliardy-kdo-muze-za-to-ze-si-letiste-praha-neohlidalo-pozemky-gpe-/kavarna.aspx?c=A090127_120548_kavarna_bos Dostupné online.]  
  12. PŠENIČKA, Jiří. Zlatonosná ranvej [online]. EKONOM.IHNED.CZ, 2008-05-15, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.  
  13. PŠENIČKA, Jiří. Klondike na Ruzyni [online]. E15/Euro č. 46, 2007-11-08, [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.  
  14. PŠENIČKA, Jiří. Ekonom: Penta prodala pozemky letišti tak, že nemusí platit daně [online]. EKONOM.IHned.CZ, 2009-01-07, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.  
  15. Nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2009 č. 124/2009 Sb.
  16. oficiální stránky Občanského sdružení pro Nebušice
  17. rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18. července 2006
  18. text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy
  19. Švýcaři chtějí informace o privatizaci Ruzyně, ČTK, 9.12.2008
  20. http://www.novinky.cz/domaci/224437-prejmenujte-ruzynske-letiste-na-reaganovo-pisi-aktiviste-kalouskovi.html
  21. http://www.reflex.cz/clanek/dokument/39947/navrh-prejmenujte-letiste-praha-na-letiste-ronalda-reagana.html
  22. Fenič: Nejde o přejmenování letiště, chceme ho pojmenovat, TV Metropol, 22. 12. 2011, aktualizováno 27. 12. 2011
  23. Letiště Václava Havla, prohlášení s výzvou, Fero Fenič, v Praze 19. 12. 2011, veřejná petice je součástí webu
  24. Přejmenujme Ruzyni na Letiště Václava Havla, navrhuje Fenič, Lidovky.cz, 19. 12. 2011
  25. Databáze Úřadu průmyslového vlastnictní, číslo spisu 491358
  26. Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, číslo spisu 491357
  27. Letiště Praha Ruzyně - přeprava osob [online]. 2012-01-30, [cit. 2012-02-11]. Kapitola Bude se Letiště Praha Ruzyně jmenovat Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze?. Dostupné online.  
  28. a b Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla.
  29. Petr Kellner: Nesouhlasím s přejmenováním ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla. Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla., Parlamentní listy, 27. 12. 2011
  30. Miliardář Kellner se ohrazuje ve věci Havlova letiště, Parlamentní listy, 28. 12. 2011, autor: jih
  31. Na prahu autoritativního režimu, Petr Kellner, Britské listy, 13.1.2012
  32. Petr Kellner – Autor petice proti přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla., k autorovi petice na Britských listech
  33. Otevřený dopis vládě České republiky, Petr Kellner, Britské listy, 1.2.2012
  34. Jan Jiřička: Havel nerad létal, raději po něm pojmenujte divadlo, míní extajemník, iDnes.cz, 27. 12. 2011
  35. Prý to hrozí: Nekalé kšefty na letišti pod jménem Havla, ParlamentniListy.cz, 29.12.2011
  36. BRANDEJSKÁ, Anna. Ruzyně vyslyšela kritiky, bude se jmenovat Václav Havel Airport Prague. iDNES.cz [online]. 2012-06-04 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online.  
  37. BŘEZINOVÁ, Markéta. Vláda souhlasila, v Ruzyni bude Letiště Václava Havla. iDNES.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.  
  38. Usnesení vlády České republiky ze dne 21. března 2012 č. 198 k návrhu na využití jména Václava Havla ve spojení s letištěm Praha – Ruzyně
  39. Z letiště Ruzyně je Letiště Václava Havla Praha. Novinky.cz [online]. 2012-10-05 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.  
  40. Tapiserie k poctě Václava Havla byla odhalena na pražském letišti, Novinky.cz, 9. 12. 2012 ČTK

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu