Peking
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Peking 北京 |
|
|---|---|
 Chrám nebes, symbol Pekingu |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 43,5 m n. m. |
| stát: |  Čína |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 16 808 km² |
| počet obyvatel: | 7 500 000 (2000) |
| hustota zalidnění: | 446,2 obyv. / km² |
| etnické složení: | Číňané - 96 % Mandžuové - 2 % Chuejové - 2 % Mongolové - 0,3 % |
| správa | |
| status: | samosprávné město |
| starosta: | Wang Čchi-šan |
| oficiální web: | www.beijing.gov.cn |
| telefonní předvolba: | +86/10 |
| PSČ: | 100000 - 102600 |
| označení vozidel: | 京A, C, E, F, H, J 京B (taxislužba) 京G (mimo vlastní město) 京O (police a úřady) 京V (armáda) & (ústřední vláda) |
Peking (
výslovnost; čínsky: 北京; pinyin: Běijīng; český přepis: Pej-ťing), je hlavní město Čínské lidové republiky. Jakožto centrálně spravované město na úrovni provincie podléhá přímo ústřední vládě. V Pekingu, který je po staletí správním a kulturním centrem země, se nachází proslulé náměstí Nebeského klidu či Zakázané město, komplex paláců a chrámů odkud dříve vládli čínští císařové. Celkový počet obyvatel Pekingu v dnešní době přesahuje 17 miliónů.[1] V roce 2008 Peking hostil XXIX. letní olympijské hry.
Obsah |
[editovat] Název
V češtině obvyklé pojmenování města Peking pochází z výslovnosti v jihočínských dialektech. V oficiálním jazyku (založeném na výslovnosti v samotném Pekingu a jeho okolí) je název města vyslovován přibližně jako Pej-ťing (北 pej = sever a 京 ťing = hlavní město), což znamená Severní hlavní město.
[editovat] Historie
Hlavní město Číny prošlo bouřlivou historií, jejíž počátky lze spatřovat již v polovině 3. tisíciletí před naším letopočtem. Ve 13. století bylo vydrancováno vojsky Čingischána. Během dalších dvou staletí se město vzpamatovalo z porážky, ale v 15. století už bylo nejdůležitějším městem celé Číny. K významným změnám došlo zejména za posledního půl století. Komunisté významně přetvořili město k obrazu svému, strhli mnoho oslavných oblouků, zbourali vnější hradby, vystavěli široké bulváry a moderní sídliště. Stará tradiční zástavba byla již z velké části zlikvidována a v tomto trendu se navíc stále ještě pokračuje. Přelomové v historii města byly zmíněné olympijské hry; Peking byl z velké části přebudován, vznikly nové čtvrti, nové trasy metra a samozřejmě i sportoviště.
[editovat] Poloha
Peking leží na severovýchodě Číny, téměř úplně obklopen provincií Che-pej, jen na jihovýchodní straně hraničí s městem Tchien-ťin, dalším ze čtveřice statutárních měst, postavených na roveň provinciím. Vlastní město se rozkládá v rovinaté krajině 150 km od pobřeží Pochajského zálivu, v průměrné nadmořské výšce 63 m. Jestliže střední a jihovýchodní část městské provincie je rovinatá, s nejnižším místem 44 m nad úrovní moře, na západním a severním pomezí se zvedají hory, dosahující v Si-šan – „Západních horách“ – vrcholem Min-šang 2 303 m. Vysoké jsou i další hory, například Chaj-tchuo-šan na severozápadě má 2241 m a Wu-ling-šan na severovýchodě 2116 m. Na rozdíl od ostatních významných čínských měst Peking neleží na žádném velkém vodním toku. Z větších řek na území provincie stojí za zmínku Jung-ting a zejména Čchao-paj, na níž byla 90 km severovýchodně od města vybudována přehradní nádrž Min-čün, zásobující Peking pitnou vodou.
[editovat] Přírodní podmínky
I přes nevelkou vzdálenost od moře je podnebí kontinentální s mrazivou zimou, kterou způsobuje sibiřská anticyklóna, suchým a prašným jarem, horkým vlhkým létem pod vlivem jižního monzunu a suchým mírným podzimem. Roční průměr teploty je 11 °C (-4 °C v lednu, 26 °C v červenci), z průměrného úhrnu srážek 620 mm spadne většina během letních měsíců. Nejvhodnější dobou k návštěvě města je září a říjen. Vážným problémem je znečištění ovzduší. I když se s plošnou asanací starých přízemních domků, vytápěných uhlím, snižuje množství emisí způsobených topením, prudký rozvoj individuálního motorismu nedává v tomto směru mnoho nadějí na celkové výrazné zlepšení.
Mezi městské stromy patří zeravec východní (Platycladus orientalis) a jerlín japonský (Sophora japonica). Městskými květinami jsou chryzantéma (Chrysanthemum morifolium) a čínská růže (Rosa chinensis).
[editovat] Pamětihodnosti
[editovat] Zakázané město
Zakázané město je sídlo císařů; hlavní pamětihodnosti jsou z 15. století. Je vlastně něco jako symbol nadřazenosti. Od ostatních částí města bylo odděleno mohutnými příkopy a hradbami. Směl se tu zdržovat jen císař s doprovodem, ostatním smrtelníkům sem byl vstup pod hrozbou smrti přísně zakázán po dobu pěti set let. Město bylo domovem 24 císařů dvou dynastií – Ming a Čching. Na stavbu bylo povoláno roku 1406 milión dělníků císařem Jung Le. Náklady byly nesmírné. Stavba města byla dokončena roku 1420. Město má čtvercový půdorys a za jeho 12,5 m vysokými zdmi jsou skryty honosné paláce s devíti tisíci místnostmi, chrámy, modlitebny a svatyně. Město sice pohltil požár, ale v 18. století bylo opět obnoveno. Císařové, kteří byli označováni jako Synové nebes si žili v neuvěřitelném přepychu. Podle tradice mohl mít každý syn nebes až tři hlavní manželky, šest oblíbenkyň a 72 vedlejších žen nižšího řádu. Někteří císařové však měli údajně až 2000 konkubín. Do města je přístup letecky nebo transsibiřskou magistrálou z Moskvy - 6 dní. Náměstí Nebeského míru je u stanice metra Čchien men.
[editovat] Náměstí Nebeského klidu
Jižně od Zakázaného města leží Náměstí Nebeského klidu, na němž v roce 1949 budoucí čínský vládce a diktátor Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku. V čele náměstí je jeho velký obraz, na mohutné vstupní zdi a tvoří tak výzdobu náměstí.
[editovat] Chrám nebes
Nedaleko odtud je impozantní Chrám nebes, leží v obrovském zeleném parku jménem Tian-Tan. Mnohokrát již opravovaný chrám byl postaven roku 1420. Je to kruhová stavba ,korunovaná zlatou kopulí, se sálem vysokým 38 metrů(Síň modlitby za dobrou sklizeň); skvost tradiční staré čínské architektury. Je také místem konání nejvýznamnějších náboženských slavností. Sloužil, což vyplývá už ze jména, k uctívání nebes. Chodníček, který se nachází v areálu chrámu, se nazývá" Most rumělkových schodů".
[editovat] Čínský letní palác
Palác je vzdálený 20 kilometrů od metropole. Téměř 3/4 plochy letního paláce tvoří ručně vyhloubené jezero Kunming, podél jeho břehu je krásná kolonáda.
[editovat] Galerie
 Velká síň lidu na náměstí Nebeského klidu |
 Náměstí Nejvyšší harmonie v Zakázaném městě |
 Severovýchodní cíp Zakázaného města při západu slunce. |
|
 Nádraží v Pekingu |
.jpg) Tradiční pekingská zástavba – chu-tchung |
 Nové sídliště |
 Muzeum věnované válce s Japonskem |
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Enrique Stanko Vráz: Čína (1904, také pod názvem Bílý ďábel v Pekingu)
[editovat] Reference
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Peking na MěstaSvěta.cz - průvodce městem
- Peking na stránkách DoČíny.info
- Stručně k některým pamětihodnostem
- Fotogalerie
- Souhrn odkazů k Pekingu (anglicky)
|
|||||||||||||||||
