Ťia Čching-lin

Ťia Čching-lin
Ťia Čching-lin
Narození	březen 1940 (84 let); Po-tchou
Alma mater	Hebei University of Technology
Povolání	politik
Ocenění	velkokříž Řádu peruánského slunce
Politická strana	Komunistická strana Číny
Děti	Jia Qiang
Příbuzní	Jasmine Li (vnučka)
Funkce	guvernér Fu-ťienu (1990–1994); tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996); starosta Pekingu (1996–1999); tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002); člen stálého výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny (2002–2012); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťia Čching-lin (čínsky pchin-jinem Jiǎ Qìnglín, znaky zjednodušené 贾庆林, tradiční 賈慶林; * 13. března 1940) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr-strojař vstoupil roku 1985 do politiky na provinční úrovni, do vyšších úřadů se propracoval začátkem 90. let jako guvernér Fu-ťienu (1990–1994) a tajemník fuťienského provinčního výboru KS Číny (1993–1996), starosta Pekingu (1996–1999) a tajemník pekingského městského výboru KS Číny (1997–2002). V letech 2003–2013 zastával úřad předsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. Současně byl dlouholetým členem vedení KS Číny jako člen politbyra (1997–2002) a člen stálého výboru politbyra (2002–2012).

Život[editovat | editovat zdroj]

Ťia Čching-lin se narodil 11. srpna 1938 v okresu Ťiao-che v provincii Che-pej v rolnické rodině. Byl přijat na školu průmyslového managementu v Š’-ťia-čuangu. Od roku 1958 začal studovat konstrukci a výrobu elektrických motorů a spotřebičů na Chepejském technologickém institutu. Po ukončení studia v roce 1962 mu bylo přiděleno místo technika na Prvním ministerstvu strojírenství, zapojil se také do činnosti Komunistického svazu mládeže.^[1]^[2]

Během kulturní revoluce, v letech 1969–1971 pracoval v jedné ze škol kádrů 7. května v provincii Ťiang-si.^[1] V roce 1971 začal pracovat v Úřadu pro výzkum politiky Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1973 byl povýšen na vedoucího správy kontroly produkce Prvního ministerstva strojírenství. V roce 1978 byl jmenován generálním ředitelem Čínské národní společnosti pro export a import strojírenské produkce a vybavení. V roce 1983 se stal ředitelem Tchajjüanského závodu těžkého strojírenství.^[1]^[2]

V rámci širšího celostátního úsilí komunistické strany o získání mladšího a vzdělanějšího sboru funkcionářů v celé zemi vstoupil v roce 1985 do regionální politiky, když byl zvolen zástupcem tajemníka fuťienského provinčního výboru KS Číny. V listopadu 1990 převzal úřad guvernéra Fu-ťienu (do dubna 1994).^[1] Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 byl zvolen členem ústředního výboru. V prosinci 1993 byl zvolen tajemníkem fuťienského provinčního výboru KS Číny (do října 1996).^[1]^[2] V průběhu první poloviny 90. let Ťia Čching-lin upevnil vztah s tehdejším generálním tajemníkem Ťiang Ce-minem, s nímž se znal už od 70. let z prvního ministerstva strojírenství, a navázal s ním vztah klient-patron.^[3]

V říjnu 1996 byl Ťia přeložen do Pekingu, kde zaujal funkci starosty města (du února 1999), a v srpnu 1997 byl povýšen do funkce tajemníka pekingského městského výboru KS Číny (do října 2002). Na XV. sjezdu KS Číny v září 1997 byl zvolen členem politbyra,^[1]^[2] obvyklý postup pro tajemníka v Pekingu. Ve vedení Pekingu Ťia Čching-lin pomohl Ťiang Ce-minovi konsolidovat politickou scénu města poté, co byl pekingský tajemník Čchen Si-tung sesazen na základě obvinění z korupce.

Na XVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 byl potvrzen v politbyru a zásluhou podpory Ťiang Ce-mina zvolen i členem stálého výboru politbyra. Již v říjnu 2002 ho v Pekingu nahradil Liou Čchi s tím, že Ťia postoupí do stálého výboru a dostane se mu vyššího úřadu.^[3] V březnu 2003 tak byl zvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.^[1]^[2]

Na XVII. sjezdu KS Číny v říjnu 2007 byl potvrzen ve stranických funkcích a v březnu 2008 znovuzvolen předsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění na další funkční období.^[2]

Na XVIII. sjezdu KS Číny v listopadu 2012 se vzdal stranických funkcí a úřadů a následně v březnu 2013 odešel z poradního shromáždění do penze.^[2] I poté se účastnil různých veřejných akcí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g People's Daily Online. Jia Qinglin [online]. People's Daily Online, 2003 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g www.gov.cn. 贾庆林 [online]. www.gov.cn, 2008-3-15, rev. 2013-3-11 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (čínsky)
↑ ^a ^b BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 27–29. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťia Čching-lin na Wikimedia Commons

Člen vedení Komunistické strany Číny

[people-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g People's Daily Online. Jia Qinglin [online]. People's Daily Online, 2003 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)

[gov-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g www.gov.cn. 贾庆林 [online]. www.gov.cn, 2008-3-15, rev. 2013-3-11 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (čínsky)

[bo_27_29-3] BO, Zhiyue. China’s elite politics : political transition and power balancing. Singapore: World Scientific Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-981-270-041-4. S. 27–29. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS)

orgány ČLPPS	celostátní výbor • předseda celostátního výboru • místopředsedové celostátního výboru

předsedové celostátního výboru	Mao Ce-tung (1949–1954) • Čou En-laj (1954–1976) • Teng Siao-pching (1978–1983) • Teng Jing-čchao (1983–1988) • Li Sien-nien (1988–1992) • Li Žuej-chuan (1993–2003) • Ťia Čching-lin (2003–2013) • Jü Čeng-šeng (2013–2018) • Wang Jang (2018–2023) • Wang Chu-ning (2023– )

Představitelé Pekingu po roce 1949

tajemníci městského výboru KS Číny	Pcheng Čen (1948–1966) • Li Süe-feng (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1971–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Tuan Ťün-i (1981–1984) • Li Si-ming (1984–1992) • Čchen Si-tchung (1992–1995) • Wej Ťien-sing (1995–1997) • Ťia Čching-lin (1997–2002) • Liou Čchi (2002–2012) • Kuo Ťin-lung (2012–2017) • Cchaj Čchi (2017–2022) • Jin Li (od 2022)

předsedové městského lidového shromáždění	Ťia Tching-san (1979–1983) • Čao Pcheng-fej (1983–1993) • Čang Ťien-min (1993–2001) • Jü Ťün-po (2001–2007) • Tu Te-jin (2007–2017) • Li Wej (od 2017)

starostové	Jie Ťien-jing (1948–1949) • Nie Žung-čen (1949–1951) • Pcheng Čen (1951–1966) • Wu Te (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1967–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Ťiao Žuo-jü (1981–1983) • Čchen Si-tchung (1983–1993) • Li Čchi-jen (1993–1996) • Ťia Čching-lin (1996–1999) • Liou Čchi (1999–2003) • Meng Süe-nung (2003) • Wang Čchi-šan (2003–2007) • Kuo Ťin-lung (2007–2012) • Wang An-šun (2012–2016) • Cchaj Čchi (2016–2017) • Čchen Ťi-ning (2017–2022) • Jin Jung (od 2022)

předsedové městského výboru ČLPPS	Liou Žen (1955–1967) • Ting Kuo-jü (1977–1979) • Čao Pcheng-fej (1979–1983) • Liou Tao-šeng (1983–1985) • Fan Ťin (1985–1986) • Paj Ťie-fu (1986–1993) • Wang Ta-ming (1993–1998) • Čchen Kuang-wen (1998–2003) • Čcheng Š’-e (2003–2006) • Jang An-ťiang (2006–2011) • Wang An-šun (2011–2013) • Ťi Lin (2013–2022) • Wej Siao-tung (od 2022)

Představitelé Fu-ťienu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Čang Ting-čcheng (1949–1954) • Jie Fej (1954–1958) • Ťiang I-čen (1958–1967) • Chan Sien-čchu (1971–1974) • Liao Č’-kao (1974–1980) • Siang Nan (1980–1986) • Čchen Kuang-i (1986–1993) • Ťia Čching-lin (1993–1996) • Čchen Ming-i (1996–2000) • Sung Te-fu (2000–2004) • Lu Čan-kung (2004–2009) • Sun Čchun-lan (2009–2012) • Jou Čchüan (2012–2017) • Jü Wej-kuo (2017–2020) • Jin Li (2020–2022) • Čou Cu-i (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Liao Č’-kao (1979–1982) • Chu Chung (1982–1985) • Čcheng Sü (1985–1993) • Čchen Kuang-i (1993–1994) • Ťia Čching-lin (1994–1996) • Jüan Čchi-tchung (1997–2002) • Sung Te-fu (2002–2005) • Lu Čan-kung (2005–2010) • Sun Čchun-lan (2010–2013) • Jou Čchüan (2013–2018) • Jü Wej-kuo (2018–2021) • Jin Li (2021–2023) • Čou Cu-i (2023– )

guvernéři	Čang Ting-čcheng (1949–1954) • Jie Fej (1954–1959) • Ťiang I-čen (1959) • Wu Chung-siang (1960–1962) • Ťiang I-čen (1962) • Wen Ťin-šuej (1962–1967) • Chan Sien-čchu (1968–1973) • Liao Č’-kao (1974–1979) • Ma Sing-jüan (1979–1983) • Chu Pching (1983–1987) • Wang Čao-kuo (1987–1990) • Ťia Čching-lin (1990–1994) • Čchen Ming-i (1994–1996) • Che Kuo-čchiang (1996–1999) • Si Ťin-pching (1999–2002) • Lu Čan-kung (2002–2004) • Chuang Siao-ťing (2004–2011) • Su Šu-lin (2011–2015) • Jü Wej-kuo (2015–2018) • Tchang Teng-ťie (2018–2020) • Wang Ning (2020–2021) • Čao Lung (2011– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Ceng Ťing-ping (1955–1956) • Ťiang I-čen (1956–1959) • Jie Fej (1959–1964) • Fan Š’-žen (1964–1977) • Liao Č’-kao (1977–1979) • Wu Chung-siang (1979–1985) • Jüan Kaj (1985–1988) • Čchen Kuang-i (1988–1993) • Jou Te-sin (1993–2003) • Čchen Ming-i (2003–2006) • Liang Čchi-pching (2006–2013) • Čang Čchang-pching (2013–2018) • Cchuej Jü-jing (2018–2023) • Tcheng Ťia-cchaj (2023– )