1940
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 ► ►►
Obsah |
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události [editovat]
| 1940 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo
- 27. ledna – v Praze byl zatčen Přemysl Šámal, představitel odbojové Politické ústředí
Svět
- 8. ledna − bitva o Suomussalmi skončila zdrcující porážkou Rudé armády
- 20. ledna − začíná Druhá bitva u Taipale (skončila 13. března)
- 1. února − Rudá armáda zahajuje svou druhou velkou ofenzívu na Karelské šíji, začíná druhá bitva u Summy
- 15. února − Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie u Summy, Finové ustupují na rezervní pozice
- 16. únor - HMS Cossack abordáží německého tankeru Altmark v norských výsostných vodách zachraňuje 299 britských námořníků z lodí potopených kapesní bitevní lodí Admiralem Grafem Spee
- 6. března − Rudá armáda ovládla západní břeh Viipurského zálivu
- 12. března − Moskevský mír (finsko-sovětská mírová smlouva)
- 13. března − v souladu s Moskevským mírem končí válečné operace Zimní války
- 8. dubna − Royal Navy zahájilo zaminovávání norských výsostných vod
- 9. dubna − zahájení operace Weserübung, Německo napadlo Dánsko a Norsko
- 10. května − Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko a Lucembursko
- 19. května – Vrchní velitel francouzských vojsk Maurice Gamelin byl ve své funkci nahrazen generálem Weygandem
- 8. června − evakuace britských jednotek z Norska
- 10. června − kapitulace Norska a vstup Itálie do války
- 14. června − Německo obsadilo Paříž
- 17. června − SSSR anektoval Lotyšsko
- 22. června − příměří z Compiègne, Francie kapituluje
- 3. července − operace Katapult, britská flotila napadla francouzské loďstvo kotvící v Mers-el-Kebíru u Oranu v Alžíru a způsobila mu těžké ztráty. Zahynulo přes tisíc námořníků, neboť Britové neváhali ostřelovat i malé lodě zachraňující trosečníky
- 10. července − začíná bitva o Británii
- 12. července - vznik první čs. letecké perutě - 310. stíhací perutě ve Velké Británii
- 19. července − Námořní bitva u mysu Spatha
- 31. července − Hitler informuje generály o svém úmyslu přepadnout Sovětský svaz.
- 31. srpna - K. von Neurath a K. H. Frank předkládají A. Hitlerovi návrhy na způsob likvidace českého národa
- 23. září − operace Menace, Britové se neúspěšně pokouší o vylodění ve francouzském Dakaru a jsou s těžkými ztrátami odraženi
- 25. září − 83 francouzských letounů útočí na Gibraltar, jde o největší nálet provedený francouzským letectvem v roce 1940.
- 27. září – zástupci Třetí říše, Itálie a Japonska podepsali Pakt tří
- 28. října − začátek italského útoku na Řecko
- 31. října − končí nejurputnější fáze bitvy o Británii
- 11. listopadu − Útok na Tarent, letadla HMS Illustrious provedla první letecký útok na přístav v historii a způsobila italskému loďstvu těžké ztráty
- založeno vyznamenání Jiřího kříž − Velká Británie
- v SSSR byla zakázána lotyšská hymna
- vzducholoď Graf Zeppelin byla na příkaz ministra vzdušných sil Hermanna Göringa rozebrána do šrotu.
- 9. prosinec - začala Operace Compass, první spojenecká ofenzíva v Severní Africe.
| 1940 | |
| Střední stav obyvatel | 11 159 539 |
|---|---|
| Narození | 218 043 |
| Zemřelí | 153 499 |
| Přirozený přírůstek | 64 544 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Vědy a umění [editovat]
- začal se natáčet animovaný seriál Tom a Jerry
- objeveny chemické prvky: astat, neptunium a polonium
- objeven Rh faktor
- Penicilin lze využít proti mikrobům
- Vědci-jsme o krok blíže k atomové bombě
- Pensylvánská dálnice na níž se platí poplatek je první moderní dálnicí v USA
- první automatické dveře na světě
- ve spojených státech se ke konzervaci potravin začíná používat tzv. kryosušení(sušení ve zmrazeném stavu)
- Biochemik Vincent Du Vigneaud objevil bioton(vitamín obsahující síru
- v SSSR dochází k 95 % mechanizaci těžby uhlí
- americká společnost CBS zkoušela bezdrátový přenos barevné televize.
Nobelova cena [editovat]
Kvůli válečnému konfliktu (II. světová válka) nebyla udělena žádná Nobelova cena.
Narození [editovat]
Česko
- 17. ledna − Bohumil Doležal, literární kritik, politolog, publicista a vysokoškolský učitel
- 17. ledna − Jaroslav Kořán, překladatel a politik
- 20. ledna − Jana Brejchová, herečka
- 26. února − Oldřich Kulhánek, malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a pedagog
- 7. března − Miloslav Šimek, herec a bavič († 16. února 2004)
- 15. března − Tomáš Ježek, ekonom, politik, vysokoškolský pedagog, ministr
- 18. března − Jana Březinová, herečka († 29. května 2000)
- 3. dubna – Pavel Šrut, básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů
- 19. dubna – Milan Knížák, výtvarník a hudebník, ředitel Národní galerie v Praze
- 10. května – Jan Hraběta, herec
- 6. června – Robert Bakalář, sportovní novinář a komentátor († 3. srpna 2011)
- 13. června − Václav Hrabě, básník († 5. března 1965)
- 23. června – Jan Kuklík starší, historik a pedagog († 22. srpna 2009)
- 10. července – Lubomír Dvořák, fyzik, rektor Univerzity Palackého v Olomouci
- 10. července – Květoslava Kořínková, politička a pedagožka
- 18. července – Eda Kriseová, novinářka a spisovatelka
- 2. srpna − Martin Hampl, geograf
- 1. září – Václav Mareš, herec († 30. května 2009)
- 16. září − Petr Čepek, herec († 20. září 1994)
- 29. září − Richard Falbr, politik
- 29. září − Karel Dyba, ekonom, politik a diplomat
- 22. listopadu - Jana Drbohlavová, herečka
Svět
- 2. ledna - Adam Lityński, polský historik
- 4. ledna – Kao Sing-ťien, čínský dramatik a nositel Nobelovy ceny
- 24. ledna - Joachim Gauck, německý prezident
- 3. února – Milan Lasica, slovenský herec
- 19. února – Saparmurat Nijazov, turkmenský doživotní prezident († 21. prosince 2006)
- 13. dubna – Jean-Marie Gustave Le Clézio, francouzský spisovatel
- 24. května – Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič († 5. června 1997)
- 7. června – Tom Jones, britský zpěvák, herec
- 7. července – Ringo Starr, britský hudebník, člen skupiny Beatles
- 9. října − John Lennon, britský hudebník, člen skupiny Beatles († 8. prosince 1980)
- 20. října – Jean Clair, francouzský historik umění
- 11. listopadu – Barbara Boxer, americká politička
- 13. listopadu - Saul Kripke, americký filosof
- 17. listopadu – Bruce Lee, americký herec, mistr bojových umění, filosof a myslitel († 20. července 1973)
Úmrtí [editovat]
Česko
- 9. ledna – Josef Jiránek, klavírista, hudební pedagog a skladatel (* 24. března 1855)
- 12. ledna – Joža Uprka, malíř a grafik (* 25. října 1861)
- 13. ledna – Karel Svoboda-Škréta, malíř a restaurátor (* 28. ledna 1860)
- 23. února – Franz Hantschel, český, německy píšící lékař a vlastivědný pracovník (* 4. října 1844)
- 2. května – Šimon Bárta, katolický duchovní, filosof a teolog († 27. října 1864)
- 23. července – Metoděj Janíček, kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862)
- 22. srpna − Rudolf Medek, spisovatel a voják (* 8. ledna 1890)
- 3. září – František Černý, kontrabasista a hudební skladatel (* 23. ledna 1861)
- 13. října – Anna Honzáková, první promovaná doktorka medicíny na české lékařské fakultě v Praze (* 16. listopadu 1875)
- 16. listopadu – Jindřich Souček, technik, hudební skladatel a sbormistr (* 1. ledna 1863)
- 24. prosince − Rudolf Piskáček, hudební skladatel (* 15. března 1884)
Svět
- 11. února – Gunnar Höckert, finský atlet, olympijský šampión a několikanásobný světový rekordman (padl; * 12. února 1910)
- 16. března – Josef Anton Trčka, český fotograf, malíř, grafik, sochař (* 7. září 1893)
- 21. března – Felice Nazzaro, italský automobilový závodník (* 1881)
- 24. března – Édouard Branly, francouzský fyzik (* 23. října 1844)
- 17. dubna – Kateřina Schrattová, rakouská herečka, milenka Františka Josefa I.(* 1853)
- 26. dubna – Carl Bosch, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 27. srpna 1874)
- 27. dubna – Pavel Golovin ruský polární letec a voják (* 26. dubna 1909)
- 22. června – Wladimir Köppen, německý geograf, meteorolog a botanik (* 25. září 1846)
- 29. června − Paul Klee, švýcarský malíř (* 1879)
- 21. srpna – Lev Davidovič Trockij, sovětský politik (* 7. listopad 1879)
- 24. srpna − Paul Nipkow, německý vynálezce (* 22. srpna 1860)
- 25. srpna − Édouard Michelin, francouzský vynálezce (* 23. června 1859)
- 29. září – Rafail Levickij, ruský malíř a fotograf (* 5. srpna 1847)
- 8. října − Josef František, pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii (* 7. října 1914)
- 24. listopadu – Kinmoči Saiondži, premiér Japonska (* 23. října 1849)
- 5. prosince – Jan Kubelík, český houslista a skladatel (* 5. července 1880)
- 21. prosince − Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel (* 24. září 1896)
Hlavy států [editovat]
- Československo − Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava − Emil Hácha - Konstantin von Neurath
- Papež − Pius XII.
- SSSR − Stalin
- USA − Franklin Roosevelt
- Velká Británie
- Jiří VI. (král)
- Winston Churchill (premiér)
- Velkoněmecká říše − Adolf Hitler
- Francie – Henri Philippe Pétain
- Litva – Antanas Smetona (do 15. 6.)/Antanas Merkys (od 15. 6. do 17. 6.)/Justas Paleckis/Antanas Sniečkus
Asie:
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Digitalizované noviny a časopisy z roku 1940: