1938
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1934 | 1935 | 1936 | 1937 | 1938 | 1939 | 1940 | 1941 | 1942 | ► | ►►
Obsah |
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
[editovat] Události
| 1938 |
|---|
| Demografický vývoj v Česku | |
|---|---|
| 1938 | |
| Střední stav obyvatel | 10 877 442 |
| Narození | 163 525 |
| Zemřelí | 143 115 |
| Přirozený přírůstek | 20 410 |
| Přírůstek stěhováním | N/A |
| Celkový přírůstek | N/A |
Československo
- 22. září – pád Hodžovy vlády, úřednická vláda generála Syrového
- 23. září – všeobecná mobilizace československé armády
- 30. září – Československo postupuje Německu pohraničí (tzv. Sudety), což zapříčinila mnichovská dohoda.
- 5. října – po přijetí mnichovské dohody prezident Edvard Beneš abdikoval
- 8. října – na základě mnichovského diktátu bylo Hlučínsko připojeno přímo k německému Slezsku s stalo se součástí okresu Ratiboř v opolském vládním obvodu říšské provincie Slezsko
- 20. října – úředně zastavena činnost KSČ v českých zemích. Na Slovensku se tak stalo již 9. října
- 22. října – Beneš odletěl (pravidelnou leteckou linkou) do Velké Británie
- 30. listopadu – byl Emil Hácha zvolen prezidentem republiky
- 1. prosince – zahájili Němci stavbu tzv. sudetské autostrády
- Malá válka mezi Československem a Polskem
- Lichtenštejnská knížecí rodina přesídlila do Vaduzu
Svět
- 4. února – Adolf Hitler se stal vrchním velitelem německých ozbrojených sil
- 12. února – Berchtesgadener Abkommen – Rakousko podepsalo s Německem smlouvu. Nacisté v Rakousku byli amnestováni, jeden nacista se stal členem rakouské vlády. Německo zrušilo 1000-Mark-Sperre
- 11. –13. března – Rakousko bylo anektováno hitlerovským Německem, tato skutečnost výrazně snížila obranyschopost Československa
- 15. březen – Byly popraveny významné osobnosti čtvrtého moskevského procesu, např. Bucharin, Rykov, Jagoda, Krestinskij.
- 11. srpna – Vznikla Slovinská akademie věd a umění.
- 29. září – podepsána Mnichovská dohoda
- 2. listopadu – První vídeňská arbitráž
- 9. –10. listopadu – Křišťálová noc v Německu.
- Chile, Rakousko a Venezuela vystoupily ze Společnosti národů
- kuomintangské vedení se pokusilo zastavit japonského postup zničením hrází Žluté řeky
[editovat] Vědy a umění
- rozpuštěna Skupina surrealistů v ČSR
- uzavřeno Osvobozené divadlo
- vyroben vrtulník
- objevena jaderná reakce
- objeven chemický prvek praseodym
- O. Hahn a F. Strassmann objevují u uranu 235 štěpnou reakci
[editovat] Nobelova cena
- za literaturu: Pearl S. Bucková
- za medicínu: Corneille Jean François Heymans za objev významu a úlohy mechanismu sinu a aorty při regulaci dýchání
- za fyziku: Enrico Fermi za potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených neutronovým ozařováním a s tím spojený objev jaderných reakcí způsobených pomalými neutrony
- za chemii: Richard Kuhn za práce na karotenoidech a vitamínech„
- za mír: Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
[editovat] Oscar
- za nejlepší režii: Leo McCarey za film Nahá pravda (v originále The awful truth)
- za nejlepší herecký výkon v ženské hlavní roli: Bette Davis za film Jezebel
- za nejlepší výpravu: Carl Jules Weyl za film Robin Hood (v originále The adventures of Robin Hood)
- za nejlepší střih: Ralph Dawson za film Robin Hood (v originále The adventures of Robin Hood)
- za nejlepší hudbu: Erich Wolfgang Korngold za film Robin Hood (v originále The adventures of Robin Hood)
[editovat] Narození
Česko
- 5. ledna – Juan Carlos I., španělský král z rodu Bourbonů
- 10. ledna – Josef Koudelka, český fotograf
- 13. ledna – Václav Větvička, český botanik a popularizátor vědy
- 23. ledna − Josef Mikoláš, český hokejový brankář
- 16. února – Vojtěch Cepl, pedagog a ústavní soudce († 21. listopadu 2009)
- 23. února – Jiří Menzel, český režisér
- 4. března – Vladimír Nadrchal, český hokejový brankář
- 7. března – Petr Skoumal, český hudebník
- 14. dubna – Petr Nárožný, český herec
- 29. dubna – Hynek Bočan, český režisér a scenárista
- 30. dubna – Juraj Jakubisko, český herec a scenárista
- 11. června – Petr Kostka, český herec
- 19. července – Jaroslav Kohák, první prezident Zlaté Prahy
- 4. srpna – Luděk Bukač, český hokejista
- 19. srpna – Věra Galatíková, česká herečka († 21. prosince 2007)
- 7. září – Milena Dvorská, česká herečka († 22. prosince 2009)
- 10. října – Ladislav Soldán, český literární vědec
- 11. října – Ivan M. Havel, český vědec
- 23. října – Zdeňka Hledíková, archivářka a historička
- 19. prosince – Karel Svoboda, hudební skladatel († 28. ledna 2007)
Svět
- 1. ledna – Carlo Franchi přezdívaný Gimax, italský automobilový závodník
- 6. ledna – Jozef Golonka, slovenský hokejista a trenér
- 10. ledna – Donald Ervin Knuth, americký počítačový vědec
- 25. ledna – Vladimir Semjonovič Vysockij, ruský písničkář († 25. července 1980)
- 13. února – Elena Antalová, slovenská redaktorka, dramatička a osvětová pracovnice
- 29. března - Laco Déczi, slovenský jazzový trumpetista
- 8. dubna – Kofi Annan, generální tajemník OSN
- 10. června - Violetta Villas, polská zpěvačka († 2011)
- 19. června – Charles Gwathmey, americký architekt († 3. srpna 2009)
- 25. srpna – Frederick Forsyth, britský spisovatel a novinář
- 29. srpna – Hermann Nitsch, rakouský umělec
- 16. prosince – Zbigniew Religa, polský kardiochirurg a politik, bývalý ministr zdravotnictví († 8. března 2009)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 31. ledna – Alois Provazník, český varhaník a hudební skladatel (* 9. ledna 1856)
- 2. února – Friedrich Adler, pražský německy píšící básník (* 13. února 1857)
- 12. března – Otokar Fischer, český literární historik, divadelní kritik a teoretik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik (* 20. květen 1883)
- 29. května – Jaroslav Bradáč, český hudební skladatel (* 17. července 1876)
- 23. června – Adam Chlumecký, český básník a spisovatel (* 7. ledna 1854)
- 17. září – Antonín Benjamin Svojsík, český pedagog a zakladatel českého skautingu (* 5. září 1876)
- 25. prosince – Karel Čapek, český spisovatel (* 9. leden 1890)
- 29. května – Mirko Eliáš, český herec (* 13. srpna 1899)
Svět
- 23. ledna – Albertson Van Zo Post, kubánský šermíř, dvojnásobný olympijský vítěz 1904 (* 1866)
- 10. dubna – Joe "King" Oliver, americký kornetista, tzv. král jazzu (* 19. prosince 1885)
- 27. dubna – Edmund Husserl, německý filozof (* 8. dubna 1859)
- 29. května – Muguel Fletal, španělský tenorista (* 1. prosince 1893)
- 26. července – Dmitrij Grigorovič, ruský a sovětský letecký konstruktér (* 25. ledna 1883)
- 15. srpna – Nicola Romeo, italský konstruktér a majitel firmy Alfa Romeo (* 28. dubna 1876)
- 10. listopadu – Mustafa Kemal Atatürk, turecký vojevůdce a státník (* 1881)
- 15. prosince – Valerij Čkalov, sovětský letec (* 2. února 1904)
[editovat] Hlava státu
- Edvard Beneš
- Emil Hácha (Druhá republika)
- papež – Pius XII.
