Milena Dvorská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milena Dvorská
Milena Dvorská
Milena Dvorská
Narození 7. září 1938
Prostějov, TCH Československo
Úmrtí 22. prosinec 2009 (ve věku 71 let)
Praha, Česko Česká republika
Povolání herec a Hlasové herectví
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milena Dvorská (7. září 1938 Prostějov22. prosince 2009 Praha[1]) byla česká herečka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původně studovala zdravotnickou školu. V roce 1960 vystudovala DAMU, začala hrát v tehdejším divadle D 34Praze, v pozdějším Divadle E. F. Buriana. S výjimkou let 1970–1972, kdy byla členkou Divadla za branou, v tomto angažmá působila až do jeho zániku v roce 1991. Z rolí na této scéně stojí za zmínku Sofie v Platonovi, Arkadina v Rackovi, Polly v Žebrácké opeře, titulní role v Anně Christie nebo Emilka ze hry Jak okrást zloděje. Ve druhé polovině 90. let hostovala na scéně obnoveného Divadla na Fidlovačce. V roce 2004 a 2005 nastudovala dvě role v zájezdových inscenacích Divadelní společnosti Háta (Klíče na neděli, Když ty, tak já taky, miláčku!).[2] Jejím hereckým debutem se již v roce 1954 stala filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král, v polovině 60. let se na filmovém plátně plátně přehrála do postav mladých žen, později přes kostýmní role do rolí starostlivých maminek. V komediální poloze se objevila v dalších významných českých filmech, například ve snímcích Marečku, podejte mi pero a Vesničko má středisková.

Pro herectví ji objevil náhodně Jan Werich, když si k němu přišla pro autogram v šatně divadla v Prostějově.[2] Tři měsíce také pobývala u Werichů na Kampě v podkrovním pokojíku během natáčení filmu Byl jednou jeden král.

Poté měla možnost točit s Bořivojem Zemanem film Anděl na horách, kde se seznámila s Vlastou Fabianovou, která hrála její maminku.[2] Vlasta Fabianová ji také pomohla připravit se na zkoušky z herectví.[2]

Během studia na DAMU se seznámila se studentem režie Orfeiem Cokovem, se kterým měla dceru Lucii. Cokov se však hned po škole vrátil domů do Bulharska. Ona sama tehdy pracovala na plný úvazek v Divadle E. F. Buriana, takže dceru poslala ke svým rodičům na vychování, kde Lucie zůstala až do svých šesti let[3]. Později byla více než 40 let vdaná za herce Josefa Krause,[2] se kterým měla syna Jakuba. Jakub je kameraman a Lucie se provdala za Jana Dvorského[3] se kterým odešla. Dvorský založil sektu, prohlásil se za Spasitele světa a začal si říkat Parsifal.[2] S Dvorským má Lucie osm dětí, naposledy žila rodina v belgickém Ostende. Nejstarší dcera Lucie Dvorské Julie vyhledala svoji babičku Milenu Dvorskou v Praze krátce před její smrtí[3].

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

  • 1961 Dlouhý podzimní den
  • 1964 Tři chlapi po roce
  • 1965 Poslední opona
  • 1966 Ministerstvo strachu
  • 1967 Sedmero krkavců – zlá princezna
  • 1968 Rekviem za kouzelnou flétnu – holka
  • 1968 …a sekať dobrotu! – vyšetřovaná
  • 1969 Kaviár jen pro přátele
  • 1970 Kouzelný dům
  • 1970 Alexander Dumas starší (TV seriál) – Juliette Druottová
  • 1972 Pan Tau (TV seriál) – maminka
  • 1972 Kruh světla
  • 1972 Zajatec šílenství
  • 1974 Třicet případů majora Zemana (TV seriál) – 15. díl Kvadratura ženy – Věra Hanousková
  • 1974 Libuše (TV opera) – Libuše
  • 1974 Lesní ženka
  • 1975 Nebezpečí smyku (TV seriál) – maminka
  • 1975 Des Christoffel von Grimmelshausen abenteuerlicher Simplicissimus (TV seriál)
  • 1977 Die Magermilchbande (TV seriál)
  • 1977 Klukovina
  • 1978 Přitažlivost země
  • 1978 Paví král
  • 1978 Hrozba – Daniela
  • 1979 Zkoušky z dospělosti (TV seriál) – paní Fabiánová
  • 1979 Poslední koncert – paní Bayerová
  • 1981 Sluníčko na houpačce
  • 1981 A na konci je začátek – Věra Rybová
  • 1982 Plášť Marie Terezie
  • 1982 O bílém jadýrku – Zámecká paní
  • 1982 Myslím, že vím
  • 1982 Cukor
  • 1983 O spící princezně, šípkových růžích a uražené víle
  • 1984 Koloběžka první – rybářka
  • 1984 Bergman a Bergman
  • 1984 Až já budu královna – královna
  • 1985 Záviš a Kunhuta – Kunhuta
  • 1986 Zikmund, řečený šelma ryšavá
  • 1986 Případ žárlivého muže
  • 1986 O Popelákovi – macecha
  • 1987 Zatmění všech sluncí – Vlasta
  • 1987 Petr a Jan – matka
  • 1987 O princezně na klíček
  • 1987 O nejchytřejší princezně – královna
  • 1987 Der Ochsenkrieg – Válka volů (TV seriál)
  • 1988 Rodáci (TV seriál) – Mlejnková
  • 1988 Malé dějiny jedné rodiny (TV seriál) – matka
  • 1988 Kouzelnice od křídového potoka
  • 1988 Kdo ví, kdy začne svítat…? – Vlasta
  • 1988 Chlapci a chlapi (TV seriál) – Marie Vosecká, matka Hanky
  • 1991 Pohádka o touze
  • 1991 Husarská čest
  • 1993 Milá slečno
  • 1994 To hezké růžové – matka Adama
  • 1995 Posel – matka
  • 1996 Detektiv Martin Tomsa (TV seriál – díl Veronika)
  • 1997 Princezna za tři koruny
  • 1998 Zlatý copánek
  • 1998 Poslední vlak (povídka z cyklu Bakaláři)
  • 2000 Znásilnění
  • 2000 Den dobrých skutků
  • 2001 O ztracené lásce (TV seriál) – sudička Dobrodějka
  • 2001 Muž, který vycházel z hrobu – Šašková
  • 2001 Den, kdy nevyšlo slunce
  • 2002 Počkej, až zhasnu
  • 2005 Stříbrná vůně mrazu
  • 2006 Ulice (TV seriál) – Marta Jordánová
  • 2006 Nadměrné maličkosti – Učitelky s praxí
  • 2006 Letiště (TV seriál) – Matka bratrů Šindlerových
  • 2007 Maharal – tajemství talismanu – tajemná žena

Dabing[editovat | editovat zdroj]

  • 1964 Vinnetou – Rudý gentleman – Ribanna
  • 1969 Znamení raka – sestra Jiřina
  • 1969 Tělo Diany – Genevieva
  • 1983 Zázraky se dějí – Julianina matka
  • 1983 Svobodárna – Věra Nikolajevna Goluběva
  • 1985 Jen aby to byla holčička – Elena
  • 1986 Návrat do ráje II (TV seriál) – Olive Down
  • 1989 Kdopak to mluví – Rosie
  • 1990 Kdopak to mluví 2 – Rosie
  • 1993 Doktorka Quinnová (TV seriál) – Dorothy Jenningsová
  • 1996 Pinocchiova dobrodružství – Leona
  • 1996 101 dalmatinů – Nanny
  • 2000 Legenda o Mulan – Fa Li
  • 2000 Zamilovaná (TV seriál) – Caridad López

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/kultura/187647-zemrela-herecka-milena-dvorska.html
  2. a b c d e f SOPROVÁ, Jana. Milena Dvorská: Vnučka je moje radost. Týdeník Květy. prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 74.  
  3. a b c Tereza Jarková: Milena Dvorská, krásné smutné oči, In: 101 Pohnuté osudy, vyd. Lidové noviny, Praha, červen 2011, str. 32

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]