Bulharsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bulharská republika Република България (Republika Bălgarija) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Mila Rodino | |||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Sofia (1 250 700 obyvatel) | ||
| Rozloha: | 110 994 km² (102. na světě) z toho 0,3 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Musala (2 925 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 7 277 856 (88. na světě, 2008) | ||
| Hustota zalidnění: | 69,5 ob. / km² (123. na světě) | ||
| Jazyk: | bulharština | ||
| Náboženství: | bulharští pravoslavní 86 %, muslimové 13 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 22. září 1908 (nezávislost na Osmanské říši) | ||
| Prezident: | Georgi Parvanov | ||
| Předseda vlády: | Sergej Stanišev | ||
| Měna: | lev (BGN) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 100 BGR BG | ||
| MPZ: | BG | ||
| Telefonní předvolba: | +359 | ||
| Národní TLD: | .bg | ||
Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (kde hranici tvoří Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.
Obsah |
[editovat] Geografie
- Hlavní článek: Geografie Bulharska
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid.
Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.
Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.
Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1000 mm.
[editovat] Historie
- Hlavní článek: Dějiny Bulharska
V době okolo 8. st. př. n. l. zakládali Řekové významné osady na černomořském pobřeží. Důležitým mezníkem bylo 4. st. př. n. l., kdy velká část území připadla zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. O 300 let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše.
V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. Až kočovní Bulhaři vedení chánem Asparuchem však zemi sjednotili. V roce 681 vznikla první bulharská říše, která neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše.
Ve druhé polovině 19. století propukl bulharský odboj proti turecké nadvládě. 5.října 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje v Veliko Tŭrnovo nezávislost Bulharska na Turecku a přijal titul krále. Roku 1912 se Bulharsko zúčastnilo spolu se spojenci z Balkánského spolku první balkánské války s Tureckem, v té se podařilo dobýt Bulharům město Drinopol, a jen těsně přišli o Soluň, kterou před nimi obsadilo Řecko. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii, kdy Srbové odmítli vydat i tzv. nesporné pásmo, přikázal bulharský král Ferdinand I, armádě, aby vytlačila srbské vojsko z oblasti, a to následně vedlo k druhé balkánské válce. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Turecku museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudžy. V roce 1915 Bulharsko vyhlásilo válku Srbsku. Jeho představitelé doufali, že zvrátí výsledek druhé balkánské války a získají Makedonii, proto vstoupilo do války na straně ústředních mocností. Po první světové válce přišlo Bulharsko o přístup k Egejskému moři ve prospěch Řecka.
Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes odpor cara Borise III. vstoupilo v roce 1941 do válečného konfliktu jako spojenec Německa. Poté se stalo částí východního bloku a teprve až roku 1989 se z Bulharsko změnilo opět v demokratickou zemi.
Obyvatelstvo : V roce 1989 bylo v Bulharsku téměř 9 milionů obyvatel. Díky masívní emigraci a velmi nízké porodnosti klesá nepřetržitě počet obyvatel na dnešních 7 a půl milionu. V případě, že tento trend bude pokračovat, Bulhaři vymřou okolo roku 2060.
[editovat] Úřední název státu
- od listopadu 1990 - Bulharská republika / Republika Bulharsko (bulh. Република България /Republika Bălgarija/)
[editovat] Dřívější úřední názvy
- 1946–1990 Bulharská lidová republika (Narodna republika Bălgarija)
- 1908–1946 Bulharské carství (Carstvo Bălgarija)
- 1878–1908 Bulharské knížectví (Knjažestvo Bălgarija)
[editovat] Demografie
| Počet obyvatel Bulharska | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel | ||
| 1887 | 3 154 375 | 1946 | 7 029 349 | ||
| 1892 | 3 310 713 | 1956 | 7 613 709 | ||
| 1900 | 3 744 283 | 1965 | 8 227 866 | ||
| 1905 | 4 035 575 | 1975 | 8 727 771 | ||
| 1910 | 4 337 513 | 1985 | 8 948 649 | ||
| 1920 | 4 846 971 | 1992 | 8 487 317 | ||
| 1926 | 5 528 741 | 2001 | 7 928 901 | ||
| 1934 | 6 077 939 | 2006 | 7 385 367 | ||
| Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961-2003 (v tisících) | |||||
[editovat] Etnické složení [1]
- Bulhaři 84% (6 655 210)
- Turci 9,3% (746 664)
- Romové 4,7% (370 908)
- dále Arméni, Rusové, Řekové, Židé
[editovat] Náboženství
- pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
- muslimové-sunnité - 13 %
- judaismus - 0,8 %
- katolíci - 0,5 %
[editovat] Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Bulharska
[editovat] Hospodářství
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoly, koně, osly, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků.
[editovat] Turistický ruch
V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžářská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a nejvíce tam jezdí Češi.
[editovat] Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Bulharska
Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:
[editovat] Viz také
[editovat] Odkazy na literaturu
Rychlík, Jan: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2000
[editovat] Externí odkazy
- (en) Stránka Kirila Douhalova o Bulharsku
- (cs) Sdružení pro Bulharsko
- (cs) Neaktuální informační web o Bulharsku
- (cs) Popis bulharského pobřeží
- (en) Stručné dějiny Bulharska na sedm stran
- (cs) stránky MZV cestování
- (cs) stránky EU o cestování v Bulharsku
- (cs) konzulární zastoupení ČR v Burgasu
- (cs) Velvyslanectví České republiky v Sofii
- (cs) Zastoupení Bulharska v České republice
- (cs) Bulharské pobřeží
[editovat] Reference
| Související články obsahuje Portál Balkán |
|
|
|
|---|---|
|
Oblasti a jejich správní centra: Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) | Burgaská oblast (Burgas) | Dobričská oblast (Dobrič) | Gabrovská oblast (Gabrovo) | Chaskovská oblast (Chaskovo) | Jambolská oblast (Jambol) | Kardžalijská oblast (Kardžali) | Kjustendilská oblast (Kjustendil) | Lovečská oblast (Loveč) | Montanská oblast (Montana) | Pazardžická oblast (Pazardžik) | Pernická oblast (Pernik) | Plevenská oblast (Pleven) | Plovdivská oblast (Plovdiv) | Razgradská oblast (Razgrad) | Rusenská oblast (Ruse) | Šumenská oblast (Šumen) | Silisterská oblast (Silistra) | Slivenská oblast (Sliven) | Smoljanská oblast (Smoljan) | Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) | Sofie-město (Hlavní město Sofie) | Starozagorská oblast (Stara Zagora) | Targovišťská oblast (Targoviště) | Varenská oblast (Varna) | Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) | Vidinská oblast (Vidin) | Vračanská oblast (Vrača) |
|
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr
Mapy: 42° 39' S, 25° 24' V

