Bulharsko

Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (kde hranici tvoří Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.

Obsah

1 Geografie
2 Historie
3 Úřední název státu
- 3.1 Dřívější úřední názvy
4 Demografie
- 4.1 Etnické složení ^[1]
- 4.2 Náboženství
5 Ekonomika
- 5.1 Hospodářství
6 Turistický ruch
7 Administrativní dělení
8 Viz také
9 Odkazy na literaturu
10 Externí odkazy
11 Reference

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Bulharska

Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid.

Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.

Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.

Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1000 mm.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Bulharska

V době okolo 8. st. př. n. l. zakládali Řekové významné osady na černomořském pobřeží. Důležitým mezníkem bylo 4. st. př. n. l., kdy velká část území připadla zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. O 300 let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše.

V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. Až kočovní Bulhaři vedení chánem Asparuchem však zemi sjednotili. V roce 681 vznikla první bulharská říše, která neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše.

Ve druhé polovině 19. století propukl bulharský odboj proti turecké nadvládě. 5.října 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje v Veliko Tŭrnovo nezávislost Bulharska na Turecku a přijal titul krále. Roku 1912 se Bulharsko zúčastnilo spolu se spojenci z Balkánského spolku první balkánské války s Tureckem, v té se podařilo dobýt Bulharům město Drinopol, a jen těsně přišli o Soluň, kterou před nimi obsadilo Řecko. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii, kdy Srbové odmítli vydat i tzv. nesporné pásmo, přikázal bulharský král Ferdinand I, armádě, aby vytlačila srbské vojsko z oblasti, a to následně vedlo k druhé balkánské válce. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Turecku museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudžy. V roce 1915 Bulharsko vyhlásilo válku Srbsku. Jeho představitelé doufali, že zvrátí výsledek druhé balkánské války a získají Makedonii, proto vstoupilo do války na straně ústředních mocností. Po první světové válce přišlo Bulharsko o přístup k Egejskému moři ve prospěch Řecka.

Bulharsko, království 1915

Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes odpor cara Borise III. vstoupilo v roce 1941 do válečného konfliktu jako spojenec Německa. Poté se stalo částí východního bloku a teprve až roku 1989 se z Bulharsko změnilo opět v demokratickou zemi.

Obyvatelstvo : V roce 1989 bylo v Bulharsku téměř 9 milionů obyvatel. Díky masívní emigraci a velmi nízké porodnosti klesá nepřetržitě počet obyvatel na dnešních 7 a půl milionu. V případě, že tento trend bude pokračovat, Bulhaři vymřou okolo roku 2060.

[editovat] Úřední název státu

od listopadu 1990 - Bulharská republika / Republika Bulharsko (bulh. Република България /Republika Bălgarija/)

[editovat] Dřívější úřední názvy

1946–1990 Bulharská lidová republika (Narodna republika Bălgarija)
1908–1946 Bulharské carství (Carstvo Bălgarija)
1878–1908 Bulharské knížectví (Knjažestvo Bălgarija)

[editovat] Demografie

Počet obyvatel Bulharska
Rok	Počet obyvatel	Rok	Počet obyvatel
1887	3 154 375	1946	7 029 349
1892	3 310 713	1956	7 613 709
1900	3 744 283	1965	8 227 866
1905	4 035 575	1975	8 727 771
1910	4 337 513	1985	8 948 649
1920	4 846 971	1992	8 487 317
1926	5 528 741	2001	7 928 901
1934	6 077 939	2006	7 385 367

Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961-2003 (v tisících)

[editovat] Etnické složení ^[1]

Bulhaři 84% (6 655 210)
Turci 9,3% (746 664)
Romové 4,7% (370 908)
dále Arméni, Rusové, Řekové, Židé

[editovat] Náboženství

pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
muslimové-sunnité - 13 %
judaismus - 0,8 %
katolíci - 0,5 %

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Bulharska

[editovat] Hospodářství

Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoly, koně, osly, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků.

[editovat] Turistický ruch

V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžářská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a nejvíce tam jezdí Češi.

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Bulharska

Bulharské oblasti

Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:

[editovat] Viz také

[editovat] Odkazy na literaturu

Rychlík, Jan: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2000

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Bulharsko.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Bulharsko

(en) Stránka Kirila Douhalova o Bulharsku
(cs) Sdružení pro Bulharsko
(cs) Neaktuální informační web o Bulharsku
(cs) Popis bulharského pobřeží
(en) Stručné dějiny Bulharska na sedm stran
(cs) stránky MZV cestování
(cs) stránky EU o cestování v Bulharsku
(cs) konzulární zastoupení ČR v Burgasu
(cs) Velvyslanectví České republiky v Sofii
(cs) Zastoupení Bulharska v České republice
(cs) Bulharské pobřeží

[editovat] Reference

↑ http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm

Související články obsahuje
Portál Balkán

Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)
Oblasti a jejich správní centra: Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) \| Burgaská oblast (Burgas) \| Dobričská oblast (Dobrič) \| Gabrovská oblast (Gabrovo) \| Chaskovská oblast (Chaskovo) \| Jambolská oblast (Jambol) \| Kardžalijská oblast (Kardžali) \| Kjustendilská oblast (Kjustendil) \| Lovečská oblast (Loveč) \| Montanská oblast (Montana) \| Pazardžická oblast (Pazardžik) \| Pernická oblast (Pernik) \| Plevenská oblast (Pleven) \| Plovdivská oblast (Plovdiv) \| Razgradská oblast (Razgrad) \| Rusenská oblast (Ruse) \| Šumenská oblast (Šumen) \| Silisterská oblast (Silistra) \| Slivenská oblast (Sliven) \| Smoljanská oblast (Smoljan) \| Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) \| Sofie-město (Hlavní město Sofie) \| Starozagorská oblast (Stara Zagora) \| Targovišťská oblast (Targoviště) \| Varenská oblast (Varna) \| Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) \| Vidinská oblast (Vidin) \| Vračanská oblast (Vrača)

Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)