Neolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doba kamenná

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (přibližně od 10. až 8. tisíciletí př. n. l. do 4. tisíciletí př. n. l.), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mladého mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l.. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Typické rysy[editovat | editovat zdroj]

Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:

Vznik zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozí dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.

Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou

Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě v oblasti Žluté řeky (Chuang-che)).

Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe, snad už z 10. tisíciletí př. n. l.

Domestikace zvířat[editovat | editovat zdroj]

Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.

Teorie týkající se rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Difuzionistická teorie[editovat | editovat zdroj]

Neolit se šíří difuzí - pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí úrodného půlměsíce - Turecko, Syropalestina, Kurdistán přes Balkán, do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod Indoevropanů do Evropy. Autorem a hlavním představitelem byl Vere Gordon Childe.

Autochtonistická teorie[editovat | editovat zdroj]

Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace. Zastávají ji především středoevropští badatelé pro místní vývoj: O.Menghin nebo R.Pittioni.

Substrátová teorie[editovat | editovat zdroj]

Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území mezolitiků.

Prekeramický neolit[editovat | editovat zdroj]

Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě, Balkáně a egejské oblasti, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.

Kultury, skupiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Neolithic ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlů, I., Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 2, 285-318.
  • Pleiner, R. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
  • Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.

Související články[editovat | editovat zdroj]