Neolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doba kamenná

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šířila. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Typické rysy[editovat | editovat zdroj]

Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:

Vznik zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Nejstarší známou náboženskou stavbou je Göbekli Tepe. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).

Domestikace zvířat[editovat | editovat zdroj]

Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.

Teorie týkající se rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Difuzionistická teorie[editovat | editovat zdroj]

Neolit se šíří difuzí - pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí úrodného půlměsíce - Turecko, Syropalestina, Kurdistán přes Balkán, do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod Indoevropanů do Evropy. Autorem a hlavním představitelem byl Vere Gordon Childe.

Autochtonistická teorie[editovat | editovat zdroj]

Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace. Zastávají ji především středoevropští badatelé pro místní vývoj: O.Menghin nebo R.Pittioni.

Substrátová teorie[editovat | editovat zdroj]

Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území mezolitiků.

Prekeramický neolit[editovat | editovat zdroj]

Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě, Balkáně a egejské oblasti, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.

Kultury, skupiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Neolithic ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavlů, I., Zápotocká, M. 1979: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách. Památky archeologické 2, 285-318.
  • Pleiner, R. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
  • Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.

Související články[editovat | editovat zdroj]