Mladý paleolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doba kamenná

Mladý paleolit (někdy také svrchní paleolit) (40 000/10 000 př. n. l.) se začíná rozvíjet v počínajícím interpleniglaciálu poslední doby ledové, kdy jsou domorodé populace středopaleolitických neandertálců vytlačovány lidmi moderní anatomické stavby, zcela už podobnými až shodnými s člověkem dnešním (výška 170-180 cm, váha 80 kg). Kolem roku 40.000 př. n. l. byl tak vývoj moderního člověka dokončen. Nový typ člověka rozumného bývá také označován jako kromaňonec. S nimi je spojen rozvoj čepelové techniky a jí odpovídajících jemnějších typů nástrojů.

Ve starší fázi tohoto období, počínající před cca 43 000 lety na Balkáně, se v Evropě (viz Mladý paleolit v Evropě) šíří tzv. přechodné kultury, které nesou ještě prvky středního paleolitu, ale část už progresivní prvky paleolitu mladého. Patři k nim kultura chatelperronien, szeletien a bohunicien (lokality Stránská skála nebo Ondratice). Plně mladopaleolitické kultury byly: uluzzien, jerzmanowicien, aurignacien. Nejznámější nástěnné jeskyní malby nalezneme ve Španělsku (Altamira), Francii (Lascaux a Trois Fréres) a v Africe - Namibie (Apollo). Dominantní způsob úpravy kamenné industrie je tzv. čepelová technika.

Ve střední fázi mladého paleolitu rozeznáváme kultury gravettien, jehož lokální variantou je moravský pavlovien se světoznámými nalezišti Dolní Věstonice, Pavlov, Willendorf a Předmostí. O něco mladší je kostěnkovsko-avdějevská kultura, maltsko-bureťská kultura, mezinská kultura a středoevropský a středomořský epigravettien. Jeskynní malby jsou typické i pro kulturu solutréen. Nejznámější nástěnné jeskynní malby nalezneme ve Španělsku (Altamira), Francii (Lascaux a Trois Fréres) a v Africe - Namibie (Apollo).

Magdalénien už patří do pozdní fáze mladého paleolitu. K této kultuře v Česku patří nálezy z lokalit Pekárna, Býčí skála nebo Kůlna. Dál rozlišujeme kultury epimagdalénien a hamburgien.

Člověk se rozšířil po celém světě na všech kontinentech. Dostal se do Ameriky přes Beringovu úžinu. Začal lovit organizovaně a specializoval se na určitá zvířata. Začíná přechod z pleistocénu na holocén. Dochází ke změně flóry a fauny. Začínají tát ledovce. Člověk využívá čepelovou industrii, obléká se do kožešin, žije většinou ve stanech. Dochází k přirozené dělbě práce mezi mužem a ženou. V tlupách vládne matriarchát. V této době byla s nejvyšší pravděpodobností vytvořena Věstonická venuše.

Začala se rozvíjet náboženská oblast, pro kterou je příznačný antropomorfismus, také totemismus či animismus.