Býčí skála

Národní přírodní rezervace Býčí skála
Skála se vstupem do jeskyně
Vyhlášena	29. dubna 1975
Vyhlásil	Ministerstvo kultury ČSR
Kód ÚSOP	151
Lokalita	Křtiny, Adamov
Nadmořská výška	260 - 509 m n. m.
Výměra	181,581 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-venkov
Seznam CHÚ v okrese Blansko
multimediální obsah na Commons
Býčí skála

Portál do Býčí skály se nachází vpravo

Jeskyně Býčí skála (německy Stierfelsen) leží v střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, v Josefovském údolí mezi městy Adamov a Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.

Vstupní část jeskyně je známá od pradávna. Lidmi byla navštěvována postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné - halštatské a laténské, době římské, době slovanské, obdobně i středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka II. a jeho ženy Marie Terezie. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1804 a 1817 navštívil majitel zdejšího panství Alois z Lichtenštejna. Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sošky bronzového býčka bratranci Felklovými o dva roky později. V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné. Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Vědci se dodnes neshodli na tom, co se zde kdysi odehrálo. Někteří například tvrdí, že těla nalezených patřily do výpravy kupecké karavany, jiní, že šlo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.

Prostor jeskyně byl v dlouhem časovém kontinuu užíván jako jeskynní svatyně, zaujímal význam v historické krajině. Její výzkum výrazně přispívá k pochopení vzniku kulturní krajiny minulosti a zejména její náboženské podstaty. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské úkony, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a "symbolického" usmrcování abnormálně velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces, u kterého kovář-tvořitel prováděl náboženské úkony dokončování "porodu železa", nového strategického kovu, jehož vynález proměnil "ekonomickou" podstatu historické krajiny Moravského krasu. Wanklův nález bohatého souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni, ale je jen jedním - veřejnosti známým dokladem o dlouhé kontinuitě užívání "charismatického místa v krajině".

V roce 1920 byl vyčerpán sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka. Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození. Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak.

Související články

• Křtinské údolí

Externí odkazy

• (česky) Býčí skála
• (česky) Rudické propadání
• (česky) Býčí skála na Turistika.cz
• (česky) Habrůvka, jeskyně Býčí skála, archeolog.cz

Souřadnice: 49°18′27″ s. š., 16°41′41″ v. d.