Býčí skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Býčí skála
Býčí skála
Býčí skála
Datum vyhlášení 29. dubna 1975
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR
Kód ÚSOP 151
Lokalita Křtiny, Adamov
Výška 260 - 509 m n. m.
Výměra 181,581 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-venkov
Seznam CHÚ v okrese Blansko
Souřadnice 49°18′27″ s. š., 16°41′41″ v. d.
Býčí skála
Green pog.svg
Býčí skála
Portál do Býčí skály se nachází vpravo

Jeskyně Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) leží v střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městy Adamov a Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.

Historie objevů[editovat | editovat zdroj]

Vstupní část jeskyně je známa od pradávna. Lidmi byla navštěvována postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné - halštatské a laténské, době římské, době slovanské, obdobně i středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka II. a jeho ženy Marie Terezie. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 navštívil majitel zdejšího panství Alois z Lichtenštejna.[2] Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sošky bronzového býčka bratranci Felklovými o dva roky později.[3] V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné.[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Vědci se dodnes neshodli na tom, co se zde kdysi odehrálo. Někteří například tvrdí, že těla nalezených patřily do výpravy kupecké karavany, jiní, že šlo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6]

Prostor jeskyně byl v dlouhem časovém kontinuu užíván jako jeskynní svatyně, zaujímal význam v historické krajině. Její výzkum výrazně přispívá k pochopení vzniku kulturní krajiny minulosti a zejména její náboženské podstaty. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské úkony, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a "symbolického" usmrcování abnormálně velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces, u kterého kovář-tvořitel prováděl náboženské úkony dokončování "porodu železa", nového strategického kovu, jehož vynález proměnil "ekonomickou" podstatu historické krajiny Moravského krasu. Wanklův nález bohatého souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni, ale je jen jedním - veřejnosti známým dokladem o dlouhé kontinuitě užívání "charismatického místa v krajině".

V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[7] Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození.[8] Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak.[9]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 234.  
  2. PŘICHYSTA, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč : Amaprint, 1995. S. 11.  
  3. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 244.  
  4. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 246.  
  5. PŘICHYSTA, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč : Amaprint, 1995. S. 70.  
  6. ADÁMEK, František. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko : Okresní vlastivědné museum, 1972. S. 29.  
  7. PŘICHYSTA, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč : Amaprint, 1995. S. 131.  
  8. PŘICHYSTA, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč : Amaprint, 1995. S. 101.  
  9. CHARVÁT, Jan. OBRAZEM: filmaři na Býčí skále [online]. Denik.cz, 2011-08-18, [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]