Doba bronzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pravěk
Doba kamenná	Doba bronzová	Doba železná

Doba bronzová je historickým obdobím pravěku, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu - slitiny mědi a cínu pro výrobu důležitých potřeb. Následuje po eneolitu (resp. chalkolitu) a ve střední Evropě je datována cca 1900 - 800 let př. n. l. Doba bronzová následně přechází v dobu železnou. Její vývoj se nejprve projevil v oblasti Mezopotámie kolem roku 3000 př. n. l. (dnešní Irák, Irán). V oblasti Malé Asie, Sýrie, Palestiny a oblasti kolem Egejského moře nastalo toto období kolem roku 2000 př. n. l. a postupně se z této oblasti dostávala do Severní Evropy.

Lidé v této době domestikovali kachny, slepice, kočky a na severu Evropy soby. Dovedli vyrábět bronzové nástroje, různé skleněné korálky. Jako platidlo používali lidé hřivny. Byl to nepeněžní prostředek, šlo o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat. S jejich rozšířením se začínaly prohlubovat majetkové rozdíly. Pro výrobu nástrojů bylo typické lití do ztracené formy, vznikalo tedy velké množství originálních předmětů.

Únětická kultura – mohyla v Chotouni

Doba bronzová na území dnešního Česka byla dána třemi kulturami:

Únětická kultura (1800 – 1500 let př. n. l.) – pro tuto kulturu je charakteristický zvláštní typ keramiky. Lidé potírali keramické nádoby tuhou, takže potom působily dojmem, že jsou vyrobené z kovu. Dále je pro tuto kulturu typické kosterní pohřbívání. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata – zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
Mohylová kultura (1500 – 1200 let př. n. l.) – lidé této kultury byli především pastevci. Uměli vyrábět různé bronzové meče a kopí. Pro své mrtvé stavěli mohyly (bohatě vybavené hroby náčelníků; naproti tomu chudě vybavené hroby obyčejných lidí). V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
Kultura popelnicových polí (1200 – 700 let př. n. l.) – název kultury je odvozen ze způsobu, jakým tito lidé pohřbívali mrtvé. Ty nejdříve zpopelnili, jejich popel vložili do speciální urny, která měla vespod otvor. Ten zde byl proto aby mohla duše opustit tělo a odletět. Pro tuto dobu je významné celkové oteplení, současně rostl počet obyvatel a prodlužoval se jejich věk.