Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Brno
Logo města
Statutární město Brno • Vlevo 1: Katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově • Vlevo 2: Hrad Veveří • Vlevo 3: Náměstí Svobody • Vlevo 4: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany • Uprostřed 1: Hrad a pevnost Špilberk • Uprostřed 2: Ignis Brunensis, mezinárodní přehlídka ohňostrojů • Uprostřed 3: Park Lužánky • Uprostřed 4: Závod na Masarykově okruhu • Vpravo 1: Kostel svatého Jakuba • Vpravo 2: Brněnská přehrada v době plavební sezóny • Vpravo 3: Mahenovo divadlo • Vpravo 4: Část areálu Brněnského výstaviště

Statutární město Brno
• Vlevo 1: Katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově
• Vlevo 2: Hrad Veveří
• Vlevo 3: Náměstí Svobody
• Vlevo 4: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
• Uprostřed 1: Hrad a pevnost Špilberk
• Uprostřed 2: Ignis Brunensis, mezinárodní přehlídka ohňostrojů
• Uprostřed 3: Park Lužánky
• Uprostřed 4: Závod na Masarykově okruhu
• Vpravo 1: Kostel svatého Jakuba
• Vpravo 2: Brněnská přehrada v době plavební sezóny
• Vpravo 3: Mahenovo divadlo
• Vpravo 4: Část areálu Brněnského výstaviště

NUTS 5: CZ0642 582786
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Brno-město (CZ0642)
historická země: Morava
katastrální výměra: 230,22 km²
počet obyvatel: 377 508 (bydlících dle ČSÚ)
400 059 (evidovaných dle MV)  (1. 1. 2014[1][2])
rozpočtové výdaje: 13 089[3] mil. Kč  (2011)
nadmořská výška: 190–479 m
PSČ: 600 00 - 640 00
zákl. sídelní jednotky: 278
části obce: 58
městské části / obvody: 29
katastrální území: 48
počet ulic: 2 278[4]
počet adres: 56 960[4]
adresa magistrátu: Magistrát města Brna
Dominikánské nám. 1
601 67 Brno
informace@brno.cz
primátor(ka): Bc. Roman Onderka, MBA (ČSSD), (od roku 2006, znovuzvolen 2010)
www.brno.cz
Brno
Red pog.png
Brno
Další významy jsou uvedeny v článku Brno (rozcestník).

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna, v jidiš ברין‎‎ Brin) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší městoČeské republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy a má zhruba 400 tisíc obyvatel,[1][2] jeho regionální sídelní aglomerace[5] pak má zhruba 800 tisíc obyvatel.[2]

Brno je centrem soudní moci České republiky, stalo se totiž sídlem jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího státního zastupitelství. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. Za zmínku stojí například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,[6] Veřejný ochránce práv[7] nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce.[8] Od roku 1777 je Brno také sídlem římskokatolické brněnské diecéze, biskupským chrámem je katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově.

Město je významným střediskem vysokého školství s 33 fakultami třinácti univerzit a dalších vysokých škol s více než 89 000 studenty.[9] V Brně je zákonem zřízeno studio České televize[10] a Českého rozhlasu.[11][pozn. 1]

Na Brněnském výstavišti jsou tradičně konány velké mezinárodní výstavy a veletrhy. Rozsáhlý areál výstaviště započal svůj provoz již roku 1928 a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší pořádanou událostí je Mezinárodní strojírenský veletrh. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu, tato tradice sahá do třicátých let 20. století.[12] K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix ČR, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů.[13] Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998.[14] Návštěvnost této události se typicky pohybuje mezi jedním až dvěma sty tisíci návštěvníků každý den jejího konání.[15]

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov utvářející charakteristické panorama města a často vyobrazovaná jako jeho symbol. Druhým dochovaným hradem na území Brna je Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou. Další významnou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která byla zapsána mezi Světové dědictví UNESCO.[16] Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.[pozn. 2] K turisticky atraktivním lokalitám může patřit také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Název města

Podrobnější informace naleznete v článku Vývoj názvu města Brna.

Nynější název města Brna se odvíjí od názvu někdejší osady ležící na brodu přes řeku Svratku, která vznikla v této lokalitě okolo roku 1000.[17] Ovšem starší původ tohoto názvu není zcela jasný. Nejstarší název je Brnen, lze se ale setkat i s označeními jako Brvnn, Brin nebo Brnno. V latině bylo Brno označováno jako Bruna[pozn. 3] a v němčině jako Brünn. Mezi lety 1949 a 1992 bylo Brno oficiálně označováno jako „krajské město Brno“, předtím neslo název „Zemské hlavní město Brno“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „Královské hlavní město Brno“. První písemná zmínka o Brně pochází z roku 1091 z Kosmovy kroniky, kde je psáno: „Český král Vratislav I. vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“.[18]

Podle města Brna byl pojmenován lehký kulomet BREN (Brno + Enfield),[19] známá zbraň druhé světové války, používaná především armádou Spojeného království. Také například kulinářská specialita brněnský řízek[20] nebo malý asteroid „2889 Brno“,[21] objevený astronomem Antonínem Mrkosem.

V brněnské mluvě zvané hantec, jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako Brnisko[22] nebo Bryncl,[22] možné je také označení Štatl,[23] které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Brna.
Mince 10 Kč (vzor 1993).
Pevnostní město Brno kolem roku 1700 s barokním bastionovým opevněním a citadelou na Špilberku.

Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky u Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století.[24]

Počátky, středověk a novověk

První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.

Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s dějinami Moravy, již v 11. století od dob údělných knížectví na Moravě Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země.[pozn. 4] Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.[17] První písemná zmínka o Brně je v Kosmově kronice roku 1091.[17] Roku 1243 byla Brnu udělena práva městská,[17] v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk,[25] roku 1292 bylo tehdejšímu královskému městu Brnu uděleno právo volit rychtáře. V roce 1324 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes baziliku a místo jejího posledního odpočinku.[26] V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století Janem Jindřichem založená moravská větev Lucemburků, moravských markrabat.[27] Poslední moravský Lucemburk Jošt byl na podzim 1410 dokonce zvolen římským králem, začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v kostele svatého Tomáše, který založil jeho otec Jan Jindřich.[28]

V Brně byl markraběcí dvůr,[29][30] zasedal zde moravský zemský sněm a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy.[17][pozn. 5] Brno je bývalé moravské hlavní město a od středověku je zejména spolu s Olomoucí jejím historicky nejvýznamnějším městem.

V roce 1777 bylo založeno brněnské biskupství,[31][pozn. 6] roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně, čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.[32] Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území.[17][pozn. 7] V letech 18591864 bylo zbořeno téměř kompletně celé městské opevnění, v letech 18961916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace,[36] při níž bylo asi 240 domů[37] nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi.[38]

Významné bitvy

Jak a kdy se Brno stalo hlavním městem Moravy

Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s Olomoucí o postavení hlavního města Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže Břetislav I., který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, Olomoucký a Brněnský úděl, později vznikl i samostatný Znojemský úděl. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku tří, později znovu dvou, center na Moravě. Znovusjednocení Moravy započalo roku 1182 z vůle římskoněmeckého císaře Fridricha I. Barbarossy vznikem Markrabství moravského. V roce 1348 za vlády markraběte a krále Karla byl zřízen Moravský zemský soud a Moravské zemské desky, oboje zároveň v Brně a v Olomouci, ale pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná. Olomouc měla více obyvatel,[zdroj?] byla sídlem biskupa, později univerzity, měla výhodnější polohu blíže centru země (Moravy),[pozn. 9] Brno bylo sídlem markraběte (moravského vládce)[pozn. 10] a později hrála roli i blízkost rakouské metropole Vídně. Moravský zemský sněm, jenž byl od 14. století zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve Znojmě), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno a to až do třicetileté války, kdy byl v Brně roku 1636 zřízen královský tribunál, instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ale ne nadlouho.[pozn. 11]

Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let 16411642. V roce 1641 markrabě a císař Ferdinand III. nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech.[41] Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna,[pozn. 12] tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky,[pozn. 13] a Brno se poté definitivně stalo jediným politickým centrem země. Avšak konečné vyřešení sporů[pozn. 14] o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale.[pozn. 15][pozn. 16] To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou,[48] stejně jako např. působením vrchního zemského soudu, jehož působnost se ale nevztahovala jen na celou Moravu, ale i na Rakouské Slezsko.

Zemská hlavní města (podtržena) za první republiky.

Brno pak bylo hlavním městem Moravy až do roku 1928, kdy byla Země Moravská sloučena se Zemí Slezskou. Poté bylo Brno zemským hlavním městem Země Moravskoslezské.[pozn. 17] Nakonec byla roku 1948 komunistickou vládou zrušena moravskoslezská zemská samospráva a s ní zanikla i pozice jejího hlavního města. Moravské zemské desky jsou dnes národní kulturní památkou a jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně.[43]

20. století a Velké Brno

Ovocný trh, dnešní Malinovského náměstí, v roce 1907

Roku 1919 byla k Brnu připojena dvě sousední města Královo Pole a Husovice a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. Velké Brno s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům.[49][50] Roku 1921 se Brno stalo zemským hlavním městem země Moravské v tehdejší první republice, předtím bylo hlavním městem Markrabství moravského, o sedm let později se stalo zemským hlavním městem země Moravskoslezské. V roce 1939 bylo Brno obsazeno německou armádou a roku 1945 osvobozeno Rudou armádou.

Po komunistickém převratu upadl v té době tradiční politický a hospodářský význam Brna jako hlavního města, a to zákonem o krajském zřízení přijatým 21. prosince 1948. Tímto zákonem bylo zrušeno zemské zřízení a Morava byla rozdělena do několika krajů podřízených Praze (s účinností od 24. prosince 1948).[51][52] Krajské zřízení po roce 1948 nerespektovalo hranice historických zemí. Město Brno se tehdy stalo sídlem Brněnského kraje[51] a po reformě v roce 1960 sídlem Jihomoravského kraje.[53] V roce 1968 se město stalo statutárním městem podle zákona o národních výborech,[54] ačkoli tento titul mělo již dříve. Roku 2000 vznikl současný samosprávný Jihomoravský kraj, jehož krajským městem je Brno.

Geografie

Kvalita ovzduší v ČR (2008), Brno si vede velmi dobře ve srovnání s dalšími velkými městy
Nejbližší okolí Brna, obvody obcí s rozšířenou působností Kuřim a Šlapanice

Brno leží na jihovýchodě České republiky na soutoku řek Svratky a Svitavy a protékají jím potoky Veverka, Ponávka, Říčka a několik dalších menších toků. Tok Svratky je v Brně dlouhý přibližně 29 km, u Svitavy délka činí asi 13 km.[55] V katastru města se nachází Brněnská přehrada a několik malých rybníků a jiných vodních ploch, například Žebětínský rybník nebo nádrže v Mariánském údolí. Brno je ze tří stran je chráněno zalesněnými kopci Brněnské vrchoviny, na jihozápadě pak začínají nížiny Dyjsko-svrateckého úvalu, nadmořská výška města se pohybuje mezi 190–425 m n. m,[55] značná část území Brna (6379 ha, 28 %) je pokryta lesy. Kromě kopců Petrov a Špilberk se na katastru města nacházejí také vrchy Bílá hora, Červený kopec, Hády (z části), Kamenný vrch, Kraví hora, Medlánecké kopce, Mniší hora, Palackého vrch, Stránská skála, Strom a Žlutý kopec, nejvyšším vrcholem je Kopeček (479,41 m n. m.). Nejvyšší bod na katastru města s nadmořskou výškou 497 m se nachází severně od Útěchova.[56]

Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, což je dáno jeho polohou mezi Českomoravskou vrchovinou a nížinami jižní Moravy. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, průměrné roční srážky 505 mm, průměrný počet dnů se srážkami je 150, průměrný sluneční svit za rok činí 1 771 hodin a převažující směr větru je severozápadní.[55] Od východu na západ je město dlouhé 21,5 km a celkově zabírá plochu 230 km².[55] Velmi dobrá kvalita ovzduší v Brně je zaručena dobrou ventilací jeho území, dlouhodobě nebyly v Brně zaznamenány žádné klimatické kalamity.[55] Na katastru Brna se nachází několik desítek chráněných území, například část chráněné krajinné oblasti Moravský kras, národní přírodní památka Stránská skála, národní přírodní rezervace Hádecká planinka, přírodní památka Bílá hora nebo přírodní rezervace Bosonožský hájek.

K trvalému pobytu v Brně je přihlášeno 400 tisíc obyvatel,[2] což jej v žebříčku největších měst Evropské unie řadí na 69. místo (stav v roce 2011). Brněnská aglomerace, vymezená dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. obcemi Brno, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Česká, Kuřim, Lelekovice, Modřice, Ostopovice, Podolí, Popůvky, Rozdrojovice, Řícmanice, Šlapanice, Troubsko[57] má zhruba 450 tisíc obyvatel, v regionální sídelní aglomeraci (podle nařízení vlády č. 105/1994 Sb.[5]) žije 800 tisíc obyvatel,[2] což ji činí po pražské a ostravské[58] třetí největší v ČR. Širší metropolitní oblast Brna v roce 2004 čítala podle Eurostatu 730 tisíc obyvatel,[59] přičemž celý Jihomoravský kraj má asi 1,2 milionu obyvatel.[60] Brno je odvěkou křižovatkou obchodních cest, která spojovala severní a jižní evropské civilizace po staletí, a po staletí bylo jediným právoplatným hlavním městem autonomní moravské země. Město je jako součást podunajského regionu historicky spjato s Vídní,[55] vzdálenou 110 km. V minulosti bylo Brno známé také jako významné průmyslové město, někdy přezdívané jako „rakouský Manchester“.

Brno – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0,2 3,1 8,5 14,4 19,5 22,6 24,5 24,2 20,2 14,1 6,6 1,9
Průměrné minimum [°C] -5,2 -3,3 0,2 3,9 8,3 11,4 12,7 12,6 9,5 5 0,9 -3
Srážky [mm] 24,6 23,8 24,4 31,5 61 72,2 63,7 56,3 37,6 30,7 37,4 27,1
Zdroj: Světová meteorologická organizace (UN)[61] Leden 2011

Znečištění ovzduší

Brno přesahuje počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach, ale má také dlouhodobé problémy s překračováním limitů pro znečištění oxidem dusičitým nebo rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.[62]

Kultura

Tradiční moravské kroje na hodech v Líšni.

Brněnský magistrát vynakládá na oblast kultury ročně kolem tří čtvrtin miliardy korun.[63][64] Ve městě působí řada muzeí, divadel a dalších kulturních institucí, pořádá se zde řada festivalů a nejrůznějších kulturních akcí. Krom toho je v Brně je také zřízena Hvězdárna a planetárium Brno, tři botanické zahrady,[pozn. 18] nebo například Zoologická zahrada Brno, jež je svojí rozlohou 65 ha jednou z největších v Česku.

Brno od 90. let zažívá kulturní „znovuzrození“, fasády jsou opravovány, různé výstavy, přehlídky apod. jsou zakládány a rozšiřovány, do města se postupně vrací rytmus „menšího evropského velkoměsta“, Brnu se ovšem stále ještě někdy může dostávat poněkud nevalné pověsti „zchátralého, špinavého či dokonce nudného maloměsta“. V roce 2007 se v Brně konal summit 15 prezidentů zemí Evropy,[65] roku 1996 navštívila Brno britská královna Alžběta II.,[66] v roce 2010 její syn, princ Charles,[67] v roce 2009 papež Benedikt XVI.[68] a další.

Brno i přes svůj městský charakter zachovává tradiční moravskou lidovou kulturu včetně lidových slavností, na kterých nechybí moravské kroje, moravská vína, moravská dechová hudba, lidové tance a soutěže. Na rozdíl od menších obcí v Brně mají své hody lokálně jednotlivé městské části, ovšem ne všechny. Mezi městské části, kde se pravidelně pořádají tradiční hody patří například Řečkovice a Mokrá Hora,[69] Židenice,[70] Líšeň[71] nebo Ivanovice.[72]

Kulturní památky

Vila Tugendhat, stěžejní dílo světového funkcionalistismu[73] od architekta Ludwiga Miese van der Rohe z konce 20. let 20. století a památka světového dědictví UNESCO
Židovský hřbitov v Brně (svojí rozlohou největší židovský hřbitov na Moravě[74][75])
Související informace naleznete také v článcích Seznam kulturních památek v Brně a Seznam brněnských památek.

V Brně je možné, pravděpodobně díky jeho bohaté historii hlavního města Moravy, nalézt stovky kulturních památek, včetně osmi národních kulturních památek[76][77] a jedné památky zařazené na seznam Světového dědictví UNESCO.[16] Většina hlavních brněnských památek se nachází v jeho historickém jádru, zdejší městská památková rezervace je počtem objektů druhá největší v České republice, ovšem až s velkým odstupem za Prahou (Brno: 484 objektů; Praha: 1 330 objektů).[78] Brno může být také označováno jako kolébka některých nových trendů v oblasti moderní architektury a její konkrétní podoby někdy nazývané též jako funkcionalismus.[73][79] Tento profil města, známý a oceňovaný ve světě, výrazně pomohl vtisknout zejména Bohuslav Fuchs, jeden z velmi respektovaných architektů 20. století. Podílela se na něm ale i řada dalších tvůrců jako Arnošt Wiesner, Emil Králík, Jindřich Kumpošt, Otto Eisler.[73] Je zde možné vidět velmi pestrou řadu památek tohoto stylu. Následující seznam uvádí pouze některé z nejvýznamnějších památek. Hvězdičkou (hvězdička) označené objekty jsou národními kulturními památkami.

Místní a mezinárodní festivaly

Mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis na Brněnské přehradě (2010)

V Brně je každoročně na přelomu května a června pořádán festival zábavy Brno - město uprostřed Evropy, jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem brněnské filharmonie, lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis,[14][89] latinsky „Plamen Brněnský“, největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě.[90][91] Od června do září probíhá v centru města Brněnské kulturní léto, jehož součástí je i divadelní festival Brněnské shakespearovské hry; ukončují je folklorní Brněnské lidové slavnosti. V srpnu se každý rok konají Dny Brna – oslavy úspěšné obrany města před Švédy roku 1645, jejichž součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balónového létání Baloon Jam. V Brně se také pořádá mezinárodní festival Divadelní svět, zahájen Nocí kejklířů a vrcholící Slavností masek,[92] Divadelní svět je největší podobnou akcí ve střední Evropě.[93]

V Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – Mezinárodní hudební festival Brno, známý pod tímto jménem již od roku 1965, a Mezinárodní hudební festival Špilberk pod širým nebem. V roce 2004 se konal u příležitosti 100. výročí světové premiéry opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa v Národním divadle v Brně první ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno. Multižánrový hudební festival Semtex Culture se věnuje populární hudbě mládeže a Alternativa Brno experimentální hudbě. Do roku 1989 se v Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti. Častým místem konání hudebních i jiných produkcí jsou Kajot Arena (dříve hala Rondo) či náměstí Svobody v brněnském centru.

V Brně se také koná mezinárodní filmový festival Cinema Mundi, přehlídka filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o Oscara.[94] Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tematikou Mezipatra (původně Duha nad Brnem).

Muzea a knihovny

Model mamuta v životní velikosti v pavilonu Anthropos, součásti Moravského zemského muzea

Nejvýznamnějším muzeem v Brně je Moravské zemské muzeum, které je druhou nejstarší a nejrozsáhlejší muzejní institucí v republice a první na Moravě.[95] Bylo založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl Biskupský dvůr na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost.[96] První instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d'Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední Dietrichsteinský palác, muzeum bylo rekonstruováno a během první světové války uzavřeno. Po znovuotevření v roce 1923 muzeum fungovalo až do roku 1944, kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov. V roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a pro muzejní účely rekonstruovány další budovy, např. Palác šlechtičen, či nově postavený pavilon Anthropos.[96]

Moravská zemská knihovna je přední knihovnou na Moravě

Ve městě dále sídlí Muzeum města Brna na hradě Špilberk, Technické muzeum v Brně založené v roce 1961,[97] Muzeum romské kultury, Muzeum českého a slovenského exilu 20. století[98] a Mendelovo muzeum (jedná se o první celouniverzitní muzeum v Česku, které propaguje velikána světové vědy Gregora Mendela; původně bylo součástí Moravského zemského muzea pod názvem Mendelianum). V Brně sídlí Moravská zemská knihovna, přední odborná veřejná knihovna na Moravě a s přibližně 4 miliony dokumentů druhá největší knihovna ve státě,[99] dále městská veřejná knihovna Jiřího Mahena v Brně s řadou poboček a mnoho dalších menších knihoven.

Umělecké galerie

Pražákův palác, sídlo ředitelství Moravské galerie

Největší uměleckou galerií v Brně je Moravská galerie, jež je zároveň druhým největším muzeem umění v Česku.[100] Galerie se zabývá uměním v celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1818,[101] kdy bylo založeno Františkovo muzeum; v roce 1829 vznikl umělecký spolek, jenž nakupoval první umělecká díla pro tuto galerii. Této galerii patří Pražákův palác, Jurkovičova vila v Žabovřeskách a sbírky v Uměleckoprůmyslovém muzeu či Místodržitelském paláci. Spolu s vídeňským Muzeem užitého umění vlastní a spravuje rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy a od roku 1963 pořádá Mezinárodní bienále grafického designu. V prostorách MG se nachází sbírky obrazů (mimo jiné i obrazy Rubense), sbírky rukopisů a dávných děl, sbírky moderního a současného umění (např. Jan Zrzavý), sbírky užitého umění (např. Dušan Jurkovič), sbírky grafického designu (např. Aleš Najbrt, Alfons Mucha), sbírku fotografií (např. Josef Sudek), sbírku uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a sbírku bibliofilií a uměleckých knižních vazeb. Moravská galerie je spojena se jmény jako František Franc, Dagmar Halasová, Vlasta Kratinová, Albert Kutal a August Prokop.

Dalšími galeriemi v Brně jsou Dům umění města Brna, jehož součástí je i Galerie G99. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění, tato instituce spolupořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po druhé světové válce přestavěna do současné podoby Bohuslavem Fuchsem. Již od svého dostavění roku 1910 sloužila pro umění, nejprve jako německý Künstlerhaus (dům umění) a později jako výstavní sál mladých.

K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), Wannieck Gallery v areálu zrekonstruované Vaňkovky pod patronátem Richarda Adama[102] a letohrádek Mitrovských, místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí.

Divadla

Mahenovo divadlo, jedna z budov Národního divadla Brno z roku 1882
Podrobnější informace naleznete v článku Divadla v Brně.

V Brně můžeme nalézt nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, kterou je divadlo Reduta na náměstí zvaném Zelný trh.[85] Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do 17. století, kdy se v tehdejší městské taverně, dnešní Redutě, odehrávaly občasné divadelní produkce pravděpodobně již v 60. letech 17. století, ovšem vlastní divadlo lóžového typu bylo v tomto komplexu vystavěno až roku 1733.[85] První doložené profesionální a česky hrané představení se odehrálo roku 1767 opět v Redutě, šlo o představení Zamilovaný ponocný provedené bádenskou divadelní společností, tentýž rok zde koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart se svojí sestrou Annou Marií.[85] Mozartova rodina totiž tou dobou v Brně trávila Vánoce,[103] tuto vzácnou návštěvu dodnes připomíná soška malého Mozarta před Redutou a jeho jméno nese i Mozartův sál v Redutě.[104]

Národní divadlo Brno je jedním z předních představitelů operní,[105] činoherní[106] a baletní[107] scény města Brna, pod názvem Národní divadlo v Brně zahájilo svoji činnost roku 1884.[pozn. 24] Dnes do správy této instituce patří Mahenovo divadlo postavené roku 1882, Janáčkovo divadlo postavené roku 1965 a divadlo Reduta,[110] která je onou nejstarší divadelní budovou střední Evropy.[85] S Národním divadlem v Brně je spjata také osobnost světově uznávaného skladatele Leoše Janáčka.[111] Zajímavostí je, že Mahenovo divadlo se stalo prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentu, kvůli tomu musela být v blízkosti divadla dokonce postavena malá parní elektrárna a sám Thomas Alva Edison přijel roku 1911 do Brna zhlédnout svůj výtvor.[112]

Jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnského divadla je také Městské divadlo Brno, jehož historie sahá do roku 1945,[113] a které zahrnuje scénu hudební a činoherní,[114] oboje velmi úspěšné, vstupenky bývají brzy vyprodány a divadelní uskupení navíc v každém roce odehraje na 150 představení v zahraničí.[115] Dále v Brně působí řada divadel jako jsou autorské scény Divadlo Bolka Polívky,[116] loutkové divadlo Radost,[117] Divadlo Vaňkovka pro děti,[118] dále Divadlo Polárka, G Studio, Divadlo v 7 a půl (Kabinet múz), Divadlo na Orlí (hudebně-dramatická laboratoř JAMU)[119] a další.[120] Divadlo Husa na provázku,[121] HaDivadlo[122] a Divadlo U stolu[123] spolupracují v rámci Centra experimentálního divadla.[124] Repertoár brněnských divadel tedy může být právem považován za relativně pestrý a výjimkou nejsou ani vystoupení zahraničních uměleckých souborů, jako například Shen Yun Performing Arts roku 2011.[125][126]

Brněnská divadla prošla dlouhým vývojem a původní scény se proto mohou od těch dnešní podstatně lišit, například Mahenovo divadlo se dříve nazývalo Městské divadlo a hrálo německy, součástí Národního divadla v Brně se stalo až za první republiky v roce 1918, podobně tomu bylo s divadlem Reduta. Mezi lety 1971 a 1978 se některé činoherní inscenace dokonce odehrávány na brněnském výstavišti kvůli rekonstrukci Mahenova divadla.[127]

Kina

Podrobnější informace naleznete v článku Kina v Brně.

Do 90. let 20. století v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.[128] Po otevření multikina společnosti Ster Century v nákupním centru Olympia v nedalekých Modřicích v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího multikina Velký Špalíček v centru města. Tato situace vedla k uzavření[129] kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Z původních menších kin tak zůstaly pouze kina Art (ulice Cihlářská) a Lucerna (ulice Minská). Kino Art je ve správě Turistického informačního centra města Brna, Lucerna, druhé nejstarší stále hrající kino v České republice,[130] je v soukromém vlastnictví. Provoz kina Scala (Moravské náměstí), které patří městu, byl jako prodělečný zastaven v prosinci 2011. Od října 2013 kino provozuje Masarykova univerzita, která kromě promítání sál využívá i pro konference a výuku.[131][132][133]

Hudební kluby

V Brně lze najít několik známých klubů. Dvoupatrové Mersey je jedním z nejstarších klubů v České republice vůbec. Kultovním místem je pak největší brněnský hudební klub Fléda, známý velkými koncerty i pátečními tanečními akcemi, dává šanci i začínajícím českým kapelám. V samotném srdci města stojí legendární Skleněná louka, která v prostoru Sklenick nabízí útočiště tanečnímu undergroundu. Znovuotevřený Kabin Múz se stal útočištěm brněnských hipsterů, kapel, divadel a DJů. U kolejí VÚT pak stojí Yacht, který proslul svými HC/Punkovými koncerty organizovanými Loser Crew a dalšími DIY promotéry. Dnes jej však nahradily spíše kluby Boro a Vegalité.

Restaurace a noční život

V Brně se nachází stovky různých restaurací nabízející domácí i cizí druhy pohoštění, vináren s moravským vínem, kaváren, různých klubů, vinných sklípků a podobně. V obdobích turistické a především festivalové sezóny centrum města často pulzuje životem a stává se dějištěm kulturních akcí, jako jsou divadelní a jiná umělecká vystoupení v ulicích, přehlídky historických vozů, lidové slavnosti a řada dalších. Když ale právě neprobíhá žádná taková kulturní akce, tak v nocích před pracovními dny vždy život v ulicích centra města výrazně utichá. Neutichá však úplně, už jen proto, že Brno je městem s více než 120 tisíci studenty, kteří také často rádi vyhledávají noční život v ulicích města.

V noci je nejrušnějším místem historického jádra města tramvajový terminál před hlavním vlakovým nádražím, odkud vyjíždějí takzvané „rozjezdy“ noční autobusové dopravy a působí zde několik non-stop restaurací a stánků rychlého občerstvení, toto místo je více či méně rušné 24 h denně po celý rok.

Poslední dobou se v Brně zvedá kultura piva a proslavenou Bláhovku doplnila např. Výčep Na Stojáka, který oživil Jakubské náměstí.

Média

V Brně sídlí velké redakce nejvýznamnějších celostátních médií – deníků Mladá fronta DNES a Brněnský deník (dříve Rovnost), jejichž redakce zajišťují denní výrobu regionálních zpravodajských příloh svých titulů, a menší redakce deníků Právo, Blesk a Lidové noviny. V roce 1961 bylo založeno brněnské studio nynější České televize,[10] jeho Redakce zpravodajství dnes zajišťuje denní výrobu podvečerního vysílání zpravodajského pořadu Události v regionech (dříve Jihomoravský večerník) vysílaného na televizní stanici ČT1. Sídlí zde také redakce zpravodajství TV Nova a malá redakce Prima family. Český rozhlas (brněnské studio založeno v roce 1924) vysílá z Brna na okruhu ČRo Brno a jeho zpravodajská redakce přispívá do zpravodajských pořadů vysílaných na okruhu ČRo Radiožurnál. V Brně sídlí i početná redakce České tiskové kanceláře. Na území města vysílá denně od 6 ráno do půlnoci soukromá stanice Brněnská televize (B-TV) dostupná v kabelových sítích UPC, O2TV a NETBOX – věnuje se lokálnímu zpravodajství z města a kraje.[134] V Brně sídlí i několik soukromých regionálních rádií.

Město Brno také vydává své informační noviny pod názvem Brněnský Metropolitan,[135] tento měsíčník je zdarma a informuje o rozvoji města, kultuře a lokální politice, vedle něj jednotlivé městské části obvykle vydávají své vlastní informační plátky, ve vozech MHD je pak zdarma poskytován měsíčník Šalina[136] vydávaný Dopravním podnikem města Brna, různé další veřejné noviny vydávají také vysoké školy a podobné instituce. Zdarma jsou k dispozici také brněnské kulturní týdeníky Metropolis[137] a kulturní magazín Kult[138] oba informující o kulturním dění ve městě a jeho okolí, dále kultuře a to hlavně hudbě se pak věnuje brněnský „Cliché Brünn“,[139] který bývá zdarma po kavárnách a podobně. A stejně jako i v jiných městech, v Brně jsou distribuovány také tiskoviny, jako 5+2 dny, Metro a další.

Brněnské pověsti

Pověstmi opředený brněnský drak a brněnské kolo
Podrobnější informace naleznete v článku Brněnské pověsti.

Historie Brna je opředena mnohými pověstmi. Například se traduje pověst o strašlivém brněnském draku, který se v Brně kdysi ocitl a terorizoval okolí. Jeden ze statečných měšťanů však lstí obávaného draka zabil a ten dodnes visí vycpaný na Staré radnici, jako připomínka na tuto událost.

Jako připomínka na vítězství při obléhání Brna švédským vojskem roku 1645 se v katedrále svatého Petra a Pavla zvoní poledne v 11 hodin dopoledne, o čemž pojednává pověst o zvonění na Petrově.

Brněnský hantec

Podrobnější informace naleznete v článku Hantec.

Hantec je specifická, výhradně brněnská řeč, která byla původně běžně používána v 19. století a na začátku 20. století spíše sociálně slabšími vrstvami obyvatel. Dnes je jednou z kulturních zvláštností Brna. Své základy má v tehdejší češtině, němčině, cikánštině, jidiš a dalších jazycích a také místních argotech. Hantec je natolik odlišný od češtiny, že jen pro pouhé porozumění slovem nebo písmem je nezbytně nutná buďto jeho znalost nebo použití slovníku. Ačkoli není hantec běžně používán, některá jeho slova jsou i dnes dobře známá a vesměs běžná. Typickým příkladem mohou být výrazy: šalina (tramvaj), štatl (město Brno, centrum), špinky (cigarety), Prágl (Praha), škopek (pivo), chálka (jídlo), love (peníze), švestky (policie), hokna (práce), mařka (dívka/žena), čórkař (zloděj), kéma (kamarád) nebo cajzl (Pražan).[pozn. 25][140]

Sport

Závod 2010 Brno Formula Renault 3.5 Series na Masarykově okruhu
Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam sportovních klubů v Brně a Seznam sportovních zařízení v Brně.

Na katastru Brna se částečně nachází Masarykův okruh, kde je každoročně pořádána Velká cena České republiky v rámci mistrovství světa silničních motocyklů a další velké motoristické závody, dostihová dráha Brno-Dvorska, sportovně využívané letiště v Medlánkách, několik zařízení pro vodní sporty a řada dalších sportovišť. Nachází se zde několik veřejných i neveřejných fotbalových hřišť, sportovní hala Kajot Arena (dříve hala Rondo) a další kluziště, několik baseballových stadionů, tělocvičen atd.

V Brně je několik sportovních klubů, které hrají nejvyšší ligu daného sportu, mezi jinými to jsou fotbalová FC Zbrojovka Brno hrající nyní na Městském fotbalovém stadionu Srbská, tým ledního hokeje HC Kometa Brno nyní hrající v Kajot Areně, basketbalový tým BK Brno (ženy) hrající v hale Rosnička v Žabovřeskách, čtyři baseballové týmy – AVG Draci Brno, Hroši Brno, VSK Technika Brno, MZLU Express Brno, dále tým amerického fotbalu Brno Alligators, dva ragbyové kluby RC Dragon Brno a RC Bystrc, volejbalové týmy mužů (Volejbal Brno) a žen (VK KP Brno), florbalový klub Bulldogs Brno, klub národní házené 1. NH Brno, atletky AK Olymp Brno a další.

V Brně probíhají i mezinárodní sportovní soutěže, například v roce 2009: Grand Prix ČR (mistrovství světa silničních motocyklů), Evropský pohár v triatlonu, Mistrovství Evropy kadetů v baseballu, Mezinárodní tenisový turnaj žen WTA, Velká cena Brna CDI-W (světový pohár v drezuře koní), Fed Cup v tenise žen ČR–Španělsko v únoru 2009, Fed Cup v tenise žen ČR–USA v dubnu 2009 a řada dalších.[141]

Architektura a charakter města

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam pasáží v Brně, Seznam funkcionalistických staveb v Brně, Seznam nejvyšších budov v Brně a Seznam paláců v Brně.
Letecký pohled na historické jádro od jihovýchodu
Josefská ulice v historickém jádru města
Brno Business Park, příklad moderní architektury
Honosné secesní domy na Konečného náměstí (Tivoli)
Panelové sídliště na Vinohradech

Historické jádro města, obklopené řekami Svratkou a Svitavou, rozkládající se pod kopci Petrov a Špilberk, se začalo formovat již na začátkem 11. století. Jeho nejvýraznějšími dominantami jsou hrad Špilberk, založený ve 13. století jako královský hrad, a katedrála svatého Petra a Pavla obklopena domy královské stoliční kapituly, její počátky sahají až do 11. století. V historickém jádru lze nalézt velké množství velkých a bohatě zdobených kostelů, náměstí, paláců, pasáží, kašen, fontán, soch, věží a značné množství různých pozoruhodných architektonických detailů. Budovy jsou vystavěny v nejrůznějších architektonických slozích a zpravidla tvoří uzavřené kontinuální bloky přibližně stejné stavební výšky, jejich fasády jsou většinou ve dobrém stavu a jsou zdobeny arkýři, terasami, rizality, helmicemi, kupolemi a podobně. Povrch ulic je obvykle tvořen kamennou dlažbou, většina jádra města je pěší zónou s minimální dopravou. Zajímavostí jsou různé drobné architektonické prvky a nebo např. obelisk a kolonáda s kašnou v Denisových sadech, či podzemní prostory (brněnská kostnice, mumie v kapucínské kryptě,[81] Mincmistrovský sklep, apod.).

Severní část města asi do dvou až tří kilometrů od historického jádra tvoří ulicová zástavba z průběhu 19. a první poloviny 20. století s velkými bloky bohatě zdobených domů, včetně skupiny honosných obytných domů Tivoli na Konečného náměstí a velkého množství vil a rodinných domů včetně vily Tugendhat, zapsané do listiny světového kulturního dědictví UNESCO.[16] Jedná zejména o městské části Brno-střed, Brno-sever, Královo Pole a Žabovřesky.

Na okrajích města se rozkládají sídliště z druhé poloviny 20. století složená z panelových domů (Lesná, Líšeň, Bystrc, Kamenný vrch, aj.), množství moderně postavených budov a areálů, například výšková budova Fakultní nemocnice Brno ve Starém Lískovci nebo kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích (největším svého druhu ve střední Evropě[142]) v jehož blízkosti se nachází obchodní centrum Campus Square a Moravský zemský archiv. V jižní části centra města se rozkládá prudce se rozvíjející oblast výškových kancelářských budov (M-Palác, Spielberk Tower a jiné). Výškové budovy se nachází také v severní části centra města na hranici s Královým Polem, jde o skupinu výškových budov kancelářského komplexu v Šumavské ulici, další jsou v Králově Poli, na Lesné a jinde.

Především na jihu města se můžeme setkat množstvím opuštěných a chátrajících především průmyslových objektů, tzv. brownfields, tento problém je postupně řešen, a objekty bývají buď likvidovány nebo rekonstruovány,[143] například bývalá továrna Vaňkovka. Na západě města (ulice Cejl, Bratislavská, apod.) můžeme najít běžně zchátralé domy, špinavé ulice a celkově nevábná prostranství, obyvatelé této části města jsou z velké části Romové.

Městské parky a náměstí

Podrobnější informace naleznete v článcích Parky v Brně a Seznam náměstí v Brně.
Park Lužánky, největší park v Brně a zároveň nejstarší veřejný park v Česku.[82]

V Brně se nachází mnoho parků různých velikostí, mezi nejbohatší svým vybavením a zároveň největší patří park Lužánky, otevřený veřejnosti roku 1786, jako první veřejný park na Moravě a v Čechách,[82] dále kopcový park Špilberk pod stejnojmenným hradem či rozsáhlý lesopark Wilsonův les. Parky jsou obvykle vybaveny množstvím soch, fontán a dalších prvků zpříjemňujících atmosféru parku. Na povšimnutí stojí například umělý potůček nebo dopravní hřiště v Lužánkách, skalka a vyhlídkový altán v parku Špilberk, fontány v parku na Moravském náměstí nebo kolonáda a obelisk v Denisových sadech na Petrově, které jsou vůbec prvním veřejným parkem na Moravě a Čechách zřízeným veřejnou správou.[83]

Nejvýznamnější historická náměstí v Brně jsou náměstí Svobody (dříve Dolní trh) a Zelný trh (dříve Horní trh), v historickém centru Brna se dále nalézá Dominikánské náměstí (dříve Rybí trh) s komplexem barokních budov Nové radnice (dříve Zemského domu) nebo Šilingrovo náměstí (dříve Svinský trh), jež se rozkládá na místě bývalé brány brněnského opevnění. Největším náměstím v Brně je Moravské náměstí, v roce 2010 bylo vybaveno bronzovým modelem, který zobrazuje město v polovině 17. století v době neúspěšného obléhání Brna Švédy. V Brně se nachází celkově desítky náměstí, některá z nich svým charakterem připomínají parky, zejména Slovanské náměstí, které je dokola obklopené alejí, Obilní trh a částečně i Moravské náměstí.

Hrady a zámky

Podrobnější informace naleznete v článku Hrady a zámky v Brně.

V Brně se nachází dva velké a staré hradní komplexy. Jde o hrad Špilberk nad historickým jádrem města, založený ve druhé polovině 13. století jako přední královský hrad na Moravě.[25] Špilberk byl kdysi trvalým sídlem moravských markrabat, tehdejších vládců Markrabství moravského, a na krátký čas se stal sídlem krále celé Svaté říše římské, v 17. a 18. století byl hrad přestavěn na barokní citadelu.[25] Druhým je hrad Veveří nad Brněnskou přehradou, který byl podle pověsti založen kolem roku 1059 brněnským údělným knížetem Konrádem I.[144] Hrad a pevnost Špilberk je sídlem Muzea města Brna se stálými expozicemi a také častým dějištěm různých kulturní událostí, Špilberk je i s parkem okolo národní kulturní památkou.[84] Naproti tomu hrad Veveří je po špatné údržbě a necitlivých přestavbách za socialismu a chátrání v 90. letech 20. století ve špatném technickém stavu. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti teprve na začátku 21. století, od té doby také probíhá řada oprav, které mají navrátit památku do původního stavu.

Na katastru města lze také nalézt také několik zámků vystavěných v různých stylech. Největším z nich je klasicistní zámek v Líšni přestavěný začátkem 18. století z tvrze Janem Kryštofem z Freynfelsu.[145] Dále se jedná o barokní chrlický zámek založený olomouckými biskupy roku 1561,[146] v 16. století renesančně upravený řečkovický zámek,[147] medlánecký zámek, zámek v Brněnských Ivanovicích, letohrádek Mitrovských na Starém Brně či zámeček Bauerova rampa, nyní v areálu brněnského výstaviště.

Brněnské podzemí

Podrobnější informace naleznete v článku Brněnské podzemí.

Především měšťanská sklepení tvoří veřejnosti částečně přístupné podzemí v centru města. Rozsáhlé sklepy se nacházejí pod Zelným trhem, Dominikánským náměstím, Římským náměstím, Moravským náměstím, Petrovem, pod ulicí Orlí a Pekařskou ulicí.[148] Pod Jakubským náměstím u chrámu svatého Jakuba se nachází brněnská kostnice pocházející pravděpodobně ze 17. a 18. století,[149] která je po pařížských katakombách druhou největší kostnicí v Evropě.[80] V současné době je kostnice běžně veřejnosti nepřístupná, o jejím zpřístupnění se uvažuje na rok 2012.[150] Roku 2010 byl zpřístupněn Mincmistrovský sklep (sklepení zaniklého domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím), kde byla zahájena ruční ražba pamětního brněnské groše.[151] V dubnu 2011 bylo nastálo pro veřejnosti otevřeno podzemí pod Zelným trhem,[152] v současné době probíhají přípravy ke zpřístupnění kostnice. Známé a veřejnosti přístupné jsou také kasematy na Špilberku.[153]

Kašny, fontány a významné sochy a památníky

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kašen, fontán a vodotrysků v Brně.
Kašna Parnas z roku 1695.[154]

Nejhonosnější brněnskou kašnou je barokní kašna Parnas z konce 17. století na Zelném trhu.[155] Kašny či fontány můžeme nalézt i na mnoha jiných náměstích, nádvořích a parcích, například na náměstí Svobody a jinde. Fontány jsou v Brně běžným doplňkem parků a náměstí, několik se jich je k vidění v parku Špilberk, na Moravském náměstí, před Janáčkovou akademií múzických umění a na mnoha jiných místech.

Památníky velmi významných osobností a událostí spojených s Moravou a s Brnem jsou vybudovány především v historickém jádru města. Před Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity stojí socha Tomáše Garriguea Masaryka, před Právnickou fakultou stejné univerzity socha Edvarda Beneše, na Špilberku busta brněnského hrdiny z třicetileté války, maršála císařských vojsk na Moravě Louise Raduita de Souches. Za zmínku stojí také socha římského krále Jošta a jeho otce moravského markraběte Jana Jindřicha na portálu místodržitelského paláce, kde jsou v přilehlém kostele oba pohřbeni.

Panoramatický pohled na přibližně jihozápadní čtvrtinu města (stav 2012)
Panoramatický pohled na přibližně jihozápadní čtvrtinu města (stav 2012)

Demografie

Počet obyvatel

Populační růst v Brně

Podle Ministerstva vnitra mělo k 1. lednu 2012 Brno 404 tisíc obyvatel,[156] podle České statistického úřadu mělo ke stejnému dni pouze 379 tisíc obyvatel.[157] Tento rozdíl je dán odlišnou metodikou pro sčítání obyvatel.[158][159] Navíc v roce 2012 mělo 425 tisíc poplatníků místního poplatku za komunální odpad.[160] Ovšem podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Brno dosáhlo k 26. březnu 2011 celkem 385 913 obyvatel, přičemž jde k tomuto datu o údaj nejpřesnější.[161] Největší přírůstek zažilo obyvatelstvo Brna v období let 1850–1919 (za průmyslové revoluce), především připojením okolních obcí; do roku 1940 počet obyvatel stagnoval a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v celé republice vlivem tzv. suburbanizace: lidé se stěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí počet obyvatel okresu Brno-venkov, zvláště v prstenci obcí sousedících s Brnem.

Vývoj počtu obyvatel[162]
1389[35] 1850[35] 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[161]
8 400 49 460 73 771 82 660 94 462 109 346 125 737 221 758 264 925 284 946 314 235 344 031 371 463 388 296 376 172 385 913

Struktura populace

Suburbanizace v Česku: brněnská aglomerace je po pražské nejžádanějším místem k nastěhování v rámci republiky (stav 2009)

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v Brně zjištěno 385 913 obyvatel, z toho 191 395 (49,60 %) s národností českou, 72 367 (18,75 %) moravskou, 5 956 (1,54 %) slovenskou, 3 271 ukrajinskou (0,85 %), 1 487 vietnamskou (0,39 %) a 464 (0,12 %) polskou, ostatní národnosti nepřesáhly 0,1 % ve svých zastoupeních. Celkem 91 529 obyvatel (23,7 %) národnost neuvedlo.[163] Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v Brně zjištěno 376 172 obyvatel, z toho 286 120 (76,1 %) s českou národností, 70 258 (18,7 %) moravskou, 95 (<0,03 %) slezskou, 5 795 (1,52 %) slovenskou a 374 (~0,1 %) romskou.[164] Tedy z hlediska národnostního složení město zaznamenalo výrazný pokles počtu obyvatel hlásících se k české národnosti, který tak podruhé od roku 1991 klesl pod polovinu.

Podle náboženského vyznání bylo v roce 2001 v Brně celkem 134 399 (35,7 %) věřících, z toho se 111 673 (83 %) hlásilo k římskokatolické církvi.[165] Z obyvatelstva staršího patnácti let (322 164 – 85,6 %) mělo za nejvyšší dosažené vzdělání 188 880 (58,6 %) lidí středoškolské (49,5 % z nich s maturitou), 56 490 (17,5 %) základní, 57 758 (17,9 %) vysokoškolské, 14 955 (4,6 %) vyšší odborné a nástavbové a 4 081 (1,3 %) nezjištěné či bez formálně dosaženého vzdělání.[166] Hustota zalidnění katastru Brna je přibližně 1 759 obyvatel na km².

Zdravotní péče a kriminalita

Brno má relativně dobrou dostupnost zdravotní péče, počet lékařů na 1000 obyvatel byl v roce 2009 v Brně 8,5 (Česká republika: 4,3; Praha: 7,3),[141] v roce 2009 bylo v Brně spácháno 16 042 trestných činů, v roce 2008 pak 17 416 trestných činů, objasněnost se pohybuje okolo 33 % (Česká republika: 38,9 %),[141] což kopíruje trend velkých měst a výrazně se neliší od dalších velkých měst České republiky. V roce 2001 bylo v Brně zjištěno 2,45 obyvatele na byt, Česká republika má průměr 2,64.[167]

Osobnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam slavných rodáků a obyvatel Brna.

S Brnem je vedle mnoha významných domácích osobností spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se nebo působili zde např. Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel, spisovatel Milan Kundera nebo genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova univerzita v Brně.

Doprava

Tramvajová doprava je dnes páteří brněnské MHD. Na obrázku je vidět soudobá a historická tramvaj.
Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Brně.

Městská hromadná doprava v Brně tvoří poměrně rozsáhlý systém sestávající ze 13 linek tramvají, 13 linek trolejbusů (tvořící největší síť trolejbusové dopravy v České republice) a necelých 40 denních a 11 nočních linek městských autobusů.[168] Šaliny, jak zdejší běžně nazývají tramvaje, mají v Brně dlouhou tradici, poprvé vyjely do ulic města již roku 1869, tedy jako první na území dnešní České republiky.[38] Místní MHD je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a přímo dopravně napojuje také některé příměstské obce. Jejím hlavním provozovatelem je Dopravní podnik města Brna, který také provozuje rekreační lodní dopravu na Brněnské přehradě a pro zájemce turistický minibus poskytující krátkou prohlídku Brna.[169] Kvůli místy přetíženým tramvajím se plánuje také vybudování podpovrchové dráhy typu S-Bahn.[170][171][172]

Železniční doprava zahájila v Brně provoz roku 1839 díky trati Brno – Vídeň, což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky.[32] Nyní je Brno železničním uzlem nadregionálního významu, pro osobní dopravu zde slouží devět železničních stanic a zastávek. Dnes plně vytížené hlavní nádraží, které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků.[173] Stávající hlavní nádraží je zastaralé a kapacitně nevyhovující, stavba nového nádraží byla ale několikrát z různých důvodů odložena.[173]

Silniční doprava dělá Brno mezinárodní křižovatkou dálnic. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, D1Prahy přes Brno do Ostravy a dále do Polska (ve výstavbě) a D2 do Bratislavy, kousek za hranicemi Brna začíná rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň, dále je plánována rychlostní silnice R43 severním směrem na Svitavy.[174] Brnem také prochází evropské mezinárodní silnice E50, E65, E461 a E462. Ve městě je postupně budován Velký městský okruh, bylo zde postaveno několik silničních tunelů (Pisárecký, Husovický, Hlinky a Královopolský), další tunely jsou plánovány.[175] Také kvůli zvýšenému náporu individuální dopravy město delší dobu usiluje o budování parkovacích domů a podzemních parkovacích stání, tato snaha se ale zatím ne vždy setkává s uspokojivým úspěchem.[176]

Mezinárodní letiště Brno – Tuřany je se svými pravidelnými i charterovými lety druhým největším letištěm v ČR.[177]

Leteckou dopravu umožňují dvě fungující letiště, jedním je mezinárodní veřejné letiště Tuřany. Osobní doprava na tomto letišti zažívá v posledních letech velký nárůst, létají odtud pravidelné linky například do Londýna, Milána, Říma a dalších měst,[178] letiště je mimo jiné také jednou ze dvou základen letecké služby Policie ČR.[179] Druhým je malé vnitrostátní letiště Medlánky sloužící především rekreačním aktivitám, jako jsou lety balónem, lety kluzáků či pilotáž leteckých RC modelů.[180][181][182]

Cyklistika je ve městě rozšířená také díky nížinnému charakteru krajiny, stávající cyklostezky v roce 2011 měřily celkově přibližně 38 km,[183] cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede také zhruba 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně.[184] Městem prochází i několik turistickým stezek KČT.

Ekonomika

Brno má vysoký poměr množství volných pracovních míst vůči počtu nezaměstnaných, společně s Prahou a Plzní (stav 2009)

Od roku 1990 zaniklo mnoho firem, vytvořených nebo vyčleněných v rámci privatizace z bývalých národních podniků. Byly mezi nimi i některé tradiční firmy. Jiné podniky byly restrukturalizovány a v konkurenčním prostředí se udržely. Zatímco před rokem 1990 měly v Brně velkou váhu strojírenské podniky, od té doby se hospodářství města do značné míry přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby. V současnosti zažívají tato odvětví nebývalý rozvoj, o čemž svědčí i to, že v roce 2011 na 21. ročníku Veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM ve francouzském Cannes dostalo Brno trojí prestižní ocenění v soutěži Cities of the Future (města budoucnosti).[185] Výrobní závody se soustřeďují především do nových průmyslových zón v Brně a okolí, jakými jsou Černovická terasa, Český technologický park, Průmyslová zóna Modřice, Průmyslová zóna Šlapanice a další.

Zpracovatelský průmysl

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny Zetor (světoznámý výrobce traktorů), Zbrojovka Brno (mj. výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), První brněnská strojírna a další. V 19. století Brno díky vysoce rozvinutému textilnímu průmyslu získalo přezdívku „rakouský“ resp. „moravský Manchester“.

Terciární a kvartérní sektor

Brněnské výstaviště je jedním z předních evropských výstavišť.[186] (Fotografie zachycuje Obchodně průmyslový palác z roku 1928.[187])

Společnost Veletrhy Brno, dříve Brněnské veletrhy a výstavy, vlastní značně rozsáhlé a architektonicky okázalé Brněnské výstaviště, na němž se každoročně pořádá řada výstav a veletrhů s mezinárodní účastí. Brněnské výstaviště je svými 0,13 km² výstavní plochy jedním z největších výstavišť světa, zaujímá 23. místo, jeho celková rozloha činí 0,36 km².[186] Mezi hlavní události patří Autosalon, Mezinárodní strojírenský veletrh, Go-Regiontour a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky Invex. Brno také ve světě módy proslulo po Evropě pořádáním mezinárodního módního veletrhu Styl s výstavou Kabo.[188]

V Brně také roste mnoho velkých administrativních center především podél ulic Heršpické a Vídeňské na jihu města, příkladem může být Český technologický park,[189] společný projekt britské firmy B&O a města, Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno a další. Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako IBM, Honeywell, Siemens, AVG Technologies, Cisco Systems, AT&T, SGI, Red Hat, Alstom, Motorola[190] a jiné. Přirozeně řada těchto firem má v Brně svá sídla pro Českou republiku, například Red Hat in the Czech Republic,[191] AVG Technologies CZ, s.r.o.,[192] SGI Česká republika[193] nebo mají v Brně své významné mezinárodní centrály, například Honeywell Global Design Center Brno, IBM Delivery Centre Central Europe Brno[194] a další. Svá sídla mají v Brně i významné domácí firmy, například známý dopravce Student Agency, IT společnost GyTy a řada dalších.

V posledních letech se v Brně začíná také rozvíjet kvaternární sektor ekonomiky, tedy činnosti ve vědě, výzkumu a školství, příkladem může být CEITEC (Středoevropský technologický institut),[195] International Clinical Research Centre in Brno (ICRC),[196] AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies)[197] nebo Cetocoen (Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí).[198] Město nadále vyvíjí snahy tyto aktivity podporovat, příkladem může být Jihomoravské inovační centrum[199] a jeho Technologický inkubátor VUT.[200]

Prodejní síť

Vaňkovka je jedním z nejoblíbenějších nákupních center ve městě
Podrobnější informace naleznete v článku Obchodní domy v Brně.

V Brně se nachází velké množství nákupních center, jedněmi z nejoblíbenějších jsou Galerie Vaňkovka, Nákupní centrum Královo Pole a Olympia Brno,[201] která však z větší části leží až za hranici města. Největšími jsou Olympia Brno, která je druhým největším obchodním centrem v České republice, a Avion Shopping Park Brno. Některá velká nákupní centra jsou otevřena non-stop, jako například již zmíněné Nákupní centrum Královo Pole,[202] zároveň je běžné, že ve velkých nákupních centrech jsou pravidelně pořádány různé výstavy a kulturní akce, například ve Vaňkovce,[203] Olympii a dalších.

Brno má v současnosti plošný standard maloobchodní prodejní plochy 1,5 m² na obyvatele, což je stav plně srovnatelný s podmínkami ve městech západní Evropy.[167] Významnou místní sítí maloobchodních prodejen je Brněnka.

Turismus

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam konzulátů v Brně, Seznam partnerských měst Brna, Seznam hotelů v Brně a Seznam brněnských památek.

Turismus zaznamenává v Brně od 90. let 20. století velký rozmach. Město je výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí Brna a jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná chráněná krajinná oblast Moravský kras a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je ze severu, východu i západu obklopeno zachovalými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku, na území města, mezi několika městskými částmi se nalézá obora Holedná. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.[204]

Počet přenocování zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v roce 2008 překročil 778 tisíc.[205] Takto vysokého zastoupení zahraničních návštěvníků kraje lze připsat významu Brna jako regionální obchodní a kulturní metropole, vytvářející potenciál pro příjezdový cestovní ruch orientovaný na veletržní a kongresovou turistiku a také jižní Moravě, jako kraji vína s řadou kulturních, historických a přírodních zajímavostí.[pozn. 26] Ve městě bylo na konci roku 2007 celkem 59 hotelů a 23 jiných hromadných ubytovacích zařízení, jejich celková kapacita byla 9002 lůžek a 4316 pokojů.[167]

V oblasti cestovního ruchu v Brně na nějakou dobu vzbudilo nečekaný zájem odhalení hodinového stroje na náměstí Svobody (nepřesně označovaného jako Brněnský orloj[pozn. 27]) vyrobeného z africké žuly a záměrně tvarovaného tak, aby připomínal projektil, ovšem někdy též tvarově ztotožňovaného s penisem. Tato záležitost byla silně medializována a stavba se velmi brzy stala kontroverzní a známou v celé České republice.

Správa a členění města

Městské části Brna a jejich znaky
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Brna.

Brno je územně členěné statutární městomagistrátem a primátorem, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou starostové jednotlivých brněnských městských částí a primátor města Brna.

Brno samo o sobě tvoří okres Brno-město, tedy je obcí s rozšířenou působností pouze pro vlastní území. Pro účely senátních voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody 55, 58, 59 a 60.

Městské části

Podrobnější informace naleznete v článcích Členění Brna a Městské části Brna.

Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Brno se skládá celkově ze 48 katastrálních území, jejichž hranice jsou často rozděleny do několika městských částí. Velikost městských částí se zásadně liší od zhruba 500 obyvatel (MČ Brno-Útěchov) až po přibližně 90 tisíc obyvatel (MČ Brno-střed).

Mezi největší městské části Brna patří (dle počtu obyvatel) Brno-střed, Brno-sever, Brno-Bystrc a Brno-Královo Pole. Naopak nejmenší městské části jsou Brno-Kníničky, Brno-Útěchov a Brno-Ořešín. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými částmi Brno-Bystrc, Brno-Tuřany, Brno-Líšeň a Brno-střed, nejmenšími pak Brno-Útěchov a Brno-Nový Lískovec.

Úřady a instituce

Justiční

Brno je centrem české justice,[206] která je tím i geograficky oddělena od moci výkonné a zákonodárné sídlící v Praze. V Brně sídlí v bývalé Zemské sněmovně v Joštově ulici Ústavní soud České republiky.[207] Své sídlo zde má i Nejvyšší soud České republiky (Burešova ulice),[208] Nejvyšší správní soud České republiky (Moravské náměstí)[209] a Nejvyšší státní zastupitelství (Jezuitská ulice).[210]

Pro celé město má působnost jako okresní soud Městský soud v Brně, pro okolní obce má působnost Okresní soud Brno-venkov, oba sídlí v novém Justičním areálu Brno na Polní ulici. Také zde sídlí Krajský soud v Brně (Rooseveltova ul.) s působností pro celou jižní Moravu, také krajské, okresní a městské státní zastupitelství a pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (Moravské náměstí).

Vzdělávací

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam vysokých škol v Brně a Seznam středních škol v Brně.
Mendelova univerzita v Brně – počtem studentů jedna z největších brněnských vysokých škol.

V Brně sídlí celkem 33 fakult 13 různých univerzit a vysokých škol.[9] První vysoké školy zde byly založeny na konci 19. století, mezi nimi byla předchůdkyně Vysokého učení technického v Brně, která byla svého času byla jedinou institucí poskytující vysokoškolské vzdělání na Moravě, od roku 1899 v češtině. Roku 1918 vznikla Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, která je jedinou univerzitou v ČR nabízející studijní program veterinární medicíny. O rok později byla založena Masarykova univerzita, jež se stala druhou největší univerzitou v České republice a největší univerzitou na Moravě, a téhož roku byla zřízena také Mendelova univerzita v Brně, která je mimo jiné nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v dnešním Česku. Později vznikly i další veřejné vysoké školy jako například Univerzita obrany, jediná vojenská vysoká škola v České republice nebo Janáčkova akademie múzických umění, o jejíž vznik v Brně za svého života usiloval známý umělec Leoš Janáček. Po sametové revoluci byly zakládány také soukromé vysoké školy, z nichž dnes největší jsou B.I.B.S., Akademie STING či Vysoká škola Karla Engliše. V současné době na veřejných vysokých školách v Brně studuje asi 84 tisíc studentů a přes 6 tisíc studentů na soukromých vysokých školách.[141]

Sídlí zde také archeologický ústav, biofyzikální ústav, centrum výzkumu globální změny, psychologický ústav, ústav analytické chemie, ústav biologie obratlovců, ústav fyziky materiálů a ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky.[211]

V Brně se nachází také celkem 63 středních škol různého zaměření, jako jsou gymnázia, střední průmyslové školy a další, čtyři z nich jsou zřizovány církvemi. Na středních školách v Brně studuje celkově přes 31 tisíc studentů, což je asi polovina všech středoškolských studentů Jihomoravského kraje. Krom toho je v Brně zřízeno celkem 12 vyšších odborných škol s téměř 3 tisíci studenty. Tedy v Brně celkově studuje přes 120 tisíc studentů. Ve městě je dále zřízeno 66 obecních základních škol, 4 základní školy soukromé a 1 církevní celkem s přibližně 25 tisíci žáky.[9]

Náboženské

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam náboženských staveb v Brně a Seznam církevních institucí v Brně.

V Brně působí řada církevních institucí a je zde možné nalézt desítky náboženských staveb. Na území města je celkem 42 kostelů a chrámů, z toho jedna katedrála a jedna bazilika, 32 kaplí a několik desítek klášterů. Dále brněnská mešita, která je první v České republice,[212] a synagoga Agudas achim,[213] v Brně dříve stála také Velká synagoga[214] a Nová synagoga.[215] Město je sídelním místem biskupství brněnské římskokatolické diecéze a církevního soudu,[216] biskupství brněnské diecéze Církve československé husitské a brněnského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Město usiluje též o zřízení papežské univerzity.[217]

Ostatní úřady a instituce

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam lůžkových zdravotnických zařízení v Brně.

Mezi další celostátní orgány sídlící v Brně patří sídlo Veřejného ochránce práv v Údolní ulici,[218] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na třídě Kapitána Jaroše,[6] Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí na Šilingrově náměstí,[219] zvláštní mezinárodní matrika u úřadu městské části Brno-střed v Dominikánské ulici, Státní zemědělská a potravinářská inspekce v Květné ulici,[8] Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Hroznové ulici, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Hudcově ulici a Vinařský fond v budově krajského úřadu na Žerotínově náměstí.

V Brně sídlí i profesní komory některých profesí, jsou to Komora daňových poradců v Kozí ulici, Komora patentových zástupců v Gorkého ulici, Komora veterinárních lékařů na Palackého třídě a jediná pobočka České advokátní komory na náměstí Svobody.

Nový zemský dům, nyní sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

V Brně se nachází i mnohé regionální úřady v čele s krajským úřadem Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí, své sídlo zde mají i úřady městských částí a krajské oddělení bezpečnostních složek či dalších úřadů. V Brně sídlí i Vazební věznice Brno a je zde zřízena pobočka České národní banky,[220] studio České televize[10] a studio Českého rozhlasu.[11]

Město je také sídlem celkem 11 nemocnic, 5 odborných léčebných ústavů a mnoha dalších zdravotnických zařízení (stav 2007).[167] Například Fakultní nemocnice Brno, patřící k největším zdravotnickým zařízením v České republice, v roce 2009 bylo v nemocnici ošetřeno více než milión pacientů. Ve městě je celkově 202 ordinací praktických lékařů, 302 ordinací stomatologů, 75 ordinací dětských lékařů a stovky dalších ordinací.[141] Pod fakultní nemocnicí u svaté Anny vzniká velké americko-evropské zdravotnické centrum klinické medicíny, stavba vzniká ve spojení s klinikou Mayo, základní kámen byl položen v roce 2008, první stavby mají být hotovy již na přelomu let 2011 a 2012.[221]

Partnerská města

Partnerskými městy Brna jsou:[222]

Metropole v okruhu 300 km

Tento orientační nástroj zobrazuje pouze města, která jsou hlavními městy států nebo zemí ve významu územní jednotky a jsou za metropole obecně v evropském kontextu považována a nebo s počtem obyvatel přesahujícím 300 tisíc. Vzdálenost je uvedena jako přibližná geografická vzdálenost bez ohledu na dopravní infrastrukturu.

Růžice kompasu Praha (~180 km), Drážďany (~290 km) Vratislav (~210 km) Ostrava (~140 km), Katovice (~210 km), Krakov (~260 km) Růžice kompasu
Sever
Západ   Brno   Východ
Jih
Linec (~190 km), Salzburg (~300 km) Vídeň (~110 km), Bratislava (~125 km) Budapešť (~260 km)

Odkazy

Poznámky

  1. Studio Československého rozhlasu začalo v Brně působit v roce 1924 a brněnské studio Československé televize vzniklo v roce 1961.
  2. Podle nařízení vlády ze dne 19. dubna 1989, č. 54/1989 Sb., jsou její hranice vymezeny ulicemi Gorkého, Veveří, Žerotínovým a Moravským náměstím, dále ulicemi Koliště, Dornych, Uhelná, Hybešova, Kopečná, Anenská, Pekařská, Hlinky, Pivovarská a Úvoz.
  3. viz například Ignis Brunensis
  4. Brno bylo nejdříve centrem Brněnského údělu, poté politickým centrem Markrabství moravského, ovšem rovným dílem dělící se o toto postavení s Olomoucí, a od třicetileté války jediným hlavním městem Moravy.
  5. V Brně zasedal také zemský soud, moravský královský tribunál, byly zde vedeny svazky zemských desk, a tak dále. Ovšem do roku 1641/1642 se město dělilo o politickou moc s Olomoucí a určitou dobu i se Znojmem. Význam všech tří měst se v průběhu dějin různě měnil.
  6. Katedrála brněnského biskupství na Petrově je vyobrazena na české desetikorunové minci.
  7. 6. července 1850 bylo na základě Prozatímního řádu pro královské hlavní město Brno k Brnu připojeno několik desítek (27–32) do té doby samostatných katastrálních obcí v bezprostřední blízkosti města.[33][34] Počet obyvatel tak dosáhl přibližně 49 tisíc, rozloha se zvýšila ze 141,4 ha na 1816 ha[35] a vzniklo tak tzv. Vnitřní Brno. Pzn. na přesných údajích se literatura ne vždy shoduje.
  8. Město bylo poté donuceno se vzdát Viktorínovi z Poděbrad (synovi krále Jiřího), který dorazil Špilberku na pomoc a údajně zajal 400 brněnských vojáků. V červnu 1468 přitáhl k Brnu uherský král Matyáš Korvín, který v únoru 1469 donutil Špilberk se vzdát. Dodejme, že Brno bylo od počátku na straně Matyáše, Jiří byl tehdy na Moravě považován za povýšence nízkého původu a husitského kacíře, který se neprávem zmocnil panovnického trůnu. Matyáš byl v Olomouci zvolen českým králem a v Moravském markrabství vládl od roku 1469 až do své smrti v roce 1490 (v sousedním Českém království zůstal vládnout Jiří).
  9. Město Olomouc tehdy skutečně bylo blíže centru země, zemská hranice se totiž v průběhu dějin měnila. Podstatnou změnou v této skutečnosti bylo, že část původně moravského území byla vyčleněna jako samostatná země (Opavské knížectví), která se později stala součástí Slezska, což změnilo moravsko-slezskou zemskou hranici, a proto se později blíže středu země ocitlo Brno.
  10. V Brně sídlila moravská lucemburská markraběcí dynastie, založená z vůle Jana Lucemburského (otce Karla IV.) moravským markrabětem (1349–1375) a tyrolským hrabětem Janem Jindřichem a završená jeho synem, římským králem, lucemburským vévodou, braniborským kurfiřtem a moravským markrabětem (1375–1411) Joštem (oba pohřbeni v kostele svatého Tomáše v Brně). Patřili do ní také Joštovi sourozenci (mladší moravský markrabě a zemský hejtman Prokop (pohřben v kostel Nejsvětější Trojice v Brně), mladší moravský markrabě, biskup litomyšlský a olomoucký a patriarcha aquilejský Jan Soběslav, Alžběta (pohřbena v míšeňské katedrále), Anna a Kateřina) a manželky Jana Jindřicha (markraběnky Markéta Opavská, Markéta Habsburská, Alžběta Oettingenská). Mocenské spory mezi syny markraběte Jana Jindřicha byly mimo jiné příčinou moravských markraběcích válek.
  11. Moravský královský tribunál byl v roce 1637 totiž přestěhován do Olomouce, a to z osobních důvodů na přání hraběte Salma, avšak roku 1641 se opět vrátil do Brna. Tribunál se během 17. století celkem pětkrát stěhoval.[40]
  12. Olomouc se vzdala po 40 dnech obléhání a poté se na osm let stala základnou švédských vojsk, tedy i dva roky po skončení války, švédská vojska město zpustošila, počet obyvatel klesl přibližně 15× a naprostá většina domů byla buď neobyvatelných nebo zcela zničených.[42] Brno bylo jediným městem na Moravě, které se Švédům dokázalo úspěšně postavit, ačkoliv bylo během obléhání citelně poškozeno, jeho obraně velel vojevůdce Louis Raduit de Souches.[17]
  13. Dříve bylo 35 svazků desk zemských vedeno v Brně a 38 svazků v Olomouci.[43]
  14. Město Olomouc se dlouze nehodlalo smířit s tím, že jeho politický význam až natolik poklesl. Proto byla ze strany Olomouce nejednou podána žádost o trvalé navrácení zemských desk, zemského soudu, zemského sněmu, dokonce i královského tribunálu. Žádostem ovšem nebylo nikdy markrabětem vyhověno. Mezi oficiální důvody patřily například příjemnější temperatura Brna, kvalitnější voda v Brně, kvalitnější cesty do Brna, lepší poštovní spojení s Brnem, blízkost Vídně, to, že se Olomouc 1642 vzdala Švédům, zatímco Brno se jako jediné město na Moravě úspěšně bránilo. Většina nejvyšších zemských úředníků měla své sídlo v Brně, bylo od počátku sídlem královského tribunálu a leží blíže středu země (Moravy). Město Olomouc zase argumentovalo, že je sídlem biskupa a univerzity, je estetičtěji vystavěno (což bylo ze strany Brna popíráno) a je obecně známé jako hlavní město Moravy (což bylo také popíráno, protože Olomouc se tehdy nemohla vykázat žádným takovým privilegiem). Olomouci byl tedy alespoň přiznán nárok na čestné oficiální označení hlavním městem, ovšem Brno se takto běžně označovalo také.[44][45]
  15. Biskup však zůstal v Olomouci a v Brně bylo teprve až roku 1777 zřízeno sufragánní biskupství[31] a zároveň s tím bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství.[46]
  16. Další zajímavostí je, že město Olomouc si nejednou nechalo potvrdit nárok na oficiální označení hlavním městem, ač jím bylo jen titulárně (tj. ve skutečnosti jím nebylo). Například v roce 1762 markraběnkou a královnou Marií Terezií, která oficiálně přiznala Olomouci hrdý titul „Královské hlavní město Olomouc“.[46][47]
  17. Země Moravskoslezská pak existovala do roku 1948. K takovému spojení již v minulosti jednou došlo, mezi lety 17821850 bylo Markrabství moravské spojeno s vévodstvím Horní a Dolní Slezsko (Rakouské Slezsko) v jeden správní celek – tzv. zemi Moravskoslezskou, spravovanou moravskoslezským guberniem. Dodejme, že Země Moravská vznikla roku 1918 přeměnou z Markrabství moravského.
  18. Jsou jimi: Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně a Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
  19. Za povšimnutí stojí především Brněnská kostnice, jež je druhou největší v Evropě,[80] a Kapucínská hrobka s mumiemi kapucínských mnichů a některých významných dobových osobností, jako byl například architekt Mořic Grimm.[81]
  20. Krom toho je v Brně možné nalézt mnoho dalších paláců, např. Dietrichsteinský palác, Palác Hausperských z Fanalu, Palác žďárských opatů, Schrattenbachův palác, Kleinův palác, Místodržitelský palác, Dům pánů z Kunštátu, Pražákův palác, Palác Chlumeckých, Palác Říkovských z Dobrčic, Herringův palác, Kounicův palác, Berglův palác.
  21. Park Lužánky je nejstarší veřejný park na území dnešní České republiky,[82] parkem byl zřízen na konci 18. stol., Denisovy sady se začátkem 19. stol. staly vůbec prvním městským parkem založeným veřejnou správou na území dnešního Česka[83] a Park Špilberk je jako unikátní dílo zahradní architektury zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.[84]
  22. Starobrněnský klášter byl místem, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, tehdy zcela nového vědního oboru. Kostel sv. Tomáše je místem posledního odpočinku svého zakladatele moravského markraběte Jana Jindřicha a jeho syna římského krále a moravského markraběte Jošta Moravského, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je místem posledního odpočinku její zakladatelky královny Elišky Rejčky a Kostel sv. Jakuba Většího je jedním z nejhonosnějších a nejzachovalejších gotických kostelů v Brně, je mimo jiné místem posledního odpočinku velitele obrany Brna před Švédy, maršála císařských vojsk na Moravě a jednoho z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války Louise Raduit de Souches.
  23. Divadlo Reduta je pozoruhodné především tím, že se jedná o nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě,[85] Židovský hřbitov v Brně je svojí plochou kolem 29 500 m² největším židovským hřbitovem na Moravě,[74][75] Ústřední hřbitov v Brně (založen 1883) je svojí rozlohou 56 ha největším hřbitovem v České republice[86][87][88] a jeho čestné pohřebiště je obdobou Slavína v Bratislavě.
  24. Roku 1884 byla zřízena první budova brněnského národního divadla, ale jeho historie se datuje k roku 1881, ke vniku takzvaného Družstva českého Národního divadla v Brně.[108] Vznik Národního divadla v Brně byl patrně inspirován také otevřením pražského Národního divadla roku 1881. Národní divadlo v Brně několikrát neslo název Zemské divadlo v Brně, za komunismu bylo přejmenováno na Státní divadlo v Brně (1948–1990), roku 2007 bylo Národní divadlo v Brně přejmenováno na dnešní Národní divadlo Brno.[109]
  25. Mimo Brno jsou často některé výrazy z hantecu mylně považovány za hanlivé, jako například cajzl (Pražan) nebo mařka (žena), ale hanlivé rozhodně nejsou (toto je častý omyl)!
  26. Mezi vyhledávané zajímavosti jižní Moravy, může patřit například Lednicko-valtický areál, který je památkou UNESCO, chráněná krajinná oblast Moravský kras, Templářské sklepy v Čejkovicích, hrad Pernštejn, nebo například Znojemské podzemí.
  27. Ve skutečnosti se ovšem nejedná o orloj v pravém smyslu slova, neboť jako orloj by se správně měly označovat pouze tzv. astronomické hodiny. Jde spíše o unikátní sochu oslavující rok 1645, kdy se Brno jako jediné město v celé zemi (Markrabství moravském) dokázalo ubránit přesile švédské armády a utvrdilo tak svoji pozici jejího prvního hlavního města.

Reference

  1. a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online.  
  2. a b c d e Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2014 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online.  
  3. Brno - Výsledky hospodaření statutárního města Brna za I. čtvrtletí roku 2011
  4. a b Adresy v České republice: obec s rozšířenou působností BRNO
  5. a b Nařízení vlády č. 105/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace
  6. a b Oficiální stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
  7. Veřejný ochránce práv – kontakt
  8. a b Státní zemědělská a potravinářská inspekce | Hlavní stránka
  9. a b c Brno v číslech 2010
  10. a b c Statut ČT — Vše o ČT — Česká televize
  11. a b Zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu – Informace o ČRo
  12. 1930–1986 | Automotodrom Brno
  13. Automotodrom Brno
  14. a b Ignis Brunensis: O festivalu
  15. IgnisBrunensis.cz: Celková návštěvnost festivalových akcí
  16. a b c d Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c d e f g Historie města Brna – Statutární město Brno
  18. První písemná zmínka o Brně [online]. . Dostupné online.  
  19. M1918 Browning Automatic Rifle
  20. Brněnský řízek – recept – ProŽeny.cz … spolu a o všem
  21. Minor Planet Names: Alphabetical List
  22. a b Slovník brněnskýho hantecu
  23. Abstrakt článku Brněnský štatl. Mezi mýtem, subkulturou, zdrojem identity a „obchodní značkou“? v časopisu Český lid (anglicky)
  24. MERA, Jiří; LOSKOTOVÁ, Irena, a kol. Naučná stezka Hády a údolí Říčky. Panel 14: Staré Zámky. Brno : ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, 2003. Dostupné online.  
  25. a b c Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna
  26. Augustiniánský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
  27. Jan Jindřich, markrabě moravský z rodu Lucemburků, brno.cz
  28. Jošt Lucemburský (Moravský), markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský, brno.cz
  29. Biskupství brněnské
  30. Jošt Lucemburský (Moravský) – Veřejná sbírka pro jeho jezdeckou sochu
  31. a b Biskupství brněnské
  32. a b První parní vlak do dnešního Česka přijel z Vídně do Brna — Doprava — ČT24 — Česká televize
  33. KOŤA, Martin. Bakalářská diplomová práce: Proměny města Brna v letech 1848–1914. Brno: 2010.
  34. KŘÍŽ, Petr. Diplomová práce: Vývoj a koncepce samosprávy v městě Brně. Brno: 2008/2009.
  35. a b c d Brno – Historie v datech
  36. Historie města – Statutární město Brno
  37. Brněnská asanace | Vila Tugendhat
  38. a b Dopravní podnik města Brna, a.s. Historie
  39. Napoleon I. in Moravia's capital in 1809, Brno, Czech Republic - La Famille Bonaparte on Waymarking.com. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. (Anglicky) 
  40. Královský tribunál – příspěvek k problematice přesídlování moravského úřadu v 17. století
  41. Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna
  42. Olomouc: Zkáza i rozkvět města v období baroka
  43. a b Moravské desky zemské – Ministerstvo vnitra České republiky
  44. BALCÁREK, Pavel. Brno versus Olomouc ; Pod Špilberkem proti Švédům. [s.l.] : Jota, 1993.  
  45. DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna 1. Brno : Blok, 1969. S. 155.  
  46. a b Historie Olomouce v datech
  47. Olomouc – Historie – České dědictví UNESCO
  48. § 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské
  49. Výstava Velké Brno
  50. Zákon č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem
  51. a b Zákon 208/1948 Sb. o krajském zřízení
  52. 280/1948 Sb. Zákon o krajském zřízení
  53. Částka 15/1960 Sbírky zákonů
  54. Částka 29/1967 Sbírky zákonů
  55. a b c d e f Geografické údaje a obyvatelstvo
  56. PROCHÁZKA, Rudolf, a kol. Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno : Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2011. ISBN 978-80-86736-25-9. S. 44.  
  57. Vyhláška 561/2006 Sb.: seznam aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku [online]. Portál veřejné správy České republiky, 30. listopad 2006. Dostupné online.  
  58. Nařízení vlády č. 185/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Ostravské aglomerace
  59. Urban Audit: City Profiles - Brno [online]. Eurostat, 2004, [cit. 2009-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ČSÚ Jihomoravský kraj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje
  61. World Weather Information Service – Brno [online]. United Nations, [cit. 2011-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Brno již také vyčerpalo celoroční kvótu smogu
  63. Schválený rozpočet provozních a kapitálových výdajů – Rekapitulace dle oddílů a paragrafů
  64. Souhrnný rozpočet statutárního města Brna na rok 2010 – Rozpočet výdajů statutárního města Brna
  65. Summit skončil, prezidenti schvalují rozšíření EU
  66. Alžběta II. jako první britský monarcha navštívila české země před 15 lety, novinky.cz, 27. 3. 2011.
  67. Princ Charles dostal v Brně medaili za zájem o životní prostředí, lidovky.cz, 22. 3. 2010.
  68. Papež vyzdvihl Husův odkaz, v Brně odsloužil mši pro 120 tisíc věřících, lidovky.cz, 27. 9. 2009.
  69. Vavřinecké hody – Brno Řečkovice – www.kalendarakci.atlasceska.cz
  70. Židenické hody – Brno Židenice – www.kalendarakci.atlasceska.cz
  71. Líšeňské hody | portál vlisni.cz
  72. ČÍ JSOU HODY? NAŠE! » Městská část Brno Ivanovice
  73. a b c Brno – Funkcionalismus a moderní architektura
  74. a b Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.
  75. a b Karel Kuča (2000), str. 634–635.
  76. Světové dědictví, NKP, chráněná území – okres Brno-město, monumnet.npu.cz
  77. Kulturní památky, mvcr.cz
  78. Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území
  79. Tvorba architekta funkcionalismu Fuchse přinesla novou estetiku – iDNES.cz
  80. a b Podzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě [online]. Český rozhlas, [cit. 2010-03-25]. Dostupné online.  
  81. a b Klášter kapucínů Brno: Hrobka
  82. a b c Park Lužánky – Statutární město Brno
  83. a b park Denisovy sady – Přehled kulturních památek – Statutární město Brno
  84. a b Park Špilberk – Statutární město Brno
  85. a b c d e Historie divadla Reduta, Národní divadlo Brno
  86. Guide to Brno central cemetery (including map) (v angličtině)
  87. 3. 11. 1883 Otevření Ústředního hřbitova města Brna – Encyklopedie dějin města Brna – Profil události
  88. Brno vyhrálo soud o územní plán v Bohunicích
  89. Ohňostroje – FLASH SFX
  90. Brno | Concentus Moraviae
  91. Brno chystá velkolepé ohňostroje, festival by mohl vidět milion diváků
  92. Divadelní svět Brno
  93. ČT24: V Brně to žije. Startuje Noc kostelů, Ignis Brunensis i Divadelní svět — Jihomoravský kraj — ČT24 — Česká televize
  94. Cinema Mundi returns to Brno after one year
  95. Moravské zemské muzeum
  96. a b KALOVÁ, Zdeňka. Muzejní budovy v Brně [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie, 2008, [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  97. Technické muzeum v Brně
  98. k2001
  99. O knihovně | Moravská zemská knihovna v Brně
  100. Moravská galerie v Brně – Historie
  101. Moravská galerie v Brně – Výstava: "Moravská národní galerie"
  102. KLEVISOVÁ, Naďa. Zajatci umění. Hospodářské noviny [online]. 2006-10-27 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  103. Brno – Mozart v Brně
  104. Divadlo Reduta, Mozartův sál, Národní divadlo Brno
  105. Opera, Národní divadlo Brno
  106. Činohra, Národní divadlo Brno
  107. Balet, Národní divadlo Brno
  108. Počátky českého divadla v Brně – NDB do r. 1945, Národní divadlo Brno
  109. Vývoj názvu instituce, Národní divadlo Brno
  110. Budovy divadla, Národní divadlo Brno
  111. Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně 1884–1928, Národní divadlo Brno
  112. Historie Mahenova divadla, Národní divadlo Brno
  113. Městské divadlo Brno | Historie Městského divadla Brno
  114. Městské divadlo Brno | Inscenace
  115. Městské divadlo Brno | Městské divadlo Brno se představuje
  116. Úvod – Divadlo Bolka Polívky
  117. Divadlo Radost – Divadlo Radost.cz | by Velimsky.com
  118. Divadlo Vaňkovka – divadlo pro děti v Brně
  119. Divadlo na Orlí – O divadle
  120. Brno – Divadla
  121. Husa na provázku
  122. HaDivadlo
  123. ..: Divadlo U stolu :..
  124. CED – Centrum Experimentalniho Divadla
  125. Divadlo: Shen Yun Performing Arts – Brno 2011
  126. Shen Yun Performing Arts: Brno, Czech Republic
  127. URVÁLKOVÁ, Lucie. Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2009. Dostupné online. Kapitola Divadla, s. 37-49.  
  128. FASUROVÁ, Hana, Julius Nosko Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy. Brněnský deník [online]. 2008-01-09 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online.  
  129. RUML, Michal. Kina nelákají, traktory a finance ano. Finance.cz [online]. 2007-05-15 [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. ISSN 1213-4325.  
  130. FAJKUSOVÁ, Anna. Lucerna bojuje o přežití. Kvůli digitalizaci. Brnensky.denik.cz [online]. Vltava-Labe-Press, 2011-06-03 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.  
  131. HORÁK, Michal. Po kině Scala Brno zruší i filmový klub v Sále Břetislava Bakaly. iDNES.cz [online]. Mafra, 2012-12-14 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.  
  132. KOLÍNKOVÁ, Eliška. Masarykova univerzita chce klíče od kina Scala, promítala by už v září. iDNES.cz [online]. Mafra, 2013-02-04 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online.  
  133. FOJTOVÁ, Tereza. Masarykova univerzita vrací život do kina Scala. muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2013-09-16 [cit. 2013-11-06]. Dostupné online.  
  134. Brněnská televize B-TV
  135. Brněnský Metropolitan
  136. Měsíčník e-Šalina
  137. Kulturní týdeník Metropolis
  138. Magazín Kult
  139. Cliché Brünn
  140. www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu
  141. a b c d e Brno v číslech 2009
  142. Univerzitní kampus konečně otevřen
  143. gis.brno.cz: Brownfields
  144. Stručná historie hradu Veveří
  145. Zámek Belcredi v Líšni
  146. Chrlický zámek
  147. Historie městské části Řečkovice a Mokrá Hora
  148. Brněnské podzemí – Statutární město Brno
  149. Jakubské náměstí – Statutární město Brno
  150. Brněnské podzemí zpřístupněno - zatím část. Kostnice za dva roky - brnovinky - i o vás [online]. brnovinky, 2010-6-19, [cit. 2011-08-24]. Dostupné online.  
  151. Turistické informační centrum Brno – Mincmistrovský sklep
  152. Turistické informační centrum Brno – Labyrint pod Zelným trhem
  153. Špilberské kasematy — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna
  154. Kašna Parnas – Přehled kulturních památek – Statutární město Brno
  155. Hrady.cz: Kašna Parnas, Brno Město
  156. Počty obyvatel v obcích k 1.1.2012 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.  
  157. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.  
  158. Databáze nejčastěji kladených otázek – odpověď | ČSÚ
  159. Brno přichází o miliony. Kvůli neshodám v počtech – Brněnský deník
  160. Poplatek za komunální odpad v roce 2013 [online]. Město Brno, [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.  
  161. a b Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  162. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek Díl I.. [s.l.] : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54.  
  163. Vše o území – Brno – obec/město (okr. Brno-město), vdb.czso.cz
  164. Veřejná databáze ČSÚ
  165. Veřejná databáze ČSÚ
  166. Veřejná databáze ČSÚ
  167. a b c d Geografie a kvalita života
  168. Jízdní řády IDS JMK
  169. Turistický minibus
  170. Brněnské „metro“ už je na stole úředníků kraje, peníze na ně nejsou – iDNES.cz
  171. Na brněnské „metro“ chybí už jen peníze
  172. Studie: Metro v Brně bude v roce 2030 – Brněnský deník
  173. a b Hlavní nádraží v Brně není nafukovací, některé vlaky proto končí v Židenicích – iDNES.cz
  174. Silnice a dálnice v České republice 2011
  175. Velký městský okruh Brno (VMO Brno) – Úseky VMO Brno
  176. S firmou, která měla stavět parkovací domy, Brno neprodlouží smlouvu
  177. Portál Jihomoravského kraje – Základní údaje o Jihomoravském kraji – Základní údaje o Jihomoravském kraji
  178. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česká republika
  179. Nová koncepce Letecké služby Policie ČR – Policie České republiky
  180. Aeroklub Brno Medlánky
  181. Stránky medláneckých leteckých modelářů
  182. Zajímavosti: Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem
  183. Brno na kole » Změny města v roce 2010
  184. O nás – Cyklostezka Brno Vídeň
  185. Brno je Městem budoucnosti
  186. a b Informace o společnosti – Veletrhy Brno
  187. Obchodně průmyslový palác (pavilon A). Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1918–1945
  188. Brno centrem módy – začínají Styl a Kabo
  189. Český technologický park
  190. Motorola
  191. Red Hat in the Czech Republic
  192. AVG Antivirus and Security Software – Contact us
  193. SGI Česká republika
  194. IBM Delivery Centre Central Europe Brno
  195. Centre for Nanotechnology and Microtechnology
  196. International Clinical Research Centre in Brno
  197. Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie
  198. CETOCOEN je ve světě unikátním a ojedinělým projektem
  199. Jihomoravské Inovační Centrum
  200. Technologický inkubátor VUT
  201. V Brně je nejoblíbenější Nákupní centrum Královo Pole, Galerie Vaňkovka a Olympia, Brno Bussiness, Aktuality – Ekonomika, 29. 6. 2010 15:17
  202. Tesco – otevírací doba
  203. GALERIE VAŇKOVKA, nákupní a společenské centrum – Akce
  204. Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci, Brněnský deník 24. července 2007
  205. Analýza návštěvnosti jižní Moravy v letech 2001 až 2009
  206. Právní stát musí respektovat morální pravidla, uvedla on-line děkanka práv, iDNES.cz, 2. prosince 2009
  207. Ústavní soud České republiky – kontakty
  208. Nejvyšší soud České republiky – kontakty
  209. Nejvyšší správní soud České republiky – kontakty
  210. Nejvyšší státní zastupitelství České republiky – kontakty
  211. Pracoviště AV ČR [online]. Praha: Akademie věd České republiky, 2013-06-27. Dostupné online.  
  212. Mešita Brno
  213. Synagoga Brno | Židovská obec Brno | JEWISH COMMUNITY BRNO
  214. Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)
  215. Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)
  216. Diecézní církevní soud brněnské diecéze
  217. V Brně se chystá papežská univerzita, učit bude o manželství a rodině – iDNES.cz
  218. Veřejný ochránce práv
  219. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
  220. Pobočka Brno – Česká národní banka
  221. Američané vybrali pro kliniku Brno [online]. IHNed.cz, 2006-04-07, [cit. 2009-11-08]. Dostupné online.  
  222. Brno - Partnerská města [online]. City of Brno, [cit. 2009-07-17]. Dostupné online. (Czech) 
  223. Leipzig - International Relations [online]. © 2009 Leipzig City Council, Office for European and International Affairs, [cit. 2009-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  224. Poznań Official Website - Twin Towns [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  225. Sister cities [online]. [cit. 2009-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I + II. Brno : Blok, 1969 / 1973. 296 / 380 s.  
  • KUČA, Karel. Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Baset, 2000. 644 s. ISBN 80-86223-11-6.  
  • PROCHÁZKA, Rudolf, a kol. Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku. Brno : Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2011. 736 s. ISBN 978-80-86736-25-9.  
  • KLENOVSKÝ, Jakub. Brno židovské : historie a památky židovského osídlení města Brna = Jewish Brno : history and monuments of the Jewish settlement in Brno. 3. upr. a rozš. vyd. Brno : ERA, 2002. 118 s. ISBN 80-86517-44-6.  
  • KUČA, Karel. Památky Brna. Brno : Národní výbor města Brna, 1989. 183 s.  
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.  

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu