Nový zemský dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nový zemský dům
Nový zemský dům v roce 1908
Tento článek pojednává o budově na Žerotínově nám. 3/5 v Brně. O jiných zemských domech pojednává článek Zemský dům.

Nový zemský dům, někdy též uváděn jako Zemský dům II (Karel Kuča ji však uvádí jako Zemský dům III [1]) se nachází na Žerotínově náměstí, číslo orientační 3/5, na jižním okraji brněnského katastrálního území Veveří v městské části Brno-střed. Od roku 2000 zde sídlí krajský úřad Jihomoravského kraje. Budova je též sídlem Archivu Masarykovy univerzity.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zasedací síň krajského zastupitelstva

Na přelomu 19. a 20. století přestala budova moravské zemské sněmovny v Brně (dnešní sídlo Ústavního soudu na Joštově ul.) dostačovat svým účelům. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě Nového zemského domu jako kancelářského zázemí na nároží tehdejšího Raduitova (dnešního Žerotínova) náměstí a ulice Veveří v tehdejším katastrálním území Malá Nová Ulice. V těchto místech byl v letech 1580-1785 hřbitov s kaplí Panny Marie Pomocné (v r. 1810 zrušena a 1836 zbořena). V 19. století docházelo k bourání městských hradeb a budova Nového zemského domu se stala součástí celého komplexu budov tzv. „okružní třídy“ vystavěných na místě takto uvolněného prostoru (spolu s Besedním domem, Mahenovým divadlem, kostelem J. A. Komenského, „starým“ Zemským domem ad.).

Stavba Nového zemského domu proběhla v letech 1905-1907 podle návrhu architekta Ferdinanda Hracha, jednoho z nejvýznamnějších představitelů brněnského pozdního historismu. Od svého vzniku slouží nepřetržitě potřebám veřejné správy. V průběhu doby zde sídlil katastrální úřad, finanční úřad, krajský národní výbor, detašovaná pracoviště ministerstev, nejpozději od roku 2000 úřad Jihomoravského kraje. Po celou dobu zde také sídlil Moravský zemský archiv, a to do roku 2008, kdy jej nahradil Archiv Masarykovy Univerzity v Brně.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Průčelí s kupolí, moravskou orlicí a sochami

Fasáda Nového zemského domu nese nejvýrazněji prvky neobarokního slohu, který byl za vlády císaře Františka Josefa I. velmi oblíben, protože připomínal pozdně barokní dobu 18. století, kdy rakouská monarchie dosahovala největšího mocenského rozmachu. Velkolepé průčelí budovy s působivou sochařskou výzdobou vrcholí majestátní kupolí, pod níž je vytesán moravský znak. Po jejích stranách stojí dvě alegorické ženské postavy: jedna se štítem a moravskou orlicí, druhá s mečem coby symbolem vládní a soudní moci. Pod římsou stojí další čtyři ženské alegorie symbolizující hospodářství. Pohledově je budova horizontálně rozdělena na spodní část do výše prvního patra, využívající mohutnou rustiku (obvodové zdivo z hrubě otesaných kvádrů), od druhého patra pak bez přechodu pokračuje značně odlišná fasáda. Rustiku nad vstupem a nad okny zvýšeného přízemí zdobí maskarony, dekorativní lidské obličeje.

Architekt Hrach na stavbě použil některé prvky, které se objevují i v dalších jeho dílech „okružní třídy“ (např. obdobně řešená okna): někdejším chemickém pavilonu na nároží Joštovy a Údolní, Škole uměleckých řemesel na Husově ulici či budově dnešní Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity na Joštově ulici.

Schodiště s proskleným stropem

Interiéru budovy dominuje mohutné schodiště s proskleným stropem, po renesančním (a antickém) vzoru využívající v přízemí těžší architektonické prvky a směrem nahoru více odlehčené. Schodiště nesou mohutné kyriády, ženské sochy plnící funkci podpůrných sloupů. V přízemí se objevují dórské sloupy a pilastry, v prvním a druhém patře pokračují méně hmotné sloupy a pilastry, ve třetím patře iónské a ve čtvrtém korintské. V kovové výplni zábradlí a v lustrech se pak již prosazuje nastupující secese. Ve vstupní hale i dnešní velké zasedací síni se opakují symboly moravské samosprávy z fasády (moravská orlice a reliéfy symbolizující moravské hospodářství).

Budova Nového zemského domu je památkově chráněným objektem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁS, Robert. Nový zemský dům. Brno : Jihomoravský kraj. S. 12. (česky) 
  • REJNUŠ, Oldřich. Žerotínovo náměstí a Nový zemský dům. Brněnský Metropolitan. leden 2009, čís. 1/2009. Dostupné online. (česky) 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Karel. Brno: Vývoj města, předměstí a připojených ulic. Praha-Brno : Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Kapitola Regulační plány Ludwiga Förstera a Johanna Lorenze a tzv. „Definitivní“ plán, s. 119. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie New regional palace ve Wikimedia Commons

Souřadnice: 49°11′55,49″ s. š., 16°36′15,95″ v. d.