Země Moravská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Země Moravská
1918–1928
geografie
Mapa
     území Moravy     území Valticka a Dyjského trojúhelníku připojených k Moravě v letech 1920 a 1925     tzv. Moravské enklávy ve Slezsku
hlavní město:
nejvyšší bod:
Praděd 1 492 m
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
národnostní složení:
římskokatolické (státní náboženství)
státní útvar
vznik:
28. října 1918
zánik:
30. listopadu 1928
Státní útvary a území
Předcházející:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Země Koruny české Země Koruny české
Nástupnické:
Země Moravskoslezská Země Moravskoslezská
První republika První republika
Neuskutečněný návrh na rozdělení Moravy a Českého Slezska na župy z roku 1920

Země Moravská [1] byl v období od roku 1918 do 30. listopadu 1928 oficiální název Moravy, jako jedné ze zemí první Československé republiky. Země Moravská byla republikánským nástupcem Moravského markrabství, avšak na rozdíl od něj již neměla autonomii ani zemský sněm, ale zůstaly jí její dosavadní zemské zákony, pokud nebyly zrušeny.[2] Země Moravská byla spravována zemským výborem a zemskou správou politickou (zemský úřad) v čele s jejím prezidentem. Po vzniku ČSR stál v čele Moravy dosavadní správce Jan Černý, a to až do reformy roku 1928.[3]. Právně, daňově a též i v oblasti školství, podléhaly zemi Moravské i moravské enklávy ve Slezsku, které však byly spravovány orgány země Slezské a Slezsku podléhaly také soudně.

Po vzniku Československa 28. října 1918 vyhlásili 29. a 30. října němečtí poslanci v pohraničí odbojné autonomní celky požadující nezávislost na Československu a připojení k Německému Rakousku. Na území Moravy zasahovaly tyto celky:

Československo obnovilo územní integritu s těmito celky bleskovou vojenskou akcí, při níž byly během listopadu a prosince 1918 tyto celky prakticky bez odporu obsazeny a přestaly existovat.

Definitivní ústava Československé republiky, přijatá 29. února 1920, se postavila proti stávajícímu zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému Národnímu shromáždění Republiky Československé, složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů. Tatáž ústava také navrhla nové administrativní členění státu na menší župy, které by zcela nahradily stávající členění na země. Členění na župy pak určil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ přijatý téhož dne. Hranice Moravy s Čechami a někdejším Uherskem by však byly i nadále plně respektovány. Toto členění kvůli velkému odporu veřejnosti nakonec vůbec nevstoupilo v platnost a tak země Moravská i nadále existovala.

Hranice a rozloha Moravy[editovat | editovat zdroj]

Do 30. července 1920 byly zemské hranice Moravy identické jako hranice Markrabství moravského v roce 1918. 31. července 1920 pak bylo území Moravy rozšířeno připojením dosud dolnorakouského Valticka, čímž se její rozloha zvětšila na 22 315,12 km² [4] (nepočítaje v to území moravských enkláv ve Slezsku, které měly rozlohu 308,29 km² [5]). S enklávami pak měla rozlohu 22623,41 km² [6]. 1. lednu 1925 na základě vládního nařízení č. 315/1927 Sb. z. a n.[7], ze 23. listopadu 1924, naopak Morava ztratila katastrální území Nedvězíčko o rozloze 78,1527 ha, které bylo začleněno do země České, čímž se rozloha Moravy zmenšila na 22 236,9673 km² (bez území Moravských enkláv; s nimi pak její rozloha činila 22545,2573 km²). Roku 1925 pak byl k Československu a zároveň k Moravě připojen Dyjský trojúhelník a došlo k rozšíření Valticka, roku 1926 bylo na úkor tehdejší dolnorakouské obce Kleinschweinbarth rozšířeno území Mikulova[8]. Rozloha správního obvodu moravských orgánů (to znamená Moravy bez moravských enkláv ve Slezsku) činila pak 22 384,1 km², celková rozloha Moravy (to znamená včetně Moravských enkláv) pak tedy činila 22 692,39 km² [pozn 1].

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

  • 36 politických okresů: Boskovice, Brno-venkov, Dačice, Hodonín, Holešov, Hranice, Hustopeče, Jihlava, Kroměříž, Kyjov, Litovel, Mikulov, Místek, Moravská Ostrava, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Tišnov, Třebíč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Znojmo

Nejvyšší zemští představitelé[editovat | editovat zdroj]

Přednosta prezidia místodržitelství[editovat | editovat zdroj]

Správce zemské správy politické[editovat | editovat zdroj]

Prezident zemské správy politické[editovat | editovat zdroj]

Zánik Moravy jakožto samostatného správního celku[editovat | editovat zdroj]

Roku 1927 pak byla po vlně protestů a petičních akcí, opuštěna myšlenka nahradit zemské členění župním. Zákonem ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“[9], pak byly s platností od 1. prosince 1928 obnoveny v nové formě zastupitelské orgány zemí, přičemž země Moravská byla spojena se zemí Slezskou do jednotné země Moravskoslezské, čímž jako správní celek zanikla. I poté však na území zrušené země Moravské, jakož i na území bývalých moravských enkláv, platily moravské zemské zákony, pokud nebyly zrušeny. [2]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Neexistuje statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku, který by byl vydaný po roce 1926. Poslední byl vydaný v roce 1924 a pak už následoval Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, vydaný v roce 1935. Tento poslední údaj o rozloze Moravy vznikl odečtením rozlohy Slezska - činila 4115,16 km² (uvedeno na straně 138 ve Statistickém lexikonu obcí na Moravě a ve Slezsku z roku 1924), z rozlohy země Moravskoslezské - činila 26 807,55 km² (uvedeno na straně XIX ve Statistickém lexikonu obcí v zemi Moravskoslezské).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2795
  2. a b V. Odpověď min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Špačka o zřízení samostatné politické obce Nového Vrbna z osady Nové Vrbno, politické obce Jerlochovic v politickém okrese Nový Jičín (tisk 362/VI) [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (čeština) 
  3. http://zivotopisyonline.cz/jan-cerny-431874-1041959-urednik-v-kresle-ministerskeho-predsedy/
  4. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 222 s. S. 136. (česky) 
  5. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Morava a Slezsko. Praha : [s.n.], 1924. Kapitola Dodatek IV. Moravské enklávy ve Slezsku., s. 138. (čeština) 
  6. Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 222 s. S. 138. (česky) 
  7. vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1924, č. 315/1924 Sb. z. a n.
  8. Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha : [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 149 a 151. (čeština) 
  9. zákon ze dne 14. června 1927, č. 125/1927 Sb. z. a n., „o organisaci politické správy“