Češi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Češi
1. řada: Jan Ámos Komenský • Jan Hus • František Palacký Jan Evangelista Purkyně 2. řada: Karel IV. • Alfons Mucha • Vratislav II. Bedřich Smetana
Celková populace
odhadováno 11–12 milionů[1]
Státy s významnou populací
Česko přes 9,7 milionů (odhad 7/2007)[2] Další státy s významnou populací:
Spojené státy americké 1 462 413 [3] Kanada 79 915 [4] Německo 20 000-50 000 Slovensko 46 000 Argentina 38 000 Austrálie 21 196 [5] Rakousko 20 000 Švýcarsko 20 000 Ukrajina 11 000 Francie 10 731 (1990) Chorvatsko 10 510 (2001) Izrael 8 000 Švédsko 7 175 (2001) Spojené království 6 000 Irsko 5 278 [6] Španělsko 5 622 (2006) Rusko 5 000~6 000 Brazílie 5 000 [7] Nizozemsko 3 500 Rumunsko 3 339 Polsko 3 000 Jihoafrická republika 2 300 Srbsko 2 211 (2002) Mexiko 2 000
Jazyk(y)
čeština
Náboženství
bez vyznání 61 %, katolicismus 26 %, protestanství 1,2 %, husitství 1 %[8]
Příbuzné etnické skupiny
západní Slované

Češi jsou západoslovanský národ, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.

[editovat] Počet, jazyk a náboženství

Osob hlásících se k české národnosti je dohromady okolo jedenácti miliónů. Většina Čechů žije v České republice. Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.^[1]

Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).^[8]

[editovat] Etnografické skupiny

Hanačka v kroji

Valach od Vsetína a Brumova okolo roku 1787

V rámci Čechů jako národa existuje několik etnografických skupin českých (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi), a moravských (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další),^[9] které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Tyto rozdíly se začaly zejména po druhé světové válce stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.

[editovat] Etnogeneze

Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“^[10] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)^[11] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.

Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.^[12] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).^[13]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} [People Policy Planning Institute (Jewish Agency for Israel)]. Annual Assessment [online]. American Jewish Year Book. vyd. American Jewish Committee, 2006, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (angličtina)
2. ↑ CIA - The World Factbook - Czech Republic
3. ↑ 2004 survey
4. ↑ Statistics Canada, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
5. ↑ 2006 census Data : View by Location
6. ↑ CSO - Statistics: Persons usually resident and present in the State on Census Night, classified by place of birth and age group
7. ↑ MOSCHELLA, Alexandre. Edição 214, Um atalho para a Europa [online]. Editora Globo, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.
8. ↑ ^{a b} Výsledky sčítání lidu z roku 2001
9. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 69
10. ↑ z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem,
11. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 70
12. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
13. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm

[editovat] Literatura

• FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha : Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.
• MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka. Praha : Melantrich, 1969 (první vydání z roku 1895).
• TŘEŠTÍK, Dušan. Češi a dějiny v postmoderním očistci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-786-5.
• HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.

[editovat] Související články

• Největší Čech

Tento etnologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Češi

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Češi

Související články obsahuje Portál Česko