Sámova říše
Sámova říše
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: |
Wogastisburg (?)
|
||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
kmenový svaz
|
|||||||||
|
vznik:
|
624/626
|
||||||||
|
zánik:
|
659/661
|
||||||||
|
|||||||||
Sámova říše byl státní útvar Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624-659 (podle Fredegarovy kroniky) nebo 626-661 (podle data obléhání Konstantinopole v roce 626). Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Říše vznikla spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu v Panonii, který byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickém rozvratu, v důsledku bojů mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo toho využil a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: latinsky ...eum super se eligunt regem...). Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, tj. kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.
[editovat] Hlavní město
Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval se jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi týkající se následného konfliktu s franským králem Dagobertem. Mohlo jít o jakékoliv hradiště od Německa přes Česko a Rakousko až po Slovensko. Podle slovenského historika Matúše Kučery šlo o Bratislavu, což poměrně logicky lingvisticky vyvodil z koncovky -burg v názvě Pressburg (původní jméno Bratislavy) a Wogastisburg, která označuje bývalé římské pevnosti na Dunaji. Čeští archeologové naopak označují za Wogatisburg některé z hradisek v západních Čechách. Tento předpoklad ovšem vychází z teorie, že franská vojska táhla do Sámovy říše „přímou vzdušnou čarou“, což ale nikde psáno není. Možné tak také je, že táhla tradiční cestou při Dunaji.[1]
Dnešní historici hledají Wogastisburg poblíž Kadaně – na některém z okolních kopců. Podle nich by se také hlavní město mohlo nacházet někde v okolí Mikulčic na Moravě, protože se předpokládá, že jejich základy jsou již z této doby. Existují i teorie, že Wogastisburgem je Znojmo.
[editovat] Konec a pokračování říše
Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.
O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých pramenech se objevují jména jako Marovod, Vladuc z Karantánie či král Suanthos ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.
[editovat] Prameny
Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegarově kronice. Nejstarší (tendenční a v tomto bodě nespolehlivé) zprávy pocházejí z textu Obrácení Bavorů a Korutanců na víru (Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum, rok 870) ze Solnohradu (Salzburg), který je ve více částech přímo odvozen z Fredegara. Třetí text – také odvozený z Fredegara – jsou Gesta Dagoberti I. regnis Francorum z první třetiny 9. století z opatství Saint-Denis u Paříže.
[editovat] Reference
- ↑ SVATUŠKA, Jakub. Slované. [[1]] [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupné online. ISSN 1802-0488.
[editovat] Literatura
- LUTOVSKÝ, M.; PROFANTOVÁ, N.: Sámova říše. Praha: 1995.
- LUTOVSKÝ, M.: Encyklopedie slovanské acheologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: 2001). [články „Sámo“, „Sámova říše“, „Wogastisburg“] ISBN 80-7277-054-3.
- BERANOVÁ, M.: Slované. 2. vyd. Praha: 2000. ISBN 80-7277-022-5.
