Tomáš Pešina z Čechorodu

Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (portrét z r. 1889)

Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (19. prosince 1629 Počátky – 3. srpna 1680 Praha) byl český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel. Od roku 1674 byl světícím biskupem pražským.

Život

Tomáš Pešina, pokračovatel Bohuslava Balbína, generální vikář a kapitulní děkan sv. Víta v Praze, milovník českého jazyka a sběratel, se narodil 19. prosince 1629 v Počátkách v rodině místního řezníka. Od roku 1643 studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci, od r. 1648 studoval v Praze. Stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. Roku 1653 byl vysvěcen na kněze. Roku 1655 se stal děkanem v Kostelci nad Orlicí. Od 1657 působil jako děkan v Litomyšli. O rok později (1658) byl jmenován biskupským vikářem poloviny Chrudimského kraje. V roce 1663 se stal kanovníkem v Litoměřicích, o dva roky později kanovníkem u sv. Víta v Praze. Roku 1668 byl jmenován císařským radou a brzy na to i císařským falckrabětem.

V církevní hierarchii postupoval stále výše, roku 1670 se stal generálním vikářem a krátce na to byl jmenován kapitulním děkanem, roku 1674 světícím biskupem pražským. I při svém církevním poslání si našel čas na své ušlechtilé záliby. Byl mimořádně horlivý sběratel. Po vzoru svého staršího druha Balbína se začal zabývat historií a roku 1663 vydal dílo označené jako Moravopis, a to v českém jazyce. Ve třech dílech se věnoval historii Moravy. Ještě v roce 1676 vydal Mars Moravicus. Tato díla byla dlouhou dobu hlavním pramenem poznání národní historie. Ve spisu Ucalegon popsal turecké výboje do Evropy. Byl také prvním, kdo pojmenoval autora nejstarší české kroniky, tak zvaného Dalimila. Za svého působení ve svatovítské katedrále se osobně stýkal i s císařem Leopoldem Habsburským. Tento slavný rodák z Počátek zemřel na morovou nákazu ve věku nedožitých jedenapadesáti let 3. srpna 1680. Pohřben je na Malostranském hřbitově v Praze.

Titulní list knihy Mars Moravicus… z r. 1677

Dílo

• Mapa lanšperského panství – nakreslil ji s vyznačením národnostního složení a požadoval, aby se v českých obcích kázalo česky a ve smíšených obcích česky alespoň každou druhou neděli.
• Moravopis – pětisvazkové dílo o Moravě.
• Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae Hungaria, flama belli Turcici ardens – varování před tureckým nebezpečím.
• Phosphorus septicornis – Oslava svatovítského chrámu.
• Thesaurus in lucem procractus S. Mercurius – pojednání o ostatcích v chrámu svatého Víta.
• Tomáš Pešina z Čechorodu. Mars Moravicus. Sive bella horrida et cruenta, seditiones, tumultus, praelia, turbae & ex ijs enatae crebrae et funestae rerum mutationes, dirae calamitates, incendia, clades, agrorum depopulationes, urbium vastitates, aedium sacrarum et prophanarum ruinae, arcium et oppidorum eversiones, pagorum cineres, populorum excidia, & alia id genus mala, quae Moravia hactenus passa fuit. Praha : Jan Arnold z Dobroslavína, 1677. [24], 958 [spr. 956], [16] s., [3]. Dostupné online. (lat) 
• Prodromus moraviographiae – vydáno r. 1663, základní vlastivědné údaje a stručný přehled dějin Moravy.

Podílel se na překladu a s jeho podporou vyšlo Martyrologium aneb Pašionál svaté římské církve.

Odkazy

Související články

• Pobělohorská literatura
• Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

• Dvaasedmdesát jmen české historie (37/72) – Tomáš Jan Pešina z Čechorodu
• Pešina z Čechorodu Tomáš Jan