Pretendent
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pretendent (z lat. prae-tendere, napřahovat ruku, ucházet se) je člověk, který si dělá na něco nárok, uchazeč zejména pak v souvislosti s následnictvím královského trůnu.
Pretendent trůnu je uchazeč o trůn monarchie buď zaniklé nebo obsazené jinou osobou. Může jít jak o osobu, která má za určitých podmínek jisté právo na trůn (jako tomu bylo například za Války růží), tak i podvodníky (jako například Lžidimitrijové).
V anglické historii se jako "starší pretendent" (Old pretender) označuje James Edward, syn krále Jakuba II., vyhnaného roku 1689 a jako "mladší pretendent" (Young pretender) Charles Edward, vnuk krále, kteří se neúspěšně ucházeli o návrat na trůn.
Obsah |
Přehled evropských pretendentů [editovat]
| Stát |
Pretendent |
Narozen |
Pretendent od |
Spojení se zaniklou monarchií |
Dynastie |
Dědic |
Narozen |
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
Albánie | Korunní princ Leka | 1939 | 1961 | syn Zoga I. (král od 1928 do 1939, v exilu 1961) | Zogu | Princ Leka | 1982 |
 |
Rakousko - Uhersko | Karel Habsbursko-Lotrinský[1] | 1961 | 2011 | vnuk Karla I. (císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918) | Habsbursko-lotrinská dynastie | Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský | 1997 |
 |
Bulharsko | Simeon II.[2] | 1937 | 1946 | Car od 1943 do 1946 | Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha | Kardam, princ z Turnovo | 1962 |
| Kuronsko | Princ Ernst-Johann Biron von Courland | 1940 | 1982 | potomek Ernesta Jana Birona (vévoda 1737 až 1740 a 1763 až 1769) | Biron | Princ Michael Biron von Courland | 1944 | |
 |
Chorvatsko (Habsburg) |
Karel Habsbursko-Lotrinský[1] | 1961 | 1961 | vnuk Karla I. (císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918) | Habsbursko-lotrinská dynastie | Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský | 1997 |
 |
Chorvatsko (Savojská dynastie) |
Korunní Princ Amedeo, vévoda ze Savoje | 1943 | 1948 | syn Tomislava II. (Král 1941 až 1943) | Savojská dynastie | Princ Aimon, vévoda z Aosty | 1967 |
 |
Anglie (Jakobité) |
František Bavorský | 1933 | 1996 | potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649) | Wittelsbachové | Max, vévoda bavorský | 1937 |
 |
Francie (Jakobité) |
František Bavorský | 1933 | 1996 | potomek Karla I. Stuarta (Král 1625 až 1649), nárok je vznášen na základě nároků Eduarda III. | Wittelsbachové | Max, vévoda bavorský | 1937 |
 |
Francie ("Legitimisté") |
Ludvík Alfons, vévoda z Anjou | 1974 | 1989 | potomek Ludvíka XIV. (Král 1643 až 1715) | Bourboni (Kapetovci) |
Jan Karel I. | 1938 |
 |
Francie (Orléanisté a Legitimisté-Unionisté) |
Henri, hrabě pařížský, vévoda Francie | 1933 | 1999 | potomek Ludvíka Filipa (Král 1830 až 1848) | Orléans (Bourboni (Kapetovci) |
François, hrabě de Clermont | 1961 |
| Francie (Bonapartisté) |
Charles Napoléon[3] | 1950 | 1997 | praprasynovec Napoleona I. (císař Francouzů 1804 až 1814 a v 1815) | Bonapartové | Jean-Christophe Napoléon | 1986 | |
_crowned.svg){kind=small} |
Itálie | Viktor Emanuel, princ Neapolský | 1937 | 1983 | syn krále Umberta II. (Král 1946) | Savojská dynastie | Emanuel Filibert, princ piedmontský | 1972 |
 |
Černá Hora | Nikola II. Petrović-Njegoš | 1944 | 1986 | prapravnuk Nikoly I. (Král 1910 až 1918) | Dynastie Petrović-Njegoš | Boris, dědičný princ Černé Hory | 1980 |
 |
Německo | Jiří Fridrich Pruský | 1976 | 1994 | pravnuk císaře Viléma II. (vládl 1888-1918) | Hohenzollernové | Kristián Zikmund Pruský | 1946 |
.svg){kind=small} |
Portugalsko | Duarte Pio, vévoda z Braganzy | 1945 | 1976 | prapravnuk Michala I. (Král 1828 až 1834) | Braganza (Kapetovci) |
Infant Afonso, princ z Beira | 1996 |
 |
Rumunsko | Michal I. Rumunský | 1921 | 1947 | Král 1927 až 1930 a 1940 až 1947 | Hohenzollernové | Frederick William, princ von Hohenzollern (podle poslední monarchistické ústavy) |
1924 |
| princezna Margarita Rumunská (podle změněného rodinného práva) |
1949 | |||||||
| Paul-Philippe Hohenzollern | 1948 | 2006 | pravnuk Karla II. (Král 1930 až 1940) | Lambrino (potomek z anulovaného manželství) |
Alexander Hohenzollern | 1961 | ||
 |
Rusko | velkokněžna Marie Vladimirovna Romanovna | 1953 | 1992 | potomek Alexandra II. (Car 1855 až 1881) | Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov | velkokníže Jiří Michailovič | 1981 |
| princ Mikuláš Romanov | 1922 | 1992 | potomek Mikuláše I. (Car 1825 až 1855) | princ Dmitrij Romanovič Romanov | 1926 | |||
 |
Řecko | Konstantin II. Řecký | 1940 | 1973 | Král 1964 až 1973 | Oldenburkové (Glücksburkové) |
Pavlos, korunní princ | 1967 |
.svg){kind=small} |
Srbsko (Dynastie Obrenovićů) |
Nikola II. Petrović-Njegoš | 1944 | 1986 | pravnuk Mirka Černohorského, dědice Alexandra | Dynastie Petrović-Njegoš | Boris, dědičný princ Černé Hory | 1980 |
| Srbsko (Dynastie Karađorđevičů) |
Alexandr, korunní princ Jugoslávie | 1945 | 1970 | syn Petra II., krále 1934 až 1945. | Dynastie Karađorđevičů | Petr, dědičný princ Jugoslávie | 1980 | |
 |
Španělsko (Karlismus) |
Karel Hugo Bourbonský, vévoda z Parmy | 1930 | 1977 | synové Xaviera Borbonsko-Parmského, deklarovaného nástupce Alfonse Carlose Bourbonského, vévody ze San Jaime | Bourbon | Carlos, vévoda z Madridu | 1970 |
| princ Sixtus Henry Bourbonsko-Parmský | 1940 | 1979 | ||||||
Pretendenti italských států [editovat]
V této části jsou uvedeni pretendenti italských států (státečků) existujících před sjednocením Itálie v roce 1861. V roce 1861 se stal králem sjednocené Itálie sardinský král Viktor Emanuel II..
| Stát |
Pretendent |
Narozen |
Pretendent od |
Spojení se zaniklou monarchií |
Dynastie |
Dědic |
Narozen |
||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Království | |||||||||
|
Sardinie-piedmont | Viktor Emanuel, princ Neapolský | 1937 | 1983 | syn krále Umberta II. (Král 1946) | Savojská dynastie | Emanuel Filibert, princ piemontský | 1972 | |
.svg){kind=small} |
Obojí Sicílie | Infant Karel, vévoda z Kalábrie | 1938 | 1964 | potomci Ferdinanda II. (Král 1830 až 1859) | Bourboni | prince Pedro, vévoda z Noto | 1968 | |
| princ Karel, vévoda z Castro[4] | 1963 | 2008 | princ Antonín | 1929 | |||||
 |
Lombardie-Benátsko | Karel Habsbursko-Lotrinský[1] | 1961 | 1961 | vnuk Karla I. (císař rakouský, král český a uherský od 1916 do 1918) | Habsbursko-lotrinská dynastie | Ferdinand Zvonimír Habsbursko-Lotrinský | 1997 | |
 |
Etrurie | Karel Hugo Parmský | 1930 | 1977 | prapravnuk krále Ludvíka II. (1803 až 1807) | Dynastie Bourbon-Parma (sekundogenitura španělských Bourbonů) |
princ Karel Parmský | 1986 | |
| Velkovévodství | |||||||||
 |
Toskánsko | Zikmund Toskánský | 1938 | 1964 | prapravnuk velkovévody Ferdinanda IV. (vládl 1859 až 1860) | Habsbursko-lotrinská dynastie (sekundigenitura) |
Amadeo Toskánský | 2001 | |
| Vévodství | |||||||||
 |
Parma | Karel Hugo Parmský | 1930 | 1977 | vnuk posledního vévody Roberta (1854 až 1859) | Dynastie Bourbon-Parma (sekundogenitura španělských Bourbonů) |
princ Karel Parmský | 1986 | |
 |
Modena | Lorenz Rakouský | 1912 | 1996 | vévoda modenský ad personam, vládnoucí linie vymřela v roce 1876 | Habsbursko-lotrinská dynastie | princ Amadeus Rakouský-Este | 1986 | |
Pretendenti německých států [editovat]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
V této části jsou uvedeni pretendenti německých států (státečků) existujících před ustavením republiky v Německu v roce 1918. V roce 1871 se stal císařem sjednoceného Německa dosavadní pruský král Vilém I.
| Stát |
Pretendent |
Narozen |
Pretendent od |
Spojení se zaniklou monarchií |
Dynastie |
Dědic |
Narozen |
||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Království | |||||||||
.svg){kind=small} |
Bavorsko | František II. | 1933 | 1996 | pravnuk posledního krále Ludvíka III. (vládl 1913-1918) |
Wittelsbachové | |||
 |
Hannoversko | Ernst August Hannoverský | 1953 | 1987 | potomek posledního krále Jiřía V. (vládl 1851-1866) |
Hannoverové | Ernst August Hannoverský | 1983 | |
 |
Prusko | Jiří Fridrich Pruský | 1976 | 1994 | pravnuk posledního krále a císaře Viléma II. (vládl 1888-1918) |
Hohenzollernové | Kristián Zikmund Pruský | 1946 | |
 |
Sasko | Rüdiger Saský | 1953 | 2011 | pravnuk posledního krále Fridricha Augusta III. (vládl 1904-1918) |
Wettinové | Dániel Saský | 1975 | |
|
Sasko | Alexander Saský | 1954 | 2011 | potomek posledního krále Fridricha Augusta III. (vládl 1904-1918) |
Saxe-Gesstaphové | Jiří Saský | 1988 | |
 |
Württembersko | Karél II | 1936 | 1975 | potomek vévode Karla Eugena (vládl 1737-1793) | Württemberkové | František Württembergský | 1960 | |
| Velkovévodství | |||||||||
.svg){kind=small} |
Bádensko | Maximilian Bádenský | 1933 | 1963 | potomek velkovévode Leopolda (vládl 1830-1852) | Zähringenové | Bernhard Bádenský | 1970 | |
 |
Hesensko | Moritz Hesenský | 1926 | 1980 | Vnuk posledního velkovévode Arnošta Ludvíka (vládl 1892-1918) | Hesenové | Donatus Hesenský | 1966 | |
 |
Meklenbursko-Střelice | Jiří Borwin Meklenburský | 1956 | 1996 | potomek velkovévode Jiřía Meklenburského (vládl 1816-1860) | Meklenburové | Jiří Alexander Meklenburský | 1991 | |
.svg){kind=small} |
Oldenbursko | Anton Güntner Oldenburský | 1923 | 1970 | vnuk posledního velkovévode Fridricha Augusta II. (vládl 1900-1918) | Oldenburkové | Kristian Nikolaus Oldenburský | 1955 | |
.svg){kind=small} |
Sasko-výmarsko-eisenašsko | Michal Sasko-Výmarsko-Eisenašský | 1946 | 1988 | vnuk posledního velkovévode Viléma Arnošta (vládl 1900-1918) | Wettinové | Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašký | 1946 | |
| Vévodství | |||||||||
| Knížectví | |||||||||
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c Otto von Habsburg se vzdal svého nároku v r. 1961, aby mohl vstoupit do Rakouska. Nicméně je stále uznáván jako hlava dynastie a Suverén řádu zlatého rouna.
- ↑ Simeon byl demokraticky zvolen předsedou bulharské vlády v červnu 2001 pod jménem Simeon Sakskoburggotski a byl jím do srpna 2005.
- ↑ Jeho syn princ Jean-Christophe byl jmenován dědicem jeho dědečkem.
- ↑ Jeho dědeček princ Ranier, vévoda z Castro, byl zvolen členy rodu hlavou dynastie, vzhledem k tomu, že španělská větev se vzdala práva na sicilský trůn ve prospěch španělského.
