Fridrich August III. Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich August III. ve slavnostním stejnokroji

Fridrich August III. německy Friedrich August Johann Ludwig Karl Gustav Gregor Philipp von Sachsen (25. května 1865 v Drážďanech - 18. února 1932 v Sibyllenortu, nyní Szczodre) ve Slezsku v dnešním Polsku) byl v letech 19041918 poslední král Saského království z rodu Wettinů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Fridrich August III. Saský se narodil jako čtvrté dítě a první syn pozdějšího saského krále Jiřího I. (1832 - 1904) a jeho manželky Marie Anny Portugalské (1843 - 1884), dcery portugalské královny Marie II. Jeho dvě nejstarší sestry zemřely ještě jako nemluvňata.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Fridrich August sloužil v královské saské armádě, do níž vstoupil v roce 1877, ve svých 12 letech. Vzhledem ke svému původu rychle postupoval vpřed - 1883 první poručík, 1887 kapitán, 1889 major, 1891 podplukovník, 1892 plukovník, 1894 generálmajor, 1898 generálporučík. Na tomto postu již byl jmenován velitelem XII. (1. královského saského) sboru a na něm setrval do podzimu roku 1904, kdy se stal saským králem. Jeho nástupem na saský trůn se jeho vojenská kariéra skončila, přesto byl (jako poslední saský generál, který tento titul obdržel) 9. září roku 1912 jmenován polním maršálem.

Král[editovat | editovat zdroj]

19. června roku 1902 se po smrti svého strýce Alberta Saského stal korunním princem a 15. října roku 1904 po smrti svého otce Jiřího I. ve svých 39 letech usedl na saský trůn. Jako král se snažil udržet rovnováhu mezi tradicí a pokrokem. Za jeho vlády vypukla 1. světová válka, jež předznamenala i konec jeho panování: 13. listopadu roku 1918 byla monarchie po porážce Německého císařství v první světové válce nahrazena republikou a král byl přinucen k abdikaci.

Po abdikaci se Fridrich August usadil na zámku Sybillenort ve Szczodre v Dolním Slezsku v dnešním Polsku, kde 18. února roku 1932 zemřel. Pochován byl po okázalé pohřební ceremonii se státními poctami v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

21. listopadu roku 1891 se ve Vídni oženil s princeznou Luisou Toskánskou, dcerou toskánského velkovévody Ferdinanda IV. a jeho manželky Alicie Bourbonsko-Parmské (1849-1935). Z jejich manželství se narodilo sedm dětí:

Král Fridrich August III. Saský v kruhu svých dětí (1914)

.

  • Fridrich August (1893-1943) – jezuita, zavražděn SS;
  • Fridrich Kristián (1893-1968) – míšeňský markrabě, saský vévoda, hlava rodu Wettinů, ∞ 1923 Alžběta Helena von Thurn und Taxis;
  • Ernst Jindřich (1896-1971)
  1. 1921 Žofie Lucemburská,
  2. ∞ 1947 Virginie Dulon (morganatický sňatek);
  • Marie Karola (1898);
  • Markéta Karola (1900-1962) ∞ 1920 Fridrich, vévoda Hohenzollern;
  • Marie Alix (1901-1990) ∞ 1921 František Josef, vévoda Hohenzollern-Emden;
  • Anna Pia (1903-1976) –
  1. ∞ 1924 arcivévoda Josef František z uherské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie,
  2. ∞ 1972 Reginald Kazanjian;

Manželství bylo rozvedeno v roce 1903 poté, co Luisa v prosinci roku 1902 utekla, jsouc po sedmé těhotná s jejich posledním dítětem.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Fridrich August III. Saský
Prapraprarodiče

Kurfiřtt
Fridrich Christian Saský (1722–1763)
∞ 1747
Marie Antonie Bavorská (1724–1780)

Vévoda
Ferdinand Parmský (1751–1802)
∞ 1769
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (1746–1804)

Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský (1724–1767)
∞ 1746
Marie Františka Falcko-Sulzbašská (1724–1794)

Karel Ludvík Bádenský (1755–1801)
∞ 1774
Amálie Hessensko-Darmstadtská (1754–1832)

Vévoda
František Sasko-Cobursko-Saalfeldský (1750–1806)
∞ 1777
Augusta Reuß zu Ebersdorf (1757–1831)

Ferenc József Kohàry (1760−1826)

Antonie von Waldstein zu Wartenberg (1771–1854)

Král
Jan VI. Portugalský (1767–1826)
∞ 1785
Šarlota Španělská (1775–1830)

Císař
František I. (1768–1835)
∞ 1790
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807)

Praprarodiče

Maxmilián Saský (1759–1838)
∞ 1792
Karolina Bourbonsko-Parmská (1770–1804)

Král Maxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825)
∞ 1797
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (1776–1841)

Ferdinand Jiří August von Sasko-Coburg-Saalfeld-Koháry (1785–1851)
∞ 1815
Marie Antonie Gabriela von Koháry (1797–1862)

Král Petr I. Brazilský (1798–1834)
∞ 1817
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská (1797–1826)

Prarodiče

Král Jan I. Saský(1801–1873)
∞ 1822
Amálie Augusta Bavorská (1801–1877)

Král Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
∞ 1836
Marie II. Portugalská (1819–1853)

Rodiče

Král Jiří I. Saský (1832–1904)
∞ 1859
Marie Anna Portugalská (1843–1884)

Fridrich August III. Saský

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jiří I.
Znak z doby nástupu Saský král
19041918
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-