Jan VI. Portugalský
| Jan VI. | ||
|---|---|---|
| král Portugalska, Brazílie a Algarve (do 1822) král Portugalska a Algarve |
||
| Doba vlády | 1816 – 1826 | |
| Úplné jméno | João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança | |
| Narození | 1767 | |
| Lisabon | ||
| Úmrtí | 1826 | |
| Lisabon | ||
| Nástupce | Petr I. a IV. | |
| Královna | Šarlota Španělská | |
| Potomci | Petr I. Brazilský Michal I. Portugalský |
|
| Dynastie | Braganzové | |
| Otec | Petr III. Portugalský | |
| Matka | Marie I. Portugalská | |
Jan VI. Portugalský (portugalsky João Maria José Francisco Xavier de Paula Luís António Domingos Rafael de Bragança), zvaný Dobrotivý, (1767 – 1826) byl v letech 1816–1822 králem Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a poté od roku 1822 do své smrti králem Portugalska a Algarve.
Obsah |
Původ [editovat]
Budoucí král Jan VI. se narodil z manželství portugalské královny Marie a portugalského krále manžela z Petra III. Jeho otec Petr III. byl zároveň strýc jeho matky Marie. Tento sňatek se uskutečnil z dynastických důvodů: následníkem Jana V. se totiž stal jeho starší syn Josef I., který měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví.
| Marie Františka Isabela Marie I. |
Otec: Petr III. Portugalský |
Děd: Jan V. Portugalský |
Praděd: Petr II. Portugalský |
| Prababička: Marie Sofie Falcká |
|||
| Babička: Marie Anna Habsburská |
Praděd: Leopold I. |
||
| Prababička: Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
|||
| Matka: Marie I. Portugalská |
Děd: Josef I. Portugalský |
Praděd: Jan V. Portugalský |
|
| Prababička: Marie Anna Josefa Habsburská |
|||
| Babička: Mariana Viktorie Bourbonská |
Praděd: Filip V. Španělský |
||
| Prababička: Alžběta Parmská |
Rodina [editovat]
V roce 1785 se oženil se španělskou princeznou Šarlottou, dcerou krále Karla IV.. Z manželství vzešly tyto děti:
- Maria Tereza Portugalská (1793-1874)
- Maria Isabela Portugalská (1739–1771), manželka španělského krále Ferdinanda VII.;
- Petr I. Brazilský a IV. Portugalský (1798–1834), prvorozený syn, brazilský císař v letech 1822-1831 a portugalský král v letech 1826-1828
- Infanta Marie Františka Portugalská (1800-1834),
- Infanta Isabel Maria Portugalská (1801-1876),
- Michal I. Portugalský (1802–1866), druhorozený syn, vzdoro-král v letech 1828-1834 během portugalské občanské války
- Infanta Marie da Assunção (1805-1834),
- Infanta Ana de Jesus Maria of Portugal (1806-1857),
Regentství a panování [editovat]
Když v roce 1788 zemřel jeho starší bratr Josef stal se princ Jan následníkem své matky a jako takový přijal titul knížete brazilského. Jako z pozice následníka trůnu převzal v roce 1799 jako regent své matky Marie I., která byla na pokraji duševní nemoci. Jeho otec král Petr III. se o vládu již delší dobu nezajímal takže si Jan mohl zajistit do vlastního nástupu na trůnu silnou pozici.
Ještě za vlády jeho matky Marie I. utekla královská rodina v roce 1807 do Brazílie před Napoleonovým vojskem, které obsadilo Portugalsko. Královská rodina pobývala v Riu de Janeiru. Krátce před smrtí své matky Marie I. nařídil zákonem vytvoření Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve a tím povýšení Brazílie na království. Toto nově vytvořené Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve byl jednotný stát třech rovných celků, jehož panovník měl nový titul: král Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nařízení o vzniku vešlo v platnost 16. prosince 1815.
Po smrti své matky v roce 1816 se stal králem tohoto soustátí. Po Napoleonově pádu v roce zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále.
V Portugalsku po návratu v roce 1821 přísahá vláda věrnost králi, ale mezitím se pokoušel převzít vládu králův druhorozený syn Michal a znovu v roce 1823. A tak musel král jeho povstání potlačit a prince Michaela nakonec nucen vyhnat v roce 1824.
Mezitím jeho prvorozený syn a dědic Petr, prohlásil samostatnost Brazílie na Portugalsku dne 7. září 1822 a následně nedlouho potom byl prohlášen dědičným císařem jako Petr I. Král Jan IV. odmítal uznat brazilskou nezávislost až do 29. srpna 1825, kdy obnovil starý řád nástupnictví v přesvědčení, že se Brazílie a Portugalsko po jeho smrti spojí minimálně v personální nebo dokonce reálnou unii.
Následnictví [editovat]
Jan IV. zemřel v Lisabonu 26. března 1826. Portugalským králem se tak skutečně stal jeho nejstarší syn jako Petr IV. Portugalský, ten ale vládl v Portugalsku pouze do roku 1828, jelikož liberální brazilská ústava vylučovala personální unii s Portugalskem. A tak se vzdal trůnu ve prospěch nejstarší dcery Marie II. Ta ovšem musela svést o trůn boj v občanské válce se svým strýcem, vypovězeným Michalem I.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John VI of Portugal na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Marie I. |
Král Portugalska, Brazílie a Algarve 1816 – 1822 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: - |
Král Portugalska a Algarve 1822 – 1826 |
Nástupce: Petr IV. |