Habsburkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o o rodu Habsburků. Další významy jsou uvedeny v článku Habsburg.
Barvy rodu Habsburků, později říšské barvy
Dějiny Rakouska
Znak Rakouska
Další články k tématu Rakousko
Prehistorie
Doba halštatská
Noricum
Markomani
Sámova říše
Carantania
Rakouské markrabství
Babenberkové
Habsburgská éra
Habsburkové
Svatá říše římská
Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchie
Rakouské císařství
Německý spolek
Rakousko-Uhersko
1. světová válka
Atentát na Františka d'Este
Rakousko po 1. světové válce
Německé Rakousko
Rakouská první republika
Austrofašismus
Anschluss
2. světová válka
Nacionální socialismus
Rakousko po 2. světové válce
Okupační zóny Rakouska
Rakouská druhá republika
Portál Rakousko

Habsburkové byli jedním z nejvýznamnějších panovnických rodů v evropské historii až do svého vymření po meči roku 1740. Jejich dědici a následovníky se stali lotrinští vévodové, známí jako Habsbursko-Lotrinská dynastie.

Obsah

[editovat] Historie rodu

Tzv. Habsburský páv z roku 1555, zobrazující znaky jednotlivých ovládaných území

Habsburský rod pochází z území dnešního Švýcarska, své jméno si kolem roku 1100 dal podle svého sídla, hradu Habsburg (podle legendy Habichtsburg, Jestřábí hrad, v dnešním kantonu Aargau), kde asi od 11./12. do 13. století Habsburkové sídlili. Zachovala se tzv. Acta Murensia, důležitá kronika z roku 1160 z kláštera Muri v níž je zapsána genealogie rodu, který údajně pochází od Guntrama zv. Bohatý, který žil zřejmě v druhé polovině 10. století.[1]

Habsburkové postupně rozšiřovali své državy a získávali nové hodnosti. Roku 1273 usedl hrabě Rudolf, jenž v roce 1278 porazil Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli, jako první z rodu na římský královský trůn (od 1438 byli Habsburkové římskými králi, potažmo císaři trvale). Roku 1282 udělil Rudolf I. z tohoto titulu svým synům jako odumřelé říšské léno tzv. babenberské dědictví tedy rakouské země. Díky těmto državám se Habsburkové stali říšskými knížaty.

Rudolfův vnuk Rudolf zvaný Kaše usedl roku 1306 jako první člen dynastie na český trůn. Po jeho předčasné smrti se však Habsburkové museli spokojit pouze s rakouskými državami.

Roku 1437 získali Habsburkové v osobě Albrechta II. znovu českou a poprvé také uherskou královskou korunu (od roku 1526 je obě drželi trvale). Svatbou Maxmiliána I. s burgundskou dědičkou Marií v roce 1477 se habsburské državy rozmnožily o nizozemské provincie. Svoji obratnou diplomatickou a sňatkovou politikou připravil tento panovník půdu budoucí habsburské hegemonii v Evropě.

Roku 1516 zdědil pozdější císař Karel V. (Maxmiliánův vnuk) království Aragon a království Kastilie a stal se prvním španělským králem (španělská větev Habsburků vymřela Karlem II. roku 1700). V té době držel jako burgundský vévoda nizozemské provincie, které se staly součástí španělského království. Španělští Habsburkové vládli v letech 1580 - 1640 také v Portugalsku.

Posledním mužským členem rakouské větve byl Karel VI., otec Marie Terezie, který zemřel roku 1740. Po císařovnině smrti se dědicem Habsburků stala lotrinská (habsbursko-lotrinská) dynastie - potomci Marie Terezie a jejího chotě Františka I. Štěpána Lotrinského.

[editovat] Seznam českých králů z dynastie Habsburků

Území ovládané Habsburky roku 1547

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ KRIEGER, Karl-Friedrich. Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493). Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-453-7. s. 17.

[editovat] Literatura

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Habsburkové


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Habsburkov%C3%A9“