Braganzové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Braganzové
Casa de Bragança.png
Země Portugalsko, Brazílie
Mateřská dynastie Dynastie Aviz
Tituly král Portugalska a Algarve
brazilský císař
vévoda z Braganzy
Zakladatel Alfons Braganzský
Rok založení 1442
Konec vlády 1853 v Portugalsku (Braganza)
1910 v Portugalsku (Braganza-Wettin)
1889 v Brazílii
Poslední vládce Marie II. Portugalská de facto
Manuel II. Portugalský de jure
Pedro II. (Brazílie)
Současná hlava Duarte Pio, vévoda z Braganzy
Větve rodu

portugalská linie

brazilská linie

Dynastie Braganza (portugalsky Casa de Bragança) či jen Braganzové byla portugalská královská dynastie v letech 16401853 (do roku 1910 vládla její větev Braganza-Wettin). V letech 18221889 vládla jako brazilská císařská dynastie.

Původ dynastie[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Braganza byla vedlejší nemaželskou linií dynastie Avis. Zakladatelem dynastie byl Alfons z Braganzy, nemanželský syn portugalského krále Jana I., zakladatele dynastie Aviz Po vymření hlavní linie dynastie Avis se stala dědičkou portugalského trůnu Kateřina Portugalská, vnučka krále Manuela I. Ta se v roce 1563 provdala za Jana, 6. vévodu z Braganzy. Jejich syn Théodos, vévoda z Braganzy se stal legitimním následníkem portugalského trůnu. V ženské linii byl potomkem krále Manuela I. a v mužské linii byl potomkem krále Jana I. Portugalského.

Vláda v Portugalsku[editovat | editovat zdroj]

Právě Théodosův syn Jan se po pádu Habsburků v roce 1640 stal portugalským králem Janem IV. Jeho sok Habsburk Filip IV. Španělský, který pocházel rovněž od Manuela I. Portugalského, ovšem v ženské linii, kraloval v Portugalsku, když byl zdědil trůn po svém otci a svém dědovi. Mohutná revoluce a spiknutí vedené Janem zbavily v roce 1640 Portugalsko španělské nadvlády. Vévoda z Braganzy Jan byl lidem prohlášen a následně stavy stvrzen králem pod jménem Jan IV. Portugalský.

Z dynastie Braganza pocházely jediné dvě portugalské vládnoucí královny, Marie I. a Marie II.

Král Josef I. Portugalský měl čtyři dcery, ale žádného mužského potomka, měl však také mladšího bratra Petra; stál tak před volbou, zda má trůn zdědit jeho nejstarší dcera Marie, nebo jeho mladší bratr Petr. Z dynastických důvodů se tedy 6. června 1760 Petr oženil se svou neteří Marií I. Portugalskou. Jejich sňatek, pro který z důvodu blízké příbuznosti bylo nutno získat papežský dispens, vyloučil všechny pochybnosti o následnictví. Po Josefově smrti na trůn nastoupila jeho dcera Marie a její manžel, Josefův bratr Petr, se stal spoluvladařem jako Petr III., i když se o vládu příliš nezajímal.

V březnu roku 1826 se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch své dcery Marie, které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra Isabela Marie de Braganza. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský Pedro II.

Portugalští králové z dynastie Braganza

Uzurpace krále Michala I.[editovat | editovat zdroj]

Větev Braganza-Sasko-Coburg-Gotha (Braganza-Wettin)[editovat | editovat zdroj]

Po smrti krále Manuela II. v roce 1932 přešel nárok na trůn díky jeho dohodě s potomky krále Michala I. právě na ně jako tzv. Michaelovskou linii rodu.

Hlavy dynastie a titulární králové po roce 1910[editovat | editovat zdroj]

Brazilská větev[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Brazilské císařství.
Znak brazilského císařství

V říjnu 1807 po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou Marií I. a dvorem s asi 15 000 dvořany do tehdejší portugalské kolonie Brazílie. Po tomto přesunu královského rodu do Brazílie bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s Portugalským královstvím a bylo utvořeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves. V roce 1815 vyhlásil Jan VI. Brazílii za rovnoprávné království pod portugalskou korunou.

Po Napoleonově pádu v roce zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství a funkci místokrále. V Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro. Ten nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie.

V březnu roku 1826 se brazilský císař Pedro I. stal po smrti svého otce Jana VI. portugalským králem jako Petr IV. Krátce na to byl v květnu téhož roku donucen portugalským parlamentem k abdikaci ve prospěch své dcery Marie, které v té době bylo pouze 7 let. Jako regent vládla jeho sestra Isabela Marie de Braganza. Tím byl rozdělen nárok na portugalský a brazilský trůn mezi děti Petra I. Brazilského. Portugalský trůn získala pro své potomky Marie II. a brazilský zas Pedro II.

Nedlouho poté byl v roce 1831 Pedro I. donucen abdikovat i z brazilského trůnu a císařem se stal jeho jediný syn Pedro II. Ten ale až do roku 1840, kdy byl prohlášen za plnoletého (bylo mu 14 let) nevládl a místo něj vykonával jeho povinnosti regent. Za plnoletého byl Pedro II. prohlášen v roce 1840.

Císař Pedro II. byl v roce 1889 krátce před svou smrtí svržen z trůnu; když v roce 1891 zemřel, nárok na trůn zdědila jeho nejstarší dcera Isabela, císařská princezna, která byla od roku 1888 regentem za nemocného otce. V roce 1864 se provdala za Gastona, hraběte z Eu z dynastie Bourbon-Orléans, čímž založili dynastii Orléans-Braganza (viz níže, část Bourbon-Orléans) a nárok na brazilský trůn zůstal Kapetovcům.

Dále viz dynastie Orléans-Braganza

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Braganzové Nástupce
Habsburkové Portugalská královská dynastie
16401853
Braganza-Wettin
(vedlejší linie rodu)
Braganzové Portugalská královská dynastie
18531910
republika
Portugalská Brazílie Brazilská císařská dynastie
18221889
republika