Filip II. Španělský
| Filip II. | ||
|---|---|---|
| a Marie I. z Boží milosti král a královna Španělska, Anglie, Irska, Francie (angličtí panovníci se považovali za krále Francie), Jeruzaléma, obou Sicílií, Sardinie, Chile, Filipín. etc. |
||
| obraz od Alonsa Sáncheze Coelloho z roku 1570 | ||
| Doba vlády | 16. leden 1556 – 13. září 1598 | |
| Tituly | král anglický, španělský, jeruzalémský, obojí Sicílie, irský, filipínský a portugalský, ochránce víry, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský a brabantský, hrabě habsburský, flanderský a tyrolský | |
| Narození | 21. května 1527 | |
| Valladolid, Španělsko | ||
| Úmrtí | 13. září 1598 | |
| El Escorial nedaleko Madridu, Španělsko | ||
| Pochován | El Escorial | |
| Předchůdce | Karel V. | |
| Nástupce | Filip III. Španělský | |
| Královna | Marie I. Tudorovna | |
| Manželky | I. Marie Portugalská | |
| II. Marie I. Tudorovna | ||
| III. Alžběta z Valois | ||
| IV. Anna Habsburská | ||
| Potomci | Karel Španělský Isabela Klára Evženie Filip III. |
|
| Rod | Habsburkové | |
| Otec | Karel V. | |
| Matka | Isabela Portugalská | |
| Podpis | ||
Filip II. Habsburský, zvaný El Prudente, Moudrý (21. května 1527 – 13. září 1598) byl král španělský (1556–1598), neapolský a sicilský (1554–1598), anglický (spoluvládce Marie Tudorovny, 1554–1558), portugalský (1580–1598) a chilský (1554–1556) a vévoda burgundský (označován jako Filip V. Burgundský) a milánský. Byl synem Karla V. a Isabely Portugalské (1503-1539).
Byl jediným legitimním synem Karla V., který se dožil dospělosti, a zároveň prvním oficiálním králem Španělska. Po smrti své ženy Marie I. Tudorovny se neúspěšně ucházel o ruku její polorodé sestry Alžběty I.
Vedl úspěšnou válku s Turky ve Středomoří (viz bitva u Lepanta) a méně úspěšné války v Nizozemí. Pokusil se napadnout Anglii, ale jeho flotila byla nenávratně zničena, byla to i největší porážka ve Španělských námořních dějinách (1588 – zkáza Neporazitelné Armady). Nastoupil na trůn po abdikaci svého otce. Ke Španělsku připojil Portugalsko a souostroví Filipín, které byly podle něj pojmenováno. Často válčil, ale čelil i řadě povstání. Důsledkem udržování velké armády a státního aparátu byly dva státní bankroty.
Obsah |
Mládí[editovat]
Filip se narodil ve Valladolidu roku 1527 jako právoplatný syn císaře Svaté říše římské Karla V. Do svých sedmi let vyrůstal u své matky Isabely a sester, jeho otec Karel za své vlády ve Španělsku téměř nepobýval a bojoval v Itálii a Francii.
Filip byl již od malička vzděláván v mnoha směrech. Ve své knihovně měl více jak 13 500 knih. Filip nalezl svůj oblíbený obor ve čtrnácti letech, když dostal první architektonické pojednání. Jeho záliba v architektuře se projevila později při stavbě jeho sídla a kláštera Escorialu, na jehož výstavbě se podílel alespoň schvalováním veškerých podrobností. I přesto, že byl vzdělaný člověk, jeho znalosti cizích jazyků byly na svoji dobu nedostačující, krom španělštiny uměl okrajově německy a francouzsky.
Filip již v roce 1540 získává svoje první území, milánské vévodství, které mu daroval jeho otec Karel poté, co je získal po bezdětném Františku Sforzovi.
Sňatková politika[editovat]
V roce 1543 se Filip poprvé oženil se svou sestřenicí Marií. Toto manželství ale nebylo šťastné, protože Marie zemřela v roce 1545 několik dní po porodu prvorozeného syna Karla, který trpěl genetickými vadami a psychickou labilitou způsobenou blízkým příbuzenstvím rodičů.
Později, v roce 1554, se Filip oženil podruhé. Tento sňatek byl víceméně politický a vzal si v něm o jedenáct let starší anglickou královnu Marii Tudorovnu. Toto manželství bylo bezdětné a Marie roku 1558 umírá. Tímto sňatkem se stal anglickým králem a získal tituly jeruzalemský (v této době již titul historický) a neapolský král. Po Mariině smrti se také ucházel o ruku její polorodé sestry Alžběty.
Po Augšpurském míru v roce 1556 Filipův otec, Karel, rezignuje na své funkce.
Po skončení válek s Francií v roce 1559 si Filip vzal dceru Jindřicha II., Alžbětu z Valois, původně zaslíbenou vlastnímu synovi. Následník Karel se poté pokusil otce zabít. Celý spor skončil Karlovým uvězněním. Účel tohoto manželství (zplodit konečně zdravého následníka) byl naplněn jen zčásti. Alžběta porodila pouze dvě dcery; po předčasném porodu mrtvého syna 3. září roku 1568 zemřela i ona sama.
Po smrti Alžběty z Valois si vzal Filip další ženu, svoji neteř Annu Habsburskou, která byla také přislíbena jeho synu Karlovi. Původní snoubenec však již v roce 1568 zemřel, když ve svém vězení držel protestní hladovku. Anna byla dcerou Maxmiliána II., císaře svaté říše římské. Z tohoto manželství vzešlo několik potomků a především syn Filip, pozdější nástupce Filip III. Španělský.
Zahraniční a vnitrostátní politika[editovat]
Vzpoura v Nizozemí[editovat]
Pragmatická sankce z roku 1549 zajistila Filipovi nástupnická práva v Nizozemí (jako součást „sedmnácti provincií“). To by nebylo až tak zvláštní, protože Nizozemí bylo už od roku 1477 částečně sjednoceno pod vládou Habsburků, ale bylo spravováno poměrně liberálními místodržícími a jednotlivá města se mohla volně rozvíjet a mohla volně vyznávat reformovaná náboženství. Toto se ale změnilo v roce 1556 po nástupu ortodoxně katolického Filipa, který se snažil o vytvoření centrální správy a nastolení jednotného náboženství. Filip jmenoval místodržícího v Nizozemsku vévodu z Alby, který jak se později ukázalo byl velice tvrdý správce, proto si také vysloužil přezdívku „Železný vévoda“.
To se nelíbilo volnomyšlenkářským městům, a proto v roce 1568 severní města v čele s Utrechtem vyhlásily revoluci, která byla vedena Vilémem Oranžským. Severní provincie vyhlásily federaci v roce 1581 a tím pádem vznikla Republika spojených nizozemských provincií. Nezávislost na Španělsku si Spojené provincie vynutily, až po smrti Filipa, roku 1609. Konflikty nicméně pokračovaly ještě dalších několik let, až do roku 1648, kdy podle vestfálského míru získávají Spojené provincie oficiálně svobodu.
Rodina[editovat]
| otec | Karel V. |
|---|---|
| matka | Isabela Portugalská |
| sestra | Marie Španělská |
| sestra | Jana Španělská |
| polorodý bratr | Juan de Austria |
| polorodá sestra | Markéta Parmská |
| I. manželka | Marie Portugalská |
| syn | Karel Španělský |
| II. manželka | Marie I. Tudorovna |
| III. manželka | Isabela z Valois |
| dcera | Isabela Klára Evženie Španělská |
| dcera | Kateřina Michaela Španělská |
| IV. manželka | Anna Habsburská |
| syn | Ferdinand |
| syn | Karel Laurentius |
| syn | Diego |
| syn | Filip III. Španělský |
| dcera | Marie |
| dědeček | Filip I. Sličný |
| babička | Jana I. Kastilská |
| dědeček | Manuel I. Portugalský |
| babička | Marie Aragonská |
V osobním životě šťastný nebyl, všechny své čtyři manželky přežil.
- 1. manželka (1543) – Marie Portugalská (Marie Manuela de Avis) (1527 - 1545)
- děti : Karel Španělský (Don Carlos) (1545-1568)
- 2. manželka (1554) – Marie I. Tudorovna (1516-1558); manželství zůstalo bezdětné
- 3. manželka (1559) – Alžběta z Valois (1545-1568)
- děti : * Isabela Klára Evženie (12. srpna 1566 - 1. prosince 1633), manžel Albrecht VII. Habsburský
- * Kateřina Michaela Španělská (10. října 1567 - 6. listopadu 1597), manžel Karel Emanuel I. Savojský
- 4. manželka (1570) – Anna Habsburská (1549-1580)
- děti : * Ferdinand (4. prosince 1571 - 18. října 1578)
- * Karel (12. srpna 1573 - 30. června 1575)
- * Diego (15. srpna 1575 - 21. listopadu 1582)
- * Filip (3. dubna 1578 - 31. března 1621), španělský král Filip III. ∞ 1599 rakouská arcivévodkyně Markéta Habsburská
- * Marie (14. února 1580 - 5. srpna 1583)
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- ČORNEJ, Petr; KUČERA, Jan P; VANÍČEK, Vratislav, a kol. Evropa králů a císařů. Praha : Ivo Železný, 2005. ISBN 80-237-3941-7.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- CHUDOBA, Bohdan. Španělé na Bílé hoře : Tři kapitoly z evropských politických dějin. Praha : Vyšehrad, 1945. 284 s.
- PARKER, Geoffrey. Filip II.: španělský král z rodu Habsburků. Nejmocnější křesťanský vládce. Překlad Jiří Kasl. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 1998. 227 s., obrazy, reprodukce, mapy. ISBN 80-7176-803-0.
Externí odkazy[editovat]
- Filipova pečeť ve vatikánském archivu
- http://www.thepeerage.com/p10152.htm#i101515
- http://www.kleio.org/de/geschichte/stammtafeln/habsburger/abb1u.html
| Předchůdce: Karel II. |
Neapolský král Filip I. 1554 – 1598 |
Nástupce: Filip II. |
| Předchůdce: Marie I. Tudorovna |
Anglický král spoluvládce Marie I. 1554 – 1558 |
Nástupce: Alžběta I. |
| Předchůdce: Karel I. |
Španělský král Filip II. 1556 – 1598 |
Nástupce: Filip III. |
| Předchůdce: Karel II. |
Sicilský král Filip I. 1556 – 1598 |
Nástupce: Filip II. |
| Předchůdce: Antonín I. |
Portugalský král Filip I. 1580 – 1598 |
Nástupce: Filip II. |
| Předchůdce: Francesco II. Sforza |
Milánský vévoda 1540 – 1598 |
Nástupce: Filip III. Španělský |
| Předchůdce: Karel II. |
Burgundský vévoda Filip V. 1555 – 1598 |
Nástupce: Filip VI. |
| Předchůdce: Karel II. |
Holandský a zeelandský hrabě Filip III. 1556 – 1581 |
Nástupce: Republika spojených nizozemských provincií |
| Předchůdce: Karel II. |
Burgundský hrabě Filip VI. 1558 – 1598 |
Nástupce: Isabela III. |
| Předchůdce: Karel V. |
Velmistr Řádu zlatého rouna 1555 – 1598 |
Nástupce: Filip III. Španělský |
- Habsburkové
- Španělští Habsburkové
- Asturijská knížata
- Španělští králové
- Portugalští králové
- Neapolští králové
- Sicilští králové
- Angličtí králové
- Arcivévodové
- Lucemburští vévodové
- Burgundští vévodové
- Burgundská hrabata
- Brabantští vévodové
- Milánští vévodové
- Flanderská hrabata
- Holandská a zeelandská hrabata
- Rytíři Řádu zlatého rouna
- Osobnosti osmdesátileté války
- Katoličtí panovníci
- Králové manželé
- Pohřbení v Escorialu
- Narození 1527
- Úmrtí 1598