Filip II. Španělský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Filip II.
a Marie I.
z Boží milosti král a královna Španělska, Anglie, Irska, Francie (angličtí panovníci se považovali za krále Francie), Jeruzaléma, obou Sicílií, Sardinie, Chile, Filipín. etc.
Filip II.
obraz od Alonsa Sáncheze Coelloho z roku 1570
Doba vlády 16. leden 155613. září 1598
Tituly král anglický, španělský, jeruzalémský, obojí Sicílie, irský, filipínský a portugalský, ochránce víry, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský a brabantský, hrabě habsburský, flanderský a tyrolský
Narození 21. května 1527
Valladolid, Španělsko
Úmrtí 13. září 1598
El Escorial nedaleko Madridu, Španělsko
Pochován El Escorial
Předchůdce Karel V.
Nástupce Filip III. Španělský
Královna Marie I. Tudorovna
Manželky I. Marie Portugalská
II. Marie I. Tudorovna
III. Alžběta z Valois
IV. Anna Habsburská
Potomci Karel Španělský
Isabela Klára Evženie
Filip III.
Rod Habsburkové
Otec Karel V.
Matka Isabela Portugalská
Podpis Firma del Rey Felipe II.svg

Filip II. Habsburský, zvaný El Prudente, Moudrý (21. května 152713. září 1598) byl král španělský (15561598), neapolský a sicilský (15541598), anglický (spoluvládce Marie Tudorovny, 15541558), portugalský (15801598) a chilský (15541556) a vévoda burgundský (označován jako Filip V. Burgundský) a milánský. Byl synem Karla V. a Isabely Portugalské (15031539).

Byl jediným legitimním synem Karla V., který se dožil dospělosti, a zároveň prvním oficiálním králem Španělska. Po smrti své ženy Marie I. Tudorovny se neúspěšně ucházel o ruku její polorodé sestry Alžběty I.

Vedl úspěšnou válku s Turky ve Středomoří (viz bitva u Lepanta) a méně úspěšné války v Nizozemí. Pokusil se napadnout Anglii, ale jeho flotila byla nenávratně zničena, byla to i největší porážka ve Španělských námořních dějinách (1588zkáza Neporazitelné Armady). Nastoupil na trůn po abdikaci svého otce. Ke Španělsku připojil Portugalsko a souostroví Filipín, které byly podle něj pojmenováno. Často válčil, ale čelil i řadě povstání. Důsledkem udržování velké armády a státního aparátu byly dva státní bankroty.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Filip se narodil ve Valladolidu roku 1527 jako právoplatný syn císaře Svaté říše římské Karla V. Do svých sedmi let vyrůstal u své matky Isabely a sester, jeho otec Karel za své vlády ve Španělsku téměř nepobýval a bojoval v Itálii a Francii.

Filip byl již od malička vzděláván v mnoha směrech. Ve své knihovně měl více jak 13 500 knih. Filip nalezl svůj oblíbený obor ve čtrnácti letech, když dostal první architektonické pojednání. Jeho záliba v architektuře se projevila později při stavbě jeho sídla a kláštera Escorialu, na jehož výstavbě se podílel alespoň schvalováním veškerých podrobností. I přesto, že byl vzdělaný člověk, jeho znalosti cizích jazyků byly na svoji dobu nedostačující, krom španělštiny uměl okrajově německy a francouzsky.

Filip již v roce 1540 získává svoje první území, milánské vévodství, které mu daroval jeho otec Karel poté, co je získal po bezdětném Františku Sforzovi.

Sňatková politika[editovat | editovat zdroj]

Anna Habsburská

V roce 1543 se Filip poprvé oženil se svou sestřenicí Marií. Toto manželství ale nebylo šťastné, protože Marie zemřela v roce 1545 několik dní po porodu prvorozeného syna Karla, který trpěl genetickými vadami a psychickou labilitou způsobenou blízkým příbuzenstvím rodičů.

Později, v roce 1554, se Filip oženil podruhé. Tento sňatek byl víceméně politický a vzal si v něm o jedenáct let starší anglickou královnu Marii Tudorovnu. Toto manželství bylo bezdětné a Marie roku 1558 umírá. Tímto sňatkem se stal anglickým králem a získal tituly jeruzalemský (v této době již titul historický) a neapolský král. Po Mariině smrti se také ucházel o ruku její polorodé sestry Alžběty.

Po augšpurském míru v roce 1556 Filipův otec, Karel, rezignuje na své funkce.

Po skončení válek s Francií v roce 1559 si Filip vzal dceru Jindřicha II., Alžbětu z Valois, původně zaslíbenou vlastnímu synovi. Následník Karel se poté pokusil otce zabít. Celý spor skončil Karlovým uvězněním. Účel tohoto manželství (zplodit konečně zdravého následníka) byl naplněn jen zčásti. Alžběta porodila pouze dvě dcery; po předčasném porodu mrtvého syna 3. září roku 1568 zemřela i ona sama.

Po smrti Alžběty z Valois si vzal Filip další ženu, svoji neteř Annu Habsburskou, která byla také přislíbena jeho synu Karlovi. Původní snoubenec však již v roce 1568 zemřel, když ve svém vězení držel protestní hladovku. Anna byla dcerou Maxmiliána II., císaře svaté říše římské. Z tohoto manželství vzešlo několik potomků a především syn Filip, pozdější nástupce Filip III. Španělský.

Zahraniční a vnitrostátní politika[editovat | editovat zdroj]

Vzpoura v Nizozemí[editovat | editovat zdroj]

Pragmatická sankce z roku 1549 zajistila Filipovi nástupnická práva v Nizozemí (jako součást „sedmnácti provincií“). To by nebylo až tak zvláštní, protože Nizozemí bylo už od roku 1477 částečně sjednoceno pod vládou Habsburků, ale bylo spravováno poměrně liberálními místodržícími a jednotlivá města se mohla volně rozvíjet a mohla volně vyznávat reformovaná náboženství. Toto se ale změnilo v roce 1556 po nástupu ortodoxně katolického Filipa, který se snažil o vytvoření centrální správy a nastolení jednotného náboženství. Filip jmenoval místodržícího v Nizozemsku vévodu z Alby, který jak se později ukázalo byl velice tvrdý správce, proto si také vysloužil přezdívku „Železný vévoda“.

To se nelíbilo volnomyšlenkářským městům, a proto v roce 1568 severní města v čele s Utrechtem vyhlásily revoluci, která byla vedena Vilémem Oranžským. Severní provincie vyhlásily federaci v roce 1581 a tím pádem vznikla Republika spojených nizozemských provincií. Nezávislost na Španělsku si Spojené provincie vynutily, až po smrti Filipa, roku 1609. Konflikty nicméně pokračovaly ještě dalších několik let, až do roku 1648, kdy podle vestfálského míru získávají Spojené provincie oficiálně svobodu.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Karel V.
matka Isabela Portugalská
sestra Marie Španělská
sestra Jana Španělská
polorodý bratr Juan de Austria
polorodá sestra Markéta Parmská
I. manželka Marie Portugalská
syn Karel Španělský
II. manželka Marie I. Tudorovna
III. manželka Isabela z Valois
dcera Isabela Klára Evženie Španělská
dcera Kateřina Michaela Španělská
IV. manželka Anna Habsburská
syn Ferdinand
syn Karel Laurentius
syn Diego Felix
syn Filip III. Španělský
dcera Marie
dědeček Filip I. Sličný
babička Jana I. Kastilská
dědeček Manuel I. Portugalský
babička Marie Aragonská

V osobním životě šťastný nebyl, všechny své čtyři manželky přežil.

děti : Karel Španělský (Don Carlos) (15451568)
děti : * Isabela Klára Evženie (12. srpna 15661. prosince 1633), manžel Albrecht VII. Habsburský
* Kateřina Michaela Španělská (10. října 15676. listopadu 1597), manžel Karel Emanuel I. Savojský
děti : * Ferdinand (4. prosince 1571 – 18. října 1578)
* Karel (12. srpna 1573 – 30. června 1575)
* Diego Felix (15. srpna 1575 – 21. listopadu 1582)
* Filip (3. dubna 1578 – 31. března 1621), španělský král Filip III. ∞ 1599 rakouská arcivévodkyně Markéta Habsburská
* Marie (14. února 1580 – 5. srpna 1583)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Neapolský král
Filip I.
15541598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip II.
Předchůdce:
Marie I. Tudorovna
Znak z doby nástupu Anglický král
spoluvládce Marie I.
15541558
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alžběta I.
Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Španělský král
Filip II.
15561598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip III.
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Sicilský král
Filip I.
15561598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip II.
Předchůdce:
Antonín I.
Znak z doby nástupu Portugalský král
Filip I.
15801598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip II.
Předchůdce:
Francesco II. Sforza
Znak z doby nástupu Milánský vévoda
15401598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip III. Španělský
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Burgundský vévoda
Filip V.
15551598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip VI.
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Lucemburský vévoda
Filip III.
15561598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Isabela a Albrecht
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Brabantský vévoda
Filip IV.
15561581
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Isabela a Albrecht
Předchůdce:
Karel V.
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
Filip III.
15561598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Isabela a Albrecht
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Holandský a zeelandský hrabě
Filip III.
15561581
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Republika spojených nizozemských provincií
Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Burgundský hrabě
Filip VI.
15581598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Isabela III.
Předchůdce:
Karel V.
Znak z doby nástupu Velmistr Řádu zlatého rouna
15551598
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip III. Španělský