Ludvík Francouzský (1661–1711)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík Francouzský
Velký Dauphin
Hyacinthe Rigaud - Louis de France, Dauphin (1661-1711), dit le Grand Dauphin - Google Art Project.jpg
Ludvík Francouzský
Tituly Dauphin francouzský
Narození 1. listopadu 1661
Zámek ve Fontainebleau, Francouzské království
Úmrtí 14. dubna 1711 (49 let)
Zámek Meudon, Francouzské království
Pochován Bazilika Saint-Denis, Francie
Potomci Ludvík Burgundský
Filip V. Španělský
Karel Francouzský
Anne Luisa
Charlotte de Fleury
Luisa Emilie
Rod Kapetovci
Dynastie Bourboni
Otec Ludvík XIV.
Matka Marie Tereza Španělská
Podpis Signature of Louis, Grand Dauphin in 1695.png

Ludvík Bourbonský z Viennois (1. listopadu 1661, Zámek ve Fontainebleau, Francouzské království - 14. dubna 1711, Zámek Meudon, Francouzské království) byl nejstarší syn a dědic Ludvíka XIV., krále Francie a jeho choti Marie Terezy Španělské. Jako právoplatný dědic francouzského trůnu byl titulován dauphinem francouzským. Stal se známým jako Velký Dauphin (francouzsky Le Grand Dauphin) po narození svého syna Ludvíka Burgundského, známého jako Malý Dauphin (francouzsky Le Petit Dauphin). Protože zemřel dřív než jeho královský otec, nikdy na francouzský trůn neusedl.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. listopadu roku 1661 na zámku ve Fontainebleau jako nejstarší syn krále a královny Francie. Byl pokřtěn 24. května 1668 (v sedmi letech). Kardinál z Vendôme a Anne Marie Martinozzi byly při obřadu jako zástupci kmotra (papež Klement IX.) a kmotry (Henrietta Marie Bourbonská). Pro příležitost této velké události zkomponoval J. B. Lully moteto Plaude Laetare Gallia.

Když Ludvík dosáhl sedmi let, byl odebrán ženské péči a byl umístěn do mužské společnosti. Jeho vychovatelem se stal Charlese de Sainte-Maureho, jeho učitelem byl pak Jacquese-Bénigne Bossuet. Ludvíkova výchova však nebyla příliš úspěšná.

Říkalo se, že když Ludvík dospěl, mohl se celý den jen houpat v křesle. Nicméně díky jeho štědrosti, přívětivosti a liberálnosti byl v Paříži a v celé Francii velmi populární a oblíbený.

Ludvík byl jeden ze šesti legitimních dětí svého otce. Všichni ostatní zemřeli v raném dětství. Druhé nejdéle žijící dítě, Marie Tereza Francouzská (1667-1672), zemřelo ve věku pěti let, když bylo Ludvíkovi 11 let.

Ludvík XIV. chtěl svého syna oženit s různými dcerami z evropských královských rodin,např. s Annou Marií Luisou de´ Medici, nebo Marií Louisou Orleánskou, která byla Ludvíkovou sestřenicí (dcera Filipa I. Orleánského a Henrietty Anny Stuartovny). Podle některých zpráv byli Ludvík a Marie Louisa Orleánská do sebe zamilovaní, nicméně Ludvík XIV. využil Marii Louisu k navázání kontaktu se Španělskem a přinutil ji, aby se provdala za španělského Habsburka Karla II., jenž byl zároveň nevlastní strýc Velkého Dauphina. Nakonec se Ludvík oženil s Marií Annou Viktorií Bavorskou, která byla údajně velice neatraktivní, avšak velice inteligentní.

Politická a vojenská role[editovat | editovat zdroj]

I když mu bylo dovoleno účastnit se Královského koncilu (Conseil du Roi), v politice žádnou velkou roli nehrál, místo toho se věnoval umění (sbírky ve Versailles a v Meudonu). Žil tiše v Meudonu, obklopen svými dvěma nevlastními sestrami, které ho obě milovaly. Tito tři tvořili Cabal de Meudon (tajný spolek na Meudonu), kterému oponoval Ludvíkův syn, Ludvík Burgundský a jeho manželka Marie Adelaide Savojská.

Během Devítileté války byl poslán do Porýní. Před odjezdem mu jeho otec řekl: "Posílám tě velet mé armádě, dávám ti příležitost zviditelnit své zásluhy; jdi a ukaž je celé Evropě, abys, když umřu, nemusel oznámit, že Král je mrtev"

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se oženil s Marií Annou Viktorií Bavorskou, se kterou měl tři syny. Ve Francii byla známá jako Dauphine Marie Anna Viktorie. Po Mariině smrti se Ludvík roku tajně oženil s Marií Emilií de Joly de Choin (ta však již nezískala titul dauphine).

Genealogie[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]