 |
Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evrospkým mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu.
|
|
ČLÁNEK MĚSÍCE
|
Kresba znázorňující Bostonské pití čaje
Bostonské pití čaje je pojmenování protestu amerických osadníků proti britské koliniální politice a proběhl 16. prosince 1773 v bostonském přístavu.
Sedmiletá respektive Indiánská válka vyčerpala finanční zdroje Britského království, což vedlo ke snaze zvýšit příjmy země z kolonií. V roce 1765 byl vydán Kolkový zákon, jímž vznikala povinnost psát dokumenty (vůle, šeky, noviny atd.) na speciální oznámkovaný papír, který byl daněn. Kolkový zákon se však příliš neosvědčil a již po roce byl zrušen. V roce 1767 pak došlo k uvalení cel na vybrané dovážené zboží a Východoindické společnosti bylo uděleno právo prodávat čaj přímo osadníkům, což vzbudilo odpor amerických obchodníků.
Značná část obyvatel kolonií byla již popuzena tím, že Británie nadále podporuje staré námořní zákony, podle nichž měly kolonie vyvážet suroviny a dovážet hotové výrobky. Uvalení nových daní a celní povinnosti, zvláště pak clo na významné komodity, kterými byli především čaj a melasa, bez souhlasu kolonií a absence jejich zástupců v britském parlamentu se stalo příslovečnou poslední kapkou. Skupina amerických vlastenců v přestrojení za indiány se pod vedením Samuela Adamse v noci 16. prosince 1773 vloupala na lodě Dartmouth, Beamer a Eleanor a svrhla do moře celkem 343 beden čaje (v ceně 9 650 liber) od firmy Davison & Newman dovezených Východoindickou společností do Bostonu. Británie na protest odpověděla řadou odvetných opatření, dnes známých jako netoleranční zákony.
• Archiv • Připravované •
|
|
|
|
POJMY A DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI NOVOVĚKU
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VYBRANÉ OSOBNOSTI
|
- Jöns Jacob Berzelius (1779 – 1848) byl významný švédský chemik a je považován za otce moderní chemie. Berzeliovi vděčíme za jednoduchý systém označování chemických prvků.
- Willem Barents (1550 - 1597) byl významný holandský mořeplavec, který objevil Špicberky či Medvědí ostrov a jako první zmapoval již dříve známou Novou zemi, jež se mu stala osudnou.
- Anton Bernolák (1762 - 1813) byl slovenský římskokatolický kněz a jazykovědec, který jako první kodifikoval spisovnou slovenštinu. Vystudoval teologii na Univerzitě Pázmaneu ve Vídni, působil jako tajemník arcibiskupského vikariátu v Trnavě a od května 1797 až do smrti jako farář v Nových Zámkách. Stal se propagátorem národněbuditelských snah slovenského národa se zaměřením na jazykovědu.
- Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (1857 - 1935) byl průkopníkem teorie raketových letů a je považován za zakladatele soudobé kosmonautiky. Konstantin Ciolkovskij v dětství ohluchl v důsledku prodělané spály a proto jej vyučovala především matka a soukromí učitelé. V roce 1869 nastoupil na gymnázium, z nějž byl krátce po smrti matky v roce 1870 vyloučen pro špatné školní výsledky. Otcem byl poslán studovat do Moskvy fyziku a matematiku. Zde se seznámil s Nikolajem Fedorovem a jeho filozofií kosmismu. Od roku 1880 působil jako učitel v Borovsku. Je autorem mnoha vědeckých prací: mj. Teorie plynů (Teorija gazov) a Mechanika živého organismu (Mechanika životnovo organizma) z let 1880/81, Řiditelný kovový balón (Aerostat metalličeskij upravljajemij) z roku 1892, Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji (Issledovanije mirovych prostranstv reaktivnymi priborami) z roku 1903, Za hranicemi Země (Vně Zemlji) z roku 1920 či Kosmické raketové vlaky (Kosmičeskije raketnyje pojezda) z roku 1929.
- Salamon August Andrée (1854 – 1897) byl švédský inženýr a polárník. Zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu Örnen. 11. července 1897 vzlétli Andrée, Strindberg a Fraenkel ze Špicberků. Po třech dnech museli nouzově přistát jen 300 kilometrů severně od Špicberků. Při zpátečním pochodu je kry zanesly na Bílý ostrov (Kvitøya) severovýchodně od tohoto souostroví, kde postupně zemřeli. Pozůstatky členů výpravy, jejich obydlí i deníky nalezli až v roce 1930 norští námořníci. Dokonce se podařilo vyvolat i filmy, na kterých Andrée a jeho druhové zachytili katastrofu svého balónu.
• Archiv • Připravované •
|
|
|
|
INFORMACE
|
 |
Související články obsahuje
Portál Novověk |
Na stránky týkající se novověku dávejte prosím tuto šablonu:
{{Portál Novověk}}
Články o historických událostech novověku, které jsou příliš krátké, označujte šablonou: {{Pahýl - novověk}}
|
|
|
Portál – Hlavní článek – Kategorie
.png)
