Bulharské carství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bulharské carství
Царство България)
Carstvo Bălgarija
 Bulharské knížectví
 Východní Rumélie
1908–1946 Bulharská lidová republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Mila Rodino
geografie
Mapa
Bulharsko před a po první světové válce
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
5. říjen 1908
(vyhlášení nezávislého království)
zánik:
15. září 1946
(komunistický převrat)
Státní útvary a území
Předcházející:
Bulharské knížectví Bulharské knížectví
Východní Rumélie Východní Rumélie
Nástupnické:
Bulharská lidová republika Bulharská lidová republika

Bulharské carství či království (bulharsky Царство България, Carstvo Bălgarija) byl nezávislý stát na Balkáně v letech 1908 - 1946. Bulharské carství vzniklo po v roce 1908 vyhlášením Bulharského carství (království) a zaniklo komunistickým převratem a lidovým referendem (za dohledu Rudé armády) v září 1946. Bývá také označováno jako Třetí bulharská říše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Bulharska.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje ve Velikém Tarnovu nezávislost Bulharska na Osmanské říši a přijímá titul cara a vládne jako car Ferdinand I. Mezinárodně bylo Bulharsko také uváděno jako království.

Balkánské války[editovat | editovat zdroj]

Roku 1912 se Bulharsko zapojuje spolu se spojenci Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobývá město Drinopol, dnes Edirne v Turecku, a jen o několik hodin prohrává s Řeckem "závod" o obsazení Soluně. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii (Srbové odmítli vydat tzv. nesporné pásmo) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. v červnu 1913 rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudže.

Bulharsko za první světové války[editovat | editovat zdroj]

Bulharská západní ztracená území po WWI

Po počáteční neutralitě vstupuje v roce 1915 Bulharsko do první světové války na straně ústředních mocností a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k Egejskému moři, po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.

Bulharsko v meziválečné době[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. října 1918, ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí, nastoupil na trůn Boris III. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským stranám – Agrární straně Aleksandra Stambolijského a komunistické straně.

Stejně jako stejně jako jeho otec Ferdinand byl i Boris rozvážný a tichý panovník, který nikdy nešel do sporů. Po převratu dne 9. června 1923 následoval chaos a následně rozpad Agrární strany. V září téhož roku ji následovala strana komunistická. Carovo postavení se upevnilo.

Jeho zahraniční politika byla opatrná. Za oblasti nových zemí (jižní Dobrudža), které získal od Rumunska, dostal titul „car osvoboditel". Jeho diplomatické schopnosti se projevily v rokovaní se státy Velké síly na začátku druhé světové války. Ta však nedokončil, protože 28. srpna 1943 zemřel.

Bulharsko za druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. Zahraniční politika cara Borise III. byla opatrná. Za oblasti nových zemí (jižní Dobrudža), které získal od Rumunska, dostal titul „car osvoboditel". Jeho diplomatické schopnosti se projevily v rokovaní se státy Velké síly na začátku druhé světové války. Ta však nedokončil, protože 28. srpna 1943 zemřel a carem se stal jeho tehdy šestiletý syn Simeon jako car Simeon II. ale vládla za něj regentská rada. Už od roku 1944 má největší moc v Bulharsku komunistická strana. V roce 1944 vstupuje na území Bulharska Rudá armáda. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.

Zánik monarchie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 je referendem zrušeno carství a Bulharsko se stává republikou. Mladý Simeon II. odcestoval po zrušení monarchie v roce 1946 s rodinou ze země do Egypta. Bulharsko se pak stává součástí východního bloku.

Bulharští carové[editovat | editovat zdroj]

Dynastie:Sasko-Koburksko-Gothajská

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Bulgaria na anglické Wikipedii.