Turecko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Turecká republika
Türkiye Cumhuriyeti
Vlajka Turecka
vlajka
Znak Turecka
znak
Hymna: İstiklâl Marşı
Geografie

Poloha Turecka

Hlavní město: Ankara
Rozloha: 780 580 km² (36. na světě)
z toho 1,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Ararat (5137 m n. m.)
Časové pásmo: +2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 68 109 469 (17. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 86,2 ob. / km² (106. na světě)
Jazyk: turečtina
Náboženství islám (sunnitský), malé skupiny pravoslavných křesťanů
Státní útvar
Státní zřízení republika
Vznik 29. října 1923 (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu Osmanské říše)
Prezident Abdullah Gül
Předseda vlády Recep Tayyip Erdoğan
Měna nová turecká lira (YTL)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 792 TUR TR
MPZ TR
Telefonní předvolba 90
Národní TLD .tr

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.

Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.

Obsah

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Turecka

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.

Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.

Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.

Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije přes dva miliony Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.

Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům, …) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou Turecko de facto okupuje.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Turecka
Letovisko Fethiye v provincii Muğla, na pobřeží Středozemního moře

Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).

Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).

Ararat je se svými 5165 m nejvyšší horou Turecka. Nachází se v provincii Iğdır ve Východní Anatolii

[editovat] Správní členění

Hlavní článek: Administrativní dělení Turecka
Mapa tureckých regionů

Turecko se dělí na 81 provincií, zvaných il (množné číslo iller). Provincie se seskupují do 7 regionů (bölgesi, množné číslo bölgeleri), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.

Regiony a provincie jsou následující:

[editovat] Turecko a Evropská unie

Modrá mešitaIstanbulu, jedna z významných památek Turecka

Cesta Turecka do Evropy – a tím i do Evropské unie – počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. říjnem 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.

  • 1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
  • 1952 přistupuje Turecko k NATO
  • 1959 podává žádost o členství v EHS
  • 1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
  • 1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
  • 1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
  • 1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
  • 1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
  • 1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
  • 2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
  • 2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014

[editovat] Turistický ruch v Turecku

Příjezdový cestovní ruch zaznamenal v posledních dvaceti letech silný růst, nyní tvoří významnou část turecké ekonomiky. V roce 2005 přijelo do země 24 milionů turistů.

Mezi nejznámější letoviska na Turecké riviéře patří např. Alanya, Antalya, Belek, Side a Kemer. Na Egejské riviéře jsou populární letoviska Bodrum, Marmaris, Fethiye aj.

[editovat] Odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Turecko.
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, ISBN 1-86207-790-8 (anglicky) [1]

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích