Turecko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Turecká republika Türkiye Cumhuriyeti |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: İstiklâl Marşı | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Ankara | ||
| Rozloha: | 780 580 km² (36. na světě) z toho 1,3 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Ararat (5137 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 68 109 469 (17. na světě, 2003) | ||
| Hustota zalidnění: | 86,2 ob. / km² (106. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,798 (střední) (76. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | turečtina | ||
| Náboženství | islám (sunnitský), malé skupiny pravoslavných křesťanů | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 29. října 1923 (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu Osmanské říše) | ||
| Prezident | Abdullah Gül | ||
| Předseda vlády | Recep Tayyip Erdoğan | ||
| Měna | nová turecká lira (YTL) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 792 TUR TR | ||
| MPZ | TR | ||
| Telefonní předvolba | 90 | ||
| Národní TLD | .tr | ||
.svg)
Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.
Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.
Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.
Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije jedenáct až čtrnáct milionů Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.
Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na genocidě Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům, …) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku – Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou Turecko de facto okupuje.
[editovat] Geografie
Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).
Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).
[editovat] Správní členění
Turecko se dělí na 81 provincií, zvaných il (množné číslo iller). Provincie se seskupují do 7 regionů (bölgesi, množné číslo bölgeleri), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.
Regiony a provincie jsou následující:
- Marmarský region (Marmara Bölgesi)
- Egejský region (Ege Bölgesi)
- Středomořský region (Akdeniz Bölgesi)
- Střední Anatolie (İç Anadolu Bölgesi)
- Černomořský region (Karadeniz Bölgesi)
- Východní Anatolie (Doğu Anadolu Bölgesi)
- Jihovýchodní Anatolie (Güneydoğu Anadolu Bölgesi)
[editovat] Turecko a Evropská unie
Cesta Turecka do Evropy – a tím i do Evropské unie – počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. říjnem 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.
- 1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
- 1952 přistupuje Turecko k NATO
- 1959 podává žádost o členství v EHS
- 1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
- 1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
- 1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
- 1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
- 1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
- 1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
- 2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
- 2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014
[editovat] Turistický ruch v Turecku
Příjezdový cestovní ruch zaznamenal v posledních dvaceti letech silný růst, nyní tvoří významnou část turecké ekonomiky. V roce 2005 přijelo do země 24 milionů turistů.
Mezi nejznámější letoviska na Turecké riviéře patří např. Alanya, Antalya, Belek, Side a Kemer. Na Egejské riviéře jsou populární letoviska Bodrum, Marmaris, Fethiye aj.
[editovat] Kultura
[editovat] Literatura
[editovat] Film
[editovat] Hudba
[editovat] Sport
[editovat] Turecká kuchyně
Současné turecké kuchyně je výsledkem mísení originální kulinářské tradice kočovných tureckých kmenů s indickou, perskou, kurdskou a arabskou kuchyní. Zahrnuje je od doby stěhování národů, navíc je ovlivněna Středozemním mořem. Tato rozmanitost vlivů se vyvinula staletími, zejména osmanskou kulturou a způsobem života až k dnešní typické turecké kuchyni.
Turecká kuchyně také ovlivňuje řeckou a balkánskou kuchyni. Například tzaziki z tureckého slova cacık (čti džažik) a čevapčiči pochází z kebab şişi (kebabový špíz). Jogurt pochází z tureckého slova yoğurt. Döner kebab je vyroben z hovězího, telecího nebo drůbežího masa. V Turecku, ale i v jiných (evropských) zemí se döner kebab servíruje na talíři.
Z nápojů je kromě čaje v Turecku velmi populární ajran, mezi zákusky baklava a chalva.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Türkei na německé Wikipedii.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, ISBN 1-86207-790-8 (anglicky) [1]
[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||
