Frýgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová)

Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický[1], zast. fryžský[2]) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny. Již ve 12. století př. n. l. se zde usadili Frygové, kteří v 8. století př. n. l. založili své království (doba největšího rozkvětu – panování krále Midase). Během staletí byla pod nadvládou postupně Peršanů, Makedonců a Římanů. V současné době je součástí Turecké republiky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Frygové podle Homéra žili na území při řece Sangarius (nyní Sakarya), třetí nejdelší řeky v Malé Asii, která na severozápadě ústí do Černého moře. Později bylo za Frygii označováno území na západ od řeky Halys (nyní Kizilirmak) a na východ od Lýdie a Mýsie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Příchod Frygů[editovat | editovat zdroj]

Ve 12. století př. n. l. byly tzv. mořské národy vytlačeny z Balkánu a postupovaly na jih do Malé Asie a některé až do Egypta. Zapříčinily i zhroucení mocné Chetitské říše. Jedním z těchto „národů“ byli i Frygové a ti se na území,které dříve patřilo Chetitům, usadili. Centrem frýžského osídlení bylo město Gordion.

8. a 7. století př. n. l.[editovat | editovat zdroj]

Asyrské prameny mluví o králi Mitovi, který je pravděpodobně totožný s Fryžským králem Midasem. Asyrské prameny také zaznamenávají, že byl v roce 709 př. n. l. spojencem Sargona II. V 8. století př. n. l. založili Frygové království, které přežilo i invazi Kimmeriů a přetrvalo až do vzestupu Lýdie (7. století př. n. l.). Během vlády králů Midase a Gordia navázalo nezávislé frýžské království těsné obchodní styky se svými východními sousedy a s Řeky na západě. Téměř osudným se jim stal vpád kočovných Kimmeriů na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Hérodotos říká, že město Gordion bylo spáleno a vypleněno roku 696 př. n. l. Vykopávky odhalily, že město bylo skutečně vypáleno někdy kolem roku 675 př. n. l. Avšak fryžská kulura nepřestala vzkvétat a přetrvala v malých fryžských královstvích, která existovala ještě asi 50 let. Kolem roku 620 př. n. l. vyhnali Lýdové Kimmerie a ovládli Frygii. Celou ji však dlouho neovládali, protože již v roce 585 př. n. l. dobyli východní Frygii Médové.

Od Lýdů k Alexandrovi[editovat | editovat zdroj]

Během vlády lýdského krále Kroisa (560-546 př. n. l.) zůstala Frygie součástí říše, která se na východě rozšířila až k řece Halys. V roce 546 př. n. l. byl Kroisos poražen a Frygie přešla pod nadvládu Peršanů. Po ustanovení satrapiíí Dáreiem I. se centrem Fryžské satrapie stalo město Dascylion.

Od Alexandra k Římanům[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Veliký prošel Gordiem v roce 333 př. n. l. a rozsekl v něm pověstný Gordický uzel. Podle pověsti ten kdo ho rozváže, získá vládu nad Asií. Po Alexandrově smrti byla Frygie přidělena Antigonovi a byla jedním z center jeho říše. Po Antigonově porážce v bitvě u Ipsu, která se odehrála právě ve Frygii, přešla Frygie do moci Seleukovců. V roce 278 př. n. l. v se do Frygie dostávají Galové a celá oblast je podle nich přejmenována na Galatii. Západní část Frygie přešla do moci Pergamu a v roce 133 př. n. l. se stala součástí Římské říše.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SSJČ
  2. PSJČ

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu