Kimmeriové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kimmeriové, též Kimmerijci (asyr. Gimirru, řecky Κιμμέριοι, Kimmerioi), byl starověký kočovný lid indoevropského původu. Obýval severní Černomoří mezi Karpatami a Kavkazem. Samotní Kimmeriové tvořili nejspíš jen část tohoto lidu, zbytek byly příbuzné a porobené kmeny.[1]

Během 9. a 8. století př. n. l. opouštěli Kimmeriové svá původní území na ústupu před Skyty. Část z nich přežila na Tamaňském poloostrově a dnešní Kerčský průliv se po nich nazýval Bospor Kimmerský. Část, která odešla na jih, vpadla v 8. století př. n. l. do Urartu, poté se však stali jeho spojenci proti Asyřanům. V roce 695 dobyli Frýgii a později vyplenili řecká maloasijská města. Poté se obrátili znovu na východ do asyrské Kappadokie a zmizeli z dějin. Je možné, že splynuli s Médy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BOUZEK, Jan; HOŠEK, Radislav. Antické Černomoří. Praha : Svoboda, 1978. 349 s. Kapitola Předantické Černomoří, s. 48.