Nigérie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Nigerijská federativní republika Federal Republic of Nigeria Republik Nijerya Republic nde Naigera Republik Federaal bu Niiserya |
||
|---|---|---|
|
||
| Hymna: Arise O Compatriots, Nigeria's Call Obey | ||
| Geografie | ||
|
|
||
| Hlavní město: | Abuja | |
| Rozloha: | 923 768 km² (31. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy |
|
| Nejvyšší bod: | Chappal Waddi (2419 m n. m.) | |
| Časové pásmo: | +1 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 135 031 164[1] (9. na světě, 2004) | |
| Hustota zalidnění: | 144 ob. / km² (70. na světě) | |
| HDI: | ▲ 0,499 (nízký) (154. na světě, 2007) | |
| Jazyk: | angličtina (úřední), hausa, yoruba, igbo (ibo), fulani | |
| Náboženství | islám, křesťanství, domorodá náboženství | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení | republika | |
| Vznik | 1. května 1960 (nezávislost na Velké Británii) | |
| Prezident | Umaru Yar'Adua | |
| Viceprezident | Atiku Abubakar | |
| Měna | Nigérijská naira (NGN) | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-1 | 566 NGA NG | |
| MPZ | WAN | |
| Telefonní předvolba | +234 | |
| Národní TLD | .ng | |
Nigérie je země v západní Africe. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu. S počtem obyvatel přes 135. milionů je nejlidnatější zemí Afriky. Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos. Úředním jazykem je angličtina. Sever země je osídlen muslimy a jih křesťany a animisty. Země má bohaté zásoby ropy.
Obsah |
[editovat] Etymologie
Jméno Nigérie (anglicky Nigeria) se poprvé objevilo v roce 1897 v deníku The Times. Jde o kombinaci slova „Niger“ (nejdelší řeka Nigérie) a slova „Area“.
[editovat] Dějiny
Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století.
Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní demokracii a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.
V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů v severních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v roce 1967 nezávislý stát Biafra. Následovala občanská válka, na jejímž konci museli předáci povstaleckého hnutí kapitulovat.
V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yaquba Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen Olusegun Obasanjo.
V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada.
[editovat] Politika
Nigérie je spolková republika sestávající z 36 států a jedné samostatné oblasti zahrnující hlavní město Abuja.
Hlavou státu je prezident. Od 29. května 2007 tuto funkci vykonává Umaru Yar'Adua.
Mezi největší strany patří Lidová demokratická strana a Všenigerijská lidová strana.
[editovat] Správní rozdělení
Nigérie je rozdělena do 36 států, Abuja má zvláštní postavení federálního hlavního města. Celé území je dále rozděleno do 538 okresů.
[editovat] Zeměpis
Největšími městy jsou:
- Lagos (8 789 133 obyvatel)
- Kano (3 626 204 obyvatel)
- Ibadan (3 565 810 obyvatel)
- Kaduna (1 582 211 obyvatel)
(údaje jsou z roku 2005)
[editovat] Hospodářství
Významnou komoditou Nigérie je ropa. Země je 6. největším exportérem této suroviny, přičemž 60 % všech těžebních polí má licencovaná společnost Royal Dutch/Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň, kterou vyspělé státy úspěšně ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba ropy touto společností začala, byly zabity tisíce obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili. Nejhůře dopadly Ogoniové, jejichž čelní představitelé byli v roce 1995 popraveni.
Stejně jako mnoho dalších zemí Třetího světa, nahromadila i Nigérie podstatný zahraniční dluh. Mnohé rozvojové záměry, jejichž uskutečnění bylo hrazeno z těchto dluhů, vinou rozsáhlé korupce selhaly. Kvůli rostoucímu zadlužení a jemu neodpovídajícím hospodářským výkonům země brzy nebyla schopna dluhy splácet. Po dlouhotrvající snaze nigerijských vyjednavačů se v říjnu 2005 Nigérie a její věřitelé z tzv. Pařížského klubu dohodli na snížení dluhu o přibližně 60 %. Zbylou část dluhů měla vláda uhradit z rostoucích příjmů z těžby ropy. Díky této dohodě bylo uvolněno více než 1,15 miliardy USD ročně pro programy na omezení chudoby. V dubnu 2006 se Nigérie se stala první africkou zemí, které se podařilo plně vyrovnat své závazky vůči Pařížskému klubu (ty byly odhadovány na 30 miliard USD).
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] Etnické skupiny
V Nigérii žije více než 250 etnických skupin lišících se tradicemi, historií, jazyky i náboženstvím. Hlavní 4 etnika jsou : Hausové, Jorubové, Igbové (Ibové) a Fulani. Další etnika jsou Ijaw, Kanuri, Ibibio, a Tiv. Žijí zde také malé komunity Afrikánců, Angličanů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, zejména evropských národů. Tyto komunity jsou soustředěny zejména ve velkých městech (Lagos, Abuja) a v oblasti delty Nigeru, kde jsou zaměstnáni u ropných společností.
[editovat] Jazyky
V Nigérii se mluví více než 250 jazyky, což odpovídá počtu etnických skupin. Mezi největší domorodé jazyky patří Hausa, Yoruba, a Igbo. Úředním a sjednocujícím jazykem je Angličtina, její slangovou formou, rozšířenou zejména mezi nevzdělaným obyvatelstvem, je tzv. „Pigeon English“.
[editovat] Náboženství
Hlavními náboženstvími v Nigérii jsou Islám a Křesťanství, v některých oblastech přetrvávají animistická náboženství. Islám je dominantní zejména v severních oblastech Nigérie, obývaných Hausy. Křesťanství je dominantní v jižních oblastech Nigérie - Jorubové na jihozápadě jsou převážně protestanti a Igbové na jihovýchodě převážně katolíci. Animistická náboženství jsou stále hojně rozšířená mezi Yoruby. Judaizmus je vyznáván malým množstvím lidí zejména mezi Igby.
Etnická a náboženská roztříštěnost nigerijského obyvatelstva je zdrojem trvalého napětí. K tomu přispívá i fakt, že některé severní státy Nigérie přijaly do svého práva islámské právo Sharia, které se snaží uplatňovat i na nemuslimském obyvatelstvu. Necitlivé spojení tak velkého množství etnik v jednom státě je pozůstatkem z dob britského kolonializmu.
[editovat] Reference
- ↑ CIA World Factbook [online]. CIA, rev. 2008-01-28, [cit. 2008-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Související články
|
|||||||||||||
