Nigérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nigerijská federativní republika
Federal Republic of Nigeria
Republik Nijerya
Republic nde Naigera
Republik Federaal bu Niiserya
Vlajka Nigérie
vlajka
Hymna: Arise O Compatriots, Nigeria's Call Obey
Geografie

Poloha Nigérie

Hlavní město: Abuja
Rozloha: 923 768 km² (31. na světě)
z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Chappal Waddi (2419 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 9°0′ s. š., 8°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 167 000 000[1] (9. na světě, listopad 2011)
Hustota zalidnění: 178 ob. / km² (72. na světě)
HDI: 0,499 (nízký) (154. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina (úřední), hausa, yoruba, igbo (ibo), fulani
Náboženství: islám, křesťanství, domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 1. října 1960 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident: Goodluck Jonathan
Viceprezident: Mohammed Namadi Sambo
Měna: Nigérijská naira (NGN)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 566 NGA NG
MPZ: WAN
Telefonní předvolba: +234
Národní TLD: .ng
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Nigérie je země v západní Africe. Má rozlohu 923 768 kilometrů čtverečních. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu. S počtem obyvatel přes 150 milionů je nejlidnatější zemí Afriky (pětina všech obyvatel kontinentu). Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos, dnes již třináctimiliónová megalopole. Úředním jazykem je angličtina. Sever země je osídlen muslimy a jih křesťany a animisty. Země má bohaté zásoby ropy - Nigérie je jejím pátým největším světovým vývozcem. Denní těžba této suroviny činí více než 2 miliony barelů.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Nigérie (anglicky Nigeria) se poprvé objevilo v roce 1897 v deníku The Times. Jeho původcem je však zřejmě paní Flora Shaw, pozdější manželka barona Lugarda, britského koloniálního administrátora ze sklonku 19. století. Jde o kombinaci slova „Niger“ (nejdelší a největší řeka Nigérie i celé západní Afriky) a slova „Area“ (oblast).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století.

Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní republiku a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.

V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů ve východních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v červenci roku 1967 nezávislý stát Biafra s hlavním městem Enugu. Následovala občanská válka, na jejímž konci bylo více než milion obětí a předáci povstaleckého hnutí museli kapitulovat. Biafra definitivně zanikla v lednu roku 1970.

V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yakubu Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen generál Olusegun Obasanjo, pozdější civilní prezident země.

V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada. Posledním vojenským diktátorem byl mezi lety 1993 a 1998 generál Sani Abacha, který zemřel náhle v létě roku 1998, údajně na předávkování viagrou při jedné ze svých častých návštěv oblíbeného nočního klubu. Na svém "kontě" měl nejen vraždy opozičních předáků, ale i zpronevěru sumy až 3,5 miliardy amerických dolarů ze státní pokladny.

Po smrti generála Abachy byly v zemi konečně uspořádány svobodné a legitimní volby, prezidentem se na příštích osm let do roku 2007 stal Olusegun Obasanjo, viceprezidentem pak Atiku Abubakar. Od 29. května 2007 tuto funkci vykonával Umaru Yar'Adua (muslim), viceprezidentem byl zvolen křesťan - Goodluck Jonathan. V květnu 2010 po souhlasu parlamentu nahradil Jonathan těžce nemocného Umaru Yar'Aduu ve funkci prezidenta. Nové prezidentské volby se uskutečnily 16. dubna 2011 a Jonathan v nich porazil svého hlavního rivala, muslima Muhammada Buhariho, načež na muslimském severu země vypukly nepokoje.[2]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Nigérie je spolková republika sestávající z 36 států a jedné samostatné oblasti zahrnující hlavní město Abuja.

Hlavou státu je prezident. Podle dohodnutých pravidel na dvou nejvyšších funkcích (prezident a viceprezident) je 1 křesťan a 1 muslim. Mezi největší strany patří Lidová demokratická strana a Všenigerijská lidová strana.

Správní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Správní členění Nigérie

Nigérie je rozdělena do 36 států, přičemž Abuja má zvláštní postavení federálního hlavního města :

Celé území je dále rozděleno do 538 okresů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Největšími městy jsou:

  • Lagos (podle odhadu z roku 2009 již 13 milionů obyvatel)
  • Kano (3 626 204 obyvatel)
  • Ibadan (3 565 810 obyvatel)
  • Kaduna (1 582 211 obyvatel)

(údaje jsou z roku 2005)

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Lagos

Významnou komoditou Nigérie je ropa. Země je 6. největším exportérem této suroviny, přičemž 60 % všech těžebních polí má licencovaná společnost Royal Dutch Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň, kterou vyspělé státy úspěšně ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba ropy touto společností začala, byly zabity tisíce obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili. Nejhůře dopadly Ogoniové, jejichž čelní představitelé byli v roce 1995 popraveni nigerijskou vojenskou vládou. V roce 2012 došlo k mimosoudnímu vyrovnání mezi Royal Dutch Shell a jejich pozůstalými ve výši 15,5 milionu dolarů. Firma však důrazně odmítá jakýkoliv podíl na jejich odsouzení a toto odškodnění vysvětluje jako součást uklidnění a stabilizace příslušné oblasti.[3]

Nigérie má blízké obchodní vztahy s USA, kam vyváží pětinu své ropné produkce. Export do USA tvořil v roce 2009 zhruba 42% celkového exportu země a naproti tomu se Nigérie stala 50. největším odběratelem amerických výrobků. Spojené státy jsou zde také největším zahraničním investorem.[4] Zdaleka největší partner v importu do země je však Čína s 16,1% podílu a následně Nizozemsko s 11,3% v roce 2009. USA byly ve stejném roce v importu do Nigérie až na třetím místě s podílem 9,8%. V roce 2010 měla země 8,2 % hospodářský růst[5] (odhad pro rok 2011 činí 8%, pro rok 2008 to bylo 9%).[6][7]

Stejně jako mnoho dalších zemí Třetího světa, nahromadila i Nigérie podstatný zahraniční dluh. Mnohé rozvojové záměry, jejichž uskutečnění bylo hrazeno z těchto dluhů, vinou rozsáhlé korupce selhaly. Kvůli rostoucímu zadlužení a jemu neodpovídajícím hospodářským výkonům země brzy nebyla schopna dluhy splácet. Po dlouhotrvající snaze nigerijských vyjednavačů se v říjnu 2005 Nigérie a její věřitelé z tzv. Pařížského klubu dohodli na snížení dluhu o přibližně 60 %. Zbylou část dluhů měla vláda uhradit z rostoucích příjmů z těžby ropy. Díky této dohodě bylo uvolněno více než 1,15 miliardy USD ročně pro programy na omezení chudoby. V dubnu 2006 se Nigérie stala první africkou zemí, které se podařilo plně vyrovnat své závazky vůči Pařížskému klubu (ty byly odhadovány na 30 miliard USD).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hustota osídlení

V Nigérii žije odhadem více než 167 milionů obyvatel. To ji dělá zdaleka nejlidnatějším africkým státem. Stejně jako ve většině subsaharských států Afriky populace dynamicky roste díky velmi vysoké porodnosti, která v roce 2009 dosahovala hodnoty 5,6 živě narozených dětí na matku.[8] Pro srovnání, populace Nigérie v roce 2000 činila 124,8 milionu obyvatel,[9] zatímco v roce 1950 jen asi 33 milionů.[10] Odhady OSN hovoří o tom, že se do roku 2100 zvýší populace Nigérie minimálně na těžko představitelných 730 milionů lidí.[11]

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

V Nigérii žije více než 250 etnických skupin lišících se tradicemi, historií, jazyky i náboženstvím. Hlavní 4 etnika jsou : Hausové, Jorubové, Igbové (Ibové) a Fulani. Další etnika jsou Ijaw, Kanuri, Ibibio, a Tiv. Žijí zde také malé komunity Afrikánců, Angličanů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, zejména evropských národů. Tyto komunity jsou soustředěny zejména ve velkých městech (Lagos, Abuja) a v oblasti delty Nigeru, kde jsou zaměstnáni u ropných společností.

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

V Nigérii se mluví více než 250 jazyky, což odpovídá počtu etnických skupin. Mezi největší domorodé jazyky patří hauština, jorubština, a igboština. Úředním a sjednocujícím jazykem je angličtina, její slangovou formou, rozšířenou zejména mezi nevzdělaným obyvatelstvem, je tzv. „Pidgin English“.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Hlavními náboženstvími v Nigérii jsou Islám a Křesťanství, v některých oblastech přetrvávají animistická náboženství. V procentuálním vyjádření bylo k roku 2009 zhruba 50,4% obyvatel muslimů[12] a 48,2% křesťanů.[13] Nicméně některé zdroje udávají k roku 2011 mírnou křesťanskou většinu. Např. podle Pew research center je křesťanů v roce již 50,8%,[14] což by potvrzovalo dlouhodobý trend růstu podílu přívrženců křesťanství na úkor islámu a domorodých náboženství - v roce 1963 se k islámu přihlásilo 47% obyvatelů Nigérie, zatímco k domorodým náboženstvím 18% a ke křesťanství jen 38%. Islám je dominantní zejména v severních oblastech Nigérie, obývaných Hausy. Křesťanství je dominantní v jižních oblastech Nigérie - Jorubové na jihozápadě jsou převážně protestanti a Igbové na jihovýchodě převážně katolíci. Animistická náboženství jsou stále hojně rozšířená mezi Yoruby. Judaismus je vyznáván malým množstvím lidí zejména mezi Igby. V posledních letech se zvyšuje napětí mezi muslimy a zbytkem populace, které se mimo jiné projevuje i zvyšujícím se počtem útoků islámských teroristů vůči křesťanům.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.voiceofnigeria.org/Nigeria/Nigeria-population-hits-167-million.html
  2. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/po-volbach-vypukly-v-nigerii-nepokoje-na-severu-plati-zakaz-vychazeni-1ey-/zahranicni.asp?c=A110418_183630_zahranicni_btw
  3. http://m.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/shell-odskodni-rodiny-zabitych-aktivistu-v-nigerii_123810.html
  4. http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2836.htm
  5. http://en.wikipedia.org/wiki/Economy_of_Nigeria
  6. http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/CAR021508A.htm
  7. http://allafrica.com/stories/200804140655.html
  8. http://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN
  9. http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS
  10. http://www.prb.org/Articles/2005/TheDemographicDivideWhatItIsandWhyItMatters.aspx
  11. http://esa.un.org/unpd/wpp/unpp/Panel_profiles.htm
  12. http://pewforum.org/newassets/images/reports/Muslimpopulation/Muslimpopulation.pdf
  13. http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/6508055.stm
  14. http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/Christian/Christianity-fullreport-web.pdf
  15. http://zpravy.idnes.cz/nigerie-upada-do-osidel-svate-valky-radikalni-islamiste-siri-strach-1p9-/zahranicni.aspx?c=A120109_152305_zahranicni_abr

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Country of Origin Information Report - Nigeria [online]. UK Border Agency, 2011-04-06, rev. 2011-04-14, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Nigeria - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Nigeria (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Nigeria Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Nigeria [online]. U.S. Department of State, 2011-06-20, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Nigeria [online]. REV. 2011-08-06, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: Nigeria [online]. 2008-07-15, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Nigérie [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-03, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  • AJAYI, J.F. Ade, a kol. Nigeria [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)