Grenada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Grenada (rozcestník).
Grenada
Vlajka Grenady
vlajka
Znak Grenady
znak
Hymna: Hail Grenada
Motto: Ever Conscious of God We Aspire, Build and Advance as One People
(anglicky Vědomi si navždy Boha pozvedáme se, budujeme a postupujeme jako jeden národ)
Geografie

Poloha Grenady

Hlavní město: Saint George's
Rozloha: 344 km² (206. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Saint Catherine (840 m n. m.)
Časové pásmo: -4
Poloha: 12° 7′ s. š., 61° 40′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 107 818 (190. na světě, odhad 2010)
Hustota zalidnění: 313 ob. / km² (40. na světě)
HDI: 0,813 (vysoký) (74. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina (úřední), patois (francouzské nářečí)
Národnostní složení černoši 82 %, míšenci černochů a bělochů 13 %, běloši 5 %
Náboženství římští katolíci 53 %, anglikáni 13,8 %, jiní protestanti 33,2 %
Státní útvar
Státní zřízení konstituční monarchie
Vznik 7. února 1974 (nezávislost na Velké Británii)
Královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Cécile La Grenade[1]
Předseda vlády Keith Mitchell
Měna východokaribský dolar (XCD)
HDP/obyv. (PPP) 10,800 USD (101. na světě, 2009)
Giniho koeficient 0,45 (1999)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 308 GRD GD
MPZ WG
Telefonní předvolba +1473
Národní TLD .gd

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km² (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110000.[2] Hlavním městem je Saint George's s 4300 obyvateli.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1974[editovat | editovat zdroj]

Původními obyvateli ostrova byli příslušníci kmene Arawaků, kteří sem přišli zhruba okolo roku 1100 př. n. l.[4] Ti však byli posléze zmasakrováni[3] bojovnějším kmenem Karibů.[5] Ten na ostrově, který nazývali Camahogne,[6] sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498 (během jeho třetí objevitelské výpravy).[2][3][5] Kolumbus ostrov původně chtěl pojmenovat Concepción (Zrození), ale posádka název odmítla a ostrov (kvůli podobnosti se Španělskou Andalusií) přejmenovala po městě Granada.[5] Španělé však ostrov trvale neosídlili.[2] Ostrov v roce 1650 za účelem osídlení zakoupila od Španělska Francie, ale musela o něj ještě bojovat s jeho původními karibskými obyvateli.[5][3] Po poslední prohrané bitvě s Francouzi v roce 1651 se zbývající Karibové vrhli na smrt z útesu, který Francouzi posléze pojmenovali jako "Le Morne de Sauteurs" (Vrch skokanů), na severu ostrova.[5]

Francouzi na ostrově v roce 1674 ustavili svou kolonii s pozměněným španělským jménem, La Grenade.[5] Ta pak bohatla na obchodu především s cukrem pěstovaným na plantážích velkým množstvím dovezených černých otroků.[2] Hlavním městem se stalo, především díky svému skvělému přírodnímu přístavu, Fort Royal, Brity později přejmenované na nynější Saint George's.[6] Po Francií prohrané Sedmileté válce připadla Grenada v roce 1763 na základě Pařížského míru Britům,[7] kteří upravili jméno ostrova na jeho nynější podobu, Grenada.[5] Francouzi ostrov dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, nyní na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli.[7]

V roce 1795 došlo k povstání otroků vedenému Julianem Fendonem, inspirovaným ideály Francouzské revoluce. Otroci fakticky převzali kontrolu nad ostrovem. Povstání sice bylo Brity potlačeno, ale vztahy zůstaly napjaté až do zrušení otroctví roku 1833.[2][5]

V 19. století produkce kakaa převýšila produkci cukru a stalo se tak hlavním exportním artiklem Granady, ve 20. století se pak nejvýznamnější stala produkce muškátového oříšku.[2] Půda na ostrově byla pro pěstování tohoto koření ideální, a protože byla Grenada bližším zdrojem než Nizozemská východní Indie, stala se postupně jeho významným producentem.[7]

Mezi roky 1833 a 1958 byla Grenada členem Britských Návětrných ostrovů, přičemž od roku 1885 byla sídlem generálního guvernéra tohoto uskupení.[8] Mezi roky 1958 a 1962 pak byla Grenada součástí federace Západní Indie.[6] Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967 (jako „stát přidružený k Velké Británii“),[2][5] nezávislost získala až 7. února 1974.[3] Prvním předsedou vlády nezávislé Grenady se stal odborář[8] Sir Eric Matthew Gairy z Grenadské sjednocené strany práce (anglicky Grenada United Labor Party, GULP)[9] a prvním generálním guvernérem se stal Sir Leo De Gale.[10]

Po roce 1974[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení nezávislosti bylo poznamenáno protesty a stávkami namířenými proti Gairymu a jeho jmenování předsedou vlády. Opozice proti Gairymu začala růst.[8] Přestože Gairyho strana, GULP, vyhrála poslední grenadské volby v roce 1976, narůstající opozice výsledek odmítla uznat pro jeho údajnou podvodnost. Tento vývoj nakonec vyústil v roce 1979 v nekrvavý státní převrat a moci se místo neoblíbené vlády chopilo Nové hnutí spojeného úsilí o sociální péči, vzdělání a osvobození (anglicky New Joint Endeavor for Welfare, Education, and Liberation Movement, zkráceně New Jewel Movement, NJM, též akronym pro Hnutí Nový klenot).[7] Jeho předseda, populární levicový politik Maurice Bishop se stal předesedou Lidové revoluční vlády (anglicky People's Revolutionary Government, PRG).[7] Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (s Kubou a Sovětským svazem) a militarizace země (vznik Lidové revoluční armády; anglicky People's Revolutionary Army, PRA) začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v karibské oblasti. Vedle toho však nová vláda představila i plán pro obnovu grenadské ekonomiky.[8]

Hlavní článek: Invaze na Grenadu

V roce 1983 se objevily rozpory ve vládnoucí straně. Boj o moc vyvrcholil marxistickým vojenským pučem.[2] Vláda Maurice Bishopa byla svržena a moci se chopil generál Hudson Austin. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl pak popraven. O šest dní později (na základě výzvy generálního guvernéra a žádostí okolních východokaribských států)[7] americký prezident Ronald Reagan nařídil invazi na ostrov a svržení režimu. Oficiálním, americkou veřejností široce přijímaným,[11] zdůvodněním byla snaha o ochranu 800 studentů medicíny na univerzitě v Saint George's.[11]

Jednotky americké námořní pěchty o síle 1900 mužů (za podpory jednotek Barbadosu, Dominiky, Jamajky, Svaté Lucie a Svatého Vincence a Grenadin)[11][12] po krátkém boji zatkly grenadské politické špičky i jejich kubánské poradce,[2] evakuovaly všechny americké občany,[7] obnovily ústavní pořádek (pozastavený PRG v roce 1979)[7] a vrátily moc do rukou generálního guvernéra, Sira Paula Scoona, který vybral Nicolase Braithwaita, bývalého představitele Commonwealthu, aby se ujal úřadu prozatímního předsedy vlády.[8] Byly uspořádány svobodné volby. Po vytvoření nové proamerické vlády Nové národní strany (anglicky New National Party, NNP) v čele s Herbertem Augustem Blaizem (získala 14 z 15 křesel v dolní komoře parlamentu)[7] v prosinci 1984 se americká armáda ze země stáhla, přestože mírové síly zůstaly na ostrově až do následujícího roku.[8]

NNP zůstala u moci až do roku 1989, i když s menší převahou poté, co pět poslanců NNP v roce 1987 založilo novou stranu, Národní Demokratický Kongres (anglicky National Democratic Congress, NDC), která se stala oficiální opozicí. V srpnu 1989, po rozluce se svou stranou, založil předseda vlády Blaize novou stranu, Národní stranu (anglicky The National Party, TNP) a utvořil tak menšinovou vládu. Po jeho smrti v prosinci 1989 se jeho úřadu ujal Ben Jones.[7]

Ve volbách v březnu 1990 získal nejvíce křesel (7) Národní demokratický kongres Nicholase Brathwaita. Ten utvořil destičlennou koalici se dvěma poslanci TNP a jedním poslancem GULP a následně se stal předsedou vlády.[7]

Ve volbách v červnu 1995 zvítězila se ziskem osmi křesel Nová národní strana a vytvořila vládu pod předsednictvím Keitha Mitchella. NDC odešel do opozice. V následujících volbách v lednu 1999 získala NNP všech patnáct poslaneckých mandátů a ve volbách v listopadu 2003 udržela většinu s osmi poslanci.[7]

7. září 2004 zasáhl zemi (poprvé od roku 1963) hurikán Ivan. Hurikán byl mimořádně silný (stupeň 4, extrémní hurikán – rychlost větru přes 210 km/h).[13] Zemřelo 37 lidí a poškozeno či zničeno bylo 90 % budov.[7] 14. července následujícího roku navíc zasáhl zemi hurikán Emily. Jeho síla byla menší (stupeň 1, minimální hurikán – rychlost větru okolo 120 km/h), přesto však způsobil další poškození budov.[13] Škody dosáhly 2,5násobku ročního HDP (přibližně 3 miliardy dolarů[2]), většina obchodů a turistických zařízení byla znovu otevřena v roce 2007.[7]

Země v roce 2007 (spolu s dalšími sedmi karibskými státy, s nimiž tvoří společný reprezentační tým Západní Indie) pořádala Mistrovství světa v kriketu.[14]

V zatím posledních volbách v červenci 2008 vyhrál se ziskem jedenácti křesel opoziční Národní demokratický kongres vedený Tillmanem Thomasem. Keith Mitchel nyní vede oficiální opozici.[7]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Grenada má (podle odhadu z července 2010) 107 818 obyvatel. Populační růst dosahuje 0,56 % (pro srovnání: USA – 0,89 %; EU – 0,16 %) a to i navzdory záporné migraci (-3,67 migrantů / 1000 obyvatel, dochází tedy k emigraci, odlivu obyvatel). Porodnost dosahuje 2,21 dítěte na jednu ženu, dětská úmrtnost je 11,76 úmrtí na 1000 živě narozených. Naděje dožití při narození dosahuje 72,79 let. Gramotných je 96 % obyvatel.[2]

Hlavní etnickou skupinou jsou černoši, bývalí otroci na plantážích, s 82 % populace; dalších 13 % představují mulati, míšenci bělochů a černochů; zbývajících 5 % představují běloši. Původní indiánské (Karibské) obyvatelstvo je zastoupeno v nepatrném množství.[2]

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Oficiálním jazykem, kterým komunikuje vláda, je standardní angličtina.[2] Většina obyvatel (asi 89 000) v běžném hovoru užívá grenadskou kreolskou angličtinu, místní dialekt angličtiny s výrazným vlivem kreolské francouzštiny.[15]

Původně široce užívanou grenadskou kreolskou francouzštinou (místním dialektem patois, antilské kreolské francouzštiny) nyní mluví jen výrazná menšina obyvatel (přibližně 2300) převážně na ostrově Carriacou.[16] Tento jazyk na Grenadě postupně vymírá, jeho uživatelé patří převážně ke starším generacím,[16] přičemž pokusy o znovuoživení jazyka se nesetkaly s úspěchem.[4]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Dominantním náboženstvím je katolictví (53 % populace), protestantství představuje zbývajících 47 %. Nejpočetnějšími protestanty na Grenadě jsou anglikáni, k nimž se hlásí 13,8 % obyvatel.[2] Přestože křesťanství má na ostrově dlouhou tradici, značná část obyvatel praktikuje též kult tzv. obeah, mystické entity bílé magie schopné proklínat lidi (takové prokletí se pak, dle věřících, projeví jako duševní chroba[17]).[4] Tento kult není nepodobný kultu vúdú jinde v Karibiku, oba totiž pochází ze západní Afriky, odkud byli na Grenadu dováženi černí otroci.[17]

Města[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hlavní město Saint George's

Hlavním a zároveň největším městem je Saint George's s 4300 obyvateli.[3] V jeho aglomeraci žije až 36 000 lidí.[18] Urbanizace dosahuje 31 %.[2]

Další největší města jsou správní města jednotlivých administrativních jednotek – Gouyave s 3378 obyvateli, Grenville (2476), Victoria (2256), Saint David's (1321), Sauteurs (1320) a Hillsborough (770).[19]

Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

Grenada je konstituční monarchií (oficiální hlavou státu je anglická královna Alžběta II., zastupována generálním guvernérem – od roku 2008 Carlyle Glean) s dvoukomorovým parlamentem. Jeho dolní komora, sněmovna reprezentantů, má 15 členů volených většinovým systémem (vítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů v daném volebním distriktu). V posledních volbách zvítězil poměrem 11:4 Národní demokratický kongres (National Democratic Congress) před Novou národní stranou (New National Party). Předsedou grenadské vlády je Tillman Thomas. Horní komora, senát, má 13 členů. Deset z nich je vybíráno vládou, tři jsou vybíráni opozicí. Předsedou senátu je Joan Purcell, zvolen 2008.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní ekonomické přínosy patří stavebnictví, turistika (tvořící přes 20 % domácího produktu) a pěstování plodin pro export (zejména banánů nebo kakaa, zejména však koření - zázvoru, hřebíčku, muškátový květ a muškátový oříšek, který je dokonce i jedním ze symbolů vyobrazených na vlajce Grenady).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Grenada se rozkládá na ostrově Grenada a (směrem na sever) jižní části souostroví Grenadiny, z nichž největší jsou ostrovy Carriacou, Petite Martinique a Ronde Island. Ostrovy jsou sopečného původu s množstvím termálních pramenů. Jsou hustě zalesněny a mají úrodnou půdu. Největší ostrov Grenada je pahorkatý – nejvyšší vrchol Mount Saint Catherine (hora Svaté Kateřiny) má výšku 840 m n. m. – s několika řekami. Na jeho jižním pobřeží je mnoho zátok a zálivů. V jednom takovém zálivu leží i přístav hlavního města Saint George's. Podnebí je tropické (horko a vlhko), s častými hurikány v období mezi červnem a listopadem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grenada na anglické Wikipedii.

  1. "Grenada Names First Female Governor General, Cecile La Grenade", Caribbean Journal, 10/04/2013
  2. a b c d e f g h i j k l m n o Central Intelligence Agency. The World Factbook [online]. 1997, rev. 2010-24-06, [cit. 2010-07-02]. Heslo Grenada. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f Pearson Education. Grenada [online]. 2000, rev. 2009, [cit. 2010-07-02]. Stránka Grenada Main Page. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Adwameg. Culture of Grenada [online]. REV. 2010, [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i interKnowledge. History & Culture [online]. 1996, rev. 2010, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Carriacou Hotels. The History of the Grenada and the Grenadines [online]. 2010-04-06, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o US Department of State. Background Note: Grenada [online]. REV. 2010-03-19, [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f Encyclopaedia Britannica. Grenada [online]. REV. 2010, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Encyclopaedia Britannica. Sir Eric Matthew Gairy [online]. REV. 2010, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Spicegrenada. Grenada installs Fifth Governor General [online]. 2008-06-12, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b c WOLF, Julie. The Invasion of Grenada [online]. 1999, rev. 2000, [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Pearson Education. Grenada [online]. 2000, rev. 2009, [cit. 2010-07-02]. Stránka U.S. Invades Cuba to Thwart Cuban Military. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Carribean Hurricane Network. Grenada [online]. REV. 2009, [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ECLAC. Cricket's World Cup 2007 Promises Big Boost to the Caribbean's Small Economies [online]. 2006, [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ethnologue: Languages of the World. Příprava vydání Paul Lewis. 16. vyd. Dallas, Texas, USA : SIL International, 2009. online. ISBN 978-1-55671-216-6. Stránka gcl. (anglicky) 
  16. a b Ethnologue: Languages of the World. Příprava vydání Paul Lewis. 16. vyd. Dallas, Texas, USA : SIL International, 2009. online. ISBN 978-1-55671-216-6. Stránka acf. (anglicky) 
  17. a b INCAYAWAR, Mario; WINTROB, Ronald; BOUCHARD, Lise, et al. Psychiatrists and Traditional Healers: Unwitting Partners in Global Mental Health. Singapore : John Wiley and Sons, 2009. online. ISBN 0-470-51683-6. S. 222. (anglicky) 
  18. ČERMÁK, Josef, a kol. Universum: Encyklopedie pro 21. století. Redakce Jana Jůzlová, Antonín Kočí, Martin Franc. 1. vyd. Svazek 1. Praha : Euromedia Group, 2006. (648 s.) ISBN 80-242-1755-4. Heslo Granada, s. 279.  
  19. Gwillim Law. Parishes of Grenada [online]. 1999, rev. 2007-08-24, [cit. 2007-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GARDNER, Philip; SCOTT, Allan; ROHAN, Michael Scott, et al. Encyklopedie Zeměpis světa. Příprava vydání Graham Bateman, Victoria Egan, Susan Kennedy; redakce Peter Hagget, Thomas D. Boswell, Jiří Tomeš; překlad Marta Bušková, Václav Cílek, Otakar Hulec. 2., aktualizované vyd. Praha : Columbus, 1999. 512 s. ISBN 80-901727-6-8. Kapitola Granada, s. 95.  
  • ČERMÁK, Josef, a kol. Universum: Encyklopedie pro 21. století. Redakce Jana Jůzlová, Antonín Kočí, Martin Franc. 1. vyd. Svazek 1. Praha : Euromedia Group, 2006. (648 s.) ISBN 80-242-1755-4. Heslo Granada, s. 279.  
  • KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Karibské oblasti. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
  • (anglicky) Grenada na Wikitravel
  • (česky) [1] – Profil Grenady na Zemepis.com
  • (anglicky) [2] – Profil Grenady na BBC
  • (anglicky) [3] – Profil Grenady na Infoplease.com
  • (anglicky) [4] – Oficiální stránky grenadské vlády
  • (anglicky) [5] – Přepis grenadské ústavy
  • Grenada (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Greanada [online]. U.S. Department of State, 2011-08-12, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Grenada [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Caracasu. Souhrnná teritoriální informace: Grenada [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • BRITTER, Eric V. B, a kol. Grenada [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)