Předseda vlády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Premiér. O dalších významech pojednává článek Premiér (rozcestník).

Předseda vlády je v parlamentním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě: vlády. V Německu a Rakousku nese úřad jméno kancléř, v Irsku pak taoiseach. Funkce zástupce předsedy vlády je označována jako místopředseda vlády, náměstek předsedy vlády nebo vicepremiér.

Postavení předsedy vlády[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních systémech, kde převažuje moc vlády nad parlamentem, se hovoří o tzv. premiérském parlamentarismu. Ten lze dále rozdělit na silný britský typ a slabý německý typ, který se někdy nazývá také jako kancléřský typ parlamentarismu. V opačném případě, kdy má rozhodující pravomoci parlament a nikoli vláda, se hovoří o tzv. parlamentarismu s převahou zákonodárného sboru.

Parlamentní režim lze také klasifikovat podle vazeb mezi premiérem a zbytkem vlády. Politolog Giovanni Sartori tak definuje předsedu vlády jako:

  • prvního nad nerovnými – premiér je nejdůležitějším představitelem výkonné moci, vůdcem strany a téměř není možnost jej sesadit parlamentním hlasováním, protože dostatečná většina poslanců je jeho stranickými podřízenými, navíc jmenuje a odvolává ministry na základě vlastní vůle;
  • prvního mezi nerovnými – premiér nemusí být výlučně šéfem strany, přesto je parlamentem stěží sesaditelný, může provádět změny členů vlády a sám zůstávat v úřadu;
  • prvního mezi rovnými – premiérova existence je spojena s jeho ministry, pokud rezignují oni, tak končí i on, má nad nimi malou moc a přijímá složení vlády, které je mu vnuceno.

V premiérském parlamentarismu hraje předseda vlády hlavní roli a ovlivňuje systém tím, že dominuje vládě a vláda následně parlamentu.

Práci ministrů řídí vláda. Předseda vlády však může ministra odvolat buď sám, nebo jeho odvolání navrhnout hlavě státu. Hlava státu v některých systémech musí takové žádosti vyhovět, v jiných nemusí. V takových případech pak předseda vlády obvykle sám rezignuje.

V systémech s čistou dělbou moci předseda vlády neexistuje a hlavou exekutivy je hlava státu, například v USA, kde je prezidentský systém. Hybridními modely jsou poloprezidentské systémy, kde prezident není jen formální hlavou státu, ale má silné ústavní pravomoci, o něž se dělí s premiérem, např. ve Francii, Rusku či do roku 1997 v Polsku. Pokud vládne ve Francii prezident z jedné strany politického spektra (např. pravicový) a premiér z druhé (levicový) hovoří se o kohabitaci.

Předseda vlády může být zároveň předsedou rad či úřadů, ve kterém je jeho předsednictví spíše formální z titulu jeho funkce. V České republice jde například o předsednictví Rady pro vědu výzkum a inovace.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sartori, G. (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha. Sociologické nakladatelství.