Wikipedie:Přesměrování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Některé stránky ve Wikipedii nemají vlastní obsah, ale pouze přesměrovávají čtenáře na jinou stránku; slouží jako další název této stránky. Pokud se čtenář pokusí přečíst stránku, která je pouhým přesměrováním, dostane automaticky obsah odkazované stránky, u jejíhož titulku bude uvedena informace „(Přesměrováno z Xyz)“.

K čemu se používá přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Přesměrování z konkrétnějšího na obecnější[editovat | editovat zdroj]

Při propojování konkrétnějších a obecnějších pojmů upřednostňujte přesměrování z konkrétnějšího na obecnější (z Škoda 105L na Škoda 105) a vyvarujte se přesměrování z obecnějšího na konkrétnější. Jako chybný by tedy mohl být považován redirekt z názvu srnec na srnec obecný, neboť existuje ještě srnec sibiřský a k tomu ještě vyhynulý Capreolus suessenbornensis. Takový redirekt je lepší nezakládat. (Pokud by však srnec obecný byl skutečně jediným zástupcem všech srnců, bylo by takové přesměrování v pořádku, ba i nutné: byla by to tzv. monotypická skupina. Konkrétním příkladem je rod Romerolagus a jeho jediný druh králík lávový.)

Přesměrování z přezdívky[editovat | editovat zdroj]

Přesměrování z přezdívek je potřeba posuzovat individuálně. Taková přesměrování by měla splňovat WP:OV, WP:Významnost (dostatečně známé a významné přezdívky, s věrohodnými zdroji) a WP:NPOV – tedy nevhodná jsou přesměrování z urážlivých čí negativních přezdívek WP:Biografie, obdobně nevhodné jsou přezdívky z bulváru. Blíže viz tato žádost o komentář.

Jak vytvořit přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Pod názvem, ze které má vést přesměrování, vytvoříme stránku s textem dle tohoto schématu:

#PŘESMĚRUJ [[Název článku]]

Doplníme název článku, případně jiné libovolné stránky Wikipedie.

Například zkratka OSN je přesměrována na článek Organizace spojených národů, stránka OSN proto obsahuje

#PŘESMĚRUJ [[Organizace spojených národů]]

Aby přesměrování fungovalo, musí být tento příkaz úplně prvním textem na stránce a musí být uveden naprosto přesně tímto způsobem, nesmí např. před ním být mezera, prázdný řádek apod. Příkaz však může být napsán malými písmeny: #přesměruj a může být místo něho použito anglické synonymum #REDIRECT:

#REDIRECT [[Název článku]].

Pod příkazem se zpravidla nevkládá žádný text, při běžném použití odkazu se čtenáři nezobrazí. Stránky s přesměrováním se nevkládají do běžných kategorií, některé mohou být začleněny do vhodné kategorie v Kategorie:Kategorie přesměrování, např: Kategorie:Přesměrování ze zkratky.

Pokud necítíte potřebu vytvoření přesměrování zdůvodňovat, nevyplňujte shrnutí editace, systém to za vás udělá automaticky.

Přesměrování na část článku[editovat | editovat zdroj]

Je možno také přesměrovat na oddíl (nadpis) článku, k tomu stačí jej běžným způsobem uvést do odkazu, např.

#PŘESMĚRUJ [[Název článku#Text nadpisu]]

Při používání této funkce však vždy zvažte, zda uživatele nezmate, když ho takové přesměrování zavede rovnou doprostřed článku bez příslušného úvodu apod. Tato funkce ale může být užitečná např. u sloučení několika krátkých článků o postavách nějakého uměleckého díla do jediného článku (#PŘESMĚRUJ [[Seznam postav z knihy XY#Jméno postavy]]). V obdobných případech pak takovým přesměrováním také pomůžete o situaci správně informovat interwiki roboty.

Přesměrování na část článku je problematické v případě, pokud se samotné přesměrované heslo může snadno stát samostatným článkem. Na jednu stranu tím sice čtenáři usnadníte přístup k informaci, která ho zajímá, na druhou stranu můžete modrým odkazem vytvořit dojem, že heslo již je podrobně zpracováno, a tím můžete snížit motivaci k jeho dopracování.

Nevhodná přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Kdy může být přesměrování smazáno?[editovat | editovat zdroj]

Případy, kdy může být přesměrování smazáno, jsou uvedeny na stránce o rychlém smazání.

Dvojité přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Pokud přesměrování vede na stránku s dalším přesměrováním, automatické přesměrování proběhne pouze jednou (další přesměrování pak lze provést pomocí prokliknutí). Tato vlastnost zabraňuje případnému nekonečnému cyklu, kdy by automatické přesměrování vedlo do kruhu a nikdy neskončilo. Proto je zvláště v případě, pokud přesunujete stránku, důležité zajistit, aby všechny přesměrovače vedoucí na původní název byly opraveny, jinak by vznikla omezeně funkční dvojitá přesměrování. K tomu může sloužit nástroj Odkazuje sem, který zobrazí všechny stránky (včetně přesměrování), které na danou stránku odkazují.

Opodstatněné dvojité přesměrování

U dvojitých přesměrování je třeba počítat s tím, že jsou občas roboticky opravována na přímá přesměrování. To může být nevhodné zejména v případech, kdy některé z těchto přesměrování nevede na synonymní pojem, ale na širší pojem nebo téma.

Zachování trvalých nepřímých odkazů je účelné v případě, pokud lze očekávat, že z mezistupňového přesměrování vznikne samostatný článek (dočasné přesměrování), nebo pokud druhé přesměrování směřuje na nesynonymní příbuzný výraz nebo nadřazené téma: PraváctvíPravákLevák, případně PraváctvíPravákLateralita.

Přesměrování na sebe sama[editovat | editovat zdroj]

V článcích se někdy, ať už chybou editorů nebo díky historickým souvislostem, vyskytují přesměrování, která vedou na tentýž článek. Takové odkazy je třeba buď odstranit, nebo je nahradit správnějším odkazem na určité heslo, a nebo odkazem na kotvu na určitém místě článku ([[#Jméno kotvy]]). Samotný redirekt přitom nemusí být špatný, jen je použit na špatném místě. V některých případech může být ale nejlepším řešením takové přesměrování smazat.

Opodstatněné nepřímé přesměrování na sebe sama

V případě přesměrování z konkrétnějšího na obecnější může mít odkaz smysl i tehdy, kdy prozatím přesměrovává na stejný článek, v němž je odkaz na přesměrované heslo umístěn, protože takový odkaz je připraven na budoucí vytvoření konkrétnějšího článku. (Například v článku Karlštejn se vyskytuje odkaz na Poučník, o němž by v budoucnu mohl vzniknout článek, avšak heslo Poučník je zatím přesměrováno na Karlštejn.) Do té doby však může být nepřímý odkaz matoucí pro čtenáře a také pravděpodobně bude mezitím znehodnocen (napřímen, nahrazen odkazem na cílový článek) činností údržbových botů. Proti nim se lze bránit rozdělením cílového článku na oddíly a výše zmíněným použitím kotvy odkazující přímo na příslušný oddíl.

Přesměrování kategorií[editovat | editovat zdroj]

V české verzi Wikipedie, na rozdíl třeba od WikiCommons, se přesměrování pomocí #PŘESMĚRUJ [[cíl]] u kategorií nepoužívá.

Pokud rušená kategorie delší dobu nějaké články obsahovala, je vhodnější s mazáním nějaký přiměřený čas počkat a pro mezidobí původní obsah nahradit šablonou {{Zastaralá kategorie}}, která upozorní její dosavadní uživatele na alternativu a pomůže s případným robotickým přesunem náhodně se objevivších článků. Tato šablona plní do jisté míry úlohu přesměrování.

Odkazy na přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Přesměrování slouží jako první pomoc při provazování článků odkazy, ale nemělo by být považováno za konečný stav. Technické řešení přesměrování ve Wikipedii je totiž příčinou vzniku nové adresy, na které je také nabízen obsah stránky, na kterou se přesměrovává. Vzniká tak tzv. duplicitní obsah, který vadí internetovým vyhledávačům a uživatelům může znepřehledňovat výsledky vyhledávání. Upřednostňujte proto v článcích přímé odkazy.

Na druhou stranu není příliš vhodné odkazy na přesměrování bez rozmyslu nahrazovat, zejména jedná-li se o přesměrování z konkrétnějšího na obecné. Například pokud existuje přesměrování srnec obecnýsrnec, není vhodné nahrazovat odkazy [[srnec obecný]] odkazem [[srnec|srnec obecný]]. Lze totiž očekávat, že přesměrování může časem vést na konkrétní podkapitolku (tedy původní odkaz poslouží čtenáři lépe) a ještě později že dokonce vznikne pod jménem srnec obecný zvláštní článek (a původní odkaz pak bude sloužit čtenáři dokonce výrazně lépe).

Související diskuse, projekty, nápovědy[editovat | editovat zdroj]