Prezident

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hlavě státu. Další významy jsou uvedeny v článku Prezident (rozcestník).

Prezident (francouzsky předseda) je titul, kterým se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.

Prezident označuje hlavu státu v republice, která je volena parlamentem, nepřímo či přímo obyvateli státu. Prezidenti často stojí i v čele různých diktátorských režimů. Prezident je vůbec nejrozšířenějším titulem hlav států.[zdroj?] Úřad prezidenta, jako volené hlavy státu, zastávali na západě až do roku 1980 výhradně jen muži (nicméně v Argentině se po smrti manžela Juana Perona stala v roce 1974 na dva roky prezidentkou jeho třetí žena Isabela Perón, kterou Peron dosadil na post viceprezidentky země).[1] První ženou v historii, která byla demokraticky zvolena do funkce prezidenta, se stala v roce 1980 Vigdis Finnbogadóttir na Islandu.[1]

Hlava státu[editovat | editovat zdroj]

Prezident v prezidentské republice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentská republika.

Prezidentská republika je založena na oddělení státních mocí - soudní, výkonné i zákonodárné. Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Je volen přímo či nepřímo občany státu.

Soustředění takového množství moci do jedněch rukou však zvyšuje nebezpečí vzniku autoritativního státu nebo přímo diktatury. Prezidentská republika nebývá dlouhodobě stabilní a demokratická.

Prezidentská republika je nejrozšířenější formou vlády v Americe.

Prezident v parlamentní republice[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Parlamentní republika.

V parlamentní republice je prezident reprezentantem a symbolem státu navenek. Jeho vnitrostátní pravomoci jsou omezené a často jen formální. Zdaleka nejdůležitější je pravomoc rozpustit parlament (většinou jen v ústavně stanovených případech) a vyhlásit nové parlamentní volby. Je volen většinou parlamentem.

Prezident v poloprezidentské republice[editovat | editovat zdroj]

Poloprezidentská republika má prvky obou předchozích systémů. Prezident je volen přímo a má i pravomoci ve vztahu k zákonodárné moci. Má právo veta k zákonům, může předkládat zákony parlamentu nebo přímo občanům formou referenda. Vzorem pro poloprezidentské republiky je ústavní systém Francie, převážně poloprezidentská je i Ruská federace.

Prezident v nedemokratických systémech[editovat | editovat zdroj]

I v nedemokratických režimech bývá většinou hlavou státu prezident. Často je prezidentem sám diktátor. Často si svévolně (nebo formou referenda) prodlužuje svoje volební období nebo sám sebe jmenuje doživotním prezidentem. Prezidentské volby se buď nekonají vůbec, nebo diktátor je v nich jediným kandidátem. Prezident v rukách drží veškerou moc.

Někdy je prezidentem jen nesamostatná figurka, která je plně v moci diktátora nebo vládnoucí strany. V tomto případě jsou jeho pravomoci prakticky nulové.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. a b guide2womenleaders.com - FEMALE PRESIDENTS [online]. [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]