1997

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001   ►   ►►

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

1997
Doprava 1997 v loďstvech 1997 v dopravě 1997 v letectví Kultura 1997 v hudbě Sport 1997 ve sportu

Leden

• leden - po masových bouřích uznala srbská vláda zvláštním zákonem volební výsledky z obecních voleb do samosprávy v Jugoslávii, kde zvítězila opozice. Byl to počátek změn, který nakonec přivedl opozici k vládě nad Bělehradem.
• 1. ledna Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
• 3. ledna – Skončilo vysílání první soukromé televizní stanice - Premiéra TV - a zahájila vysílání její následovnice - Prima televize. Ta se stala druhou soukromou celoplošnou televizí v České republice.
• 4. ledna – Prezident České republiky Václav Havel se oženil s Dagmar Veškrnovou.
• 5. ledna – Na základě mírové dohody z 30. srpna 1996 odešla ruská vojska z Čečenska.
• 7. ledna – Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda podal demisi. Důvodem jeho odstoupení z funkce ministra byla skutečnost, že protiprávně užíval titul JUDr., ačkoliv nesložil doktorské zkoušky. Nahradila ho Vlasta Parkanová ze stejné strany.
• 11. ledna – v katedrále sv. Víta vysvětil kardinál Miloslav Vlk na biskupy V. Malého a J. Paďoura.
• 17. ledna – Téměř 30 let po dobytí Hebronu začala opouštět toto území Izraelská armáda. Stalo se tak na základě dohody z 15. ledna t.r. mezi izraelskou a palestinskou delegací.
• 21. ledna – Premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl ratifikovali v Praze Česko-německou deklaraci.
• 22. ledna – Česká modelka Tereza Maxová založila Nadaci Terezy Maxové.
• 23. ledna se americkou ministryní zahraničí stala pražská rodačka Madeleine Albrightová.
• 27. ledna byl Aslan Maschadov zvolen prezidentem Čečny.
• 28. ledna – Pedagogové základních a středních škol zahájili tzv. řetězovou stávku jako výraz nespokojenosti se svými platy (k vyvrcholení došlo při demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze 12. dubna t. r.).

Únor

• 4. - 8. února – Proběhla stávka železničářů vyhlášená jejich odborovým svazem; jednalo se o největší stávku v české novodobé historii, která byla původně plánována na 2 dny. Stávkující si vymohli uzavření dohody s vládou (stávka znamenala ztrátu 1 miliardy korun).
• 5. února – Pořezán poslanec Pavel Dostál.
• 14. února schválily obě komory parlamentu ČR Česko-německou deklaraci.
• 21. února byl zvolen starostou Bělehradu Zoran Đinđić, jeden z vůdců opozice proti Miloševićovi. Stal se tak prvním nekomunistickým starostou Bělehradu po druhé světové válce. Toto vítězství opozice však bylo pouze dočasné, protimiloševičovská koalice se v květnu t.r. rozpadla a ztratila svůj vliv.
• 26. února bylo připsáno na list ohrožených mokřadů Litovelské Pomoraví.
• 27. února byl v Irsku uzákoněn rozvod.

Březen

• 8. března propukly boje na jihu Albánie.
• 23. března byla ve městě Princeton (New Jersey) založena Lidová strana Jižního Mongolska. Ta si za cíl vytkla nezávislost tohoto území na Číně.
• 24. března rezignuje na svoji funkci šéf ODA Jan Kalvoda. Nahradí ho Michael Žantovský.
• 24. března získává v americkém Los Angeles Oscara film Jana Svěráka Kolja.
• v noci z 27. na 28. března se v Otrantském průlivu po srážce s jednou italskou lodí potopila albánská loď. Na místě zůstalo 58 obětí. Jednalo se pravděpodobně o albánské uprchlíky, kteří opustili občanskou válkou zmítanou Albánii.
• Na jaře byla dokončena vodní nádrž Slezská Harta. Tato nádrž měla velký význam při katastrofálních povodních v létě t.r.
• Na jaře reaguje vláda na zhoršující se ekonomickou situaci řadou rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“

Duben

• 2. dubna byla v Minsku podepsána Smlouva o unii mezi Běloruskem a Ruskem. Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
• 3. - 4. dubna - Masakrem v Thalitu započal nejkrvavější rok v Alžírské civilní válce (1991 - 2002).
• 9. dubna podává demisi ministr pro místní rozvoj Jaromír Schneider (KDU-ČSL). V květnu ho nahradí Tomáš Kvapil ze stejné strany.
• 18. dubna byli odsouzeni Orličtí vrazi – Ludvík Černý na doživotí, Vladimír Kuna na 25 let, Karel Kopáč na 21 let, Petr Chodounský na 14 let a Irena Meierová na 10 let.
• 19. dubna proběhly volby v Bulharsku. V nich zvítězil pravicový Svaz demokratických sil.
• 25. - 26. dubna navštívil Prahu papež Jan Pavel II. Jeho návštěva byla součástí Svatovojtěšského milénia.

Květen

• květen - ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v televizním pořadu prohlašuje, že se ani po provalení ekonomických potíží nehodlá vzdát postu ministra. "To by mě museli vynést nohama napřed!", zní jeho reakce.
• 2. května se Tony Blair stal premiérem Velké Británie.
• 24. května se Kenneth Davis Anthony stal premiér ostrova Svatá Lucie.
• 24. května proběhly volby v Íránu. V nich zvítězil umírněný šíitský duchovní Muhammad Chátamí.
• 27. května podepsali v Paříži nejvyšší představitelé NATO a Ruska "Ustavující akt o vztazích Rusko - NATO".

Červen

• 1. června proběhlo druhé kolo francouzských parlamentních voleb. V nich zvítězila Socialistická strana Lionela Jospina. Teprve potřetí v dějinách V. republiky nastalo období tzv. Cohabitation.
• 2. června se propadl thajský bath oproti dolaru o 18%. Tím začala asijská finanční krize r. 1997.
• 2. června – ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) podává demisi. Nahradí ho Karel Kühnl ze stejné strany.
• 2. června – ministr školství Ivan Pilip (ODS) podává demisi. Nahradí ho nestraník Jiří Gruša.
• 6. června byla v Bangkoku podepsána dohoda o spolupráci zemí JV Asie (Bangladéš, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Bhútán a Nepál), nazvaná BIST-EC. Dne 22. prosince t.r. se k této ekonomické spolupráci přidal i Myanmar (Barma) a vznikl tak BIMSTEC (tj. Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorální technickou a ekonomickou spolupráci).
• 9. června - Milan Uhde rezignuje na post předsedy poslaneckému klubu ODS. Do této funkce je příští den zvolen Jiří Honajzer.
• 10. června - Poprvé od listopadu 1989 požádala vláda o vyslovení důvěry v průběhu svého funkčního období; získala v Poslanecké sněmovně 101 hlasů (díky Tomášovi Teplíkovi, bývalému členu ČSSD, který přeběhl do klubu ODS, a nezařazenému poslanci J. Wagnerovi, taktéž bývalému členu ČSSD) proti 99 hlasům opozice.
• 12. června oznamuje prezident Havel svoji kandidaturu na prezidenta.
• 30. června vyšel v Londýně román Harry Potter a Kámen mudrců, první díl potterovské série britské autorky J. K. Rowlingové.

Červenec

• 1. července byl Hongkong předán britskými úřady Číně. Ta se zavázala nezměnit současný kapitalistický systém a životní styl po dobu 50 let, tedy až do roku 2047.
• 8. – 9. července – Česká republika byla společně s dalšími 2 zeměmi střední Evropy (Polskem a Maďarskem) na Summitu NATO v Madridu oficiálně pozvána do Severoatlantické aliance.
• 5. – 16. července proběhly na Moravě rozsáhlé povodně. Jejím symbolem se stala obec Troubky, která byla prakticky kompletně zničena.
• 15. července byl ve své vile v americkém letovisku Miami Beach zavražděn italský módní návrhář Gianni Versace. Vrahem byl jistý Andrew Cunanan, drogově závislý sériový vrah, ten se o 10 dní později zastřelil.
• 23. července skončil Slobodan Milošević jako prezident Srbska. Až do zvolení nového prezidenta vykonával úřad Dragan Tomić, předseda Srbského národního shromáždění.
• 23. července skončil na postu prezidenta svazové republiky Jugoslávie Zoran Lilić. Vystřídal ho dosavadní prezident Srbska, Slobodan Milošević.
• 25. července došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice.

Srpen

• srpen - po odvysílání reportáže "Cikáni jdou do nebe", kterou natočila pro TV Nova investigativní novinářská dvojce Josef Klíma a Radek John, začal masivní odchod Romů do Kanady.
• 2. srpna se stal prezidentem Íránu Muhammad Chatámí.
• 5. srpna byl zvolen prezidentem Bolívie někdejší diktátor, generál Hugo Banzer. Stal se tak prvním diktátorem v LA, který se vrátil k moci demokratickou cestou.
• 19. srpna - 24. srpna proběhly Světové dny mládeže v Paříži.
• srpen Dame Pearlette Louisy se stal generální guvernér ostrova Svatá Lucie.
• 31. srpna zemřela v Paříži princezna Diana. Událost sama a následná reakce britské královské rodiny inspiroval filmaře v roce 2006 k natočení filmu Královna.

Září

• na začátku září vypukla v Kosovu mezi UÇK a jugoslávským státem občanská válka.
• 4. září začalo v Praze Forum 2000, které založili Václav Havel, Yohei Sasakawa a Elie Wiesel. Jejím hostem byl i tibetský dalajláma, který přijel na osobní pozvání prezidenta Václava Havla, aby se zúčastnil tohoto diskuzního panelu.
• 5. září byl v Moskvě odhalen Pomník Petra I. Velikého. V době jejího odhalení se jednalo o nejvyšší sochu v Evropě a dodnes (2010) se nikomu nepodařilo tento rekord překonat.
• 10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí.
• 11. září proběhlo ve Skotsku referendum, na jehož základě byl ustanoven nezávislý Skotský parlament. První volby se uskutečnily v r. 1999.
• 19. září proběhly prezidentské volby v Černé Hoře. V nich zvítzězil prozápadně orientovaný Milo Đukanović.
• 21. září proběhly v Polsku parlamentní volby. V nich zvítězila pravicová Volební akce Solidarita.
• 24. září prezidentem Vietnamu se stal Tran Duc Luong.
• 25. září premiérem Vietnamu se stal Phan Van Khat.
• 26. září postihlo středoitalskou obec Assisi silné zemětřesení. Nejzávažnější škody tohoto zemětřesení, které postihlo skoro celý kraj Umbrie a Marche, bylo především zhroucení klenby v kostele sv. Františka, které zdobily vzácné Giottovy fresky.
• 30. září byl z iniciativy Srbského hnutí obnovy, bývalého koaličního partnera v komunální politice, odvolán z postu starosty Bělehradu Zoran Đinđić. Opozice v Jugoslávii dočasně prohrála.
• 30. září se stal premiérem Polska Jerzy Buzek.
• v průběhu září si Linda Trippová, kolegyně stážistky Monika Lewinské, začíná tajně nahrávat důvěrné telefonáty, ve kterých se Monika svěřuje se svým tajným vztahem s Billem Clintonem. Začíná tak proces, který vyústí v tzv. Skandál Lewinské či Monicagate.

Říjen

• 1. října - Na univerzitě v Prištině protestovali studenti proti srbskému režimu v Kosovu.
• 2. října byla podepsána Amsterdamská smlouva.
• 10. října se Jihoafrická republika připojila k Africkému hospodářskému společenství.
• 13. října se v severoirském městě Belfast uskutečnila schůzka mezi Tonym Blairem a Gerrym Adamsem, vůdcem strany Sinn Féin. Šlo o první schůzku na takto vysoké úrovni.
• 17. října, poté, co ji 2. dubna schválily obě komory polského parlamentu a co byla 25. května odsouhlasena v referendu, vstoupila v platnost nová Ústava Polské republiky.
• 23. října odstoupil ze všech veřejných funkcí ministr zahraničí Josef Zieleniec a jako první z významných členů ODS se vzdal i členství ve straně. Reagoval tak dosavadní výsledky vyšetřování finančních skandálů ODS.

Listopad

• listopad - na japonském trhu se objevil tamagoči.
• 6. listopadu byl otevřen 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova. Cesta z Plzně do Rozvadova se zkrátila na více než poloviční dobu. O 4 dny později otevřen společný česko-německý hraniční přechod Rozvadov-Weidhaus.
• 7. listopadu podává demisi ministr vnitra Jan Ruml (ODS).
• 8. listopadu dochází ke jmenování 3 nových ministrů vlády ČR - ministrem vnitra se stává Jindřich Vodička (ODS), na jeho místo (MPSV) přichází Stanislav Volák (ODS) a na prázdné křeslo ministra zahraničí je jmenován nestraník Jaroslav Šedivý.
• 8. listopadu byl na diskotéce v Biskupcově ulici v Praze 3 ubodán dvěma skinheady súdánský student Hassan Elamin Abdelradi.
• 10. listopadu byla v Minsku vyhlášena Charta 97. Inspirovala se československou deklarací z r. 1977 a autoři v ní vyjadřovali svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Bělorusku a naprostým zničení národní kultury.
• 16. listopadu byl čínský disident Wej Ťing-šeng, čínský politik a "vězeň č. 1." po téměř 20 letech ve vezení propuštěn na svobodu. Po propuštění odletěl do USA.
• 17. listopadu se uskutečnil masakr v Luxoru. Tento teroristický útok na západní civilisty (turisty) financoval Usáma bin Ládin.
• v listopadu vyzval primas katolické církve arcibiskup Miloslav Vlk v televizním vystoupení vládu Václava Klause k odstoupení. Vzápětí po jeho vystoupení předsedové koaličních stran Lux a Skalický oznámili odchod ministrů koaličních stran z vlády.
• 28. listopadu vystoupili před novináře vlivní členové ODS, Jan Ruml a Ivan Pilip a přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. Událost se dostala do všeobecného povědomí jako Sarajevský atentát.
• 29. listopadu odvysílala TV Nova v hlavních zprávách informaci, že Václav Klaus má vilu ve Švýcarsku, která je patrně pořízena za peníze zašantročené z různých fondů. Jako zdroj informace byl představen bývalý policejní důstojník Jiří Sprušil.
• 30. listopadu byl na stranickém sjezdu ODA zvolen do funkce předsedy Ministr životního prostředí Jiří Skalický. Vystřídal tak svého kolegu Michaela Žantovského, který již na funkci nekandidoval.
• 30. listopadu podává premiér Václav Klaus demisi z funkce předsedy vlády. Poprvé v dějinách České republiky padla vláda.

Prosinec

• 1. prosince je v čísle 49/1997 týdeníku Respekt zveřejněna nikdy nepotvrzená zprávu o údajném tajném švýcarském kontu ODS.
• 3. prosince vyšel zákon o územním členění státu – Česká republika byla rozdělena do 14 krajů s platností od 1. ledna 2000.
• 5. prosince bylo DVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3).
• 7. prosince požádal český prezident Václav Havel Josefa Luxe, aby zahájil jednání o složení a programu nové vlády.
• 9. prosince přednesl prezident Václav Havel před oběma komorami parlamentu v Rudolfinu svůj projev.
• 11. prosince byl v japonském městě Kjóto podepsán Kjótský protokol. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.
• 13. prosince rozhodli představitelé členských států EU na zasedání v Lucemburku oficiálně pozvat šest kandidátských států (Česká republika,Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko) k přístupovým jednáním. Ta začala na začátku r. 1998.
• 14. prosince byl na VIII. Kongresu ODS v Poděbradech potvrzen jako předseda ODS premiér v demisi Václav Klaus a porazil tak svého vyzyvatele a politického konkurenta Jana Rumla poměrem 227:72 z 312 možných. Místopředsedy ODS byli zvoleni Bohdan Dvořák, Libuše Benešová, Miroslav Beneš a Miroslav Macek.
• 16. prosince byl jmenován předsedou vlády Josef Tošovský.
• 17. prosince měl ve Spojených státech premiéru film Vrtěti psem. Film se stal nesmírně populárním, protože si diváci začali propojovat děj filmu (vymyšlená válka v médiích, která má dát voličům zapomenout na sexuální skandál prezidenta) se skutečností v následujícím roce 1998 (Operace Pouštní liška X Skandál Lewinské)
• 18. prosince proběhly v Jižní Koreji prezidentské volby. V nich zvítězil poprvé v jihokorejských dějinách představitel opoziční strany Kim Te-džung.
• 19. prosince vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná Janem Rumlem a Ivanem Pilipem, kterou podpořila zhruba polovina poslanců a tři senátoři. Pro názorové neshody následně odešla 17. ledna 1998 do nově se rodící Unie svobody.
• 19. prosince měl ve Spojené státech premiéru velkofilm Titanic, jeden z divácky nejúspěšnějších filmů všech dob.
• 22. prosince byl v mexickém městě Chapas v době konání mše povražděna jedna indiánská komunita. Atentátníci se hlásili k jedné z polovojenských militantních skupin, operujících v celém Mexiku. Bylo zavražděno 45 lidí, z toho 4 těhotné ženy.
• 23. prosince proběhly ve Slovinsku prezidentské volby. Už v prvním kole byl zvolen dosavadní prezident Milan Kučan.
• 27. prosince byl zavražděn Billy Wright, vůdce jedné polovojenské protestanské skupiny v Severním Irsku.
• 28. prosince - Aby bylo zabráněno dalšímu šíření viru H5N1, známého také jako virus ptačí chřipky, nechali úřady v Hongkongu usmrtit asi 1,5 milionu kuřat.
• 29. prosince se Milan Milutinović, jugoslávský ministr zahraničí (1995 - 1998), stal prezidentem Srbska.

Neznámá data

• Václav a Dagmar Havlovi založili Vizi 97.
• příchod Hale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultu Nebeská brána.
• Astana se stala hlavním městem Kazachstánu.
• V Angole byla nastolena vláda národní jednoty.
• Bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, byla rozdělena na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
• Španělsko, Slovensko, Monako, Chorvatsko a Bulharsko se staly členy EUROCONTROLu.
• Objevila se první sociální síť, SixDegrees.com.
• V Kongu nastal konec občanské války.
• V Paříži byla založena Asociace evropských kinematografií (Association des Cinémathéques Européenes - ACE). Mezi její zakladající členy patří i Národní filmový archiv.

Demografický vývoj v Česku

1997
Střední stav obyvatel	10 303 642
Narození	90 930
Zemřelí	112 744
Přirozený přírůstek	- 22 087
Přírůstek stěhováním	12 075
Celkový přírůstek	- 10 012

Vědy a umění

• 23. února byl oficiálně oznámen úspěšný pokus naklonovat savce i první výsledek tohoto pokusu - ovce Dolly.
• 23. května mělo v USA premiéru pokračování Spielbergova trháku Ztracený svět: Jurský park, jenž byl natočen podle stejnojmenného románu Michaela Crichtona.
• 15. říjen – k Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens
• 18. prosince byla vydána verze 4.0 jazyka HTML
• 24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 – průlet kolem Měsíce
• japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
• staré toruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
• Tallinnské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
• vyšla nová verze FAT nazývaná FAT32
• Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
• standard GPRS

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Ču Ti-wen, Claude Cohen-Tannoudji, William Daniel Phillips
• Nobelova cena za chemii - Paul D. Boyer, John E. Walker, Jens C. Skou
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Stanley B. Prusiner
• Nobelova cena za literaturu - Dario Fo
• Nobelova cena míru - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min, Jody Williamsová
• Nobelova cena za ekonomii - Robert Carhart Merton, Myron Scholes

Narození

Česko

• 7. května – Adam Mišík, český herec

Svět

• 12. června – Malalaj Júsufzaiová, pákistánská bojovnice za lidská práva
• 16. prosince – Zara Larsson, švédská zpěvačka

Úmrtí

Česko

• 3. února – Bohumil Hrabal, český spisovatel (* 28. března 1914)
• 8. září – Vladimír Sommer, český hudební skladatel (* 28. února 1921)
• 1. duben – Karel Kyncl, český publicista, reportér a novinář (* 6. ledna 1927),
• 5. dubna - František Kožík, český autor životopisných próz (16. května 1909)
• 15. dubna – Zdeněk Mlynář, český právník, politik a politolog (* 22. června 1930)
• 21. května – Karel Odstrčil, český hudební skladatel (* 5. srpna 1930)

Svět

• 8. ledna – Melvin Calvin, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 8. dubna 1911)
• 23. února – Tony Williams, americký jazzový bubeník (* 1945)
• 5. dubna – Irwin Allen Ginsberg, americký básník (* 3. června 1926)
• 12. dubna – George Wald, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 18. listopadu 1906)
• 17. května – Giuseppe de Santis, italský režisér (* 11. února 1917)
• 29. května – Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista (* 11. listopadu 1966)
• 5. června - Ivan Krajíček, slovenský herec, zpěvák, komik, režisér, moderátor a bavič (* 24. května 1940)
• 12. června – Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník (* 9. května 1924)
• 20. června – Alberto Rivera, protestanský náboženský publicista (* 19. srpna 1935)
• 25. června – Jacques-Yves Cousteau, francouzský námořní důstojník (* 11. června 1910)
• 26. června – Israel Kamakawiwo'ole, havajský hudebník (* 20. května 1959)
• 2. červenec – James Stewart, americký herec (* 20. května 1908)
• 2. srpna – William Seward Burroughs, americký spisovatel (* 5. února 1914)
• 4. srpna – Jeanne Louise Calment/ová, považovaná za nejdéle žijícího člověka (* 21. února 1875)
• 25. srpna – Robert Pinget, francouzský spisovatel (* 19. června 1919)
• 31. srpna – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese. (nar. 1. července 1961)
• 5. září
  • George Solti, britský dirigent a klavírista (* 21. října 1912)
  • Matka Tereza, katolická misionářka albánského původu (* 26. srpna 1910), blahoslavená 2003
• 10. listopadu – Silvio Accame, italský historik (* 22. prosince 1910)

•  ? – Claude Tresmontant, francouzský filosof (* 1927)

Hlava státu

Evropa:

• Česká republika – Václav Havel
• Slovensko - Michal Kováč
• Maďarsko - Árpád Göncz
• Papež – Jan Pavel II.
• Spojené království - Alžběta II.
• Monako - Rainier III.
• Nizozemí - Beatrix

Amerika:

• Spojené státy americké - Bill Clinton

Ostatní:

• Čečna – Aslan Maschadov
• Írán – Sajjid Muhammad Chátamí
• Izrael - Ezer Weizman
• OSN – Kofi Annan