Kypr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o mezinárodně uznávaném státu v tzv. řecké části ostrova. O ostrovu pojednává článek Kypr (ostrov).
Κυπριακή Δημοκρατία
Kypriakí Dimokratía (řecky)
Kıbrıs Cumhuriyeti (turecky)
Kyperská republika
Vlajka Kypru
vlajka
Znak Kypru
znak
Hymna: Imnos pros tin Eleftherian (stejná jako řecká)
Geografie

Poloha Kypru

Hlavní město: Nikósie (Lefkosía)
Rozloha: 9 251 km² (161. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Olympos (1 952 m n. m.)
Časové pásmo: +2 (letní čas UTC +3)
Poloha: 35°0′ s. š., 33°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 689 565 (155. na světě, 2001)
Hustota zalidnění: 84 obyv. ob. / km² (86. na světě)
HDI: 0,848 (vysoký) (31. na světě, 2012)
Jazyk: řečtina, turečtina
Náboženství: pravoslavné křesťanství (97 %)
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 16. srpna 1960 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident: Nicos Anastasiades
Měna: euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP): 30 597[1] USD (31. na světě, 2012)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 196 CYP CY
MPZ: CY
Telefonní předvolba: +357
Národní TLD: .cy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kypr (řecky: Κύπρος, Kýpros; turecky: Kıbrıs), oficiálním názvem Kyperská republika (řecky: Κυπριακή Δημοκρατία, Kypriakī́ Dīmokratía; turecky: Kıbrıs Cumhuriyeti), je euroasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci. Kypr byl zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí. Od 1. května 2004 je členem Evropské unie, 1. ledna 2008 se připojil k eurozóně.

V roce 1974 po jedenácti letech střetu mezi komunitami kyperských Řeků a Turků provedli kyperští řečtí nacionalisté vojenský převrat. Členové Řecké vojenské junty navíc prosazovali sjednocení ostrova s pevninským Řeckem. Na tuto situaci reagovalo Turecko invazí a okupací severní části ostrova, která vedla k rozdělení ostrova a ustanovení Severokyperské turecké republiky.

Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotíri a Dekéleia patřících Spojenému království. De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova.[zdroj?]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kypr (ostrov).

Kypr je třetím největším ostrovem Středozemního moře, po italských ostrovech Sicílie a Sardinie. Svojí rozlohou je 81. největší ostrov. Ze západu na východ měří 240 kilometrů a široký je 100 kilometrů. Od tureckého území jej odděluje 75 kilometrů moře. Ostrov se nachází mezi 34° a 36° severní šířky a 32° a 35° východní délky.

Přes moře země sousedí se Sýrií a Libanonem, od kterých je vzdálena 105, respektive 108 kilometrů. Od Izraele je ostrov vzdálen 200 kilometrů a od Egypta jej odděluje 380 kilometrů moře. Od Řeckého Rhodosu je Kypr vzdálen 400 kilometrů a od pevninského Řecka 800 kilometrů.

Fyzickému reliéfu ostrova dominuje pohoří Troodos a menší Kyrénský hřeben, menší rozlohu mají centrální roviny. Pohoří Troodos pokrývá většinu jižní a západní části ostrova a celkově tedy zabírá více jak polovinu jeho rozlohy. Nejvyšší bod Kypru je Olympos, vysoký 1952 metrů, který se nachází v centrální části pohoří. Kyrénský hřeben se rozkládá kolem severního pobřeží ostrova, zabírá celkově menší plochu a jeho maximální výška nepřesahuje 1024 metrů.

Z geopolitického hlediska je ostrov rozdělen na čtyři hlavní segmenty. Kyperská republika zabírá dvě třetiny ostrova (59,74 %). Severovýchodní třetinu ostrova zabírá Severokyperská turecká republika (34,85 %). Třetím segmentem je Spojenými národy spravovaná nárazníková zóna nazývaná Zelená linie. Čtvrtým územím jsou britské základny Akrotiri a Dhekelia.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 11. století byl Kypr prosperující ostrov, kterému se vyhýbaly válečné konflikty. Teprve na jaře roku 1158 se na Kypru vylodil Renaud de Châtillon v čele antiochijské armády,[2] posílené o arménské oddíly knížete Thorose.[3] Posádka byzantského guvernéra na Kypru byla velmi slabá a útok vůbec nečekala. Boj byl velmi krátký. Posádka byla zčásti pobita a zčásti zajata.[2] Do zajetí padl i zdejší místodržící Jan Komnenos, jenž byl zároveň synovcem byzantského císaře, a generál Michael Branas.[4] Křižáci s Armény poté ostrov celé tři týdny intenzivně pustošili. Z invaze se Kypr vzpamatovával dlouhá desetiletí.

Kyperské království[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kyperské království.

Na Kypru v letech 11911489 existoval křižácký stát, založený Richardem I. Po pádu ostatních křižáckých států byl ostrov nakonec prodán Benátkám.

Osmanská a Britská nadvláda[editovat | editovat zdroj]

Roku 1571 získala ostrov Osmanská říše. V 19. století začal postupně narůstat řecký nacionalismus. Řekové toužili po spojení ostrova s Řeckem. V roce 1878 ostrov získali Britové, kteří se zde udrželi do roku 1960.

Nezávislost a občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Kypr získal nezávislost v roce 1960 odtržením se od Velké Británie, v roce 1961 se stal součástí Commonwealthu. Rok po získání nezávislosti se současně rozhořel konflikt mezi Řeky a Turky. Mezi oběma národy byla OSN stanovena nárazníková zóna – tzv. zelená linie. V roce 1974 proběhl v jižní (řecké) části ostrova vojenský puč, který mohl vést i k jejímu spojení s Řeckem. Turecko odpovědělo invazí na severovýchodní část ostrova. Byl ustanoven separatistický stát, který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou, jež byla doposud uznána pouze Tureckem. Oba státy stále odděluje „zelená linie“ hlídaná vojsky OSN.

Referendum o sjednocení 2004[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 bylo uspořádáno referendum o sjednocení ostrova, které, pokud by bylo přijato, by vytvořilo Sjednocenou kyperskou republiku, která by následně vstoupila do Evropské unie. Ačkoli byl Annanův plán v severní části přijat 65 % hlasů, byl zamítnut řeckou částí Kypru, kde se proti sjednocení ostrova postavilo 76 % obyvatel.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Pod vedením komunistické Pokrokové strany pracujícího lidu (řecky: Ανορθωτικό Κόμμα Εργαζόμενου Λαού, transkripce Anorthotiko Komma Ergazomenou Laou, zkratka AKEL) se prudce zhoršila ekonomická situace a na začátku roku 2013 se země nachází na hranici bankrotu.

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Hlavními turistickými středisky jsou: Pafos (v západní části); Larnaka, Agia Napa a Protaras (ve východní části). Pláže jsou písčité, s občasným výskytem kamenů. Ročně Kypr navštíví 2,4 milionu turistů.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. a b BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Překlad Marie Kreysová. Praha : Academia, 1995. 228 s. ISBN 80-200-0512-9.  
  3. HROCHOVÁ, Věra. Křižáci v Levantě. Praha : Mladá fronta, 1975. 309 s.  
  4. READ, Piers Paul. Ναΐτες. Překlad G. Kousounelou. Athény : Enalios, 2003. ISBN 9-605-36143-4. S. 239. (řecky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kypr: Základní fakta. [s.l.] : Tisková a informační kancelář Kyperské republiky, 2008. 20 s. ISBN 978-9963-38-594-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]