Abcházie

Abcházie Аҧсны (Apsny) Абхазия (Abchazija) აფხაზეთი (Apchazeti)
vlajka znak
Hymna: Aiaaira
Geografie
Hlavní město:	Suchumi
Rozloha:	8 665 km² (165. na světě) z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Dombaj-Ulgen (Домбай-Ульген) (4 046 m n. m.)
Časové pásmo:	+3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	240 705 (179. na světě, 2011)
Hustota zalidnění:	28 ob. / km² (184. na světě)
Jazyk:	abchazština, gruzínština, ruština
Národnostní složení	Abcházové (50,7%), Gruzínci (19,2%), Arméni (17,4%), Rusové (9,1%)
Náboženství	křesťanství (60%), Islám (16%)
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	23.7.1992 (prohlášena nezávislost na Gruzii)
Prezident	Aleksandr Anqwab
Předseda vlády	Sergej Shamba
Měna	de facto ruský rubl, de iure gruzínské lari (RUR, GEL)
Mezinárodní identifikace
MPZ	GE
Telefonní předvolba	+995
Národní TLD	.ge

Mapa území

Abcházie (abcházsky Аҧсны, Apsny) je země na kavkazském pobřeží Černého moře. De iure jde o autonomní republiku Gruzie, po válce v roce 1992–1993 však vyhlásila nezávislost a fakticky kontroluje větší část svého území. Nezávislost došla mezinárodního uznání 26. srpna 2008 u Ruska, pod jehož silným vlivem se Abcházie v současnosti nachází, a o několik dní později také u Nikaraguy. V září 2009 došlo k uznání ze strany Venezuely a 15. 12. 2009 ze strany Nauru. Dne 23. května 2011 Abcházii uznalo Vanuatu, 18. září 2011 ji uznalo Tuvalu.

Abcházie leží v Asii, nedaleko od Evropy (některé názory vedou evropsko-asijskou hranici dokonce po hlavním hřebeni Kavkazu, tedy po hranici Abcházie s Ruskem. Hlavní město Abcházie, známé ve světě spíše pod gruzínským názvem Suchumi (správně Sochumi / სოხუმი), se abchazsky jmenuje Aqwa (Аҟəа).

Dějiny

Starověk a středověk

V 9. – 6. století př. n. l. patřilo území pod království Kolchida. Později v roce 63 př. n. l. bylo území přičleněno ke království Egrisi nebo Lazica podle kartvelského národa Lazů. Již v dobch Kolchidy připlouvali na abcházské pobřeží Černého moře řečtí obchodníci, kteří zde založili několik osad. Jednou z nich byla osada Dioscurias, ze které je dnes hlavní město Abcházie Suchumi. V průběhu 1. století dobyli území Římané a Abcházie se stala součástí Římské říše až do jejího rozpadu ve 4. století. Po kolapsu impéria byla Abcházie opět nezávislá, zůstala však pod silným vlivem Byzantské říše. V této době Abchazové přijali křesťanství. V 7. století bylo území autonomní oblastí Byzantské říše. V 8. století vzniklo nezávislé Abcházské království. Během 9. a 10. století sílila snaha abcházských i gruzínských králů sjednotit všechna území v okolí do jednoho státu, abcházští králové byli zpočátku úspěšnější, později se prosadili gruzínští vládcové Tao a Klardžeti. Prvním králem nově vzniklého království se stal v roce 1001 Bagrat III. z gruzínského rodu Bagrationi. Jeho otec se přiženil do rodiny abcházských králů, a když ta částečně vymřela v další generaci po meči, Bagrat (v Abcházii II.) odstranil svého posledního švagra Theodose Slepého a stal se abcházským králem. Později připojil gruzínská knížectví a stal se jako Bagrat III. králem Abcházů a Gruzínů. V 15. století se sjednocené království definitivně rozpadlo a v Abcházii začala vláda knížecí rodiny Shervashidze (abcházsky Čačba). V roce 1570 obsadili území Turci a abcházské knížectví se stalo poplatným říši. Mnoho obyvatel inklinovalo k islámu, přesto proběhlo několik tvrdě potlačených protitureckých povstání. Turci zřídili v Suchumi pevnost a nazvali ji Suchum-kale.

Nadvláda carského Ruska

V 19. století začínají po území toužit Rusové. To vede k ozbrojeným střetům s Tureckem. Obyvatelstvo bylo rozděleno na muslimy podporující Turky a křesťany inkliminující k carskému Rusku. V roce 1809 požádal místní vládce o ochranu ruského cara, a tak se Abcházie stala autonomní součástí Ruska. Ale po Krymské válce, která byla pro Rusy katastrofální, se Rusové museli z Abcházie stáhnout a přenechat ji Osmanské říši. Válka se vlekla až do roku 1864. Turci byli nakonec vytlačeni a Abcházie se stala opět součástí Ruska. Porážka Turků zapříčinila masivní emigraci muslimského obyvatelstva do Osmanské říše. Před odchodem tvořili muslimové 60% obyvatelstva. Území se tam stalo velice řídce obydlené. Začali přicházet křesťanští osadníci, převážně Rusové, Gruzínci a Arméni.

Sovětská nadvláda

Související informace naleznete v článku Socialistická sovětská republika Abcházie.

V roce 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. Moci se chopili bolševici. Rusko se ocitlo uprostřed občanské války. V roce 1918 vznikla samostatná Gruzie pod vládou protibolševických menševiků. Nezávislý stát neměl dlouhého trvání a v roce 1921 podlehl útoku Rudé armády. V Abcházii byla vyhlášena Abcházská Sovětská Socialistická republika, která vytvořila fedraci s Gruzínskou SSR. O rok později, v prosinci 1922 pak Abcházsko-Gruzínská federace vytvořila spolu s Arménskou SSR a Ázerbájdžánskou SSR Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Ta pak 30. prosince 1922 spolu s dalšími republikami vytvořila SSSR.

Související informace naleznete v článku Abcházská autonomní sovětská socialistická republika.

Podle nové ústavy z roku 1931 byl AbchSSR odňat status svazové republiky a ta se stala autonomní republikou uvnitř Gruzínské SSR. Stalin začal s likvidací místní inteligence, s kolektivizací zemědělství. Oblast se dostala pod silný vliv Gruzie (bylo zavedena gruzínská abeceda, na školách bylo zakázáno vyučovat abchazštinu, Gruzínci byli dosazováni do vedoucích míst země). Stalin chtěl do oblasti nastěhovat etnické Rusy a Gruzínce (v 90. letech tvořili Abchazové jen necelých 18% obyvatel). Místní menšinu Řeků, žijící zde 2 700 let, vysídlil v roce 1949 do střední Asie. Karta se obrátila až po Stalinově smrti v roce 1953, ovšem status SSR obnoven nebyl. Vedoucí místa ve státě byla uvolněna pro místní obyvatele, což se setkalo s velkou nevolí místních Gruzínců.Abchazština byla opět vyučována ve školách a stala se dokonce jedním z úředních jazyků, nápisy na veřejných místech byly trojjazyčné – ruské, gruzínské a abcházské. V roce 1990 byla moc zcela v rukách Abchazů, kteří ale přesto tvořili menšinu. Abcházie díky výborné poloze u Černého moře bohatla hlavně díky turismu. Někdy bývá označována jako „Sovětská riviéra“.

Boj za nezávislost a rozpad SSSR

Abcházie pocítila v 80. letech slábnoucí moc SSSR a začala klást požadavky na sebeurčení svého národa. Několikrát se neúspěšně pokusili v rámci SSSR přičlenit Abcházii ze sovětské Gruzie do sovětského Ruska. Později nárokovali abchazští komunisté vznik samostatné Abcházské SSR v rámci SSSR. Všechny snahy byly neúspěšné. Olej do ohně přidal ozbrojený střet 16. července 1989, kdy bylo při zápisu na univerzitu zabito 16 gruzínských studentů. V Suchumi propukl vážný ozbrojený konflikt, který musela hasit až Rudá armáda, která vyhlásila ve městě stanné právo. V roce 1990 abchazská vláda vyhlásila Abchazskou SSR a tím se v rámci SSSR odtrhla od Gruzie. Další impulz byl dán Abcházii rozpadem SSSR v roce 1991. Tentýž rok vznikla samostatná Gruzínská republika. Abcházie odmítla stát se pouhým regionem v rámci Gruzie, a tak se připravila na vyhlášení nezávislosti. Stalo se tak 23. července 1992.

Abcházsko-gruzínská válka

Související informace naleznete v článku Gruzínsko-abcházský konflikt.

Po vyhlášení nezávislosti poslala Gruzie do Abcházie armádu. Rozhořely se těžké boje. Na stranu Abchazů se postavili dobrovolníci ze severokavkazských národů (angažovali se hlavně Čečenci). Rusové zprostředkovali vyjednávání v Moskvě, ale neúspěšně. Podporu poskytlo Abcházii Jelcinovo Rusko, a tak do konce roku 1992 znovuobsadila abchazská armáda valnou část svého území kromě hlavního města Suchumi. Koncem roku se ale stabilita samotné Gruzie začala otřásat v základech. Narostla kriminalita, ekonomika hrozila zhroucením. Gruzínci museli přistoupit k jednacímu stolu. Dohoda o stažení vojsk byla sepsána 27. července 1993. Podle ní měli na území dohlížet vojáci OSN. Po podepsání smlouvy Abcházie pokračovala ve zbrojení. Za podpory ruské armády vytlačila Gruzínce z Abcházie. Tímto vítězstvím začala nejčernější událost dějin Abcházie. Abchazské jednotky se společně s dobrovolníky ze severního Kavkazu pustily do etnických čistek po celé Abcházii. Odhaduje se, že během cíleného vyvražďování bylo zabito přes 30 000 Gruzínců. Následovala masivní emigrace všech Gruzínců z Abcházie. Podle odhadů odešlo ze země přes 250 000 lidí, většinou Gruzínců. Tento akt uvrhl Abcházii do mezinárodní izolace. V roce 1994 byl konečně uzavřen mír.

Poválečné období

Související informace naleznete v článku Šestidenní válka (1998).

Podle mírové smlouvy byly na jihovýchodě země v okresu Gali umístěny mírové jednotky OSN ,které tvořili Abcházci, Gruzínci a také Rusové. V roce 1998 vypuklo v Okrese Gali (osídleném převážně Gruzínci) povstání ,které Abcházská armáda potlačila během šesti dní. Konflikt vstoupil do dějin pod názvem Šestidenní válka. Během války opustilo Abcházii dalších přibližně 40 000 Gruzínců ,kteří se ale pár měsících zase vrátili. Přibližně od roku 2004 se kvůli Gruzínské prozápadní politice začali zlepšovat vstahy mezi Abcházii a Ruskem. Rusko začalo vyzbrojovat Abcházskou armádu, financovalo Abcházskou vládu, poskytlo Abcházcům ruské pasy a v Abcházii se začalo platit Rublem.

Válka v Jižní Osetii 2008

Válka 2008

Související informace naleznete v článku Válka v Jižní Osetii (2008).

Střety obou armád na hranicích země byly velice časté. Gruzie přes celou válku až do roku 2008 držela abchazské území kolem soutěsky Kodori. V tomto místě probíhal boj mnohem intenzivněji než v jiných částech hranice. V roce 2008 Gruzie podnikla útok na separatistickou Jižní Osetii. Na stranu Osetinců se přidala ruská armáda a vytlačila Gruzínce. Abcházie reagovala vyhlášením války Gruzii a zaútočila. Byla vytvořena další bojová fronta proti Gruzii. Abcházská armáda s ruskou pomocí dobyla soutěsku Kodori a vyhnala kolabující gruzínskou armádu zcela ze svého území. Abcházský prezident požádal o uznání svého státu za nezávislý (viz 'Mezinárodní uznání Abcházie a Jižní Osetie'). Kladná odpověď mu přišla ale jen ze spřáteleného Ruska. Všechny západní země včetně České republiky odmítly uznat nezávislost země a trvají na územní celistvosti Gruzie.

Zahraniční vztahy

Související informace naleznete v článcích Zahraniční vztahy Abcházie a Mezinárodní uznání Abcházie.

Státy které uznaly nezávislost Abcházie.

Abcházie je částečně uznaný nezávislí stát (většina států světa ho považuje za součást Gruzie). Zatím ho uznalo jen Rusko, Venezuela, Nikaragua, Nauru, Vanuatu a Tuvalu ze členských států OSN a Jižní Osetie, Podněstří a Náhorní Karabach z nečlenských států OSN. Abcházie má velvyslanectví v Rusku, Jižní Osetii a ve Venezuele a nediplomatické zastupitelství v Bulharsku, Fidži, Itálii, Podněstří, Německu, Turecku, Sýrii, Řecku a San Marinu.

Členství v mezinárodních organizacích

Od roku 1991 je Abcházie členem Organizace nezastoupených států a národů A v roce 2006 stála u vzniku Společenství neuznaných států. Kromě toho je pozorovatelským státem Unie Ruska a Běloruska a uchází se i o vstup do této organizace.

Obyvatelstvo

Podle gruzínské ústavy jsou úředními jazyky abchazština a gruzínština. Abchazská separatistická vláda uznává abchazštinu a ruštinu. Před válkou byli Abchazové ve vlastní zemi menšinou a většinu tvořili Gruzíni. Většina gruzínsky mluvících obyvatel byla během války z Abcházie vyhnána. Nepatrnou, ale historicky významnou menšinu tvoří Řekové, kteří byli v roce 1949 Stalinem deportováni do centrální Asie. Až po jeho smrti se mohli do vlasti vrátit. Během války jich mnoho uteklo do Řecka. Dnes tvoří asi 0,7% obyvatelstva Abcházie. Abchazové jsou pravoslavní křesťané. Významnou menšinou jsou sunnitští muslimové. Arméni vyznávají Arménskou apoštolskou církev.

Demografický vývoj Abcházie

Rok	Počet obyvatel	z toho %
		Abchazové	Arméni	Gruzíni	Rusové	Řekové	Ukrajinci
1886	69 230	85,2	1,6	6,0	1,6	3,1	0,2
1926	211 972	26,4	15,3	31,8	6,3	7,1	2,4
1939	311 885	18,0	15,9	29,5	19,3	11,1	2,7
1959	404 738	15,1	15,9	39,1	21,4	2,2	2,8
1970	486 959	15,9	15,4	41,0	19,1	2,7	2,5
1979	486 082	17,1	15,1	43,9	16,4	2,8	2,1
1989	525 061	17,8	4,6	45,7	14,3	2,8	2,2
2003	214 016	44,2	21,0	20,6	10,9	0,7	0,8
2011	240 705	50,7	17,4	19,2	9,1	0,6

Změna národnostního složení Abcházie po rozpadu Sovětského svazu

Národnost	1989	2003	Rozdíl
Abcházové	93 267	94 597	+ 1 330
Arméni	76 541	44 869	- 31 672
Gruzíni	239 872	44 041	- 195 831
Rusové	74 914	23 420	- 51 494
Řekové	14 664	1 486	- 13 178
Ukrajinci	11 655	1 797	- 9 857
Abcházie celkem	525 061	214 016	- 311 045

Geografie

Gagra

Rozlohou 8 600 km² je Abcházie trochu větší než třeba Plzeňský kraj. Její území je protažené ze severozápadu na jihovýchod v délce asi 200 km. Z jihozápadu je ohraničeno pobřežím Černého moře, hlavní město Suchumi leží zhruba v polovině pobřeží. Na severu a severovýchodě Abcházie hraničí s Ruskem, konkrétně s Krasnodarským krajem (menší část) a s Karačajevo-Čerkeskem (větší část). Hranici tvoří hlavní hřeben Velkého Kavkazu (zde s nejvyšší horou Dombaj-Ul'gen, 4046 m n.m.), který se postupně od moře vzdaluje: na severozápadě Abcházie je od něj asi 40 km, na jihovýchodě už je to téměř dvojnásobek. Na jihovýchodě sousedí Abcházie se zbytkem Gruzie.

Abcházie se nachází na 42:30°-43:30° s.š., 40°-42° v.d., tedy ve stejné zeměpisné šířce jako např. Pyreneje, Bulharsko, Hokkaidó či Nová Anglie a v podobné zeměpisné délce jako např. východ Sýrie, saúdská Mekka nebo východní pobřeží Mosambiku.

Kromě pobřežní nížiny, která se rozšiřuje na jihovýchodě země, je povrch Abcházie hornatý a nadmořská výška postupně roste od moře směrem k ruské hranici. Říční síť není nijak rozvinutá, jde o řadu krátkých řek s malým povodím, které míří z kavkazských svahů přímo do moře. Např. Bzyb, Psou, Žvava-Kvara. Významnější řeky Kodori a Inguri lemují abchazskou hranici z gruzínské strany, ale z větší části již leží mimo její území. Jezera: Amtkel, Rica. Jeskyně: Voronija.

Významná města leží s výjimkou Tqwarčalu všechna v blízkosti mořského pobřeží. Od severozápadu k jihovýchodu to jsou: Gagra (Гагра), Gudauta (Гәдоуҭа), Aqwa (Sochumi) (Аҟәа), Očamčira (Очамчыра), Tkvarčal (Tkvarčeli, Тҟәарчал) a Gal (Гал).

Administrativní dělení

Související informace naleznete v článku Administrativní dělení Abcházie.

Abcházie je dělená na 7 okresů ( Gagra, Gudauta, Suchumi, Gulripš, Očamčyra, Gali, Tquarchal ). Okresy jsou stejné jako byli za SSSR, s vyjímkou okresu Tquarchal který byl vytvořen v roce 1995 z částí okresu Gali a Očamčyraského Okresu.
Představitelé jednotlivých okresů jsou voleni ve volbách a jmenuje je prezident republiky. Každý kraj má také své zastupitelstvo.

Armáda

Podrobnější informace naleznete v článcích Armáda Abcházie a Vzdušné síly Abcházie.

Abcházská armáda (nebo také ozbrojené síly Abcházie) vznikla z tzv. Abcházské národní gardy založené v roce 1992. Většina zbraní pochází z Ruska ,vjetšinou jde o staré sovětské vybavení. Hlavní část tvoří pozemní síly ,ale jsou zde i menší letecké a námořní jednotky. V současné době je v Abcházii umístěno také 3500 Ruských jednotek.

Abcházská armáda se dělí na:

• Pozemní síly Abcházie: Trvale zde slouží 5000 aktivních vojáků ,ale v případě konfliktu dokáže mobilizovat až 50 000 jednotek.
• Vzdušné síly Abcházie: Nevelká jednotka, která má k dispozici pouze pár stíhaček a vrtulníků.
• Námořní síly Abcházie: Dělí se na tři divize se sídly ve městech: Suchumi, Očamčira a Picunda.

Odkazy

Související články

• Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie
• Zahraniční vztahy Abcházie
• Mezinárodní uznání Abcházie
• Gruzie
• Jižní Osetie
• Adžárie

Externí odkazy

Souřadnice: 42:30°-43:30° s.š., 40°-42° v.d.

• Oficiální stránky prezidenta Abcházie
• (rusky) Abhazia.com
• (anglicky) Abkhazia.org – základní informace o Abcházii
• (rusky) Apsny.ru – základní informace o Abcházii
• (rusky) Statistika obyvatelstva na Kavkaze podle regionů, včetně Abcházie
• Publication of the United States Institute of Peace: Sovereignty after Empire Self-Determination Movements in the Former Soviet Union
• The Autonomous Republic of Abkhazeti – from Georgian National Parliamentary Library
• "Former Soviet war zones | The hazards of a long, hard freeze", The Economist, 19 August, 2004