Kabardsko-Balkarsko
| Kabardsko-balkarská republika Кабардино-Балкарская Республика |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Naľčik | ||
| Rozloha: | 12 500 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 790 000 | ||
| Jazyk: | Ruština | ||
| Národnostní složení: | Kabardinci, Balkarci, Rusové | ||
| Náboženství: | islám | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | |||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
| prezident | |||
Kabardsko-Balkarsko je republika Ruské federace na severním okraji Kavkazu. Má rozlohu 12 500 km² (srovnatelné s Libanonem) a žije tu 790 000 obyvatel. Sousedí s Stavropolským krajem, Karačajevsko-čerkeskou republikou a Severoosetskou republikou.
Obsah |
Přírodní poměry [editovat]
Jih a západ území je vyplněn Kavkazem, na jihozápadě je nachází nejvyšší hora Kavkazu, Elbrus měřící 5 633 m. Z Kavkazu vedou četná horská údolí s řekami Malka, Baksan, Čegem a Čerek do nížiny, z níž vytéká směrem na východ řeka Terek. V jejím okolí (na severu území) se rozkládá úrodná nížina.
Historie [editovat]
Kabardinci a Balkarové bojovali již v 15. století o svoji nezávislost. A to jak s Krymem, tak s osmanskou říší. Jejich vítězství zajistilo až připojení k ruské říši, což však uznalo Turecko až po dalších sto padesáti letech. Připojení k Rusku pro zemi znamenalo zavádění ruských zákonů, stěhování Rusů a tím oslabování národnostní celistvosti země. Proto došlo v 19. století k sérii povstání, hlavně rolníků. Mezi lety 1918 a 1920 také zde probíhala občanská válka. V roce 1921 byla vytvořena v rámci nové RSFSR Kabardinská AO, která byla 6.1.1922 přejmenovaná na Kabardso-Balkarskou AO, která se v roce 1936 změnila v Kabardinsko- Balkarskou ASSR. Stalin na základě rozhodnutí prezidia nejvyššího sovětu ze dne 8.dubna 1944 deportoval Balkarce do Kazachstánu a střední Asie, republika byla přejmenována na Kabardskou ASSR. Za Chruščeva 6.ledna 1957 byla republika zpět přejmenována na Kabardinsko-Balkarskou ASSR a Balkarci se mohli vrátit, ale jejich domy již byly často obsazené Kabardinci, což dodnes působí nevraživosti mezi těmito národy. Balkarci dnes obývají převážně horská údolí, zatímco Kabardinci a Rusové jsou v nížinách. Od roku 1991 používá zemička název Kabardinsko-balkarská republika.
Útok na Nalčik 2005 [editovat]
Ačkoliv se v sousedních republikách se objevili teroristé a islámští extremisté, zde byla situace klidná. Dne 14. 10. 2005 však v hlavním městě Nalčik zaútočila na vládní budovy ozbrojená skupina čítající cca 300 teroristů (tzv. Kavkazská fronta). Došlo k několika ozbrojeným střetům s místní policií a vojáky. Město bylo poté obklíčeno speciálními jednotkami a armádou a po několika hodinách byla situace stabilizována. Asi v 15 budovách státní správy a policie vypukl požár, bylo zabito 12 civilistů a 7 policistů a zaměstnanců vládních budov.
Obyvatelstvo [editovat]
Na rozdíl od jiných republik Ruské federace zde si Kabardinci udrželi etnickou většinu (55 %), Balkarců je naopak menšina (11 %). Rusů zde žije asi 25 %, zbylé obyvatelstvo tvoří Oseti (1 %) a jiné národy. Většina obyvatel jsou muslimové.
Ekonomika [editovat]
V republice se těží a zpracovávají wolframové a molybdenové rudy (u města Tyrnyauz). Na to navazuje strojírenský průmysl (dnes ve všelijakém stavu). Dále je zastoupen průmysl potravinářský a stavebních hmot. V dobách SSSR se v nížině Tereku budovalo závlahové zemědělství a hojně se rozvíjela vysokohorská turistika. Turistika (přesněji vysohorská turistika a horolezectví) je v poslední době velkým ekonomickým přínosem, zvláště pak v okolí hory Elbrus, kde se již dnes připravují na Olympijské hry a dochází zde k modernizaci středisek, které od sovětských dob nebyla modernizována..
Doprava [editovat]
Zemí prochází významná železniční trať vedoucí z Rostova na Donu do Machačkaly, procházejí téměř všemi kavkazskými republikami (Před Nalčikem se trať větví, a jedna z krátkých větví vede do města, druhá podél řeky Terek do Čečenska). Silniční síť je řídká, hlavně v horských oblastech. Hlavní silniční tah je Pjatigorsk - Naľčik - Vladikavkaz.
Města [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)