Něnecký autonomní okruh
| Něnecký autonomní okruh Не́нецкий автоно́мный о́круг |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Narjan-Mar | ||
| Rozloha: | 176 700 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 42 023 (2009) | ||
| Hustota zalidnění: | 0,24 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština, něnčina | ||
| Národnostní složení: | Rusové 62,4%, Něnci 18,7 %, Komijci 10,9% | ||
| Náboženství: | pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Rusko | ||
| Druh celku: | autonomní okruh | ||
| Podřízené celky: | rajón | ||
| Gubernátor | Valerij Potapenko | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | RU-NEN | ||
.svg)
Něnecký autonomní okruh (rusky Не́нецкий автоно́мный о́круг, něnecky Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) v rámci Archangelské oblasti a součást Severozápadního federálního okruhu. Leží na severním pobřeží evropské části Ruska. Na jihu sousedí s republikou Komi, na jihozápadě s Archangelskou oblastí a na východě s Jamalskoněneckým autonomním okruhem.
Obsah |
Historie [editovat]
Něnci začali osídlovat území nynějšího Něneckého autonomního okruhu pravděpodobně v 10.–11. století. Ruské kroniky zmiňují podřízenost Pečory a Jugry kyjevským knížatům a jejich povinnost odvádět jim daně. Skutečné upevnění vlády Novgorodu nad tímto územím nastalo v 13.–15. století. Po pádu Novgorodu 1478 přešla správa tohoto území pod Moskevské velkoknížectví. Povodí dolní Pečory a pobřeží Barentsova moře však osídlili nejen Rusové a Něnci, ale i Komijci. V 18. století byl osídlen i Kaninský poloostrov. Na přelomu 19. a 20. století se tato oblast stala součástí Archangelské gubernie.
15. července 1929 byl vyhlášen Něnecký národnostní okruh, jehož statut se v roce 1977 změnil na autonomní. V souladu s Ústavou Ruské federace se v roce 1993 Něnecký autonomní okruh stal plnoprávnou součástí Ruska.
Geografie [editovat]
Něnecký autonomní okruh se rozkládá těsně za severním polárním kruhem na pobřeží Barentsova moře. Dále jeho břehy omývá částečně i Bílé moře, Pečorské moře a Karské moře, jež jsou spolu s Barentsovým součástí Severního ledového oceánu. Součástí okruhu je mimo jiné i Kaninský poloostrov a ostrovy Kolgujev a Vajgač. Na jeho území ústí do moře i řeka Pečora, na jejímž břehu leží administrativní centrum okruhu – Narjan-Mar. Charakter krajiny je převážně rovinatý s velkým množstvím vodních ploch.
Hospodářství [editovat]
Nejvýznamnějším odvětvím hospodářství je těžba ropy, díky které dosahuje tento autonomní okruh velmi solidního hospodářského růstu.
Obyvatelstvo [editovat]
Jedná se o velmi řídce osídlenou oblast s převahou městského obyvatelstva (více než 63 %). Níže uvedená data vycházejí z posledního sčítání lidu.[2] Historický vývoj složení obyvatelstva:
| census 1939 | census 1959 | census 1970 | census 1979 | census 1989 | census 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Něnci | 5 602 (11,8 %) | 4 957 (10,9 %) | 5 851 (15,0 %) | 6 031 (12,8 %) | 6 423 (11,9 %) | 7 754 (18,7 %) |
| Komijci | 6 003 (12,6 %) | 5 012 (11,0 %) | 5 359 (13,7 %) | 5 160 (10,9 %) | 5 124 (9,5 %) | 4 510 (10,9 %) |
| Rusové | 32 146 (67,5 %) | 31 312 (68,8 %) | 25 225 (64,5 %) | 31 067 (65,8 %) | 35 489 (65,8 %) | 25 942 (62,4 %) |
| Ukrajinci | 1 402 (2,9 %) | 2 068 (4,5 %) | 1 224 (3,1 %) | 2 596 (5,5 %) | 3 728 (6,9 %) | 1 312 (3,2 %) |
| Bělorusové | 334 (0,7 %) | 506 (1,1 %) | 290 (0,7 %) | 650 (1,4 %) | 1051 (1,9 %) | 426 (1,0 %) |
| Ostatní | 2 130 (4,5 %) | 1 679 (3,7 %) | 1 170 (3,0 %) | 1 714 (3,6 %) | 2 097 (3,9 %) | 1 602 (3,9 %) |
Pohyb obyvatelstva (2005)
- Narození: 607 (porodnost 14,5)
- Zemřelí: 513 (úmrtnost 12,2)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ненецкий автономный округ na ruské Wikipedii.
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)
