Republiky Ruské federace
Na území Ruské federace se nachází celkem 83 územních subjektů, z nichž je 21 republik (rus. республики). Tyto administrativní celky mají celkovou rozlohu 4 887 000 km2, na kterých žije cca 23,9 milionu obyvatel většinou neruské národnosti, přestože Rusové zaujímají výrazný podíl na populaci dané republiky.
21 republik Ruské federace (rusky: республики, j. č. республика) má ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
Obsah |
[editovat] Postavení republik v rámci Ruské federace
V dobách Sovětského svazu měly republiky jiný status a také charakter. Šlo o čistě administrativní jednotky, které v některých případech nebyly určeny dle tradic a historického vývoje (např. problematika rozdělení oblasti Kavkazu do jednotlivých ASSR).
Republiky v nynější podobě vznikly jako územní celky, které víceméně pokryly životní prostor té které národnostní menšiny. Jejich vznik je zakotven v ruské ústavě, která jim zajišťuje právo na vlastní úřední jazyk, parlament a ústavu. Tím se odlišují od ostatních subjektů Ruské federace, jimž toto právo nepřináleží. Stejně tak jsou ostatní subjekty Ruské federace určeny spíše administrativně bez ohledu na národnostní složení.
[editovat] Seznam republik Ruské federace
| Číslo | Republika | Hlavní město | Rozloha (tis. km2) |
Počet obyvatel (mil., 2002) |
Podíl Rusů na populaci |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Adygejsko | Majkop | 7,6 | 0,4 | 64,5% |
| 2 | Altaj | Gorno-Altajsk | 92,6 | 0,2 | 57,4% |
| 3 | Baškortostán | Ufa | 143,6 | 4,1 | 36,3% |
| 4 | Burjatsko | Ulan-Ude | 351,3 | 1,0 | 67,8% |
| 5 | Dagestán | Machačkala | 50,3 | 2,6 | 4,7% |
| 6 | Ingušsko | Magas | 3,6 [1] | 0,5 | 1,2% |
| 7 | Kabardsko-Balkarsko | Nalčik | 12,5 | 0,9 | 25,1% |
| 8 | Kalmycko | Elista | 76,1 | 0,3 | 33,6% |
| 9 | Karačajevsko-Čerkesko | Čerkessk | 14,1 | 0,4 | 33,6% |
| 10 | Karélie | Petrozavodsk | 172,4 | 0,7 | 76,6% |
| 11 | Komi | Syktyvkar | 415,9 | 1,0 | 59,6% |
| 12 | Marij El | Joškar-Ola | 23,2 | 0,7 | 47,5% |
| 13 | Mordvinsko | Saransk | 26,2 | 0,9 | 60,8% |
| 14 | Sacha | Jakutsk | 3 103,2 | 0,9 | 41,2% |
| 15 | Severní Osetie-Alanie | Vladikavkaz | 8,0 | 0,7 | 23,2% |
| 16 | Tatarstán | Kazaň | 68,0 | 3,8 | 39,5% |
| 17 | Tuva | Kyzyl | 170,5 | 0,3 | 20,1% |
| 18 | Udmurtsko | Iževsk | 42,1 | 1,6 | 60,1% |
| 19 | Chakasie | Abakan | 61,9 | 0,5 | 80,3% |
| 20 | Čečensko | Groznyj | 15,6 [1] | 1,1 | 3,7% |
| 21 | Čuvašsko | Čeboksary | 18,3 | 1,3 | 26,5% |
| Ruská federace | Moskva | 17 075,4 | 143,0 | 79,8% |
[editovat] Poznámky
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- Kol. autorů (1996): Školní atlas světa. Kartografie, Praha. ISBN 80-7011-375-8
- SKOKAN, L. (2005): Rusko, geografický přehled. UJEP, Ústí nad Labem. ISBN 80-7044-647-1
[editovat] Reference
V tomto článku jsou použity překlady textů z článků Republics of Russia na anglické Wikipedii a Республика (Россия) na ruské Wikipedii.
