Krasnojarsk
| Krasnojarsk Красноярск |
|||
|---|---|---|---|
 Pohled na centrální část města |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 56° 0′ s. š., 92° 56′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 259 m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+7 | ||
| stát: |  Rusko |
||
| federální okruh: | Sibiřský federální okruh | ||
| kraj: |  Krasnojarský kraj |
||
.svg) Krasnojarský kraj na mapě Ruska |
|||
 Krasnojarsk
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 348 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 006 800 (2012) | ||
| hustota zalidnění: | 2693 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| oficiální web: | www.admkrsk.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | (+7)391 | ||
| PSČ: | 660000–660136 | ||
| označení vozidel: | 24, 84, 88, 124 | ||
.svg)
Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Krasnojarsk má 1 006 800 obyvatel a je správním střediskem Krasnojarského kraje.
Obsah |
Historie [editovat]
Carské Rusko [editovat]
Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice sem dorazila v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).
Předválečné období [editovat]
Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (loděnice, papírna. Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij). V samotném městě existoval také jeden tento tábor - Jenisejský (Jenisejlag).
Druhá světová válka [editovat]
Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení tohoto průmyslu odstartovalo další rychlý růst. Jestliže v roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.
Poválečné období [editovat]
30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.
Pamětihodnosti [editovat]
V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další).
Jiné zajímavosti [editovat]
Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka, který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.
Ve městě je Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita.
Růst obyvatelstva [editovat]
| 1897 | 26 600 | 1962 | 465 000 | 1982 | 833 000 | 2000 | 875 500 |
| 1923 | 60 400 | 1967 | 576 000 | 1986 | 885 000 | 2001 | 875 900 |
| 1926 | 72 200 | 1970 | 648 000 | 1989 | 912 600 | 2002 | 911 700 |
| 1939 | 190 000 | 1973 | 707 000 | 1992 | 925 000 | ||
| 1956 | 328 000 | 1976 | 758 000 | 1996 | 871 100 | ||
| 1959 | 412 000 | 1979 | 796 300 | 1998 | 875 300 |
