Jekatěrinburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jekatěrinburg
Екатеринбург
Pohled na centrum města
Pohled na centrum města
Jekatěrinburg – znak
znak
Jekatěrinburg – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: ~237 m n. m.
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Uralský
oblast: Sverdlovská
administrativní dělení: 5 rajónů
Jekatěrinburg na mapě
Sverdlovská oblast na mapě Ruska
Jekatěrinburg
Red pog.png
Jekatěrinburg
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 490 km²
počet obyvatel: 1 424 702[1] (2013)
etnické složení: Rusové (přes 90 %), Tataři, Ukrajinci, Baškirové
náboženské složení: Pravoslavné křesťanství
správa
starosta: Jevgenij Roizman
oficiální web: http://www.ekburg.ru
telefonní předvolba: +7 343
PSČ: 620000

Jekatěrinburg (rusky Екатеринбург) je čtvrté největší město Ruské federace; má 1 424 702 obyvatel (2013)[1] a je sídelním městem Sverdlovské oblasti a celého Uralského federálního okruhu. Mezi lety 1924 a 1991 neslo město název Sverdlovsk (po bolševickém vůdci Jakovu Sverdlovovi).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Ulice Vajněra

Jekatěrinburg je hraničním městem mezi Evropou a Asií, přičemž polovina města je evropská a polovina asijská. Rozkládá se na řece Iseť (přítok Tobolu) při východním (asijském) úpatí střední části pohoří Ural. Na severovýchodě města se nachází jezero Šartaš.

Památník československým legiím
Chrám na krvi
Uralská Federální univerzita

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního Jekatěrinburgu v roce 1680 stála osada Uktus na řece Uktus (přítok Iseti) u Nižně-Isetského rybnika. V roce 1723 zde Vasilij Tatiščev a Vilim de Gennin založili hutě a pojmenovali město na počest ženy tehdejšího cara Petra Velikého, pozdější carevny Kateřiny I.; tento název byl užíván až do roku 1924. V roce 1796 byl Jekatěrinburg povýšen na město.

Během ruské revoluce byl ve městě internován sesazený car Mikuláš II. s rodinou; 17. července 1918 byla carská rodina z rozkazu rudého komisaře Sverdlova postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie. Ty přišli necelý týden poté a město obsadily. Na Michajlovském hřbitově dnes leží památník československým obětem. Ipaťjevův dům kde k vraždě došlo, byl v sedmdesátých letech na příkaz zdejšího stranického tajemníka Borise Jelcina srovnán se zemí, dnes na jeho místě stojí pravoslavný Chrám na Krvi (rusky Храм на Крови).

Ve 20. letech stalo město velkým ruským průmyslovým centrem, zejména těžkého strojírenství, a ukázkou Stalinovy industrializace SSSR – závod Uralmaš byl ve své době největší v Evropě. Během Velké vlastenecké války byly právě do Sverdlovska evakuovány některé úřady a závody z Moskvy, pro případ, že by bylo hlavní město obsazeno německou armádou; díky tomu byl Sovětský svaz bojeschopný po celou dobu Hitlerova vpádu. Mnozí z těch, kdo původně přišli jako váleční evakuanti, se rozhodli usadit ve městě natrvalo. Za Chruščovovy vlády došlo k velké výstavbě obytných domů na velkých sídlištích.

Dne 1. května 1960, bylo nad městem sestřeleno americké špionážní letadlo U-2, pilotované Francis Gary Powersem pro potřeby CIA. Powers byl zajat, souzen, shledán vinným ze špionáže a odsouzen k sedmi letům nucených prací. Odsloužil jen rok, než byl vyměněn za Rudolfa Abela, agenta KGB, který byl odsouzen za špionáž na 45 let ve Spojených státech v roce 1957.

Poblíž města byl vybudován vojenský komplex, v němž byly vyráběny biologické zbraně na bázi anthraxu. V roce 1979 zde došlo k úniku infekčního agens, které pak vítr zanesl nad město. Výsledkem bylo úmrtí kolem stovky obyvatel města na anthrax (více viz Sverdlovský incident).

Země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) se zde setkaly na svém prvním oficiálním summitu 16. června 2009.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Cirkus v Jekatěrinburgu
Řeka Iseť protékající Jekatěrinburgem

Po rozpadu SSSR byly obnoveny některé kostely a v letech 2003 byl na místě carovraždy vybudován chrám Chrám na krvi. Téhož roku se zde sešli prezident Vladimir Putin a německý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

Po Moskvě a Petrohradu je Jekatěrinburg třetím nejvýznamnějším centrem ruského školství a těžkého průmyslu. Má 16 státních univerzit, např. Uralská Federální univerzita, Gorkého uralská univerzita, Uralská technická univerzita, Uralská pedagogická univerzita, Uralská právnická akademie, Uralská ekonomická univerzita aj.

Jekatěrinburg je známý pro svá populární divadla, má více než třicet různých muzeí, také je to významné centrum těžkého průmyslu a nachází se tu velké množství vojenských výzkumných objektů.

Byznys centrum „Vysockij" je s výškou 188 metrů nejvyšší mrakodrap v Rusku mimo Moskvu.

Ve městě funguje také generální konzulát USA, Spojeného království, České republiky, Německa, Francie a Číny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Díky své výhodné pozici je město důležitým dopravním uzlem, a to jak železničním (městem prochází Transsibiřská magistrála a nachází se zde největší seřaďovací nádraží v Rusku), tak leteckým. Na jekatěrinburské letiště Kolcovo, situované při jihovýchodním okraji města, létá mj. pravidelná linka ČSA a Ural Airlines do Prahy a Karlových Varů.

Jekatěrinburské metro je v provozu od roku 1991, v současnosti má 9 stanic v jedné lince a plánuje se rozšíření na konečných 30 stanic. Existují také plány na výstavbu dalších dvou linek.

Ve městě hrají významnou roli mimo metra tramvaje, trolejbusy, autobusy a také maršrutky. Tramvajový vozový park sestává z českých tramvají Tatra T3 a Tatra T6B5 z ČKD. V současnosti má Jekatěrinburg 133 trolejbusových a 127 tramvajových zastávek.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Uralec Arena

V Jekatěrinburgu sídlí tyto sportovní týmy:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelé města - Vasilij Tatiščev a Vilim de Gennin

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b История: 46 лет назад Екатеринбург стал городом-миллионником

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]