Vietnam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Socialistická republika Vietnam
Cộng Hòa Xã Hội Chủ Nghĩa Việt Nam

vlajka

znak

Hymna: Vietnamská hymna

geografie

Hlavní město:

Ha Noi

Rozloha:

329 560 km² (67. na světě)
z toho 1 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Fan Si Pan (3144 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

83 535 576 (14. na světě, odhad 2005)

Hustota zalidnění:

253 ob. / km² (47. na světě)

Jazyk:

vietnamština (úřední), angličtina (rozšířena jako druhá řeč), francouzština, čínština, a khmerština; horské jazyky (mon-khmerština) a malajština

Náboženství:

buddhisté, hoa hao, cao dai, křesťané (především římští katolíci, také protestanti), domorodé náboženství , muslimové

státní útvar

Státní zřízení:

komunistický stát

Vznik:

2. září 1945 (nezávislost na Francii)

Hlava státu:

prezident Nguyễn Minh Triết

Hlava vlády:

premiér Nguyễn Tấn Dũng

Měna:

vietnamský dong (VND)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

704 VNM VN

MPZ:

Telefonní předvolba:

Národní TLD:

.vn

chrám ve Vietnamu

Vietnam (Socialistická republika Vietnam) je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře s více než dvoutisíciletou historií. Jeho sousedy jsou Kambodža, Čína, Laos.

[editovat] Geografie

Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, ve vnitrozemí se pak vypínají hory, které dosahují výšky až přes 3000 m n. m. (Fan Si Pan). Pro Vietnaser si nam je charakteristická Červená řeka, což je zároveň nejdelší řeka - protéká zemí v délce 450 km, dále nekonečná rýžová pole a stále zelené tropické lesy. Zemi často ohrožují tajfuny.

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavním náboženstvím je dlouho potlačovaný buddhismus, což se odráží na přátelskosti místních obyvatel.

Velká města: Ha Noi, Ho Chi Minhovo město (Sài Gòn), Hai Phòng, Hué,...

[editovat] Historie

[editovat] Predynastická éra

Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu (kultura Hòa Bình, kultura Bắc Sơn) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l.

Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak dochází k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům. Právě bronzové zbraně, nářadí a bubínky nám ukazují na vliv, který signalizuje původní zdroj technologie bronzových odlitků. Bylo také nalezeno mnoho malých starověkých měděných dolů v jižním Vietnamu. Známá je také jistá podobnost mezi místy v provincii Don Son a jižní Asii. Mezi podobné znaky můžeme zahrnout např. výskyt rakví ve tvaru lodě, podobné pohřební nádoby, dále také např. černání zubů nebo žvýkání arakových ořechů.

Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Zhao Tuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.

[editovat] Čínská nadvláda

Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngo Quyen taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.

[editovat] Francouzská kolonizace

Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 - 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následná osmiletá Indočínská válka s Francií skončila v roce 1954 bitvou u Dien Bien Phu a rozdělením Vietnamu na základě Ženevských dohod.

[editovat] Válka ve Vietnamu

Hlavní článek: válka ve Vietnamu

Vietnam byl podle Ženevských dohod rozdělen na Severní a Jižní Vietnam.

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Vietnamu

Významnou roli v národním hospodářství hraje zemědělství - zaměstnává 55,6 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi hlavní produkty patří rýže (5. místo na světě v produkci, 1. místo ve vývozu), káva (2. místo na světě v produkci), pepř, ořechy kešu, krevety. Zároveň má na svém území největší světovou zásobu černého uhlí o velikosti 1 240 000 000 tun – dosud téměř netěženou^[zdroj?]. Zvolna se rozvíjí cestovní ruch - země je bohatá jak na kulturní, tak na přírodní bohatství, na své si přijdou i milovníci sportu.