Vietnam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vietnamská socialistická republika
Nước Công hoa xã hỏi chủ nghĩa Việt Năm
Vlajka Vietnamu
vlajka
Znak Vietnamu
znak
Hymna: Tiến Quân Ca (Pochod na frontu)
Motto: Độc lập - Tự do - Hạnh phúc
(Nezávislost - Svoboda - Štěstí)
Geografie

Poloha Vietnamu

Hlavní město: Hanoj
Rozloha: 329 560 km² (67. na světě)
z toho 1,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Fan Si Pan (3 144 m n. m.)
Časové pásmo: +7
Poloha: 14°1′ s. š., 107°54′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 90 549 390 (14. na světě, odhad 2011)
Hustota zalidnění: 253 ob. / km² (47. na světě)
HDI: 0,718 (střední) (114. na světě, 2007)
Jazyk: vietnamština (úřední), angličtina (rozšířena jako druhá řeč), francouzština, čínština, a khmerština; horské jazyky (mon-khmerština) a malajština
Náboženství: buddhisté (9,3%), katolíci (6,7%), Hoa Hao (1,5%), Cao Dai (1,1%), protestanti (0,5%), muslimové (0,1%), bez vyznání (80,8%)[1]
Státní útvar
Státní zřízení: socialistická republika
Vznik: 2. září 1945 (nezávislost na Francii)
Prezident: Trương Tấn Sang
Předseda vlády: Nguyễn Tấn Dũng
Měna: vietnamský dong (VND)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 704 VNM VN
MPZ: VN
Telefonní předvolba: +84
Národní TLD: .vn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Vietnam (vietnamsky Việt Nam), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika (vietnamsky Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam, česky též Vietnamská socialistická republika, VSR), je státjihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína, Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů. Hlavním městem je Hanoi. V zemi vládne komunistická strana, která však dovoluje soukromé podnikání. Oficiálním jazykem je vietnamština.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Vietnamu.

Předdynastická éra[editovat | editovat zdroj]

Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu (kultura Hòa Bình, kultura Bắc Sơn) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l.

Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak dochází k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům. Právě bronzové zbraně, nářadí a bubínky nám ukazují na vliv, který signalizuje původní zdroj technologie bronzových odlitků. Bylo také nalezeno mnoho malých starověkých měděných dolů v jižním Vietnamu. Známá je také jistá podobnost mezi místy v provincii Don Son a jižní Asii. Mezi podobné znaky můžeme zahrnout např. výskyt rakví ve tvaru lodě, podobné pohřební nádoby, dále také např. černání zubů nebo žvýkání arakových ořechů.

Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Zhao Tuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.

Čínská nadvláda[editovat | editovat zdroj]

Drak z dob vlády dynastie Lý

Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil.Poté byl první vládce jménem Nguyen Thai Viet Tuan. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngo Quyen taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.

Francouzská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 - 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následná osmiletá Indočínská válka s Francií skončila v roce 1954 bitvou u Dien Bien Phu a rozdělením Vietnamu na základě Ženevských dohod s demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky. Po vietnamské válce byly obě části opět spojeny 2. července 1976 do společného státu.

Rozdělený Vietnam[editovat | editovat zdroj]

Vietnam byl podle Ženevských dohod rozdělen na Ho Chi Minhovu komunistickou severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jižní Vietnamskou republiku císaře Bao Daie a pozdějšího problematicky zvoleného prezidenta Ngo Dinh Diema. Během nadcházejícího 300 denního období otevřených hranic téměř 1 milion většinou katolických obyvatel uprchl do Jižního Vietnamu. Zatímco na severu probíhalo rozsáhlé vraždění majitelů půdy, na jihu komunistické jednotky Vietcongu zahájily v 50. letech partyzánské operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diema. Vojenské operace partyzánského komunistického Vietcongu a jednotek Vietminhu probíhaly i na území sousedící Kambodži.

Vietnamská válka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Válka ve Vietnamu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, ve vnitrozemí se pak vypínají hory, které dosahují výšky až přes 3000 m n. m. (Fan Si Pan). Pro Vietnam je charakteristická Rudá řeka, což je zároveň nejdelší řeka - protéká zemí v délce 450 km, dále nekonečná rýžová pole a stále zelené tropické lesy. Zemi často ohrožují tajfuny.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Hlavním náboženstvím je buddhismus.

Velká města: Hanoj (Hà Nội), Ho Či Minovo Město (Thành phố Hồ Chí Minh, též Sài Gòn), Haiphong (Hải Phòng), Huế, Danang (Đà Nãng), a další.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Mapa správního členění Vietnamu
Rybí pasti
Thầy pagoda

Vietnam se člení na 63 administrativních oblastí; jde o 58 provincií (vietnamsky tỉnh) a 5 měst „pod ústřední správou“ (viet. thành phố trực thuộc trung ương), jež jsou na úrovni provincií.

Jednotlivé provincie se dále dělí na okresy (viet. huyện), střediskové obce (viet. thị xã) a města „pod provinční správou“ (viet. thành phố trực thuộc tỉnh); na téže úrovni jsou pak také (ve zmíněných 5 městech) městské obvody (viet. quận).

Seznam vietnamských provincií.
Jméno provincie
v českém přepisu
Vietnamský název Hlavní město Počet obyvatel
(1. červenec 2006[2])
Rozloha
(1. leden 2006[2])
An Giang An Giang Long Xuyên 2 210 400 3 536,8 km²
Ba Ria-Vung Tau Bà Rịa-Vũng Tàu Vũng Tàu 926 300 1 989,6 km²
Bac Giang Bắc Giang Bắc Giang 1 594 300 3 827,4 km²
Bac Kan Bắc Kạn Bắc Kạn 301 500 4 868,4 km²
Bac Lieu Bạc Liêu Bạc Liêu 820 100 2 584,1 km²
Bac Ninh Bắc Ninh Bắc Ninh 1 009 800 823,1 km²
Ben Tre Bến Tre Bến Tre 1 353 300 2 360,2 km²
Binh Dinh Bình Định Quy Nhơn 1 566 300 6 039,6 km²
Binh Phuoc Bình Phước Đồng Xoài 809 500 6 883,4 km²
Binh Thuan Bình Thuận Phan Thiết 1 163 700 7 836,9 km²
Binh Zuong Bình Dương Thủ Dầu Một 964 000 2 696,2 km²
Ca Mau Cà Mau Cà Mau 1 232 000 5 331,7 km²
Cao Bang Cao Bằng Cao Bằng 518 900 6 724,6 km²
Dak Lak Dăk Lăk Buôn Ma Thuột 1 737 600 13 139,2 km²
Dak Nong Dăk Nông Gia Nghĩa 407 300 6 516,9 km²
Dien Bien Điện Biên Điện Biên 459 100 9 562,5 km²
Dong Nai Đồng Nai Biên Hòa 2 214 800 5 903,9 km²
Dong Thap Đồng Tháp Cao Lãnh 1 667 800 3 376,4 km²
Gia Lai Gia Lai Pleiku 1 161 700 15 536,9 km²
Ha Giang Hà Giang Hà Giang 683 500 7 945,8 km²
Ha Nam Hà Nam Phủ Lý 826 600 859,7 km²
Ha Tinh Hà Tĩnh Hà Tĩnh 1 306 400 6 026,5 km²
Hai Zuong Hải Dương Hải Dương 1 722 500 1 652,8 km²
Hau Giang Hậu Giang Vị Thanh 796 900 1 601,1 km²
Hoa Binh Hoà Bình Hoà Bình 820 400 4 684,2 km²
Hung Yen Hưng Yên Hưng Yên 1 142 700 923,5 km²
Khanh Hoa Khánh Hòa Nha Trang 1 135 000 5 217,6 km²
Kien Giang Kiên Giang Rạch Giá 1 684 600 6 348,3 km²
Kon Tum Kon Tum Kon Tum 383 100 9 690,5 km²
Lai Chau Lai Châu Lai Châu 319 900 9 112,3 km²
Lam Dong Lâm Đồng Đà Lạt 1 179 200 9 776,1 km²
Lang Son Lạng Sơn Lạng Sơn 746 400 8 331,2 km²
Lao Cai Lào Cai Lào Cai 585 800 6 383,9 km²
Long An Long An Tân An 1 423 100 4 493,8 km²
Nam Dinh Nam Định Nam Định 1 974 300 1 650,8 km²
Nghe An Nghệ An Vinh 3 064 300 16 498,5 km²
Ninh Binh Ninh Bình Ninh Bình 922 600 1 392,4 km²
Ninh Thuan Ninh Thuận Phan Rang-Tháp Chàm 567 900 3 363,1 km²
Phu Tho Phú Thọ Việt Trì 1 336 600 3 528,4 km²
Phu Yen Phú Yên Tuy Hòa 873 300 5 060,6 km²
Quang Binh Quảng Bình Đồng Hới 847 900 8 065,3 km²
Quang Nam Quảng Nam Tam Kỳ 1 472 700 10 438,3 km²
Quang Ngai Quảng Ngãi Quảng Ngãi 1 295 600 5 152,7 km²
Quang Ninh Quảng Ninh Hạ Long 1 091 300 6 099,0 km²
Quang Tri Quảng Trị Đông Hà 625 800 4 760,1 km²
Soc Trang Sóc Trăng Sóc Trăng 1 276 200 3 312,3 km²
Son La Sơn La Sơn La 1 007 500 14 174,4 km²
Tay Ninh Tây Ninh Tây Ninh 1 047 100 4 035,9 km²
Thai Binh Thái Bình Thái Bình 1 865 400 1 546,5 km²
Thai Nguyen Thái Nguyên Thái Nguyên 1 127 200 3 546,6 km²
Thanh Hoa Thanh Hoá Thanh Hoá 3 680 400 11 136,3 km²
Thua Thien-Hue Thừa Thiên-Huế Huế 1 143 500 5 065,3 km²
Tien Giang Tiền Giang Mỹ Tho 1 717 400 2 484,2 km²
Tra Vinh Trà Vinh Trà Vinh 1 036 800 2 295,1 km²
Tuyen Quang Tuyên Quang Tuyên Quang 723 300 5 870,4 km²
Vinh Long Vĩnh Long Vĩnh Long 1 057 000 1 479,1 km²
Vinh Phuc Vĩnh Phúc Vĩnh Yên 1 180 400 1 373,2 km²
Yen Bai Yên Bái Yên Bái 740 700 6 899,5 km²
Can Tho (město) Cần Thơ 1 139 900 1 401,6 km²
Danang (město) Đà Nẵng 788 500 1 257,3 km²
Haiphong (město) Hải Phòng 1 803 400 1 520,7 km²
Hanoj (město) Hà Nội 5 760 200 3 119 km²
Ho Či Minovo Město (město) Thành phố Hồ Chí Minh 6 105 800 2 098,7 km²

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Vietnamu.

Významnou roli v národním hospodářství hraje zemědělství - zaměstnává 48 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi hlavní produkty patří rýže (4. místo na světě v produkci, 2. místo ve vývozu), káva (2. místo na světě v produkci), pepř (1. místo na světě v produkci), ořechy kešu (3. místo na světě v produkci), čaj (6. místo na světě v produkci), krevety. Zvolna se rozvíjí cestovní ruch - země je bohatá jak na kulturní, tak na přírodní bohatství, na své si přijdou i milovníci sportu.

Vietnam patří mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce. České projekty se soustředí na čtyři hlavní sektory: ochrana životního prostředí, sociální ochrana obyvatelstva, rozvoj venkova a zemědělství, boj proti kriminalitě (zejména obchodu s lidmi), ekonomicko průmyslový rozvoj.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CIA - The World Factbook
  2. a b General Statistics Office of Vietnam
  3. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/rozvojova-spoluprace-cr-vietnam-06-10-po/1000667/45793/#b8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vietnam ve Wikimedia Commons