Mungo fazole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vigna zlatá

Fazole mungo
Fazole mungo
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: vigna (Vigna)
Druh: vigna zlatá (Vigna radiata)
Binomické jméno
Vigna radiata
(L.) R.Wilezek, 1954
Suché plody vigny zlaté

Mungo fazole (také nesprávně označovaná jako zelená sója) je luštěnina pocházející z Indie. Jde o malá, cca 5 mm dlouhá semena podobná fazolím, olivově zelené nebo červené barvy, získávaná z lusků bobovité rostliny vigna zlatá (Vigna radiata, někdy česky též vigna mungo). Vigna zlatá je jednoletá teplomilná rostlina, která se pěstuje hlavně v Indii, Číně a Thajsku,[1] ale je možné ji pěstovat i v České republice.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mungo fazole je luštěnina, která je někdy nesprávně nazývána zelenou sójou, ale ve skutečnosti jde o druh fazolí. Fazole mungo a sója jsou dvě rozdílné rostliny, které nemají tytéž výživové vlastnosti. Dalším omylem je také označení "sójových výhonků" podávaných v salátech či asijských jídlech - ve skutečnosti nejde o sójové výhonky, ale opět o klíčky fazole mungo. [2]

Fazole mungo se prodávají celé, loupané nebo půlené a obvykle je najdeme v obchodech se zdravou výživou nebo v supermarketech. K dostání jsou nejen v olivově zelené, ale také červené barvě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka konzumaci naklíčených výhonků fazole mungo pochází z období kolem roku 3000 př. n. l v Číně, což je zároveň první záznam o klíčcích a výhoncích rostlin používaných jako součást potravy člověka. [3]

Původně ale mungo pochází z Indie, odkud se nejprve rozšířilo do východní a střední Asie, Afriky a nakonec i do Evropy a zbytku světa. [4]

Příprava a konzumace[editovat | editovat zdroj]

Základem je fazole nejprve nechat několik hodin (ideálně přes noc) namočené ve vodě. Poté je možné je buď uvařit, nebo nechat naklíčit. Před vařením se doporučuje vodu slít a fazole vařit v čerstvé vodě, abychom odstranili látky způsobující nadýmání. [5] Solí se až po uvaření, neboť by vařením v osolené vodě ztvrdly. Je ale potřeba brát na vědomí, že vařením mungo ztrácí mnoho svých cenných látek.

Naklíčené fazole mungo

Nejčastějším způsobem přípravy je však klíčení. Není nutné si kupovat výhonky prodávané v obchodech, naopak je vhodnější si je připravit doma. Pro tento účel kupujte semena celá, nepůlená a neloupaná, ideálně bio. Stačí mungo propláchnout, nasypat do misky s vodou a při pokojové teplotě nechat cca den namočené. Poté vodu slijte, fazole propláchněte a ve vlhku ponechte 2-3 dny klíčit, přičemž je alespoň 2x denně proplachujte čistou vodou, abyste předešli vzniku plísně či hnilobě. Výhonky jsou připravené, když dosáhnou délky cca 2 cm, samozřejmě je ale možné je zkonzumovat dříve. Klíčení je vhodné ukončit ještě před tím, než se objeví kořínky, neboť s těmi už zase začne mungo své živiny ztrácet. Před konzumací klíčky nasypte do cedníku a propláchněte čistou vodou. Poté je můžete ihned zkonzumovat nebo uložit do lednice v uzavíratelné dóze, ale skladujte maximálně 1 týden. Jíst je můžeme buď v syrovém stavu samostatně, nebo jako součást salátů či asijských jídel.

Pěkný návod na klíčení luštěnin najdete zde.

Výživové hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Fazole mungo obsahují v syrovém stavu podobné nutriční hodnoty jako fazol obecný. Naklíčením se ale jejich nutriční hodnota zvyšuje. [6]

V následujících tabulkách jsou zachyceny výživové hodnoty fazolí mungo v různých stavech:

Výživové hodnoty fazolí mungo - syrová semena [7][editovat | editovat zdroj]

Složka Průměrný obsah (g/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g)
voda 9,05 Na 15 vitamin C 4,8
bílkoviny 23,86 K 1246 vitamin D 0
tuky 1,15 Ca 132 vitamin E 0,51
sacharidy 62,62 Mg 189 vitamin B6 0,382
- z toho cukry 6,60 P 367 vitamin B12 0
vláknina 16,3 Fe 6,74 vitamin A (RAE) 6
nasycené mastné kyseliny 0,348 Zn 2,68 vitamin A (IU) 114
mononenasycené mastné kyseliny 0,161 riboflavin 0,233 vitamin K 9,0 µg
polynenasycené mastné kyseliny 0,384 thiamin 0,621 kyselina listová (DFE) 625
energie 1452,8 kJ niacin 2,251 cholesterol 0

Výživové hodnoty fazolí mungo - naklíčená, tepelně nezpracovaná semena [8][editovat | editovat zdroj]

Složka Průměrný obsah (g/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g)
voda 90,40 Na 6 vitamin C 13,2
bílkoviny 3,04 K 149 vitamin D 0
tuky 0,18 Ca 13 vitamin E 0,10
sacharidy 5,94 Mg 21 vitamin B6 0,088
- z toho cukry 4,13 P 54 vitamin B12 0
vláknina 1,8 Fe 0,91 vitamin A (RAE) 1
nasycené mastné kyseliny 0,046 Zn 0,41 vitamin A (IU) 21
mononenasycené mastné kyseliny 0,022 riboflavin 0,124 vitamin K 33,0 µg
polynenasycené mastné kyseliny 0,058 thiamin 0,084 kyselina listová (DFE) 61
energie 125,6 kJ niacin 0,749 cholesterol 0

Výživové hodnoty fazolí mungo - naklíčená, tepelně zpracovaná semena (bez soli) [9][editovat | editovat zdroj]

Složka Průměrný obsah (g/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g) Složka Průměrný obsah (mg/100 g)
voda 93,39 Na 10 vitamin C 11,4
bílkoviny 2,03 K 101 vitamin D 0
tuky 0,09 Ca 12 vitamin E 0,07
sacharidy 4,19 Mg 14 vitamin B6 0,054
- z toho cukry 2,84 P 28 vitamin B12 0
vláknina 0,8 Fe 0,65 vitamin A (RAE) 1
nasycené mastné kyseliny 0,025 Zn 0,47 vitamin A (IU) 13
mononenasycené mastné kyseliny 0,012 riboflavin 0,102 vitamin K 22,7 µg
polynenasycené mastné kyseliny 0,032 thiamin 0,050 kyselina listová (DFE) 29
energie 87,9 kJ niacin 0,817 cholesterol 0

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina s názvem Vigna radiata (Vigna mungo, Vigna zlatá, dlouhatec nebo také nesprávně fazol mořský či Phaseolus mungo) je jednoletá teplomilná rostlina pocházející z Indie. Jde o luskovinu keříčkového vzrůstu s plazivými výhonky, dorůstá výšky 0,15 - 0,9 (až 1,3) m. Celá rostlina je pokrytá drsnými chlupy. Má krátké vzpřímené lusky s olivově zelenými semeny. Střídavé listy jsou trojčetné. Vlastní lístky mají vejčitý tvar se špičkou a délku až 7cm. Kvete ve stažených hroznech na koncích nebo v paždí listů žlutozelenými květy. Plodem je hnědý válcovitý lusk délky 5 - 18cm, který je také porostlý chlupy. Obsahuje zelená semena soudečkového tvaru ve velikosti 0,5 cm a barvy olivově zelené, žluté nebo načervenalé. Sklizeň probíhá 2 - 4 měsíce po výsevu. Množí se semeny. [10]

Vigna radiata je příbuzná rodu Phaseolus (Fazol). [10]

Fazole mungo je možné pěstovat v i našich podmínkách. Vyhovuje ji dobře propustná půda spíše chudší na živiny. Pro pěstování jsou vhodnější fóliovníky nebo alespoň zakrývání netkanou textilií. Při výsevech na venkovní záhon bez ochrany sice rostlina lusky vytvoří, ale pro vyšší výnos je nutná delší vegetační doba, která je u nás k dispozici jen v nejteplejších oblastech. [11]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. www.medicinman.info Ty méně známé potraviny
  2. www.countrylife.cz O sóje
  3. www.zahradaweb.cz Klíčící výhonky – nová skupina zelenin
  4. www.bio-life.cz Jak naklíčit mungo fazole?
  5. www.nasevyziva.cz Fazol obecný
  6. www.dietologie.cz Luštěniny
  7. ndb.nal.usda.gov Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 16080, Mung beans, mature seeds, raw.
  8. ndb.nal.usda.gov Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 11043, Mung beans, mature seeds, sprouted, raw.
  9. ndb.nal.usda.gov Agricultural Research Service, National Agricultural Library. Nutrient data for 11044, Mung beans, mature seeds, sprouted, cooked, boiled, drained, without salt.
  10. a b www.rostliny.net Vigna radiata (Vigna zlatá)
  11. mybloginfo.inepise.cz Vigna čínská - "dlouhatec" (tento článek sice pojednává o Vigně čínské, která je pouze příbuzným druhem Vigny radiata, ale nároky na pěstování mají podobné)